MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ • podporuje rozvoj osobnosti dítěte • vyrovnávání nerovnoměrnosti ve vývoji (Asperger) • speciálněpedagogická podpora • diagnostická funkce • reedukační funkce • rozvoj komunikace • rozvoj sociálních dovedností • individuální přístup • sebeobsluha ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ • RVP ZV • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální – I. díl – vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením – II. díl – vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami • specifika didaktiky u žáků s MP – společné vyučování žáků s mentálním postižením je didakticky náročné – didaktika žáků s MP řešila především problém, aby nemusela být vázána na předpoklady učení – ukazuje se možnost vyjít ze sociálních nabídek – obecné cíle jsou specifikovány v učebních plánech, jejichž obsah směřuje: k zmocnění se života, k vedení k co největší samostatnosti, k schopnosti jednat a začlenit se do společnosti OMEZENÍ V JEDNÁNÍ • nedostatečná schopnost plánování • stereotypní jednání (PAS) • fixace na situace, osoby • nápadnosti v chování • krátká doba výkonu v činnosti • učení prostřednictvím jednání: – vychází ze zkušeností druhých – je to možnost učení, které vede k osvojení si základních cílů: • vést žáky co k největší samostatnosti • vést žáky k společenskému uplatnění UČEBNÍ OBLASTI VZHLEDEM K STUPNI POSTIŽENÍ • orientované vývojově – vývojové zvláštnosti MP • orientované na jednání – zahrnují trivium, hru, sociální vztahy • orientované oborově – příprava na život v dospělosti, předprofesní, profesní příprava FORMY DIFERENCIACE • diferenciace: – v podpoře učení – v úrovni požadavků – v počtu úkolů – v dimenzování času za použití médií – ve flexibilních skupinách – systém dvou učitelů • vycházet ze zájmů, aby se pozitivně ovlivnila školní motivace PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ • snížené počty žáků ve třídách • vhodně upravené prostředí • speciální učební metody • výběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáků • učitele se speciálně pedagogickou kvalifikací • speciální zařízení a kompenzační pomůcky v závislosti na potřebách žáků a závažnosti jejich postižení • učebnice, které odpovídají úrovni rozumových schopností žáků (existují pro všechny předměty) VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE • má mimořádné stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu • charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura: – dovednosti získané ve vzdělávacím oboru jsou potřebné pro kvalitní jazykové vzdělání a důležité pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání – užívání češtiny jako mateřského jazyka v mluvené i písemné podobě umožňuje poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti – při realizaci vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že žáci se učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama – tři složky – Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – SLOŽKY • Komunikační a slohová výchova – 1. a 2. stupeň (čtení, naslouchání, mluvený projev, písemný projev) • Jazyková výchova – 1. stupeň (zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba, pravopis) – 2. stupeň (zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba, pravopis, obecné poučení o jazyce) • Literární výchova – 1. stupeň (poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání, tvořivé činnosti s literárním textem, základní literární pojmy) – 2. stupeň (tvořivé činnosti s literárním textem, způsoby interpretace literárních a jiných děl, základy literární teorie a historie, literární druhy a žánry) METODY ČTENÍ ZŠ, ZŠS • analyticko-syntetická metoda – 1. etapa jazykové přípravy na čtení • předslabikářové období – fonematický sluch, analyticko-syntetická činnost – 2. etapa slabičně analytického způsobu čtení • slabikářové období – čtení otevřené slabiky ve slovech • čtení zavřené slabiky na konci slov • čtení otevřené slabiky trojpísmenné • čtení slov se slabikotvorným l, r slov s ě, dě, tě, di, ti – 