Jihomoravský kraj
ORP Brno
Lokální síťařky: Bc. Kristina Čadeni, DiS.,
Bc. Denisa Machálková, Mgr. Petra Ličková
zpracováno k: 09/2018
Klíčová aktivita 1 – Podpora a rozvoj služeb v oblasti SPOD
Podaktivita 1.1: Podpora síťování služeb na lokální úrovni
Projekt Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Síťování služeb pro děti a jejich rodiny
Analýza místní sítě služeb
a návrh její optimální podoby
Obsah
Úvodní slovo.....................................................................................................................................................2
O projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí....................................3
Síťování v ORP Brno.......................................................................................................................................5
Potřeby dítěte (a jeho rodiny) a úrovně podpory.........................................................................................9
Optimální a reálná síť služeb reagující na potřeby dětí (a jejich rodin) na úrovni obcí s rozšířenou
působností.......................................................................................................................................................11
Analýza reálné sítě služeb a návrh její optimální podoby v ORP Brno ................................................14
Modely spolupráce aktérů sítě.....................................................................................................................23
Spolupráce aktérů sítě v ORP Brno............................................................................................................25
Doporučení pro rozvoj sítě v ORP Brno.....................................................................................................28
Závěrem ..........................................................................................................................................................30
Použité zdroje.................................................................................................................................................31
Potřebujete více informací?..........................................................................................................................32
Příloha – popis rolí aktérů sítě .....................................................................................................................33
„… pokud na sebe jednotlivé služby navazují a jsou vzájemně koordinovány, je
možné potřeby dítěte a rodiny naplnit lépe, než pokud je spolupráce omezena
rezortním dělením kompetencí, zejména pokud jde o metodické řízení, financování a
zacílení služeb. Propojování služeb se zároveň neobejde bez osoby – koordinátora.“
Úvodní slovo
Vážené kolegyně a kolegové,
analýza místní sítě služeb a návrh její optimální podoby je souhrnným výstupem dlouhodobého procesu síťování služeb
na území obcí s rozšířenou působností. Podpora síťování je součástí projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů
sociálně-právní ochrany dětí, který je od roku 2016 realizován Ministerstvem práce a sociálních věcí.
1
Tento materiál je určen všem aktérům místních sítí služeb pro děti a jejich rodiny, a to nejen sociálním pracovníkům, ale
také např. zástupcům samosprávy, učitelům, psychologům, zástupcům policie a dalším. Jedná se o ucelený dokument
souhrnně popisující místní síť služeb pro děti a jejich rodiny na daném území včetně doporučení pro její optimalizaci a
rozvoj tak, aby reagovala na potřeby dětí a rodin.
Proč je důležité síťovat
Síťování služeb vnímáme jako nástroj zvýšení efektivity cílené práce s klientem – dítětem a jeho rodinou. Vychází
z předpokladu, že pokud na sebe jednotlivé služby navazují a jsou vzájemně koordinovány, je možné potřeby dítěte a
rodiny naplnit lépe, než když je spolupráce omezena rezortním dělením kompetencí, zejména pokud jde o metodické
řízení, financování a zacílení služeb. Propojování služeb se zároveň neobejde bez osoby koordinátora (v tomto projektu
se jednalo o lokální a krajské síťařky a síťaře).
Síťování služeb je dynamický a nikdy nekončící proces směřující k naplnění potřeb dětí a rodin žijících v dané lokalitě.
Aby bylo síťování co nejúčelnější a šité na míru lokalitě, je třeba nejprve zmapovat stávající síť – tedy místní aktéry a
jejich potřeby směrem k fungování sítě a to, jakým způsobem spolupracují. Proto lokální síťaři (na úrovni obcí
s rozšířenou působností – ORP) a krajští síťaři (na úrovni krajů) důkladně mapovali terén a na základě zjištění pracovali
společně s aktéry na tématech, která se ukázala jako významná pro rozvoj sítě, místní spolupráce apod. Shrnutí činnosti
lokálního síťaře ve vaší lokalitě naleznete níže.
V návrhové části dokumentu najdete definici optimální sítě služeb, kterou jsme zpracovali v souladu se základními
principy transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny, vyplývající z Národní strategie ochrany práv dětí. Jedná se
zejména o „návrat k dítěti“ – dítě v centru, sladění cílů práce s dítětem a rodinou, respekt k dítěti, zapojení dítěte a jeho
rodiny do řešení situace a další. Optimální síť je tedy teoretickým schématem, jehož optikou je možné místní síť
nahlédnout.
Místní síť služeb a návrh její optimální podoby pro území obcí s rozšířenou působností zapojených do projektu je
shrnujícím výstupem práce síťařů a síťařek na základě zmapovaných potřeb. Vzhledem k tomu, že se jedná o zjištěný
obraz sítě, používáme pro ni dále označení reálná síť. Reálná síť služeb v lokalitě byla porovnávána se vzorovou,
optimální sítí služeb. Je přitom zřejmé, že v každé lokalitě je síť služeb jiná, a to vzhledem k odlišným potřebám dětí a
rodin, a je ovlivněna vnějšími podmínkami v lokalitě (např. personální a finanční kapacity aktérů). Všechny sítě služeb by
však měly naplňovat principy transformace a odrážet v první řadě potřeby dětí a rodin.
Bez vás by to nešlo
To vše by se neobešlo bez samotného procesu síťování, tedy propojování místních aktérů sítě napříč rezorty, které
vnímáme jako alfu a omegu spolupráce. Děkujeme proto všem místním aktérům sítě služeb za ochotu k setkávání se,
zájem o spolupráci, podněty a společnou činnost na lepším fungování sítě podpory pro děti a jejich rodiny.
Mgr. Kristýna Jůzová Kotalová a realizační tým aktivity síťování
oddělení transformace služeb pro rodiny a děti
Ministerstvo práce a sociálních věcí
1
Číslo projektu CZ.3.2.63/0.0./0.0/15_017/0001687.
Termín realizace: 1. 1. 2016 až 30. 6. 2019, ve 12 zapojených krajích.
Projekt se zaměřuje na posílení mezirezortní a multidisciplinární spolupráce v oblasti péče o ohrožené
děti a jejich rodiny. Cíli projektu jsou podpora orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) a
dalších klíčových aktérů v oblasti síťování služeb pro ohrožené děti a rodiny; vytváření, podpora a rozvoj sítí
služeb
na lokální, krajské a celostátní úrovni; podpora nástrojů vedoucích k nastavení, zjišťování a rozvoji kvality
systému sociálně-právní ochrany, nastavení modulů celoživotního vzdělávání pracovníků OSPOD a podpora
a rozvoj náhradní rodinné péče (dále jen NRP). A proč? Aby se nadále snižoval počet dětí, které musejí
svoji rodinu opustit, a aby pro děti, jež se dostávají do systému náhradní rodinné péče, byla zajištěna co
nejkvalitnější individuální péče. Více najdete na http://www.pravonadetstvi.cz.
Podpora síťování služeb na lokální úrovni
Síťování služeb pro děti a rodiny je nejrozsáhlejší aktivitou projektu, je realizováno v 11 krajích a celkem ve
124 obcích s rozšířenou působností.
Východiska síťování
Síťování představuje „návrat k rodině a dítěti“, snahu podpořit vybudování pevné podpůrné sítě
v bezprostřední blízkosti rodin, a to s maximálním využitím všech dostupných zdrojů. Síťování je proto spíše
prací s lidmi než „vědeckým přístupem“ a dosavadní výsledky ukazují, že právě osobní kontakt síťaře
s aktéry tvoří základ úspěšného rozvoje sítě podpory. Na druhou stranu síťař je kromě samotného
propojování lidí také nositelem důležitých principů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny,
přispívá k jejich lepšímu porozumění a zvnitřnění na úrovni lokality, a tím i k žádoucímu směřování práce
s rodinami a dětmi. Síťování služeb je ze své podstaty transformací služeb na místní úrovni.
O projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů
sociálně-právní ochrany dětí
Vymezení služeb pro děti a rodiny
Z hlediska tohoto projektu jsou služby pro děti a rodiny nahlíženy optikou potřebnosti – jedná se o všechny
děti a rodiny, které potřebují nějakou formu podpory, ať už v rovině prevence (mohou být ohrožené) nebo
v rovině intervence (již jsou ohroženy). Nejedná se tedy o služby rodinné politiky, zároveň ale ani o striktní
vymezení dle§ 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen SPOD). Služby jsou
zároveň vnímány zásadně nadrezortně, bez ohledu na právní formu či míru formálního ukotvení. Vymezením
služeb jde především o zmapování všech dostupných zdrojů podpory na místní úrovni.
Cíle síťování služeb pro děti a rodiny
Zmapování aktérů v lokalitě: v maximálním možném rozsahu jsou zmapováni aktéři v lokalitě a jejich
potřeby směrem k fungování sítě ve prospěch dětí a rodin, samotný výčet může být vůbec prvním popisem
služeb pro děti a rodiny z nadrezortního hlediska a přispívá ke zvědomění rolí jednotlivých aktérů.
Zvědomění rolí jednotlivých aktérů: každý z aktérů si uvědomuje svou (i dílčí) roli v síti služeb pro děti a
rodiny, tj. zná své kompetence a úkoly dané jednak zákony, jednak specifickými podmínkami v lokalitě, ale
uvědomuje si také význam spolupráce s dalšími aktéry. Aktéři tak přesně znají svou vlastní roli a zároveň
rozumí rolím ostatních aktérů.
Propojení aktérů v lokalitě: aktéři spolu komunikují ve smyslu případové práce, tj. ve smyslu potřeb dětí a
rodin, s ohledem na zákonnou mlčenlivost a s ohledem na integritu dětí a rodin, s důrazem na působení
v rovině prevence.
Implementace základních principů transformace do síťování, a tedy i činnosti jednotlivých aktérů:
síťování lze vnímat jako aktivizaci terénu, která by se měla odvíjet od základních principů transformace:
 participace dítěte, respekt k dítěti
 potřeba vývoje, otevřené budoucnosti, perspektivy
 zdravé prostředí
 jistota, stabilita, bezpečí
 zapojení celé rodiny.
Co je síť služeb pro děti a jejich rodiny?
Síť služeb pro děti a jejich rodiny (dále jen síť) je soubor institucí, organizací a dalších subjektů, které na
určitém geograficky vymezeném území (obec, město, obec s rozšířenou působností – dále jen ORP, region,
kraj) svou činností ovlivňují situaci ohrožených dětí a rodin, ať už formálně na základě pravomoci vyplývající
z legislativy, nebo neformálně, svým společenským posláním. Základním principem fungování sítě je
partnerství, mezioborová spolupráce a případné překonávání bariér, které spolupráci brání.
Kdo jsou aktéři sítě?
Aktéři sítě jsou subjekty v síti se vzájemně provázanými vztahy, založenými na spolupráci a sdílené či dílčí
odpovědnosti. Jde o instituce poskytující služby dětem a rodinám (registrované sociální služby i
neregistrované návazné služby), orgány samosprávy (městské a obecní úřady, zejména agenda odboru
sociálních věcí, konkrétně oddělení sociálně-právní ochrany dětí, dále sociální a terénní pracovníci), školy,
poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska
výchovné péče), lékaře, soudce, městskou policii, Policii České republiky a další.
Kdo je síťař?
Síťař je nezávislý aktér sítě pomoci ohroženým dětem a jejich rodinám. Jeho cílem je udržitelně propojit
aktéry sítě, aby navzájem znali své možnosti a potřeby a mohli efektivně spolupracovat při řešení situací
ohrožených dětí a rodin. Ve svém konání vychází z principů deinstitucionalizace a ze zmapovaných potřeb
aktérů a jejich klientů směrem k fungování sítě jako celku. Vytváří prostor pro jejich spolupráci napříč rezorty.
Stručný popis lokality
Brno je počtem obyvatel i rozlohou druhým největším městem v České republice a krajským městem
Jihomoravského kraje. Jeho rozloha je 230,2 km². Brno má cca 379 527 obyvatel (k 1. 1. 2018) včetně
cizinců (1, s. 7).; hustota osídlení je 1 650,1 obyvatel/km² . Brno je rozděleno na 29 městských částí, funguje
zde 24 pracovišť orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Podíl nezaměstnanosti v Brně-městě k 31.
5. 2018 byl 4,6 %. K témuž datu bylo vedeno cca 31 455 uchazečů o zaměstnání (2, s. 2). Brno nabízí
dostatek pracovních příležitostí, jak pro zde žijící obyvatele, tak i pro obyvatele z okolních vesnic a měst.
Řadí se mezi města s vyšším počtem studentů (cca 65 000), kteří významně finančně přispívají do rozpočtu
města. Mezi největší zdroje města patří oblast služeb. V Brně je několik městských částí, ve kterých se
nacházejí sociálně vyloučené lokality. Jedná se o Brno-sever, Brno-střed a Brno-Židenice.
Síť služeb pro děti a rodiny
Síť sociálních služeb v Brně je poměrně hustá a rozmanitá. Zároveň je Brno spádovým městem pro celý
Jihomoravský kraj a síť služeb využívají i mimobrněnští klienti; buď za službou dojíždějí oni, nebo služba za
nimi. V Brně je 42 organizací, které poskytují odborné sociální poradenství, 9 organizací poskytující sociálně
aktivizační služby pro rodiny s dětmi (SAS) a 11 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (3).
