a křížení rolí v
profesi tlumočníka
Radka Horáková
PdF MU, Brno 2017
Osnova:
I. část
O charakteristika pojmu CODA – souvislost s českým prostředím
O neslyšící rodiče – jejich rodičovské schopnosti
O psychické, sociální a komunikační zázemí slyšícího potomka
neslyšících rodičů (bilingvismus a bikulturismus)
II. část
O problematika křížení rolí v profesi tlumočníka - tlumočení dětí
svým rodičům, tlumočení dospělého potomka svým rodičům
(popř. i dalším rodinným členům apod.)
O sociální aspekt tlumočnických služeb vs. "komerční tlumočení„
O diskuze a shrnutí pro tlumočnickou praxi
06.11.2017
Slyšící děti neslyšících rodičů
X
Children of Deaf Adult (CODA)
06.11.2017
Organizace CODA
O CODA je mezinárodní organizace, která byla
založena v roce 1983 v Kalifornii za účelem
zvýšení povědomí o rodinách, ve kterých
vyrůstají slyšící potomci neslyšících rodičů.
O Tento záměr je doprovázen zajišťováním
vzdělávacích příležitostí pro tyto jedince a
zajišťováním aktivit vedoucích k jejich
individuálnímu růstu a uvědomování si sebe
sama jako součásti slyšící/neslyšící společnosti.
(http://www.coda-international.org/resources.html)
06.11.2017
CODA x KODA
O KODA (Kids Of Deaf Adults) je označení pro
organizaci jedinců mladších 18 let, kteří mají
neslyšící rodiče, kdežto její sesterská
organizace CODA je sdružení určené pro
slyšící potomky neslyšících rodičů, kteří
hranice 18 let již dosáhli a dobrovolně se
rozhodli stát se členy tohoto seskupení.
http://www.mmkoda.org/
http://www.mdkoda.org/index.html
06.11.2017
Co/kdo je a co/kdo není CODA:
(Millie Brother, 21. 8. 1987 - http://www.coda-international.org/artisticcoda.html)
O CODA je organizace založená na
předpokladu, že slyšící potomci neslyšících
rodičů mají v této společnosti stejná práva a
pracují na této myšlence – respektují ji…
O CODA nejsou „mluvící ústa“ neslyšících lidí,
CODA nevěří tomu a neztotožňují se s tím, že
by slyšící měli mít monopol nad
sebeuvědomováním neslyšících…
06.11.2017
O CODA je skupina, ve které se lidé setkávají,
společně přemýšlejí a plánují další společné
aktivity založené na sdíleném dědictví…
O CODA není skupina sebelítostivých
stěžovatelů (reptalů), soustředěných na
pomlouvání a očerňování kohokoliv z
komunity slyšících či neslyšících…
O CODA je možnost – volba, která nikdy před
tím neexistovala…
06.11.2017
O CODA není jediná odpověď pro všechny
slyšící potomky neslyšících rodičů…
O CODA je organizace, která rozpoznává a
poukazuje na jedinečnou hodnotu
společného zázemí CODA členů a podporuje
(prosazuje) myšlenku být hrdý a pyšný na
jejich „bikulturní“ zkušenosti…
O CODA není organizace schvalující jednání
lidí, kteří zneužívají svého zázemí a svých
zkušeností z bikulturního prostředí k
manipulativním účelům…
06.11.2017
O CODA nezobecňuje zkušenosti jednotlivých členů
do takové míry, aby ztratili vlastní identitu…
O CODA je místo, kde se příslušníci této skupiny
mohou smát, plakat, hihňat se a vtipkovat,
mluvit, křičet, či rozumět si navzájem…
O CODA nepodniká nic z výše uvedených aktivit na
účet svých neslyšících rodičů či někoho z
komunity neslyšících…
„CODA nejsem jenom JÁ, CODA jsme MY….
Společně můžeme dělat změny, můžeme dělat
vše, na čem nám záleží.“
06.11.2017
O Osobní zkušenost (R. Horáková) – účast na
mezinárodní CODA konferenci v Barceloně v
červnu 2007 – 120 účastníků z 16 států:
Austrálie, Brazílie, ČR, Holandska, Itálie, JAR,
Kanady, Kosova, Německa, Norska, Nového
Zélandu, Rakouska, Švédska, Turecka, Velká
Británie a USA.
06.11.2017
Situace v ČR
CODA – slyšící potomci neslyšících rodičů, o. s.