3. etapa plynulého čtení slov • vázaní slabik • automatizace čtení • globální metoda – vychází z tvarové psychologie, základem je postup od celku k jednotlivým částem – na začátku výuky je slovo, doplněné konkrétním pojmem, pak následuje analýza slova na písmena – 1. etapa přípravy na čtení – 2. etapa paměti – obrázek + slovo – 3. etapa vlastního čtení – etapa analýzy syntézy – 4. etapa automatizace ve čtení • sociální čtení – metoda vzdělávání žáků s MP – stimulace zapojení do života – spolupráce s rodinou – vede k rozvoji slovní zásoby – je cíl i prostředek – sestavování pro žáka, velmi individuální a využitelné pro jeho samostatnost – 3 složky: • soubory obrázků a textů • soubory obrázkových symbolů (procesní schémata-soubory zobrazených strukturovaných činností) • slova a skupina slov – Sociální čtení, sociální počty (Hemzáčková, 2007) TŘI SKUPINY ŽÁKŮ – ZŠS • 1. skupina – mají problémy s vnímáním písmen, kombinace postižení, mají šanci číst jiné texty – procesní schémata • 2. skupina – zvládají počátky čtení, písmena si pamatují, jsou však stále na jedné úrovni, jejich vývoj stagnuje, pamatují si slovo jako obraz, vázne porozumění, globální čtení • 3. skupina – funkční čtenáři, využití globálního čtení je přínosné, pomocí globálního čtení se jejich dovednosti rozvíjejí=větší společenské uplatnění, přechod k metodě analyticko-syntetické, čtení je aktivní METODIKA POČÁTEČNÍHO PSANÍ • základem přípravy na psaní je rozvoj hrubé a jemné motoriky • jemná motorika zahrnuje grafomotoriku, mimiku a vizuomotoriku – pohybovou aktivitu se zpětnou zrakovou vazbou • hrubá, jemná motorika a manuální zručnost je rozvíjena denně běžnými činnostmi • analyticko-syntetická metoda – vychází z fonetického zápisu mluvené řeči – dochází při ní k syntéze písmen do slabik a slabik do slov • globální metoda – staví na zrakovém základě, vychází z tvarové psychologie HODNOCENÍ • podklady pro klasifikaci získávají vyučující: – soustavným diagnostickým pozorováním žáků – sledováním jejich připravenosti na vyučování – různými druhy písemných, praktických a pohybových činností – kontrolní písemné práce – analýza různých činností žáka – projektové a skupinové práce – nezbytnou součástí klasifikace jsou vzájemné konzultace mezi jednotlivými vyučujícími ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ • ZŠS se odlišuje od ZŠ organizačními formami vzdělávání a obsahovým zaměřením výuky • učivo je redukováno na osvojení základních dovedností v jednotlivých vzdělávacích oblastech a oborech, prakticky zaměřených činností a pracovních dovedností • pro výuku je třeba vytvořit optimální podmínky, které vyžadují klidné, nestresující prostředí poskytující pocit bezpečí a umožňující koncentraci na práci METODY PRÁCE – ZŠ, ZŠS • nonverbální komunikace – VOKS – komunikační systém • sociální učení, sociální čtení • globální metoda • integrovaná výchova • strukturované učení • týmové vyučování, kooperativní • otevřené vyučování • terapeutické metody – snoezelen, ergoterapie, dramaterapie, hipoterapie... SOCIÁLNÍ UČENÍ • sociální dovednosti – podporují sebedůvěru jedince – sociální dovednost – učením získané předpoklady pro adekvátní sociální interakci a komunikaci – SD – schopnost přirozeným způsobem vyjádřit své potřeby, mluvit o svých pocitech a zároveň dbát potřeb druhých • sociální učení – učení potřebné k osvojení osobních a sociálních kompetencí – podpůrné pedagogické opatření – pomáhá dětem vyrovnat se s konfliktními situacemi – důležité je prostředí, kde dítě vyrůstá – metody – hra, divadlo, autogenní tréning – u žáků s MP je cílem dosažení takové sociální úrovně, že žák nebude svým chováním ve společnosti nápadný a přitom zůstane sám sebou KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM VOKS • pomocný obrázkový systém • VOKS učí aktivně komunikovat • klient musí pochopit funkce komunikace • umět pozorovat – vědět, že předmět existuje i když zmizí • funguje systém střídání – výměna rolí v komunikaci • VOKS není komunikace na povolení • děti na obrázek neukazují, ale partnerovi přinášejí • v prvních lekcích obrázek vyměňují za pamlsek • přinese-li obrázek míče – dostane skutečný míč – výměna smysluplná • komunikace je motivující – při nácviku dítě dostává to, co chce • otázka „Co chceš?