V Brně nabízí služby pro děti a mládež Středisko volného času Lužánky, které působí ve více městských
částech (Brno-střed, Lesná, Bohunice, Kohoutovice, Nový Lískovec, Žabovřesky, Vinohrady, Starý
Lískovec). Jejich nabídka služeb je velmi pestrá. Mimo zájmových kroužků nabízí i tábory (pobytové i
příměstské). Také lze využívat širokou nabídku služeb církví (např. Apoštolská církev, Salesiáni Dona Bosca
Brno) a Knihovny Jiřího Mahena Brno (mají 31 poboček).
Na území města Brna se nachází 66 základních škol a další školská zařízení např. diagnostický ústav (DÚ),
střediska výchovné péče (SVP), pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogická centra
(SPC) a další.
Síťování v ORP Brno
Průběh mapování potřeb a síťování
Síťování bylo v lokalitě zahájeno 1. 7. 2016 a nadále zde probíhá. Hlavní mapování potřeb aktérů sítě služeb
probíhalo od července 2016 do března 2017, lokální síťařky (dále jen LS) se průběžně setkávaly
s pracovníky OSPOD, neziskových organizací (NNO), samosprávy, školství, justice, policie a dalšími.
Celkově síťařky uskutečnily (k termínu vyhotovení dokumentu) 657 osobních setkání s aktéry sítě.
V průběhu mapování LS provedly několik dotazníkových šetření s pracovníky OSPOD, NNO a škol.
Nejčastěji zmiňované potřeby:
V rámci mapování potřeb byly ve spolupráci s aktéry identifikovány následující potřeby:
 Zvýšení povědomí aktérů sítě o službách v oblasti práce s rodinou se zaměřením na děti se
specifickými potřebami (ADHD, mentální postižení, psychiatrické diagnózy a jiné).
 Posílení dostupnosti služeb pro děti v období letních prázdnin a svátků. Tuto potřebu zmiňovali
především pracovníci OSPOD, sociálně aktivizačních služeb (SAS), škol a školek.
 Nastavení komunikace pracovníků OSPOD s Úřadem práce ČR - krajská pobočka v Brně (ÚP),
vyjasnění pravidel v oblasti přidělování dávek mimořádné okamžité pomoci a sjednocení praxe
v přístupu ke klientům.
 Přehledné a souhrnné informace o aktuální obsazenosti zařízení pro ohrožené děti a jejich rodiny
v Jihomoravském kraji (tj. azylové domy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětské
domovy, výchovné ústavy).
 Společná setkávání aktérů, kteří se podílejí na práci s ohroženými dětmi a rodinami (např. justice,
policie, OSPOD, škola, samospráva, zástupci ministerstev, odborů Magistrátu města Brna a jiní).
 Spolupráce mezi OSPOD a SAS.
 Spolupráce OSPOD a školských zařízení ve městě Brně (vzájemné vyjasnění kompetencí a
navázání užší spolupráce s výchovnými poradci; ujasnit si, kdy mají školy kontaktovat OSPOD).
Na základě těchto zjištění se lokální síťařky ve své činnosti zaměřovaly na tato témata:
 Spolupráce mezi OSPOD a SAS
 Spolupráce OSPOD a školských zařízení ve městě Brně
Shrnutí ze síťování
 Spolupráce mezi OSPOD a SAS
Při prvním mapování byla zachycena vzájemná potřeba setkání pracovníků OSPOD a SAS s cílem nastavit
pravidla komunikace, vyjasnit kompetence, vymezit hranice cílových skupin (věk dětí - HoSt Home pracuje
s rodinami, které mají minimálně jedno dítě do 6 let věku, děti s handicapem – např. Paspoint pracuje
s autistickými dětmi), provázat spolupráci obou aktérů na konkrétních případech, předat informace o
pořádaných akcích v Brně pro pracovníky OSPOD.
Na základě této potřeby se uskutečnilo dne 19. 5. 2017 setkání pracovníků OSPOD a SAS. O setkání byl
velký zájem, o čemž vypovídá vysoká účast aktérů (ze 14 zapojených pracovišť OSPOD se setkání
zúčastnilo 10; a z 10 organizací poskytujících sociálně aktivizační služby se zúčastnilo 9).
Ze setkání pracovníků OSPOD a SAS vzešla tato témata:
1) Aktuální přehled o nabídce SAS (nejlépe v elektronické podobě – živá, aktuální databáze)
2) Interdisciplinární spolupráce
3) Společné sdílení
4) Setkávání s kompetentními aktéry (tj. těmi, kteří jsou schopni prosadit změnu v systému sítě
sociálních služeb)
Ze zpětných vazeb od aktérů setkání nejvíce hlasů získalo téma č. 1. Databázi vytvoří Ratolest Brno, která ji
bude do 31. 3. 2019 financovat a spravovat. Po tomto datu převezme financování Magistrát města Brna a
Ratolest Brno bude nadále správcem.
Lokální síťařky uspořádaly na základě dotazníkového setření 26. 4. 2018 setkání pracovníků OSPOD se
zástupci justice, a to se státními zástupci, soudci, městskou policií, Policií České republiky, pracovníky
Krajského úřadu Jihomoravského kraje a probační a mediační služby. Toto setkání se věnovalo tématům,
která aktéři nejčastěji zmiňovali: vedení spisové dokumentace, předběžná opatření ve věcech péče o
nezletilé děti, problematika výkonu kolizního opatrovnictví dítěte v soudním řízení, sjednocení postupů
pracovníků OSPOD a pracovníků soudu.
Setkání se konalo pod záštitou 1. náměstka statutárního města Brna Mgr. Petra Hladíka. Výstupem ze
setkání byl zápis ve formě metodického manuálu, na kterém se podíleli všichni zúčastnění, a který bude i do
budoucna všem sloužit jako základní informační materiál při řešení situací vyžadujících meziresortní
spolupráci.
Ukázka ze zpětné vazby k setkání s justicí ze dne 26. dubna 2018:
Jak jste spokojena s průběhem a s výstupem kulatého stolu?
Velmi spokojena, předem děkuji za informace o dalších plánovaných akcích v rámci projektu a za zápisy
z akcí.
V čem bylo pro Vás setkání užitečné?
Řešily se konkrétní a reálné věci, co řešíme.
Informace ohledně výchovných zpráv na soud a rozsáhlá možnost kontaktu se zastupitelstvím.
Mám zájem o setkání s (doplňte aktéra/y)
Opakované setkání se soudci brněnských soudů, lékaři, případně znalci dětští psychologové.
Ze zpětných vazeb a osobních setkání síťařek s pracovníky OSPOD a SAS vyplynula potřeba na toto
setkání navázat, a tak síťařky uspořádají 25. 10. 2018 návazné setkání s justicí.
Foto: Kulatý stůl s justicí 26. 4. 2018
 Spolupráce OSPOD a školských zařízení ve městě Brně
Mapování potřeb ve školách a na pracovištích OSPOD ukázalo rezervy ve vzájemné informovanosti obou
stran, zejména v oblasti kompetencí jednotlivých aktérů, předávání zpětné vazby, nedostatečného povědomí
o ostatních aktérech v síti, kteří se na pomoci dětem a rodině mohou podílet. Síťařky se zúčastnily v
pedagogicko-psychologické poradně (pracoviště Sládkova) několika porad s metodiky prevence. Setkání
byla vedena PhDr. Lenkou Skácelovou, která se podílela na vytvoření a rozeslání dotazníku, zkoumajícího
aktuální stav spolupráce mezi pracovníky škol a OSPOD. Na základě vyhodnocení dotazníků a prvních dvou
pilotních kulatých stolů dle požadavků OSPOD Brno-Bystrc probíhala dále jednání na úřadech ostatních
městských částí za účelem zorganizování podobných akcí pro všechny angažované aktéry. Posléze se již
začaly rýsovat konkrétní možnosti pro vytvoření setkání na klíč pod záštitou samosprávy.
Pod tímto konceptem se zformovalo šest kulatých stolů v dalších městských částech, a to pro Brno-Jih,
Brno-Žabovřesky, Brno-Řečkovice, Brno-Královo Pole, Brno-Židenice, Brno-sever. Pro každou městskou
část se používal shodný zaběhnutý formát, nicméně skladba účastníků a probíraná témata se vždy lišila
podle přání jednotlivých zapojených aktérů. Zápis ze setkání byl rozeslán všem zúčastněným. Zároveň byli
účastníci požádáni o zpětnou vazbu, která sloužila ke zlepšení či naplánování dalších aktivit.
Za největší úspěch považujeme osobní seznámení aktérů, zjištění vzájemné možnosti spolupráce a
rozšíření povědomí o využitelné síti služeb.
Na základě požadavku pracovníků OSPOD Brno-střed se uskutečnilo dne 16. 2. 2018 setkání s metodickými
pracovnicemi Úřadu práce ČR Bc. Veronikou Gregorovou a Ilonou Novákovou (Odbor hmotné nouze,
příspěvek na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením, oddělení hmotné nouze I.), kde se řešily např.
dotazy ohledně systému sociálních dávek v praxi, možnosti zaplacení školních obědů pro děti, jejichž rodiče
jsou v hmotné nouzi, neuvedení otce do rodného listu, a mnoho dalších. Zápis ze setkání byl rozposlán na
všechna pracoviště OSPOD.
Foto: Kulatý stůl v MČ Brno-Žabovřesky na téma „Práce s ohroženými dětmi a jak předejít jejich ohrožení“,
27. 2. 2018.
Velkým úspěchem při organizování kulatých stolů v městských částech bylo zapojení samosprávy, která má
významný podíl na možných organizačních změnách v rámci sociálního života každé městské části. Mezi
účastníky kulatých stolů byli nejen vedoucí odborů, ale i starostové, místostarostové a tajemníci. Témata,
která přinášeli pracovníci OSPOD a škol, byla zajímavá i pro samosprávu, a byla snaha je vyřešit ke
spokojenosti všech zúčastněných.
Níže uvedený popis odpovídá horizontální úrovni sítě služeb, tedy jednotlivým potřebám dětí, a vertikální
úrovni sítě, tedy jednotlivým úrovním podpory dítěte (podrobně viz obrázek č. 1: Úrovně podpory dítěte a
rodiny z hlediska jejich potřeb). Potřeby dětí byly odvozeny ze strukturovaného vyhodnocování situace dítěte
a rodiny dle zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD.
Potřeby dítěte
 Vztahy: potřeba rozumět vztahům k blízkým osobám, potřeba stabilních a bezpečných vazeb,
vrstevnických vztahů, pozitivního vztahu k sobě samému apod.
 Bezpečí: potřeba bezpečného prostředí (prostředí rodiny i komunity), subjektivního pocitu bezpečí,
životní stability, srozumitelnosti okolního světa, rozvoje kompetencí k rozpoznání nebezpečí apod.
 Zdraví: potřeba celkové duševní a tělesné pohody, dobrá péče o zdravotní stav dítěte, vztah
k vlastnímu zdraví, podmínky pro zdravý vývoj apod.
 Učení se: potřeba poznávání okolního světa, porozumění událostem, nabývání zkušeností,
motivace k učení a poznávání, rozvoj zvídavosti a sebepoznání apod.
 Chování: potřeba poznávat hranice, učit se normám, rozumět vlastnímu chování, mít respekt
k ostatním apod.
 Materiální zajištění: potřeba zajištění základních životních potřeb tak, aby byl umožněn zdravý
vývoj dítěte, přiměřená výživa, odpovídající vybavení včetně školních nebo zdravotních pomůcek
apod.
Aktéři podpory dítěte a rodiny
 Aktéři přímé podpory dítěte: služby a další podpůrné aktivity směřující přímo k dítěti na bázi
individuálního přístupu, zároveň jde o služby umožňující přímý přístup dítěte (dítě samo se může na
poskytovatele služby obrátit), zaměření na dítě je odvozeno z Úmluvy o právech dítěte a zákona o
SPOD, které připouštějí možnost ochrany dítěte v situacích, kdy dojde k narušení vztahu mezi
dítětem a rodičem.
 Aktéři přímé podpory rodiny: služby a další podpůrné aktivity směřující k podpoře rodiny tak, aby
byla schopna naplnit ochrannou a podpůrnou roli vůči dítěti, tedy služby posilující kompetence
rodičů, podpora zahrnuje vždy zároveň dítě i rodiče.
 Aktéři širší podpory: jedná se o služby a další podpůrné aktivity, jejichž primárním účelem není
poskytování specifické podpory rodinám a dětem, rodiny a děti spadají do cílové skupiny
poskytovatelů těchto služeb, přitom je podstatné, zda si aktéři jsou své role vědomi a naplňují ji.
 Podpora v rámci komunity: komunita je pojímána jako významný zdroj podpory. Zdroje obce a
lokality je důležité popsat a provázat s potřebami rodin a dětí, komunitní zdroje jsou považovány za
rozsáhlý, ale doposud málo využitý potenciál podpory dětí a rodin.
Potřeby dítěte (a jeho rodiny) a úrovně podpory
Obrázek č. 1
Model sítě služeb na území ORP je pro účely projektu definován tak, že se jedná o výčet aktérů, kteří
v dané lokalitě přispívají k naplnění potřeb dětí, tedy tvoří podpůrnou síť pro rodiny s dětmi s působností
na území konkrétního ORP, včetně služeb nadregionálních. Výčet aktérů je odvozen od otázky:
Jak chápeme optimální a reálnou síť služeb?
