Zkouška – prezentace vybraného období dějin Mgr. et Mgr. Michal Škerle Katedra občanské výchovy Témata prezentací 1.Pravěké umění 2.Umění staroorientálních států (Egypt, oblast Mezopotámie) 3.Umění antického Řecka + Kréta 4.Umění antického Říma + Etruskové 5.Románské umění 6.Gotika 7.Renesance a manýrismus 8.Baroko 9.Klasicismus 10.Romantismus 11.Funkcionalismus 12. —Architektura, sochařství, malířství, hudba (tam, kde je to možné) —Prezentace bude na 45 min vyučovací hodiny + 25 min prezentace této prezentace před třídou 1. — — 1. Dějiny kultury v systému vzdělávání —navazuje na literaturu a dějepis —poznatky z těchto předmětů prohlubuje a uvádí do širších souvislostí — dějiny kultury představují pomoc při přípravě na studium některých humanitních oborů —poskytují základní informace pro cestování po světě —prohlubují vnímání a úctu k uměleckým projevů a zvyšují vlastní sebevědomí vzdělaného člověka —my se budeme zabývat pouze evropskou kulturou Definice kultury —z latinského colere = pěstovati, vzdělávati —je výtvorem člověka a odlišuje člověka od ostatních živých bytostí —Kultura je složitý celek, zahrnující soubor vědomostí, názorů, umění, morálky, práva, obyčejů a jiných zvyk, jež člověk nabyl jako člen společnosti. (E. B. Tylor) —Kultura jako společný způsob života, tedy cítění, myšlení, chtění a konání, jehož důsledkem je společný životní styl. —Ten by nebyl možný bez společného uznávání týchž životních zásad a hodnot, které představují ucelený soubor zakládajících principů kultury. Prvky a složky kultury —Kulturní rys = určitý prvek národní kultury (abeceda, kroj) —Kulturní komplex = soubor kulturních prvků vzájemně příbuzných a logicky uspořádaných (vše co se týká krojů) —Celý soubor kulturních rysů a kulturních komplexů jednoho národa je jeho kultura —Kulturní okruh = oblast, kde určitá kultura převládá —Lidé z rozdílných kulturních okruhů mívají odlišné názory i na základní společenské věci (vztah muže a ženy). —Rozdílné kulturní okruhy a vzájemné averze mohou být v budoucnu zdrojem konfliktů. Hlavní světové velké kultury —Západní (evropský, Severní Amerika) —Konfuciánská —Japonská —Islámská (arabská, turecká, malajská) —Hinduistická —Slovansko – pravoslavná —Latinskoamreická —Africká — Dělení kultury podle různých hledisek —Z hlediska periodizačního —pravěk, starověk, středověk, novověk, moderní umění —Z hlediska geografického —Evropská, euroamerická, africká, Dálný východ,… —Z hlediska periodizačního i geografického —antické Řecko, středověká Francie,… —Světonázorová hlediska —křesťanství, islám,… —Z hlediska národnostního —česká, čínská, řecká,… Základy naší kultury —Prazáklad naší kultury byl vytvořen již ve starověku a tvoří jej: — —Řecká filozofie (úcta k rozumu a vzdělanosti) — —Římské právo (smysl pro právo a organizaci) — —Křesťanská etika (humanismus) — Funkce kultury —Kultura představuje ochranou klenbu nad lidským rodem —Každá generace přejímá kulturu té předchozí, přidává k ní svůj podíl a tím chrání fungování života v lidské společnosti —Pro jedince představuje kultura jedinou formu jeho nesmrtelnosti —Západní kultura vychází z kladného vztahu k životu a snahou žít dobře a plně Rozmnožování a propagace kultury —Rozmnožování pomocí výchovy – probíhá v rodině a škole —velmi ovlivněno prostředím – sociální determinace —předmětem výchovy je dítě —důležitou roli v propagaci hrají média —noviny —časopisy —rozhlas a televize —Internet —nositelem kultury je umění, jeho funkce je ale primárně estetická —v šíření duchovní kultury hraje velkou roli také náboženství — — Oblasti kulturního života —kulturu rozlišujeme na hmotnou (materiální) a duchovní —všechny složky duchovní kultury by měly být podřízený mravnosti (politická kultura) —hmotná kultura se týká i užitkových věcí —v hmotné kultuře se často věci odvíjí podle módy —je to krátkodobý estetický názor velké části lidstva na vnější formy života —v některých oblastech je však móda nežádoucí – ve vědě, politice nebo umění —Nejvyšší formou duchovní kultury je umění (cit) a věda (rozum) Estetická výchova —Je nedílnou součástí cílevědomého formování osobnosti —Estetické potřeby patří k tzv. vyšším potřebám člověka —Jejich úroveň je ukazatelem kulturní úrovně jedince a společnosti – rozvíjejí se právě a především estetickou výchovou (výtvarná, hudební, pohybová, literární) —Obsahem EV je rozvíjení a upevňování estetických vztahů člověka k přírodě, životu a umění —Cílem a smyslem EV je rozvíjet estetický cit, pěstovat potřebu styku s estetickými hodnotami , poznávat vynikající umělecká díla všech druhů, rozvíjet estetická kritéria, tříbit estetické návyky —EV se neuskutečňuje izolovaně ve formě učebního předmětu, ale v souvislosti s celým výchovně vzdělávacím procesem, zejména prostřednictvím hudební a výtvarné výchovy. —Na některých středních školách již existuje samostatný předmět dějiny kultury —Vliv na EV mají také předměty dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky a jistě i občanská výchova J Umění —definic je mnoho, formulace je obtížná —umění není jen to, co nalezneme v muzeích a galeriích, ale je v podstatě ve všem, co děláme k potěšení smyslů —Z teoretického hlediska můžeme o umění říci, že je: —pozoruhodným spojením duchovních a praktických tvůrčích činností člověka —základní formou poznání lidského světa —sebevyjádřením prostřednictvím určité symboliky —odrazem citu, zkušeností, touhy, cílů člověka —pamětí lidského rodu —spolutvůrcem kultury či civilizace —svědectvím o estetickém vztahu člověka ke světu —specifickou formou odrazu skutečnosti — — Funkce umění —komunikuje se světem —vytváří citový zážitek —má zdobnou funkci —je předmětem vědy a kritiky —má kulturněhistorickou funkci —v tržním hospodářství je předmětem obchodu Druhy umění —Výtvarné umění —Architektura —Sochařství —Malířství —Užité umění — —Hudební umění — —Náboženské náměty a symboly