“ přichází až později, aby si dítě nezvyklo na komunikaci pouze na vyzvání, aby se naučilo samo se obracet na svého komunikačního partnera • dítě je ten, kdo iniciuje kontakt ke komunikaci • komunikace probíhá se dvěma učiteli – asistent dítěte a komunikující • zásadní předností systému a klíčem k úspěchu je precizně propracovaný metodický materiál – jednotlivé kroky práce učitele s dítětem, přístup učitele a slovní doprovod • jednotlivé kroky výuky: – zjištění pochutin a předmětů, které má dítě rádo, zaznamenává se jejich pořadí dle oblíbenosti – dítě se dále učí spontánně požádat o oblíbenou věc výměnou za obrázek – samostatně dojít k zásobníku pro obrázek a k partnerovi, požádat v různých prostředích, požádat neznámé lidi – vybrat z více obrázků správný symbol – složit z obrázků jednoduchý větný proužek a pomocí něj požádat – další rozvoj slovní zásoby pomocí nových obrázků • velmi rychle osvojitelný systém • vysoce motivuje dítě osvojit si ho • děti – samy iniciátory komunikace • redukuje nevhodné chování • je dobře využitelný ve škole i na veřejnosti • předpokladem úspěšného zavedení komunikačního systému VOKS je přesné dodržování postupů, instrukcí a pokynů – výukové lekce – metodicky odděleny, ale je možné a vhodné, aby se částečně překrývaly – doplňkové lekce – prostupují veškerým nácvikem, jejich úkolem je doplnit a dále rozvíjet komunikační dovednosti ve výukových lekcích POMŮCKY KE KOMUNIKACI VOKS • komunikační kniha – označena identifikační značkou nebo fotografií • větný proužek – malý nosič symbolů, který klienti a komunikační partneři užívají vlastní komunikaci; slouží k uchycení více obrázků za sebou pro vyjádření delších sdělení; je pomocí suchých zipů na pevný hnědý pruh, který je součástí knihy; komunikační partneři používají jinou barvu větného proužku, než má klient POMŮCKY K METODICE VOKS • zásoba piktogramů • trojrozměrné symboly z miniatur předmětů • komunikační tabulky • komunikační knihy • komunikační tašky • komunikační (tematické) palety… • zásoba odměn ☺ PODSTATA KONCEPCE SNOEZELEN • Snoezelen je multismyslové prostředí vytvořené pro určitého uživatele, jehož cíl je vždy specificky individuální • každá místnost Snoezelen koncentruje obrovské množství vjemů na úzkém prostoru • každá místnost by měla být „kouzelná, šokující, unášející“ a její koncepce by měla být založena na (zvláště emotivním) zážitku • hlavní ideou koncepce je: …vše je dovoleno, nic se nemusí… • cílem pobytů je vždy zpětný efekt pozitivního rázu MULTISMYSLOVÉ PROSTŘEDÍ • uměle vybudovaný prostor nebo pokoj: – ve kterém je uplatňována stimulace smyslů, kterou sami řídíme, kontrolujeme a zajišťujeme, můžeme ji sami redukovat nebo rozšiřovat – kde se podněty vyskytují v omezeném prostoru (jsou izolované od vnějšího prostředí) nebo se vyskytují integrovaně (jsou začleněny do běžného prostředí) – který je vytvořený pro aktivní nebo pasivní stimulaci a přizpůsobený zájmům, motivaci, volnému času, relaxaci, terapeutickým nebo edukačním potřebám a cílům uživatele – který na sebe může vázat různé druhy fyzických, psychologických či sociologických prostředků, technik a metod MÍSTNOST • musí mít odpovídající teplotu (22 - 24 °C) • musí být dobře větratelná a příjemně voňavá • musí být správně osvětlená (podle vytýčeného cíle - zpravidla přítmí od asi 50 luxů) • musí být vybavena pohodlnými sedačkami, lehátky, polštáři, pohodlnými dekami • musí mít dostatek místa pro ty, kteří se chtějí stranit okolí a vytvořit si osobní prostor samostatně • musí mít dostatek hudební techniky a zvukového materiálu • většinou bílá z důvodu lepšího vyniknutí optických a světelných efektů • pomůcky musí být v těchto místnostech využívány velmi uváženě a přiměřeně vzhledem k cílům a k individuální klientele • velmi snadno můžeme podlehnout přespřílišnému zahlcení podněty či přesycení stimuly PŘÍKLADY • podpůrné