Optimální síť služeb je modelovou, žádoucí podobou sítě, reálná síť služeb je zjištěným obrazem sítě aktérů
v dané lokalitě (regionu). Porovnáním modelu a reálné místní sítě je možné zjistit, jaké služby je třeba
v lokalitě dále rozvíjet.
Optimální síť služeb
Model optimální sítě služeb je výčtem možných aktérů, kteří jsou relevantní k naplnění jednotlivých potřeb
dětí na všech čtyřech úrovních podpory
2
. Model nastiňuje, jak by síť měla vypadat, aby z ní žádná rodina
„nevypadla“ a děti v lokalitě mohly žít v bezpečí ve vlastních rodinách. To je cílový stav i z hlediska
transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny. Z hlediska samosprávy jde o zajištění kvality života
rodin v území, které spravují.
Aktéři přitom nejsou vymezeni svou rezortní příslušností, ale rozsahem aktivit, které ve prospěch dětí
vykonávají nebo by vykonávat mohli. V praxi jsou aktivity aktérů v mnoha případech nastaveny spíše
zvykově
3
a nejsou využívány v plném rozsahu, případně nejsou využívány alternativně. Využití kapacit
stávajících aktérů v lokalitě v maximálním možném rozsahu je přitom vysoce efektivním způsobem pokrytí
potřeb dětí a rodin. Model optimální sítě není a ani nemůže být vyčerpávajícím výčtem aktérů. Je to
způsobeno jednak odlišnou podobou jednotlivých lokalit a jejich potřeb, jednak širokou škálou služeb pro děti
a rodiny. Model optimální sítě služeb má inspirativní (vzorový) charakter. Popis rolí aktérů sítě naleznete
v příloze dokumentu.
Model optimální sítě jako inspirace pro tvorbu sítě
Model optimální sítě služeb je v první řadě inspirací pro to, jakým způsobem je možné uvažovat o
potřebách dětí a možnostech jejich naplnění. Zároveň otevírá širší, někdy netradiční náhled na
jednotlivé aktéry a rozsah jejich činnosti.
Reálná síť služeb
Reálná síť služeb na území ORP je výčtem aktérů, kteří skutečně pokrývají potřeby v místě žijících dětí a
rodin. Není přitom podstatné, zda je aktér přítomen přímo v lokalitě, nebo je pro děti a rodiny služba
dostupná z jiného ORP či kraje.
Reálná síť služeb má odlišnou podobu v každé lokalitě, kdy kromě v místě působících aktérů odráží též
specifické potřeby dětí a rodin dané především podmínkami lokality.
2
Viz obrázek č. 1: Úrovně podpory dítěte a rodiny z hlediska jejich potřeb.
3
Činnost aktérů podpůrné sítě pro děti a rodiny je vymezena v první řadě příslušnými zákony, nicméně je žádoucí zamýšlet se nad
hranicemi jejich kompetencí – co všechno by každý aktér mohl dělat, včetně rezortních přesahů a aktivního zapojení do případové
práce.
Optimální a reálná síť služeb reagující na potřeby dětí
(a jejich rodin) na úrovni obcí s rozšířenou působností
„Kdo a jak je schopen naplnit potřeby dětí a rodin žijících v tomto regionu?“
Síť služeb v každé lokalitě by měla zahrnovat zejména služby preventivního charakteru, služby vzájemně
propojené a navazující a zároveň by měla být dostatečně pružná tak, aby reagovala na měnící se potřeby
dětí a rodin.
Analýza reálné sítě služeb a návrh její optimální podoby
Analýza reálné sítě služeb zahrnuje přehled aktérů místní sítě – jsou zde zachyceni dostupní aktéři ve všech
rolích, v nichž mohou působit, a reagovat tak na potřeby dětí v různých oblastech (vztahy, bezpečí, zdraví,
učení se, chování a materiální zajištění) – podrobně viz tabulka č. 1. Reálná síť odráží výstupy mapování
provedeného lokálním síťařem a výstupy spolupráce s místními aktéry. Aktéři jsou v tabulce uvedeni
typologicky dle subjektu či typu služby. Míra podrobnosti popisu aktérů závisí na velikosti lokality a počtu
aktérů.
Kde je prostor pro rozvoj sítě – návrhová část
Reálnou síť služeb zjištěnou v rámci lokality síťaři porovnávali s modelem optimální sítě služeb a s rozsahem
potřeb dětí a rodin v lokalitě. Byly tak zjištěny:
 potřeby, které jsou naplněny dostatečně;
 potřeby, které nejsou naplněny vůbec, protože příslušní aktéři nejsou v lokalitě dostupní
(nevyplněná, bílá místa v tabulce);
 potřeby, které nejsou naplněny dostatečně z důvodu kapacity, dostupnosti, zacílení služby
apod. (aktéři označeni barevně – oranžovou barvou); jedná se o oblast dalšího možného
rozvoje.
Podrobnější popis a zhodnocení sítě k jednotlivým oblastem potřeb (např. vztahy, bezpečí, zdraví a další)
najdete v komentáři k tabulce sítě služeb. Obsahem jsou i doporučení pro rozvoj místní sítě v jednotlivých
oblastech.
Jak může být analýza reálné sítě služeb využita?
Analýza bude sloužit představitelům samospráv, poskytovatelům služeb a jejich klientům, donátorům nebo
dalším osobám a organizacím, kteří mohou podpořit rozvoj potřebných služeb. Na základě zjištění
popsaných analýzou reálné sítě služeb mohou uplatňovat požadavky na další rozvoj sítě (např. v rámci
projektových žádostí, komunitních plánů, dotačních programů apod., kdy analýza reálné sítě služeb slouží
jako relevantní podklad prokazující podrobné nadrezortní zmapování dostupných služeb).
Obrázek č. 2
Tabulka č. 1
ÚROVNĚ PODPORY
aktéři přímé
podpory dítěte
aktéři přímé
podpory rodiny
aktéři širší
podpory
podpora v
rámci komunity
POTŘEBYDÍTĚTE
VZTAHY
žít v bezpečném
vztahu k sobě,
k rodině a komunitě,
být přijímán
 psychologové,
psychiatři
 svépomocné
skupiny
 NZDM, terénní
pracovníci
 školní metodici
prevence
 programy pro
třídní kolektivy
 inkluzívní
programy
 školní
psychologové
 výchovní poradci
 učitelé,
vychovatelé
 služby náhradní
rodinné péče
 sociální
pracovníci
pobytových
zařízení
 SAS
 krizová centra
 OSPOD
 rodinné centrum
 rodinná poradna
 rodinné
konference
 mediace
 SAS
 NZDM
 OSPOD
 volnočasové
aktivity
 intervenční
centrum
 poradna pro
oběti
trestných činů
 komunitní
centrum
 komunitní
akce
 zázemí pro
setkávání
 sousedské
spolky
 svépomocné
skupiny
BEZPEČÍ
Žít v bezpečí
a stabilitě
 NZDM, terénní
pracovník
 kontaktní
centrum, terénní
program pro
uživatele
návykových látek
 volnočasové
aktivity
 krizové centrum
 linka bezpečí
 škola, školní
poradenské
pracoviště (ŠPP)
 peer program
 komunitní
centrum
 středisko
výchovné péče
(SVP)-ambulantní
 zařízení pro děti
vyžadující
okamžitou pomoc
(ZDVOP)
 lékař
 SAS
 NZDM-terénní
pracovník
 asistent prevence
kriminality
 krizová linka pro
rodiče
 osvěta
 programy
primární prevence
 rodinné centrum
 rodinná poradna
 rodinné
konference
 intervenční
centrum
 rodičovská
skupina
 kontaktní
centrum, terénní
program pro
uživatele
návykových látek
 krizová respitní
péče
 Policie ČR,
městská
policie,
asistent
prevence
kriminality
 sociální
pracovník na
obci
 poradna pro
oběti
trestných činů
 starosta,
samospráva
 soud
 specialista na
prevenci na
úrovni obce
nebo kraje
 integrovaný
záchranný
systém
 dny
sousedství
 preventivní
akce v obci
 osvěta
 bezpečná
hřiště, prostor
pro
volnočasové
aktivity
Analýza reálné sítě služeb a návrh její optimální
podoby v ORP Brno
 učitel
 Policie ČR,
městská police,
asistent prevence
kriminality
 OSPOD
 program podpory
sousedství
 OSPOD
ZDRAVÍ
vyrůstat v celkové
tělesné a duševní
pohodě
 pediatr,
pediatrická sestra
 pečovatelská
služba
 raná péče
 školní programy
podpory zdraví
 NZDM, terénní
pracovník
 kontaktní
centrum, terénní
program pro
uživatele
návykových látek
 dětský psychiatr,
psycholog
 školní psycholog
 dětský terapeut
 OSPOD
 lékař
 SAS
 raná péče
 kontaktní
centrum, terénní
program pro
uživatele
návykových látek
 domácí sestra
 psychiatr,
psycholog pro
dospělé
 respitní služba
 rodinná terapie
 OSPOD
 nemocnice –
dětské odd.
 pohotovost
 specialisté –
např. dětská
chirurgie,
ORL, apod.
 poradna pro
závislosti (AT
ambulance)
 ozdravná
léčebna
 preventivní
akce na
podporu
zdraví
 osvěta
 dotace
obce/kraje na
akce na
podporu
zdraví
(vitaminy,
ovoce) nebo
zlepšování
životního
prostředí
 podpora
sportu
(zázemí)
UČENÍ SE
rozvíjet svůj
potenciál,
mít radost
z poznávání
a učení
 škola
 sociální pedagog,
školský sociální
pracovník
 výchovný poradce
 pracovník
primární prevence
 NZDM, terénní
pracovník
 volnočasové
aktivity
 pedagogicko-
psychologická
poradna (PPP)
 SVP
 lékař
 podpora školní
přípravy
(doučování)
 asistent
pedagoga
 OSPOD
 PPP, SVP
 SAS
 rodinné centrum
(výchova, učení)
 sociální pedagog,
školský sociální
pracovník
 školní psycholog
 výchovný poradce
 psycholog
 OSPOD
 ŠPP
 dům dětí a
mládeže
(DDM)
 škola (přesah
do komunity)
 SVP
 zázemí pro
vzdělávání
(knihovny,
prostory pro
kroužky,
poznávací
stezky)
 ocenění
vzdělávání
(učitelé, žáci,
vědci)
 kulturní akce
 zahraniční
spolupráce
 dotace obce
na pomůcky,
dojíždění do
školy
CHOVÁNÍ
znát hranice, dostat
povzbuzení, učit se
respektu k sobě
i ostatním
 peer program
 škola
 asistent
pedagoga
 odborná
poradenská
pomoc
 resocializační
program
 SVP
 pobytová služba
 probační a
mediační služba
 OSPOD
 škola
 SAS
 NZDM
 SVP
 asistované
kontakty
 OSPOD
 etoped
 škola
 volnočasové
aktivity
 církve
 PMS,
resocializační
program
 sousedské a
komunitní
akce
 BESIP
MATERIÁLNÍ
ZAJIŠTĚNÍ
mít zajištěny
základní potřeby,
nemít hlad, mít dobré
zázemí
 krizové centrum
 materiální a
potravinová
pomoc
 ZDVOP
 OSPOD
 občanská
poradna
 dluhová poradna
 sociální pracovník
obce
 SAS
 sociální
rehabilitace
 materiální a
potravinová
pomoc
 právní pomoc
 azylové bydlení
 sociální bydlení
 nadace a nadační
fondy
 OSPOD
 Úřad práce
 bytová
koncepce
města
 komunitní
akce
 zázemí pro
setkávání
 program
obědy do škol
 pracovní
příležitosti
obce
 sponzorské
dary
 fondy a
nadace
Komentář k tabulce sítě služeb a naplňování potřeb dětí
(a jejich rodin) v ORP Brno a návrh k optimalizaci sítě
Veškeré potřeby dětí a rodin jsou naplněny existující sítí služeb, jedinou nedostatečně pokrytou oblastí je
psychiatrická péče. Další riziko vyplývá právě z rozsáhlosti sítě, neboť orientace v ní je velmi složitá, jak pro
odbornou, tak laickou veřejnost a klienty.
VZTAHY – žít v bezpečném vztahu k sobě, k rodině a komunitě, být přijímán
 psychologové, psychiatři
Ve městě Brně je cca 18 psychiatrů pro děti a dorost, kteří jsou registrováni pod Českou lékařskou komorou
a cca 30 dětských klinických psychologů. Tato kapacita není pro klienty dostačující a nevýhodou je i to, že
někteří odborníci nemají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, tudíž si klienti musí tuto službu hradit. Pro
sociálně slabé rodiny se tímto stává služba nedostupnou.
