Česká literatura pro děti a mládež Před obrozením Tomáš Štítný ze Štítného – 2. pol. 14. stol. Knížky šestery o obecných věcech křesťanských Řeči besední (dialog otce s dětmi) - Vykládá křesťanskou věrouku a morálku Václav Hájek z Libočan – 1541 Kronika česká - Oblíbené čtení širokých vrstev až do konce 19. století Jan Amos Komenský (1592-1670) Zakladatel moderní pedagogiky Orbis pictus – učebnice o světě, v jazyce něm. a lat., „1. obrázková kniha pro děti“ Informatorium školy mateřské – 1. spis o předškolní výchově Národní obrození - Počátky skutečné LPDM - Celonárodní kulturně-uvědomovací proces, cca 70. léta 18. stol.-50. léta 19. století - Na počátku spjato s osvícenstvím a klasicismem - Doba reforem: Marie Terezie – 1774 Všeobecný školní řád, povinná školní docházka 6-12 let Triviální školy – čtení, psaní, počty, katechismus Městské školy – 2-3 třídní Školy hlavní – 4 třídní, krajská a jiná velká města Normální škola – je normou pro školu v celé zemi, je v hlavním městě, pro budoucí učitele Vyšší a vysoké školy Josef II. – 1781 – patent o zrušení nevolnictví a toleranční patent X Negativní: germanizace, centralismus, absolutistická vláda (policie, státní semináře, cenzura…), rušení kostelů a klášterů – kulturní ztráty Josef Dobrovský (1753-1829) Vrcholná postava našeho osvícenství, filolog, jazykové dílo přispělo k upevnění jazykové normy Nevěřil v budoucnost češtiny jako kulturního jazyka, psal německy a latinsky Zásadní význam má i jeho sledování soudobé literatury Německo-český slovník – 2 dílný (1802,1821) Zevrubná mluvnice jazyka českého Dějiny české řeči a literatury - Pro poezii doporučil sylabotónický systém Václav Matěj Kramerius (1753-1808) 1. český novinář a nakladatel – Česká expedice Vydával: hojné adaptace a překlady knih z němčiny, zábavná próza (rytířské, loupežnické, strašidelné příběhy), tzv. knížky lidového čtení, staré české spisy, dobrodružné příběhy, cestopisy, knihy pro děti Družina spolupracovníků Pro děti: jde mu o srozumitelnou, kvalitní četbu Ezopovy básně spolu s jeho životem Zrcadlo šlechetnosti pro mládež českou – 1805, vybrané a upravené příběhy, průpovědi, moudrost mudrců - Bajky, přísloví, příhody… - Pěstuje v dětech ctnosti, moudrost, lásku k národu a jazyku Veselí a smutní příběhové nezkušených dítek Mravové šlechetných dítek - knihy mají mravně-výchovné tendence - vydal Mladšího Robinsona, robinsonády Syn: Václav Rodomil Kramerius – vydal např. Nové Ezopovy bajky, mnoho pověstí, překlady (Chaloupka strýčka Toma – Harriet Elisabeth Beecher- Stoweová) Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820) - Vede první básnickou družinu - Vydal 5 almanachů, žánry klasicismu (óda, epos, balada, idyla, bajka…) - Sám píše veršované bajky – velký ohlas Bajka – dobově oblíbený žánr (stručná, zajímavá, vtip, poučení, výchovný aspekt) Josef Chmela – Bajky pro dítky Fr. Jan Tomsa – Některé bájky a povídačky školním dítkám (jedna z nejst. obrázkových knih dětem) Vincenc Zahradník – Bájky Vincencia Zahradníka Vojtěch Nejedlý – patří do družiny Puchmajera; Ladislav a dítky jeho – původní povídka pro mládež Jungmann a jeho družina Josef Jungmann (1773-1847) - Zakladatel rozsáhlé družiny (básnická, vědecká, překladatelská, kritická aj.) - Národní program český je založen na národním jazyce - Slovník česko-německý – 5 dílů, 120 tisíc hesel, bohatá slovní zásoba, základní národní pomůcka - Historie literatury české – čtenářsky přístupná mládeži - Slovesnost – 1820 – zamýšlená jako učebnice pro gymnázia; teorie literatury + antologie textů, zejména soudobých Jungmannovci píší „vznešenou češtinou“ – těžko přístupné mládeži Jan Kollár (1793-1852) Slávy dcera – předzpěv a sonety; 1824 - Slovanská vzájemnost, milostná tematika + národní a vlastenecké téma - V konečné verzi 5 zpěvů; Mína, putování