metody: – Koncept bazální stimulace, prenatální místnosti, psychomotorické metody atd. • facilitační a rehabilitačně masážní metody: – Bobathova metoda, míčkování, terapie objetím, Vojtova metoda, orofaciální stimulace atd. • klasické terapie: – muzikoterapie, dramaterapie, terapie loutkou, biblioterapie, aromaterapie, arteterapie, ergoterapie, animoterapie atd. ZAMĚŘENÍ KONCEPCE SNOEZELEN • Snoezelen jako terapie – vychází z psychoterapie a speciálních pedagogických terapií – terapie musí obsahovat jasný cíl, předem naplánovanou organizaci, podmínky, postup a fáze – terapie musí vycházet z komplexní diagnostiky a musí být průběžně hodnocena a sledována – vždy musí následovat zpětná vazba a evaluace – doporučuje se využívat terapeutických metod a prvků různých terapií • Snoezelen jako podpora edukačního procesu – specifika jen v ČR – prostředek uvolnění a podpora soustředění – podpora seberealizace – snížení agresivního a autoagresivního chování – podpora vnímání – rozvoj komunikace – socializace a resocializace – „neutrální půda“ (nejen pro děti) • Snoezelen jako volnočasová aktivita – zvláště pro osoby s těžkým a souběžným postižením více vadami (také pro seniory) – dva protipóly: relaxace a aktivace (vyvolaná pasivně samotným prostředím – nemotivovaná pouze průvodcem) – pro uživatele je volnočasový Snoezelen „zaměstnáním“ (doporučujeme svobodnou volbu činností, dostatek času a prostoru, zdůrazňujeme osobní prožitek!) VIZUÁLNÍ PERCEPCE, STIMULACE VIZUÁLNÍHO VNÍMÁNÍ • světélkující tubusy naplněné vodou či jinými látkami – např. voskem • otáčející se nebo se jinak pohybující reflektory, které způsobují světelné efekty na stěnách a v prostorách pokojů • celkové různé druhy osvětlení pokojů podle efektů barev • světélkující a fosforeskující různě dlouhá vlákna • maxi bublifuky SLUCHOVÁ PERCEPCE, STIMULACE SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ • zvukové pomůcky • různé druhy hudebních a doprovodných nástrojů • zvukové hračky • tzv. přivolávače deště • větrné a pohybující se zvonkohry • zabudované audio a stereo zařízení ve zdech, které naplňuje pokoj relaxační i aktivační hudbou HAPTIKA, TAKTILNÍ STIMULACE • pokoj je pokryt koberci – zčásti podlahy a zčásti zdi • využívají se matrace a vodní lůžka • tzv. haptické chodby, kde se shromažďují taktilní pomůcky, ať už závěsného charakteru, tak statické pomůcky • podlahy, které v závislosti na doteku a kontaktu tělem dítěte spojují haptiku s vizuálním či sluchovým vjemem • pomůcky vytvářející pohodlí místnosti – podlahové rohože, sedáky, polštáře, rozkládací pohovky apod. ČICH, VŮNĚ A ČICHOVÉ VJEMY • pozitivně ovlivňující vůně, vůně vyvolávající zážitky a aktivující paměť dítěte (typicky skořice, která navozuje atmosféru Vánoc a radosti) • použití difuzérů, aroma lamp, vonných svíček a dalších efektů ovlivňujících naše emoce skrze čich je opravdu při této práci esenciální CHUŤ, STIMULACE CHUŤOVÝCH VJEMŮ • velmi ovlivňuje náladu, celkovou dispozici klienta, tedy zvláště klienta s MP • je dobré mít v pohotovosti tabulku čokolády pro případ odměny, aktuálního zvládnutí situace nebo pouze změny LITERATURA • Bajo, I., & Vašek, Š. (1994). Pedagogika mentálne postihnutých: psychopédia. Bratislava: Sapientia. • Černá, M. a kol. (2015). Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum. • Dolejší, M. (1983). K otázkám psychologie mentální retardace. Praha: Avicenum. • Filatova, R. (2014). Snoezelen-MSE. Frýdek-Místek: Kleinwächter Josef. • Hemzáčková, K., Pešková, J., Jiřík, J. (2014). První čtení: učební pomůcka pro alternativní výuku čtení s využitím globální metody. Praha: Parta. • Janků, K. (2010). Využívání metody Snoezelen u osob s mentálním postižením. Ostrava: Ostravská univerzita. • Švarcová, I. (2011). Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál. • Vágnerová, M. (2014). Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. • Valenta, M., & Müller, O. (2013). Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta. • Vančová, A. (2005). Základy pedagogiky mentálne postihnutých. Bratislava: Sapientia.