 NZDM, terénní pracovníci
Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je v Brně dle Registru poskytovatelů sociálních služeb 11. NZDM
řeší vrstevnické vztahy, vztahy v rodině, ve škole a širším okolí. Dobrým příkladem jsou například organizace
Ratolest Brno, z.s. nebo Společnost Podané ruce o.p.s., které mají kluby v několika městských částech a
fungují i v sociálně vyloučených lokalitách. V rámci těchto klubů pracovníci vyhledávají ohrožené děti a
mládež přímo v terénu, pracují s nimi a zprostředkovávají jim kontakt s dalšími službami. Na základě
výzkumu pracovníků NZDM Společnosti Podané ruce o.p.s. a potřeb OSPOD v městských částech BrnoKrálovo
Pole, Řečkovice a Medlánky vzniklo v MČ Brno-Královo Pole nové NZDM.
 školní metodici prevence
Školní metodici prevence fungují na všech zmapovaných ZŠ. Metodicky jsou vedeni paní PhDr. Lenkou
Skácelovou, krajskou metodičkou prevence. Pracoviště PPP Brno pro školní metodiky prevence připravuje
pravidelná setkání, na kterých jsou seznamováni s novými službami, předpisy, aktuálními vzdělávacími kurzy
a dalšími důležitými informacemi.
 programy pro třídní kolektivy
Těmito programy se zabývá PPP, Společnost Podané ruce o.p.s., Ratolest Brno z.s. Všechny uvedené
organizace poskytují velký výběr preventivních programů, které se zaměřují zejména na oblast životního
stylu (tedy možnosti využití volného času a problematika závislosti) a vztahů (se zřetelem na problematiku
šikany a domácího násilí). Preventivní programy a jejich témata jsou vždy přizpůsobena věku dětí ve školním
kolektivu.
 inkluzivní programy
Tématu inkluzivního vzdělávání se věnuje Centrum podpory školám v oblasti společného vzdělávání. Každá
škola si může vybrat svého lektora i program školení.
 výchovní poradci
Výchovní poradci fungují na všech zmapovaných ZŠ, bohužel je často jejich funkce pouze formální s cílem
naplnění zákonného požadavku. Funkce poradce bývá kumulovaná, proto není reálně možné věnovat této
oblasti dostatečnou pozornost.
 služby náhradní rodinné péče
Této oblasti se věnují organizace Trialog, z.s., Triada – Poradenské centrum, z.ú., Sdružení pěstounských
rodin, z.s., Centrum pro rodinu a sociální péči, z.s., Triada každý rok pořádá celostátní seminář věnovaný
tomuto tématu pro pracovníky OSPOD a NNO.
 sociálně aktivizační služba (SAS)
SAS je určena rodinám s dětmi, zaměřuje se především na práci v přirozeném prostředí rodin. SAS je
významným partnerem pro OSPOD. Výhodu těchto služeb je, že pracují v terénu a mají možnost se rodině
věnovat intenzivně a komplexně. V Brně je 9 registrovaných služeb SAS. Příkladem dobré praxe je služba
poskytovaná organizací HoSt - Home-Start Česká republika, z.ú., kdy v rodinách pracují pod dohledem
sociálního pracovníka dobrovolnice s vlastními rodičovskými zkušenostmi- Každý dobrovolník musí
absolvovat speciální školení. Dalším dobrým příkladem je činnost organizace Ratolest Brno, z.s., která nejen
pracuje s rodinami a dětmi, ale také propojuje další SAS s OSPOD. Setkávají se společně nad konkrétními
kazuistickými případy, sdílejí dobrou praxi, kterou se snaží prosadit.
 krizová centra
V Brně se nachází několik krizových ambulantních center, ale pouze tři nabízí možnost krizových lůžek pro
děti a mládež do 18 let; a to pobytová krizová centra Krizové centrum pro děti a dospívající Brno Hapalova
(KC Hapalova), Klokánek Brno, Dětské centrum rodinného typu Chovánek. Tato kapacita krizových lůžek je
však na celé Brno nedostatečná. Dále pro Brno funguje zdravotnické zařízení – krizové centrum při Fakultní
nemocnici Brno Bohunice, které se primárně věnuje psychiatrické a psychologické pomoci při ztrátě duševní
rovnováhy, při smutku a beznaději a v krizových životních situacích.
 OSPOD
Příkladem dobré praxe je zapojení pracovišť OSPOD Brno-sever a Brno-střed do pravidelných setkávání,
která pořádá organizace DROM, romské středisko v rámci svých preventivních aktivit. Setkání se zúčastňují
aktéři, kteří pracují s rodinami z vyloučených lokalit (např. probační a mediační služba, policie, neziskové
organizace, soudci, školy a další).
 rodinná centra
V Brně je několik rodinných center. Nabídka služeb se různí, některá nabízí celodenní péči o děti, jiná
kroužky pro děti, tábory a další aktivity pro celou rodinu. Společným cílem těchto center je vytvoření prostoru
pro sdílení, vzdělávání, vzájemnou podporu pro celou rodinu.
 manželská a rodinná poradna (dále jen MRP)
MRP v Brně spadají pod Centrum sociálních služeb a zřizovatelem je Magistrát města Brna. Nejnovější
pracoviště vzniklo v březnu 2018. Mimo klasických služeb MRP nabízí mediaci a asistovaný kontakt.
V rámci pilotního celorepublikového projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o
ohrožené děti a rodiny se uskutečnilo několik rodinných konferencí.
 mediace
Mediace je obvykle placená služba, nicméně od března 2018 ji mohou klienti v Brně využít i bezplatně v
Centru sociálních služeb, kde působí 14 mediátorů.
Prostor pro rozvoj sítě:
 školní psychologové
Tato funkce není na školách v Brně zcela pokryta z důvodu nedostatků finančních prostředků a velkého
byrokratického zatížení pro školy. Pozice školního psychologa není dostatečně ukotvena, proto se na každé
škole liší reálná náplň jeho práce. Dobrou praxí je sdílení jednoho školního psychologa pro více škol pro
naplnění celého úvazku.
 svépomocné skupiny
Svépomocné skupiny probíhají v rámci několika organizací (Ratolest Brno, z.s., Anabell, z.ú., aj.) Jsou
určeny klientům cílové skupiny, se kterou organizace pracuje, u Anabell jsou to tedy klienti s poruchami
příjmu potravy od 12 let, u Ratolesti jsou to děti ze sociálně znevýhodněných rodin, děti s problémovým
chováním, případně děti v konfliktu se zákonem. Vzhledem k vysokému počtu obyvatel Brna a spádových
mimobrněnských oblastí je kapacita těchto služeb nedostačující.
BEZPEČÍ – žít v bezpečí a stabilitě
 kontaktní centrum, terénní program pro uživatele návykových látek
Terénní program pro uživatele návykových látek zajišťuje Společnost Podané ruce, o.p.s., která službu
nabízí sedm dní v týdnu. V rámci projektu Hard and Smart terénní pracovníci navštěvují noční a taneční
kluby, kde poskytují poradenství ohledně užívání návykových látek.
 linka bezpečí
Linky bezpečí nejsou lokálně zaměřeny, ale působí celorepublikově (např. Linka bezpečí, z.s. je
akreditována v rámci systému sociálně-právní ochrany dětí v České republice a je členem celosvětové
asociace dětských linek důvěry ChildHelpline International), místně je můžeme zařadit pouze podle adresy
sídla. V Brně takto funguje Modrá linka pro děti a mládež, z.s., která mimo telefonický kontakt nabízí chat,
internetové poradenství a skype. Mgr. Bohuslava Horská (vedoucí Modré linky) uvedla, že jejich pracoviště
sídlí na utajované adrese. Pokud má kdokoliv zájem pracoviště navštívit, musí podepsat mlčenlivost.
Zdůraznila novou službu, která funguje jako jediná v ČR „web-based message systém“. Jedná se o službu,
kdy klient zůstává zcela anonymní. Dotaz neposílá e-mailem, ale přímo do „boxu“, z kterého si odpověď
následně vyzvedne.
 škola, školní poradenské pracoviště (ŠPP)
ŠPP tvoří školní metodici prevence, výchovní poradci a školní psychologové. Každá škola má povinnost toto
pracoviště zřídit, nicméně počet členů ŠPP se na každé škole liší dle počtu žáků.
 peer program
V peer programu pracují peer konzultanti, kteří pomáhají prostřednictvím své vlastní zvládnuté zkušenosti.
V Brně tyto služby poskytuje Centrum Anabell, z. ú. a Práh jižní Morava, z. ú. V rámci peer programů byla
navázána spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a SVP Kamenomlýnská. Zapojení (a předem
proškolení) studenti pracují intenzivně s dítětem (klientem SVP) na jeho osobním rozvoji prostřednictvím
prožitku blízkého vztahu s vrstevníkem. Spolupráce probíhá minimálně po dobu tří měsíců a studenti pracují
pod supervizí pracovníků SVP.
 středisko výchovné péče (SVP)-ambulantní
V Brně máme čtyři SVP (Kamenomlýnská, Veslařská, Bořetická a Hlinky).
 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP)
ZDVOPy jsou v Brně tři (Klokánek, Chovánek a KC Hapalova) s celkovou kapacitou 62 dětí (4).
 učitel
Při navázání dobrého vztahu mezi dítětem a učitelem se může učitel stát důvěrníkem dítěte a být tak prvním
člověkem, který rozpozná problém a pomůže při řešení.
 Policie ČR, městská police
V rámci zapojení se do vylepšování systému pro ohrožené děti a rodiny byla Policie ČR a městská policie
(MP) vždy velmi aktivní a kulatých stolů se zúčastnila ve všech případech, na které byla pozvaná. Výbornou
praxí je spolupráce Hany Sumcové, (Centrum včasné intervence, MP Brno) s pracovišti OSPOD. Hlavním
úkolem centra včasné intervence je v co nejkratší době informovat místně příslušný OSPOD o přestupku,
jehož účastníkem bylo nezletilé dítě. Může se jednat i o přestupek, který se na první pohled jeví jako banalita
(např. drobné krádeže), nicméně je potom na rozhodnutí OSPOD, jak s danou informací naloží – tedy pokud
má u jednoho dítěte evidováno mnoho „banálních“ přestupků, může to být důvod pro prošetření situace celé
rodiny. Oznamování přestupků mladistvých má smysl, pokud je zasíláno bezodkladně. Přestupkovou činnost
mladistvých oznamuje „územář" (strážník MP Brno s územní odpovědností) k projednání přestupkovým
komisím. MP Brno vykonává podpůrnou (subsidiární) činnost pro závažnější trestnou činnost dětí. U řešení
konfliktů v občanské soužití mezi manželi (hádky, které vygradují, tak, že byla přivolána MP) a je-li přítomno
dítě do 18 let, je informován příslušný OSPOD, který situaci v rodině monitoruje (jde-li o ojedinělou věc nebo
opakující se událost zavdávající podezření, že jde o domácí násilí). Domácí násilí je u MP sledováno a
statisticky vyhodnocováno pro interdisciplinární tým, který se domácím násilím zabývá. Tým zaštituje Odbor
zdraví města Brna pod vedením Mgr. Ivy Koudelkové.
 krizová linka pro rodiče
Linka funguje celorepublikově, je možné se na ni obrátit přes tel. číslo 606 021 021 (pondělí-pátek). Na
webových stránkách linky klienti najdou modelové, inspirativní kazuistiky.
 osvěta
Podílejí se na ni nejen státní instituce (PČR, MP), ale i neziskovky. Osvěta může být cílena na různou
problematiku (např. návykové látky, kyberšikana). MP Brno pořádá pravidelné osvětové programy zacílené
na téma dopravní bezpečnosti. ZŠ Arménská pravidelně pořádá akci „Noc bez drog“, kde odborníci
z různých oborů (lékaři, policie, hasiči, neziskovky aj.) představují dětem vybraná témata z problematiky
sociálně patologických jevů. Akci na škole pořádá výchovná poradkyně Mgr. Jolana Hůrková.
 intervenční centrum
Intervenční centrum je v Brně zaštítěno organizací Spondea, o.p.s., která poskytuje odbornou pomoc a
podporu osobám ohroženým nebo již vystaveným domácímu násilí a nebezpečnému pronásledování; služba
je poskytována také rodinným příslušníkům a osobám blízkým.
V rámci PMS funguje poradna pro oběti trestných činů. Na střediscích PMS poskytují odbornou pomoc
obětem (podle zákona č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a zákona č. 257/2000 Sb. o PMS) proškolení
odborní pracovníci. Zde mohou oběti zdarma získat osobní podporu pro zvládnutí situace, informace důležité
pro orientaci v dané situaci a kontakty na další místně dostupné služby. Kvalita této pomoci obětem je
státem garantovaná, což je v souladu s mezinárodní legislativou (resp. Směrnicí Evropského Parlamentu a
Radou 2012/29/EU zavedenými minimálními pravidly pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu),
která Českou republiku zavazuje (5, s. 1).
 soud
Na území Brna působí jeden soudce (JUDr. Roman Kiš, Ph.D.) pro trestní řízení ve věci dětí a mladistvých
do 15 let. Můžeme poukázat na jeho dobrou praxi, kdy školám nabízí bezplatné workshopy zaměřené na
trestní právo a praktické ukázky fungování soudního systému.
 specialista na prevenci na úrovni obce nebo kraje JMK
Jako příklad dobré praxe uvádíme Oddělení prevence a volnočasových aktivit JMK, jmenovitě Mgr. Lenku
Možnou a Mgr. Pavlu Tichou, které pořádají mnoho zajímavých aktivit pro aktéry v Brně, např. vzdělávací
semináře pro pedagogy, sociální pracovníky.