slovanskými krajinami, peklem a nebem - Velmi učená; stala se vzorem uměleckého díla na dlouhou dobu; ustálil u nás sonet; píše češtinou se slovenskými prvky Čítanka, Slabikář pro dítky Poezie pro děti Ohlasový směr – navazuje na lidovou slovesnost Fr. Ladislav Čelakovský (1799-1852) Ohlas písní ruských (1829) – zejména epika (bohatýři, historické), o lásce, o vojenském životě; styl ruské poezie, rusismy Ohlas písní českých (1839) – hlavně lyrika (o lásce, rodinný život, selský, i humorné), i epika – balada Toman a lesní panna - Srozumitelné, dle vzoru lid. poezie, rytmické --- četba mládeže Mudrosloví národu slovanského ve příslovích – sebral slovanská přísloví, dodnes přínosná sbírka Řada čítanek pro gymnázia Karel Alois Vinařický (1803-1869) Zakladatelský význam, nejlepší básník pro děti obrození, řada veršů zlidověla (Hra na vojáky) - Kněz, publikuje od pol. 30. let; výchova k vlastenectví, též pomocí písní, říkadel (Píseň o nedbalém žáku) - Kytka, dárek malým čtenářům (1842) – hra, dětská aktivita, mnohé veselé, vtipné, o zvířátkách, také ukolébavky; k některým nápěvy - Druhá kytka básní, bajek, písní a hádanek (1845) – i o přírodních jevech - Čerpá ze života na venkově, v rodině a přírodě - Výchova vlastenecká a morální (i modlitby); srozumitelná, rytmus a rým dle vzoru lidové písně - Ocenila už dobová kritika - Kytka básniček – soubor dvou předchozích + nové texty - LPDM řeší i teoreticky, zamýšlí se nad jejím charakterem a posláním, zdůrazňuje význam a věří v její budoucnost František Doucha (1810-1884) 1 z nejvýznamnějších a nejplodnějších autorů LPDM; kněz Více než 80 knih básní a prózy; sběratel slovesnosti, překladatel, publicista (14 jazyků) Zakladatel „krásné dětské knihy“ – dbá na vzhled publikací (grafika, barevné obrázky) Srozumitelné, s mravním poučením, snaha respektovat psychiku dítěte Květný sádek, Záhonek malých, Polní kytička, Mluva němých tvorů – sbírky Deklamovánky – básně určené k přednesu Próza: naučné, o přírodě, vlastenecké… - např. Kratinké povídky o nakládání se zvířátky Romantismus Směr: u nás od 30. let; cit, fantazie, intuice; obliba historie – středověk; příroda – nespoutaná, nedbá na osudy lidí, divoká, malebná; hory, jezera, lesy, hrady, zříceniny, noc; hrdina: rozervanec, stojí v konfliktu se společností, konflikt snu/ideálu a reality, bouří se (revoluční motivy) nebo rezignuje, konec zpravidla tragický, nešťastná láska, světobol; rozvoj románu, lyrickoepický žánr (poema) – děj + úvahové a popisné pasáže; zájem o lidovou slovesnost a staré památky Karel Hynek Mácha (1810-1836) Máj (1836) – poema, „manifest českého romantismu“; láska, pikantní historie, revoluční charakter – probudil zájem mládeže Novátorské: vážné filozofické otázky (smysl bytí, „nic“ po smrti), oslava země, lásky; jazyk – nový, barvitý, individualistický, mnoho obrazů a metafor Karel Jaromír Erben (1811-1870) Ovlivnil dorůstající generace Kytice (1853) – baladická poezie inspirovaná lidovou slovesností; problémy člověka a národa; Motivy viny – trestu – odpuštění; střet řádu lidského a přírodního; nadosobní mravní řád x člověk; příroda pojímána myticky; spravedlnost; mateřská láska Krása slova a rytmu, pradávný mytický nádech 13 básní, převážně balady (Kytice, Poklad, Polednice, Vodník, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Záhořovo lože) Sběratel: Písně národní v Čechách – 3 svazky Prostonárodní české písně a říkadla – 1862-64; rozšířená edice předchozího; 2200 písní a říkadel, komentáře, nápěvy; sestaveno dle průběhu lidského života a běhu ročních období Pohádky: Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních – sběr pohádek v původních jazycích České pohádky (posmrtně 1905) – klasické adaptace (Zlatovláska, Pták Ohnivák a liška Ryška, Dlouhý, Široký a Bystrozraký aj.)