Prostor pro rozvoj sítě:
 krizová respitní péče
Tuto službu zajišťuje Centrum Kociánka, která má k dispozici 6 lůžek, a Chovánek – dětské centrum
rodinného typu, což je pro celé Brno nedostačující kapacita.
ZDRAVÍ – vyrůstat v celkové tělesné a duševní pohodě
 Magistrát města Brna (odbor zdraví)
Každoročně pořádá v rámci projektu „Brno – Zdravé město“ akce pro širokou veřejnost. Je zaměřen zejména
na komplexní podporu zdraví a spolupráci s místní komunitou. Do projektu se zapojují NNO, školy, sportovní
kluby, a další. Školy na území ORP mají možnost se zapojit do projektů Ovoce a zelenina do škol, Mléko do
škol.
Prostor pro rozvoj sítě:
 lékař
Lékař může být prvním článkem při rozpoznání týrání či zneužívání dítěte. S ohledem na záležitosti OSPOD
je lékař velmi perspektivním partnerem a nositelem cenných informací. Ze strany OSPOD vznikla potřeba o
navázání větší spolupráce s lékaři, LS zorganizovaly kulaté stoly s cílem naplnit i tuto potřebu, bohužel však
účast lékařů byla velmi nízká.
 respitní služby
Tato služba v Brně zcela chybí.
UČENÍ SE – rozvíjet svůj potenciál, mít radost z poznávání a učení
 preventivní působení
Příkladem dobré praxe může být přístup městské části Brno Královo Pole k prevenci na základních školách,
které jsou zřízeny příslušnou městskou částí. Základní škola si vybere preventivní program dle svého
uvážení, který posléze schválí a profinancuje sociální odbor.
V přístupu k preventivnímu působení je příkladem dobré praxe ZŠ Horácké náměstí (největší brněnská
základní škola – více než 900 žáků), která má nejen výborně zpracovanou metodiku preventivních
programů, ale také ji v plném rozsahu využívá v praxi. Jako konkrétní příklad můžeme uvést zavedení
povinné třídnické hodiny, která je zakotvena v rámci standardního rozvrhu, žáci se zde mohou vyjádřit
k tématům preventivních programů pro daný školní rok, zároveň je zde prostor pro diskusi osobních témat
žáků.
Prostor pro rozvoj sítě:
 sociální pedagog
Na některých školách v Brně funguje sociální pedagog, např. na ZŠ 28. října, kde Mgr. David Němeček
zajišťuje žákům doučování, kontroluje docházku, komunikuje s rodiči a OSPOD, vyhledává a doporučuje
vhodné služby pro žáky, kteří potřebují odbornou pomoc atd. Ze setkání v rámci městských částí vyplynulo,
že pedagogové by sociálního pedagoga na svých školách uvítali.
CHOVÁNÍ – znát hranice, dostat povzbuzení, učit se respektu k sobě i ostatním
 resocializační program
Centrum prevence a resocializace Ratolest Brno, z.s. realizuje tyto programy: ARISTOTELES, ZMĚNIT
SMĚR a Z KRUHU VEN v součinnosti s PMS.
Příkladem dobré praxe je spolupráce kurátorů pro děti a mládež s poskytovateli resocializačních programů
(Ratolest Brno) a soudcem Romanem Kišem. Každý případ je řešen individuálně a dětem nejsou ukládány
tresty jen pro „potrestání“, ale pro uvědomění si svého pochybení. Zapojení do programů jim umožňuje např.
naučit se zvládat agresi, získat respekt k autoritám, upevňovat vrstevnické a rodinné vztahy.
Prostor pro rozvoj sítě:
 etoped
Některé školy by uvítaly pozici etopeda, především pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení. Tuto
funkci pak většinou částečně přebírají asistenti pedagoga.
MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ – mít zajištěny základní potřeby, nemít hlad, mít dobré
zázemí
 krizové centrum
Při pobytových službách KC Hapalova zajistí veškeré materiální zabezpečení dětem od 0 do 18 let (nejdéle
6 měsíců). Materiální pomoc se liší podle délky pobytu a věku. Je to vlastně jediné zařízení tohoto typu
v JMK a kapacita je nedostatečná – pouze 12 lůžek.
 materiální a potravinová pomoc
Potravinovou banku pro Brno a Jihomoravský kraj, z. s. zaštiťuje Centrum sociálních služeb Armády spásy
v Brně, která zajišťuje rozvoz potravin a hygienických potřeb (pleny, zubní pasty, čisticí prostředky apod.).
Potravinová banka uzavírá smlouvy s organizacemi, které pomáhají ohroženým dětem a rodinám. Na
základě této smlouvy pak konkrétní organizace může odebírat potravinové a hygienické výrobky, které dále
distribuuje svým klientům. Dále v Brně funguje Textilní banka BALTAZAR, kde se textilní zboží vydává na
základě poukázky, kterou může získat rodina v hmotné nouzi. Počet poukázek je omezen 1 kus na rodinu za
měsíc.
 ZDVOP
Ve ZDVOP mají děti zajištěné veškeré materiální zabezpečení. Materiální pomoc se liší podle délky pobytu a
věku. Velmi dobrá spolupráce je navázána mezi OSPOD a zařízením Chovánek.
 OSPOD
Některá pracoviště OSPOD ve spolupráci s jinými organizacemi zabezpečují materiální a potravinovou
pomoc s výše uvedenou Potravinovou nebo Textilní bankou. Příkladem dobré praxe je OSPOD Brno-sever,
který pořádá vlastní sbírku oblečení, bot, hraček, knížek a jiných materiálních věcí pro své klienty v hmotné
nouzi.
 program obědy do škol
V Brně mají základní školy možnost se zapojit do programu přes organizaci WomenForWomen, o.p.s. a
nadaci manželů Tykačových, která nabízí „Obědy pro děti“ ze základních škol
4
. Dále přes Krajský úřad
Jihomoravského kraje do programu „Obědy do škol“
5
. Podmínky zapojení do obou programů se liší.
 nadace
Někteří aktéři využívají k podpoře rodičů samoživitelů i Fond na podporu rodičů-samoživitelů v nouzi Nadaci
AGROFERT.
Prostor pro rozvoj sítě:
V této oblasti nevnímáme nedostatky. Pro občany města Brna, kteří jsou v sociální tíži, funguje nastavený
systém materiální podpory dobře.
4
Formulář pro přihlášení viz web projektu - Obědy pro děti, 2014 - 2018. Vzory dokumentů – školní rok 2018/2019. Dostupné z:
http://www.obedyprodeti.cz/vzory-dokumentu
5
Bližší informace na webu Jihomoravského kraje: https://m.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=293252&TypeID=2
Spolupráce aktérů sítě služeb pro děti a rodiny je stejně významným předpokladem stability a pevnosti
sítě, jako přítomnost aktérů samotných. Spolupráce a vzájemné vztahy aktérů tvoří pomyslné spojky mezi
jednotlivými články sítě. Aktivity aktérů na sebe navazují, a tím jsou efektivnější a cílenější.
Předpokladem funkční spolupráce aktérů v rámci sítě je dobrá znalost rolí – nejen ostatních aktérů, ale
také svých vlastních. Většině aktérů je připsána základní role (např. role učitele ve vzdělávání dětí), ale je
důležité, aby si byli vědomi také svého významu pro naplňování dalších potřeb dětí (např. učitel jako důležitý
aktér v oblasti zdraví dětí, bezpečí, chování, vztahů apod.). Dobře nastavená spolupráce umožní
reagovat bezprostředně na měnící se potřeby dítěte a rodiny.
Spolupráce aktérů v lokalitě může mít mnoho podob, více či méně formálně ukotvených (viz obrázek č. 3:
Modely spolupráce aktérů v lokalitě). Žádoucí jsou přitom zejména formy zahrnující větší počet aktérů a
fungující na bázi dobrovolné dohody o spolupráci, tedy sledující společný cíl. Ve prospěch dětí ale působí
v podstatě jakákoliv forma spolupráce, například i konzultace konkrétního případu.
Modelové schéma spolupráce aktérů jako inspirace a k čemu má sloužit
Modelové schéma spolupráce není vyčerpávajícím výčtem všech možných forem spolupráce aktérů,
jde o inspirativní schéma, které lze podle potřeby dále doplnit. Tento model má mít jednak význam osvětový
v tom smyslu, do jakých forem spolupráce se mohou aktéři zapojovat, jednak poukazuje na další možné,
doposud nevyužívané formy, a může tak být podkladem pro další rozvoj spolupráce v lokalitě.
Lokální síťaři na základě provedeného mapování následně zpracovali model spolupráce aktérů sítě
služeb pro děti a rodiny na území konkrétního ORP, kde do tabulky zachytili výčet existujících místních
forem spolupráce (podrobně viz tabulka č. 2).
Popis jednotlivých kategorií schématu „Modely spolupráce aktérů v lokalitě“
(obrázek č. 3)
V obrázku č. 3 najdete vymezení příkladů různých modelů spolupráce aktérů sítě služeb. Mezioborová
spolupráce je pro oblast podpory dětí a jejich rodin vnímána jako klíčová platforma (tedy platforma zahrnující
co nejširší spektrum aktérů sítě služeb pro děti a jejich rodiny). Nicméně nezastupitelnou úlohu mají jakékoliv
jiné, funkční formy setkávání a spolupráce, které se zabývají potřebami dětí a jejich rodin.
Modely spolupráce aktérů sítě
Obrázek č. 3
Tabulka č. 2
Mezioborová spolupráce
Konference Anabell
Setkání APK (Asistenti prevence
kriminality)
Práh jižní Morava
Konference a workshopy
Diagnostického ústavu
Celostátní seminář
Setkávání minitýmů Případové konference,
další typy setkávání
zaměřených na řešení
situace dítěte/rodiny
Spolupráce NZDM a výchovných
ústavů
Síťování pro rodiny
O dětech s dětmi
Kulaté stoly lokálních síťařek
Případové konference OSPOD
Konference ze strany NNO
Formálně ukotvené a
oborové platformy
Tým pro mládež
Metodické dny
Porady vedoucích OSPOD
Porady kurátorů a sociálních
pracovníků OSPOD
Komise pro SPOD (něco jako
případová konference)
Setkávání školních metodiků
prevence
Setkávání výchovných poradců
Setkávání ředitelů škol
Komunitní plánování MMB
Spolupráce aktérů sítě v ORP Brno
Komentář ke spolupráci aktérů sítě v ORP Brno
Mezioborová spolupráce
1) Konference Anabell – Konference poukázala na nezbytnost mezioborové spolupráce při řešení
problémů osob s poruchami příjmu potravy i rodin takto nemocných. Jejím účelem je dát najevo, že
téma je natolik obšírné, že se již dávno netýká jen zdravotnictví, a to mnohdy významně
stigmatizované psychiatrie, ale že má velký přesah do dalších resortů a oborů. Příklady z praxe
ukazují, že se do řešení zapojují zcela logicky a v konkrétních případech i zaměstnanci veřejné
správy, zaměstnanci OSPODů, Policie ČR, právníci, zaměstnanci odborů školství a péče o rodinu z
titulu prevence. Konference probíhá v nepravidelných časových intervalech.
2) Práh Jižní Morava z.ú. – pořádá v rámci projektu „Zavádění nových procesů v sociálních službách
pro lidi s duševním onemocněním“ meziresortní a mezioborové setkávání různých subjektů –
sociálních pracovníků obcí, místních sociálních služeb, úřadů práce, poskytovatelů sociálních služeb
a dalších ve prospěch lidí se závažným duševním onemocněním. Další důležitou aktivitou je
zlepšení sdílené péče odborníků s neformálními pečovateli - rodinnými příslušníky a osobami
blízkými. Jedná se o ochranu dětí v rodinách, kde je někdo z rodičů duševně nemocný.
3) Setkání APK (Asistenti prevence kriminality) – probíhá pravidelně 1x za měsíc v DROMu pro více
aktérů (pracovníci OSPOD, NNO, MMB, z řad policie, soudů, škol, PMS a další přizvaní). Na těchto
setkáních se řeší aktuální a konkrétní případy z vyloučené lokality Brno-střed a Brno-sever. Každý
z účastníků má možnost se vyjádřit, sdělit ostatním novinky ze svého oboru a přednést i konkrétní
případy k řešení. Dle potřeb účastníků se zvou pravidelně hosté (zástupci justice, samosprávy
apod.). Z tohoto setkání se zpracovává zápis, který není veřejný.
4) Konference a workshopy Diagnostického ústavu – Pracovníci Diagnostického ústavu a střediska
výchovné péče, Brno (Veslařská) pořádají pravidelně konference a workshopy na témata, kterými
reagují na potřeby účastníků (např. Drogy jsou problém, Péče o rodinu apod.). Těchto setkání se
zúčastňují sociální pracovníci, pedagogové, lékaři, zástupci policie, justice, probační a mediační
služby a další.
5) Celostátní seminář – organizace TRIADA-Poradenské centrum, z. ú., každoročně pořádá pro
sociální pracovníky pod záštitou veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D. Struktura
programu se skládá z příspěvků hostů a workshopů, ze kterých účastníci získají osvědčení o účasti
na akreditovaném vzdělávání. Tematicky se program se vždy soustředí na aktuální situaci v péči o
ohrožené děti, dlouhodobě se věnuje tématu transformace systému a přináší náměty k zavádění
nových přístupů a metod do praxe.
Setkávání minitýmů
1) Spolupráce NZDM a výchovných ústavů – minitýmy se setkávají za účelem vytvoření metodiky,
která by měla napomoci při řešení situace odchodu mladých lidí z výchovných ústavů a návratu
domů.
2) Síťování pro rodiny – pracovníci OSPOD, SAS a NZDM se setkávají za účelem předání dobré
praxe, řešení kazuistik a nastavení vzájemné spolupráce k tématu ohrožených rodin a dětí.
Obě výše zmíněné aktivity zaštiťuje Ratolest Brno, z.ú.
3) Kulaté stoly pro aktéry jednotlivých městských částí realizované v rámci síťování – viz str. 8-9.
Případové konference, další typy setkávání zaměřených na řešení situace
dítěte/rodiny
1) Případové konference pořádané OSPOD – organizátorem případové konference je vždy OSPOD,
který si volí moderátora/facilitátora z řad vlastních pracovníků, nebo najímá moderátora externího.
Složení aktérů, kteří se těchto konferencí účastní, se odvíjí od potřeb jednotlivých dětí (např.
pracovníci škol a školských zařízení, neziskových organizací, zdravotnických zařízení a rodinní
příslušníci). Účastníci diskutují nad konkrétním případem ohroženého dítěte nebo jeho rodiny;
účelem je rychlé a úplné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny s cílem nalézt optimální řešení v
zájmu dítěte.
2) Případové konference pořádané NNO: „O dětech s dětmi“: Projekt organizace Ratolest Brno, z.ú.
Tato setkávání probíhala do dubna 2017 a jejich záměrem bylo zapojit celou rodinu (včetně dítěte)
do rozhodovacího procesu ohledně rodinou řešeného tématu.
Formálně ukotvené a oborové platformy
Setkání pořádaná MMB
1) Tým pro mládež – probíhá 4x do roka. Na žádost pracovníků OSPOD jsou přizváni i další aktéři.
2) Metodické dny – standardně bývají organizovány 2x ročně, v případě potřeby pracovníků OSPOD
(zejména při řešení nějakého komplikovaného případu) je však možné je svolat i častěji.
3) Porady vedoucích OSPOD – probíhá 2x do roka, v první části setkání krátkým příspěvkem
prezentují své služby a projekty pozvaní hosté (aktéři).
4) Porady kurátorů a sociálních pracovníků OSPOD - probíhá 2x do roka, v první části setkání jsou
zváni hosté (aktéři), kteří mohou mít krátký příspěvek (představení nové služby, projektu, apod.).
5) Komise pro SPOD – se svolává dle potřeby a požadavků pracovníků jednotlivých OSPOD v Brně, je
vedena PhDr. Hanou Pokornou, CSc. (vedoucí odd. Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou).
6) Setkávání ředitelů škol – pořádá Odbor školství mládeže a tělovýchovy.
7) Komunitní plánování MMB – Referát komunitního plánování sociálních služeb koordinuje a realizuje
proces plánování sociálních služeb na území města Brna. Zpracovává střednědobý plán rozvoje
sociálních služeb, vyhodnocuje efektivitu sociálních služeb a jejich financování, sleduje účelnost
vynaložených prostředků na sociální práci. Tuto skupinu koordinuje Mgr. Radim Janík. Ke
komunitnímu plánování jsou přizvání všichni zainteresovaní aktéři, včetně osob, které využívají tyto
služby (OSPOD, neziskové organizace, akademičtí pracovníci, zástupci justice, probační a mediační
služby, občané města Brna a další). Cílem je, aby se tohoto plánování účastnilo co nejvíce aktérů,
aby byl komunitní plán co nejvíce funkční a na míru potřebám klientů. Z každého setkání vzniká
veřejný zápis.
Setkání pořádaná dalšími aktéry
1) Setkávání školních metodiků prevence – pořádá Pedagogicko-psychologická poradna, 2x za školní
rok (podle potřeby i více, například pro nové metodiky prevence).
2) Setkávání výchovných poradců – pořádá Pedagogicko-psychologická poradna, 1x za školní rok
v kompetenci ředitele Mgr. Libora Mikuláška ve spolupráci s Úřadem práce ČR.
Doporučení vycházejí ze zjištěného aktuálního stavu sítě (k datu vzniku
dokumentu).
1) pravidelné mapování potřeb jednotlivých aktérů, které by vyústilo v pořádání dalších kulatých
stolů v jednotlivých městských částech nebo na úrovni celého města Brno
Vnímáme jako důležité nadále mapovat potřeby aktérů, neboť se v čase mohou jejich potřeby měnit. A to
nejen ve vztahu k fluktuaci pracovníků, ale i k potřebám klientů. Na tyto potřeby je pak možné navazovat
pořádáním kulatých stolů přímo na míru. Na kulatých stolech si taktéž aktéři mohou předat dobrou praxi,
popřípadě nastavovat metodické postupy. Zaštiťovat tuto aktivitu může magistrát města nebo krajský úřad.
V současné době se jedná na Magistrátu města Brna o zřízení pozice lokální síťař, který by tyto aktivity
zajišťoval.
2) personální posílení bezplatné psychologické a psychiatrické péče
V Brně jsou k dispozici psychologové a psychiatři, u kterých je nutná platba v hotovosti, klienti s nižšími
příjmy si tak tuto službu nemohou dovolit. Řešením by mohlo být založení sociálních klinik
6
.
3) pobytové zařízení zajišťující komplexní péči o děti s duální diagnózou, dětský detox
Vybudování tohoto zařízení se již projednávalo přes Krajský úřad Jihomoravského kraje, pracovní skupina
pod vedením manažerky prevence kriminality JMK paní Bc. Martiny Brtnické vytipovala pro zbudování
zařízení konkrétní objekt v Račicích. Bohužel se nepodařilo toto zařízení zajistit.
4) bezplatné pobytové aktivity pro děti v průběhu prázdnin a svátků
V případě, že je dítě v ústavní péči nebo rodiče z finančních důvodů nemohou zajistit dítěti na dobu prázdnin
(hlavně letních) a svátků volnočasový program, stává se, že děti se potulují bezprizorně v ulicích a mohou
pak i páchat trestnou činnost. Těmto rizikovým jevům mohou předejít organizované aktivity pro děti.
Částečně tyto aktivity pokrývá Krajský úřad Jihomoravského kraje, který nabízí příměstské i pobytové tábory.
5) posílení kapacit školních psychologů
Školy v Brně poukazují na nízký počet psychologů ve školách, a to z několika důvodů (např. složité
administrativní vykazování pozice, nízké úvazky, časové omezení pozice na dobu určitou, nedostatečná
informovanost o pozici). Jedním z řešení by mohlo být ukotvení pracovní pozice v zákoně, kdy školní
psycholog by se stal součástí pedagogického sboru.
6) včasná spolupráce škol s OSPOD - zakotvená pozice sociální pedagog
Ve školách děti tráví většinu času, a pedagog se tak stává jednou z klíčových osob, které mohou odhalit
různé problémy dětí. Pokud pracovníci školy problém bagatelizují, může se stát, že pracovníci OSPOD
dostanou informace pozdě, kdy už je nakumulováno problémů v rodině více a práce a náprava je složitější.
Pro komunikaci mezi školou a OSPOD by byla vhodná pozice sociálního pedagoga, který by byl
prostředníkem mezi rodinou, školou a OSPODem.
7) včasná intervence do případu dítěte a rodiny ze strany všech důležitých aktérů (policie,
lékaři, OSPOD, škola, justice)
V rámci síťování se ukázalo, že toto je nezbytná součást kvalitní práce s ohroženými dětmi a rodinami.
V případě, že jednotlivé složky nebudou mezi sebou kvalitně spolupracovat (a základem kvalitní spolupráce
je včasné zahájení řešení případu, které však může nastat až ve chvíli, kdy jsou aktéři sítě dostatečně
6
Více informací viz http://www.socialniklinika.cz/.
Doporučení pro rozvoj sítě v ORP Brno
obeznámeni s činností ostatních), budou nám ohrožené děti systémem propadat. Jedním z řešení může být
pravidelné setkávání mezi aktéry.
8) participace dětí v rozhodovacím procesu - více případových konferencí vedených NNO
Zapojování dětí do rozhodovacích procesů se ukazuje jako jeden ze stěžejních pilířů v sociální práci s
rodinou. Způsob zapojování by se měl volit vzhledem k věku dětí a také musí pracovníci vycházet z
individuální situace rodiny. Je potřeba volit citlivý přístup a u menších dětí se využívají speciální techniky
práce. Některé organizace se tímto směrem již vydaly, např. Ratolest Brno (projekt "O dětech s dětmi"), Úřad
pro mezinárodně právní ochranu dětí (konference na téma "Zapojení dětí do mimosoudních rozhodovacích
procesů") nebo Spondea (program "Dítě v centu"). Nechť jsou tyto organizace inspirací pro další aktéry,
kteří pracují s ohroženými rodinami a dětmi.
9) zapojení lékařů (zejména pediatrů) do aktivit směřujících k sanaci rodiny
Při mapování zaznívala potřeba aktérů zapojovat do procesu práce s rodinami lékaře (nejvíce pediatry).
Dětští lékaři mohou odhalit při preventivních prohlídkách dětí jejich týrání, zneužívání nebo i nefunkčnost
rodiny. U většiny lékařů, kteří byli požádáni o účast na kulatých stolech, nešlo o nezájem, ale o jejich
časovou vytíženost. Dost často jako jeden z důvodů uváděli velkou administrativní zátěž, která jim ubírá čas
na samotnou péči o pacienty, a proto již nemají čas účastnit se dalších akcí bez ohledu na to, jak přínosné
by mohly být jak pro lékaře samotné, tak pro celý systém péče o dítě.
Základem funkční sítě je dobrá komunikace mezi jednotlivými aktéry, která může být cenným
nástrojem pro práci s ohroženými dětmi.
Milí aktéři města Brna, kteří pracujete ve prospěch ohrožených dětí a rodin,
na tomto místě vám chceme poděkovat za informace, spolupráci a vstřícnost z vaší strany, se kterou se
během své práce setkáváme. Nesmírně si vážíme také vaší podpory, která se nám dostávala nejen
v začátcích naší práce, ale po celou dobu spolupráce.
Dovolujeme si na tomto místo ocenit spolupráci a trpělivost jednotlivých vedoucích pracovníků z pracovišť
OSPOD, a to zejména poskytnutím nám cenných informací od paní Evy Vítové, Jitky Horákové, Marcely
Zvonařové, Jaroslava Kundráta, Radmily Doležalové, Boženy Trnkové, Věry Svobodové, Pavla Nemecze,
Ivy Hruškové, Tomáše Kratochvíla, Danuše Smolíkové, Aleny Pinkavové, Evy Odehnalové, Gerlindy
Svobodové. Oceňujeme, že jste si i při svých nesmírně náročných a zodpovědných povoláních dokázali
uchovat nadšení a nadhled při práci, která je dost často negativně prezentována v médiích.
Následně bychom chtěly poděkovat několika významným aktérům, díky kterým se nám podařilo
rozpohybovat místní síť, jmenovitě Lence Skácelové (vedoucí poradenského centra PPP), Marii Klusoňové
(vedoucí pedagogicko-organizačního oddělení), Haně Sumcové (centrum včasné intervence MP), Romanovi
Kišovi (soudce městského soudu), Simoně Wachsbergerové (DROM), Sandře Mátlové (Ratolest Brno),
Liborovi Mikuláškovi (ředitel PPP), Ondřeji Ipserovi (PMS), Janu Veselému (vedoucí Centra prevence v Brně
– Společnost Podané ruce), Ivaně Melichárkové (ředitelka ZŠ Horácké náměstí), Janě Sladké (ředitelka
Anabell), Kamilovi Janhubovi (dětský psychiatr), Petrovi Pivodovi (DÚM Veslařská), Ivě Pokorné (vedoucí
KC Hapalova), Lence Plichtové (PČR), Pavlovi Zezulovi (MP Brno – Sever).
Tento výčet jmen není určitě kompletní, bohužel však není v možnostech tohoto dokumentu uvést všechny
zapojené osoby, které nám byly nápomocny při práci.
Děkujeme tedy vám všem a přejeme mnoho úspěchů při další práci.
Bc. Kristina Čadeni, Bc. Denisa Machálková, Mgr. Petra Ličková
lokální síťařky pro ORP Brno
Závěrem
1) Český statistický úřad, 2018. Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2018. [Online]. [cit. 27. 7. 2018].
Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/61546986/13007218.pdf/1d52a859-3564-48e4-
a816-45352d519a59?version=1.0
2) Úřad práce CR, 2018. Měsíční statistická zpráva. [Online]. [cit. 15. 8. 2018]. Dostupné z:
https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/mesicni_zprava_jmk_2018_07.pdf
3) Iregistr, 2007. Registr poskytovatelů sociálních služeb. [Online]. [cit. 20. 7. 2018]. Dostupné z:
http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1535189382911_1
4) Dítě a rodina, 2015. Přehled zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. [Online]. [cit. 20. 7.
2018]. Dostupné z: http://mapa.ditearodina.cz/mapa-zdvop.html
5) Probační a mediační služba, 2017. KONCEPCE ROZVOJE PROBACE A MEDIACE DO ROKU
2025. [Online]. [cit. 3. 8. 2018]. Dostupné z:
https://www.pmscr.cz/download/2017_Koncepce_PM_do_roku_2025.pdf
Použité zdroje
Dávat nějaké kontakty – na síťaře, na nás, na KK?
WEB atd.
www.pravonadetstvi.cz
www.mpsv.cz
Potřebujete více informací?
K síťování ve vaší obci či kraji?
Obraťte se na lokální síťařku Mgr. Petru Ličkovou, e-mail: petra.lickova@mpsv.cz; na krajskou
koordinátorku síťování Mgr. Alžbětu Možíšovou (dotazy spojené se síťováním v zapojených obcích), email:
alzbeta.mozisova@mpsv.cz, tel.: 773 790 723; či na krajskou síťařku Mgr. Ing. Martinu Cirbusovou,
Ph. D., e-mail: martina.cirbusova@mpsv.cz, tel.: 778 730 508.
K aktivitě síťování?
Obraťte se na odborného garanta Mgr. Štěpána Bolfa, e-mail: stepan.bolf@mpsv.cz,tel.: 221 923 647,
775 853 476nebo na vedoucí oddělení transformace služeb pro rodiny a děti, odbor ochrany práv dětí
Mgr. Kristýnu Jůzovou Kotalovou, e-mail: kristyna.kotalova@mpsv.cz, tel.: 221 922 255, 724178 744.
Popis rolí jednotlivých aktérů
Činnost všech aktérů je dána (rezortním) zákonným vymezením, které zpravidla určuje jejich roli v systému
ochrany dětí a rodin. K tomu je obvykle dána i nějaká z forem vzájemné spolupráce aktérů (např.
oznamovací povinnost, možnost zprostředkování odborných služeb, apod.). Pokud jde o přesah základních
rolí jednotlivých aktérů, zejména směrem ke vzájemné spolupráci, existuje jen velmi málo objektivně daných
překážek, které by takovým přesahům či mezioborové spolupráci bránily.
Při tvorbě a rozvoji sítě je tedy role jednotlivých aktérů vždy třeba posuzovat v nejširším možném
náhledu, včetně toho, že jsou aktérům jejich role zvědomovány. Tím lze dosáhnout maximálního
využití jejich kapacit.
Jak jsou vymezeny role aktérů
Níže uvedený popis rolí jednotlivých aktérů je odvozen z potřeb dětí. Relevance aktérů v rámci sítě služeb
je podmíněna tím, že danou roli aktivně naplňují (tj. dva aktéři stejného typu, např. školy, mají svou základní
činnost dánu a budou jistě označeni za aktéry v oblasti potřeb učení, ale je možné, že pouze jedna ze škol
bude též relevantním aktérem i pro oblast tělesného a duševního zdraví např. proto, že je zapojena do
preventivních programů, aktivně spolupracuje s lékaři apod.).
Jedná se o výčet příkladů, často se vyskytujících rolí jednotlivých aktérů, tedy o inspirativní, nikoliv
úplný výčet rolí. Pro optimální podobu sítě služeb je nutné zvažovat všechny možné role aktérů
v maximální možné šíři.
1. Aktéři přímé podpory dítěte
 psycholog, psychiatr = dostupnost služby pro celou rodinu, vč. dostupnosti přímo pro samotné dítě,
zaměření na vztahovou problematiku, rodičovské spory
 svépomocná skupina = skupiny pro děti (zajištění bezpečného prostředí, případně facilitace setkání),
kde se mohou scházet děti ohrožené mimo jiné vztahy v rámci rodiny
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), terénní pracovník = významná je kapacita a
přístupnost služby, zaměření služby na vztahovou problematiku (vztahy dětí s rodiči, s vrstevníky),
terénní pracovník NZDM působící přímo v místech, kde se schází dětské skupiny/skupiny
 metodik primární prevence, školní metodik prevence = kapacita, dostupnost, rozsah služeb,
zaměření na vztahy, vnímání této role dětmi
 programy pro třídní kolektivy = realizace programů pro kolektivy, jejich využití v případě individuální
potřeby dítěte
 inkluzivní programy = aktivní využívání podpůrných opaření, kapacita pedagoga reagovat na
individuální potřeby dítěte
 školní psycholog = dostupnost (dostatečná kapacita), zaměření (mimo jiné) na problematiku vztahů,
individuální konzultace, práce s kolektivy/skupinami
 výchovný poradce = viz školní psycholog
 učitel, vychovatel = aktivní práce se vztahy v rámci třídy, kolektivu, individuální konzultace, aktivní
spolupráce s OSPOD a službami, prevence
 služby náhradní rodinné péče (NRP) = doprovodné organizace, OSPOD, služby pro adoptivní
rodiče, zaměření na vztahy a kontakty mezi dětmi a biologickými rodiči
Příloha – popis rolí aktérů sítě
Vztahy
 sociální pracovník pobytového zařízení = sociální pracovník školského, zdravotnického zařízení
nebo pobytové sociální služby, zaměření na udržení a podporu kontaktu dítěte s rodiči, aktivní
spolupráce s OSPOD
 sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS) = specifické zaměření na vztahovou
problematiku, dostupnost služby též pro děti
 krizové centrum = zaměření na problematiku vztahů a bezpečí
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) =relevantní role v případě, že se jedná o dítě ohrožené
dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
2. Aktéři přímé podpory rodiny
 rodinné centrum = relevantní role, pokud služby zahrnují specifický program na problematiku
mezilidských vztahů, rodičovských sporů, vztahů rodičů k dětem, vztahů mezi dětmi
 rodinná poradna = specializace na téma mezilidských vztahů
 rodinné konference =koordinovaná setkání širší rodiny a blízkých osob k podpoře rodiny a hledání
zdrojů opory
 mediace = dostupné, dostatečně kvalitní služby jako řešení vztahových sporů
 sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS) = pokud zahrnuje specifické zaměření na
vztahy
v rámci rodiny, kombinace programů pro rodiče, děti, celou rodinu
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) = specificky zaměřený program na problematiku
vztahů, konzultace, přednášky, semináře, zapojení do případové práce
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
3. Aktéři širší podpory
 volnočasové aktivity (sport, skaut, umělecké kroužky, apod.) = podpora rozvoje vztahů mezi dětmi,
spolupráce, vzájemného respektu
 intervenční centrum (IC) = služba zahrnující podporu řešení problematiky domácího násilí, práce
s oběťmi i pachateli domácího násilí
 poradna pro oběti trestných činů = poradenství a právní pomoc, orientace v právech obětí, návrhy na
jejich odškodnění
4. Podpora v rámci komunity
 komunitní centrum = místo pro setkávání, organizovaná nebo neorganizovaná činnost, dostupná
kontaktní osoba (poradenství, zprostředkování informací nebo služeb)
 komunitní akce = různé typy komunitních akcí zaměřených na vztahy, např. dny sousedství apod.
 zázemí pro setkávání = vytváření prostor pro neformální setkávání–obecní prostory, komunitní
centra, využití prostor škol, knihoven apod.
 sousedské spolky = společné akce, setkávání, poskytování vzájemné podpory mezi sousedy
 svépomocné skupiny = skupiny zaměřené na vzájemnou podporu, mimo jiné v oblasti vztahů (např.
rodiče procházející rozvodem nebo rozchodem apod.)
1. Aktéři přímé podpory dítěte
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), terénní pracovník = bezpečné trávení volného
času, přednášky o rizicích, prevenci, konzultace, hodnoty a normy, sebepoznání dítěte, terénní
pracovník NZDM působící přímo v místech, kde se schází dětské skupiny/skupiny
 kontaktní centrum (K-centrum), terénní program pro uživatele návykových látek = prevence a řešení
závislosti, konzultace pro děti i rodiče, preventivní programy na školách a v místech, kde tráví děti a
mladí lidé volný čas
Bezpečí
 volnočasové aktivity = všeobecně různé více či méně organizované programy (sport, zájmové
kroužky apod.), kde děti mohou trávit bezpečným způsobem volný čas, seznamují se s riziky,
nalézají nebo překonávají své hranice, učí se odpovědnosti apod.), jde o dostupnost volnočasových
aktivit a jejich prahovost (tj. nejen to, jestli tam aktivita je, ale také zda do ní chodí děti z cílové
skupiny–tj. ohrožené)
 krizové centrum = zaměření na problematiku vztahů a bezpečí
 linka bezpečí = podmínkou efektivního využívání je povědomí dětí o existenci linky (osvěta)
 škola, školní poradenské pracoviště = programy prevence realizované ve škole, programy proti
šikaně, vzdělávání o rizicích na internetu, mezi lidmi, v dopravě apod., přítomnost pracovníka, se
kterým děti mohou řešit pocit ohrožení, CAN apod.
 peer program = existence a dostupnost programů, další programy doprovázení (patroni apod.)
 komunitní centrum = dostupný prostor, kam mohou děti samy přicházet, v případě potřeby je jim
zajištěno poradenství nebo zprostředkována odborná pomoc, nebo se mohou zapojit do programu,
hlavní podmínkou je prahovost/dostupnost centra
 středisko výchovné péče (SVP) = pokud je součástí ambulantní či velmi snadno dostupná forma
péče, kam by dítě mohlo přijít i samo, kdyby se necítilo bezpečně z důvodu chování osob ve svém
okolí nebo by si nevědělo rady se svým vlastním chováním
 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) = důležitá je dostupnost zařízení a
dostupnost navazujících odborných služeb, včetně samotných dětí
 lékař = povědomí o ohlašovací povinnosti, rozpoznání ohrožení dítěte (sociální rozměr), ochota
zapojit se do případové práce, účast v komisích, preventivních skupinách apod.
 učitel = povědomí o ohrožení dítěte, zkušenosti se zapojováním se do řešení situace dětí
ohrožených
v oblasti bezpečí, tj. kompetence rozpoznat a ohlásit takový případ, v případě zjištěného ohrožení
dítěte se zapojit do případové práce apod.
 Policie ČR, městská policie, asistent prevence kriminality = pokud je dostupný specialista na
problematiku dětí a mládeže nebo CAN, zda se policie nějak aktivně zapojuje do případové práce,
spolupracuje
s OSPOD, dělá preventivní programy apod.
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
2. Aktéři přímé podpory rodiny
 sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS) = služba zahrnuje podporu rodičů, případně
přímo dětí, specifické zaměření na oblast bezpečí
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), terénní pracovník = služba má programy
zaměřené
na rodiče a jejich kompetence v oblasti bezpečí dětí, nebo programy pro celou rodinu, terénní
pracovník NZDM působící přímo v místech, kde se schází dětské skupiny/skupiny
 asistent prevence kriminality (APK) = dostupná pochůzková služba, když je zjištěno, přímo řeší děti
v ohrožení, upozorní rodiče, nebo se na ně mohou rodiče obracet apod.
 krizová linka pro rodiče = existuje povědomí o lince pro rodiče, kteří se potýkají s problémy v oblasti
bezpečí dětí – nedokážou děti hlídat, žijí v prostředí, které není bezpečné, mají podezření, že dítěti
někdo ublížil nebo by mohl, či se sami obávají, že by mohli dítě ohrozit
 osvěta = dostupnost specifických osvětových a informačních programů organizovaných městem,
policií, lékaři, poskytovateli služeb apod.
 programy primární prevence = programy určené také pro rodiče nebo celé rodiny
 rodinné centrum = mateřská nebo rodičovská centra, která mají v programu téma bezpečí –
přednášky či poradenství, centra jsou dostupná, nízkoprahová
 rodinná poradna = zajištění konzultací z oblasti bezpečí dětí, týrané, zneužívané a zanedbávané děti
(CAN)
 rodinné konference =koordinovaná setkání širší rodiny a blízkých osob k podpoře rodiny a hledání
zdrojů opory
 intervenční centrum = programy pro rodiče ohrožené násilím, programy pro děti nebo rodiče s dětmi
 rodičovská skupina = svépomocné skupiny (např. v rámci rodinného či komunitního centra), pro
rodiče, jejichž dítě bylo vystaveno nebezpečí, stalo se obětí, ohrožuje jiné děti, nebo jsou ohroženi
sami a rodiče
a má to vliv na děti, případně mají sami obavy, že by oni sami mohli děti ohrozit
 kontaktní centrum (K-centrum), terénní program pro uživatele návykových látek = programy pro
rodiče, jejichž děti jsou ohroženy závislostí, programy pro závislé rodiče
 krizová respitní péče = zajištění krizové péče o dítě, které bylo ohroženo (např. v situaci domácího
násilí, CAN)
 program podpory sousedství = sousedské nebo domovní iniciativy, např. na zajištění bezpečí v okolí
domu, na ulici, vzájemný dohled nad dětmi apod.
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
3. Aktéři širší podpory
 Policie ČR, městská policie, asistent prevence kriminality (APK) = dostatečný počet
policistů/asistentů
k zajištění pochůzkové činnosti tam, kde může dojít k ohrožení dětí, kolem škol, na sídlištích,
v sociálně vyloučených lokalitách (SVL), povědomí policistů/asistentů o rizicích ohrožujících bezpečí
dětí
 sociální pracovník na obci = terénní práce s rodinami, poradenství, prevence
 poradna pro oběti trestných činů = poradenství a právní pomoc, orientace v právech obětí, návrhy na
jejich odškodnění
 starosta, samospráva = podpora programů pro posilování bezpečí, např. osvětové a informační
akce, poradenství občanům, bezpečnostní komise a plán apod.
 soud = specializace na děti–oběti a pachatele, otevřenost, zohlednění specifických potřeb dětí,
časová dostupnost (rychlost)
 specialista na prevenci na úrovni obce nebo kraje = vývoj, podpora a sledování efektivity místních
programů prevence
 integrovaný záchranný systém = prevence a osvěta
4. Podpora v rámci komunity
 dny sousedství = akce ve společných prostorách, seznamování se navzájem, hledání řešení rizik v
lokalitě apod.
 preventivní akce v obci = doprava, zdraví, kriminalita
 osvěta = přednášky, semináře pro rodiče nebo pracovníky s dětmi (putovní akce, celostátní akce)
 bezpečná hřiště, prostor pro volnočasové aktivity = místa, kde mohou děti/rodiny trávit volný čas
1. Aktéři přímé podpory dítěte
 pediatr, pediatrická sestra = ideálně zahrnuta práce s rodinou, plnění oznamovací povinnosti, účast
na případových konferencích nebo v jiných týmech, operativní spolupráce s OSPOD, návštěvy u dětí
doma (domácí sestry)
 pečovatelská služba = pokud jsou cílovou skupinou i rodiny s dětmi
 raná péče = zapojení do případové práce, individuální plán ochrany dítěte (IPOD), sociální rozměr
práce
 školní programy podpory zdraví = obědy do škol, ovoce, mléko, preventivní prohlídky
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), terénní pracovník = konzultace či přednášky v
oblasti zdraví (hygiena, prevence, závislosti, sexuální zdraví, výživa apod.), terénní pracovník NZDM
působící přímo v místech, kde se schází dětské skupiny/skupiny
Zdraví
 kontaktní centrum (K-centrum), terénní program pro uživatele návykových látek = programy
zaměřené
na děti anebo rodiče, preventivní programy na školách a v místech, kde tráví děti a mladí lidé volný
čas
 dětský psychiatr, psycholog = podmínkou je dostatečná kapacita, zapojení do případové práce
 školní psycholog = podmínkou je dostatečná kapacita, přesah do práce s rodinou
 dětský terapeut = kapacita odpovídající potřebám dětí/rodin v lokalitě
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
2. Aktéři přímé podpory rodiny
 sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS) = zahrnutí tématu zdraví do služby, přednášky,
konzultace, osvěta
 raná péče = zaměření služby na práci s celou rodinou a na případovou práci
 kontaktní centrum (K-centrum), terénní program pro uživatele návykových látek = program zaměřený
na práci s celou rodinou, zapojení do případové práce
 domácí sestra = návštěvy rodin preventivně a v případě potřeby, u rizikových rodin – vzhledem k
tomu,
že aktuálně není ukotveno, tak je relevantní jakákoliv forma návštěv
 psychiatr, psycholog = podpora rodičů z hlediska toho, aby dobře zvládali péči o děti
 respitní služba = služby zaměřené na rodiny se zátěží, ideálně širší cílová skupina (nejen děti
s postižením)
 rodinná terapie = terapeutické služby zaměřené na práci s celou rodinou
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
3. Aktéři širší podpory
 nemocnice–dětské oddělení = dostatečná kapacita, možnost přítomnosti rodičů, sociální pracovník,
přesah do případové práce a prevence
 pohotovost = dostupnost, plnění oznamovací povinnosti, případně zapojení do prevence
 specialisté = dostupnost, případně zahrnutí rodiny do péče, spolupráce
 poradna pro závislosti (AT poradna) = léčba závislostí rodičů
 ozdravná léčebna = ozdravné pobyty pro děti nebo děti a rodiče
4. Podpora v rámci komunity
 preventivní akce na podporu zdraví = sportovní nebo zdravotně preventivní akce, Zdravé město
apod.
 osvěta = přednášky, letáky na téma zdraví, péče o zdraví
 dotace obce/kraje na akce na podporu zdraví nebo zlepšování životního prostředí = distribuce
vitamínů, pomůcek, zdravotní péče apod.
 podpora sportu = zázemí, dostupné kroužky, kluby
1. Aktéři přímé podpory dítěte
 škola = vzdělávání s ohledem na individuální potřeby dítěte, využívání podpůrných opatření,
spolupráce s rodinou, zprostředkování navazujících služeb pro rodiny s dětmi
 sociální pedagog, školský sociální pracovník = spolupráce s dítětem a rodinou, zprostředkování
služeb dítěti/rodině, spolupráce s navazujícími službami
 výchovný poradce = zaměření práce s dítětem v kontextu jeho rodiny, propojení na externí služby
Učení se
 pracovník primární prevence = prvotní identifikace potřeby podpory nebo ohrožení dítěte, návaznost
na podpůrné služby, přímá podpora dítěte
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM), terénní pracovník = edukační programy pro děti
(programy, přednášky), zprostředkování podpory školní přípravy, motivační programy, konzultace,
včetně působení mimo školu (v terénu)
 volnočasové aktivity = kroužky zaměřené na rozvoj znalostí a dovedností, motivaci dětí,
sebepoznání
 pedagogicko-psychologická poradna (PPP) = přímá podpora dětí v kontextu podpory rodiny
 střediska výchovné péče (SVP) = programy zaměřené na prevenci, podporu dítěte v kontextu jeho
rodiny
 lékař = sledování povědomí dítěte o vlastním zdraví, edukace dětí, identifikace rizik
 podpora školní přípravy (doučování) = podpora dítěte v rozvoji školních dovedností, posilování
kompetencí a motivace ke vzdělávání, optimálně ve spolupráci s rodinou
 asistent pedagoga = zohlednění specifických potřeb dítěte, zapojení rodiny
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
2. Aktéři přímé podpory rodiny
 pedagogicko-psychologická poradna, středisko výchovné péče (PPP, SVP) = poskytované služby
zahrnují rodinu dítěte, jsou provázány na další podpůrné služby
 sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi (SAS) = včetně zprostředkování služby rozvoje
školských dovedností, podpora a motivace celé rodiny ke vzdělávání
 rodinné centrum (výchova, učení) = programy zaměřené na podporu a rozvoj vzdělávání
 sociální pedagog, školský sociální pracovník = role prostředníka mezi školou a rodinou, práce
s celou rodinou, zprostředkování navazujících služeb
 školní psycholog = podpora dítěte v rámci podpory jeho rodiny, zprostředkování navazujících služeb
 výchovný poradce = viz školní psycholog
 etoped, psycholog = dostupnost služeb, ambulantní služby, práce s celou rodinou
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
3. Aktéři širší podpory
 školní poradenské pracoviště (ŠPP) = služby zaměřené na práci s celou rodinou (poradenství,
konzultace, motivační programy, podpůrná opatření, navazující služby)
 dům dětí a mládeže (DDM) = volnočasové aktivity, zaměření na rozvoj vzdělávacích kompetencí
dítěte, motivaci
 škola = aktér místní sítě služeb, zapojení do mezioborových platforem
 středisko výchovné péče (SVP) = aktér místní sítě služeb, zapojení do mezioborových platforem
4. Podpora v rámci komunity
 zázemí pro vzdělávání (knihovny, prostory pro kroužky, poznávací stezky) = prostory volně dostupné
pro vzdělávání dětí, zájmovou činnost
 ocenění vzdělávání (učitelé, žáci, vědci) = motivační programy
 kulturní akce = akce na podporu vzdělávání, vědomostní akce
 zahraniční spolupráce = partnerství měst, studijní pobyty, výměny
 dotace obce na pomůcky, dojíždění do školy
1. Aktéři přímé podpory dítěte
 peer program = kapacita programů, jejich zaměření na poskytování pozitivních vzorů chování
 škola = ve vztahu k jednotlivci, vypracovaný systém podpory jednotlivce, návaznost na další
podpůrné služby, možnost dítěte se obrátit na školu s žádostí o pomoc
 asistent pedagoga = přímá podpora dítěte nad rámec vzdělávání, tj. výchova, normy apod.
 odborná poradenská pomoc = kapacita a dostupnost služeb psychologa, etopeda, psychiatra,
provázanost se školou a s rodinou
 resocializační program = kapacita, dostupnost, kvalita
 středisko výchovné péče (SVP) = ambulantní a terénní služba, přímá dostupnost pro děti
 pobytová služba = řešení akutních problémů s chováním, možnost krátkodobých krizových pobytů
 probační a mediační služba (PMS) = programy pro děti, dostupnost, kvalita, možnost vstupu na
žádost dítěte
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
2. Aktéři přímé podpory rodiny
 škola = specifické programy zaměřené na chování dětí, podpůrné programy, nácvik dovedností v
oblasti chování se zapojením rodičů
 sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS) = specifický program zaměřený na posilování
rodičovských dovedností v oblasti výchovy a stanovování hranic
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) = zprostředkování podpůrných skupin pro rodiče
k posílení výchovných kompetencí
 středisko výchovné péče (SVP) = ambulantní nebo terénní forma, práce s celou rodinou
 asistované kontakty a předávání = služby podpory dítěte v náročných situacích, podpora zvládání
emocí
a chování dítěte i rodičů
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
3. Aktéři širší podpory
 škola = role učitele, výchovný poradce, dalších členů sboru mimo rámec vzdělávací složky, tj.
výchova
a socializace, normy, vytváření pozitivních vztahů + zařazení tématu etiky a morálky do výuky,
praktický nácvik
 volnočasové aktivity zaměřené na posilování zdravých vztahů (skaut, Sokol, sport) = dostupnost,
zejm. pro děti z ohrožených rodin (např. sociálně vyloučené lokality)
 církve = programy pro rodiny a děti – volnočasové aktivity, konzultace k otázkám výchovy a chování
 probační a mediační služba (PMS), resocializační program = programy zaměřené na posílení
pozitivních forem chování
 krizový pobyt = krátkodobé umístění dítěte v pobytové službě v situaci závažných obtíží v oblasti
chování, podmínkou je minimální délka pobytu a bezprostřední zajištění odborné podpory
Chování
4. Podpora v rámci komunity
 sousedské a komunitní akce = akce ke vzájemnému poznávání, navazování vztahu důvěry,
interkulturní akce apod.
 BESIP = preventivní akce, nácvik pravidel, ohleduplnosti
1. Aktéři přímé podpory dítěte
 rodinné centrum = programy pro děti, které jsou vystaveny riziku nedostatečné péče
 krizové centrum = řešení akutního ohrožení dítěte, včetně zanedbání péče, přístupné i pro samotné
děti
 materiální a potravinová pomoc = cílená a koordinovaná distribuce, spolupráce s OSPOD
 dům na půl cesty = zajištění základní péče mladistvým, dostatečnost kapacity, včetně otázky věkové
hranice
 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) = relevantní kapacita, přístupnost přímo pro
děti, podstatné je zapojení do případové práce
 pobytová služba= dětský domov, kojenecký ústav apod., kde je možné zajistit krizový pobyt na
žádost dítěte, resp. na bázi dobrovolnosti
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
2. Aktéři přímé podpory rodiny
 občanská poradna = poradenství rodičům zaměřené na práci, příjmy, dávky, sousedské vztahy,
spolupráci se školou apod.
 dluhová poradna = komplexní řešení finanční situace rodiny
 sociální pracovník obce = terénní práce v rodinách, poradenství zaměřené na základní péči,
doprovázení
 sociálně-aktivizační služba pro rodiny (SAS) = specializace služby na podporu rodičů v zajištění
základní péče o děti
 sociální rehabilitace = relevance služby, pokud je zaměřena na posílení základních rodičovských
dovedností, práce s rodiči a dětmi v přirozeném prostředí
 materiální a potravinová pomoc = koordinovaná pomoc rodinám, spolupráce s OSPOD a soc.
službami (zacílení pomoci)
 právní pomoc = dostupná právní pomoc rodinám
 azylové bydlení = azylové bydlení, ideálně pro celé rodiny s dětmi
 sociální bydlení = jakákoliv forma bydlení dostupného pro ohrožené rodiny s dětmi (nemusí jít jen
o oficiální sociální byty)
 nadace a nadační fondy = podpora rodin v nouzi (nájemné, školní pomůcky, bezúročné půjčky
apod.)
 orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = relevantní role v případě, že se jedná o dítě
ohrožené dle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD
3. Aktéři širší podpory
 úřad práce = programy podpory pro rodiče, aktivní podpora zaměstnávání, rekvalifikace, kariérové
poradenství
 bytová koncepce města = zohlednění potřeb ohrožených rodin s dětmi v bytové politice města
 komunitní akce = sbírky, dobročinné trhy apod.
 zázemí pro setkávání = místa, kde se mohou rodiny s dětmi scházet, je dostupné základní vybavení,
případně občerstvení, knihy, hračky apod.
Materiální zajištění
4. Podpora v rámci komunity
 program obědy do škol = podpora škol z úrovně kraje nebo obce k zapojení do programů, případně
realizace lokálních specifických programů
 pracovní příležitosti obce = veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, dotovaná
místa, obecní místa, podporované zaměstnávání apod.