O Občanské sdružení CODA – slyšící potomci neslyšících rodičů
(zkratka CODA o. s.), bylo na MV zaregistrováno 13. 6. 2008 –
předseda sdružení Bc. Karel Redlich
Charakteristika činností:
O organizovat a pořádat setkání dospělých slyšících potomků
neslyšících rodičů za účelem vzájemného sdílení svých
zkušeností,
O umožnit slyšícím dětem neslyšících rodičů, aby mohly poznat
někoho, kdo je „stejný“ jako ony,
O pořádat besedy s neslyšícími rodiči, kde by dospělí CODA
na základě vlastní zkušenosti mohli přiblížit neslyšícím rodičům
postavení jejich slyšících dětí v rodině,
O pořádat semináře a tematická setkání pro tlumočníky, příp.
pořádat besedy se slyšícími rodiči neslyšících dětí, kde by
CODA mohli slyšícím rodičům pomoci uvědomit si, že hluchota
nebrání člověku vést plnohodnotný život.
06.11.2017
CODA jedinec
O Vývoj jazyka
- není potvrzeno, že by byl výskyt narušené
komunikační schopnosti u slyšících potomků
neslyšících rodičů vyšší, než u dětí
vyrůstajících ve slyšícím prostředí
- nedostatečný mluvní vzor v rodině lze
nahradit zajištěním kontaktu se slyšícími
alespoň v rozsahu 5 – 10h týdně
(Schiff- Myers, in Singleton, Tittle, 2000)
06.11.2017
O Fenomén ve výchově slyšících dětí
neslyšícími rodiči – při vzájemné komunikaci
nevyužívají znakový jazyk, preferují orální
projev i přes sníženou srozumitelnost
vlastního řečového projevu a výskyt
gramaticky nesprávných formulací.
Výsledek?
O Slyšící potomek neumí ZJ a interakce mezi
rodiči a dítětem je omezená a nevyvážená.
Vztah může být narušen, rodiče negativně
hodnotí své dítě.
06.11.2017
O Sebepojetí – přehnaná zodpovědnost,
tendence „pomáhat a řešit“ záležitosti za
rodiče – do jisté míry ztráta dětské
bezstarostnosti.
O Sociálně-emocionální vývoj – citlivější na
negativní reakce okolí na odlišnost dítěte a
jeho rodičů.
06.11.2017
Bilingvismus
O Bilingvismus - v psycholingvistice znamená
střídavé používání dvou jazyků (popř. i tří a
více jazyků) jediným mluvčím.
O V sociolingvistice jde o bilingvismus sociální,
tzn. dvojjazyčnost celých skupin společnosti,
někdy i o společnost celou (př. typickým
bilingvním státem je Kanada, Belgie,…).
06.11.2017
O v souvislosti s problematikou CODA jedinců
chápeme bilingvismus jako souběžné
osvojování dvou jazyků, kdy si slyšící
potomci neslyšících rodičů ve většině
případů osvojují „český jazyk“ a „český
znakový jazyk“. Kromě jazyků si však tito
jedinci osvojují zároveň dvě kultury - kulturu
většinové slyšící společnosti a kulturu
komunity Neslyšících.
O osvojování dvou kultur je označován jako
bikulturismus.
06.11.2017
O CODA potomci vytvořili vlastní bikulturní a bilingvální
komunitu, kdy podle Prestona (1996)
neupřednostňují ani svět slyšících ani svět
neslyšících. Uvědomují si však, že nejpřirozeněji se
cítí v kontaktu s osobami, které sdílí jejich zkušenosti
dvou kulturních prostředí.
O Podle Prestona (1996) je pro slyšící potomky
neslyšících rodičů společná „dvojznačná identita“ –
mluvenou řečí se identifikují se slyšícími, komunikací
ve znakovém jazyce s rodiči a s ostatními neslyšícími
se začleňují do světa neslyšících. Liší se tedy od
majoritní společnosti slyšících, protože bez potíží
komunikují s neslyšícími a liší se od svých neslyšících
rodičů, protože mohou mluvit a slyšet. To je může
utvrzovat v domnění, že jsou výjimeční, ale zároveň
mohou pociťovat, že k nikomu nepatří.
06.11.2017
Neslyšící rodič
O rodičovské schopnosti neslyšících rodičů – výzkumné
šetření (Schirmer et al., 2000)
- období raného věku – menší citlivost k podnětům od
svých slyšících dětí, menší reakce na vokalizaci
dítěte, méně doteků – doteky užívány především k
navázání kontaktu – tyto projevy ovšem neznamenají
menší rodičovskou citlivost!
- v pozdějším období nebyly zjištěny žádné specifické
odlišnosti v postoji neslyšících rodičů ke svým
slyšícím potomkům ve srovnání se slyšícími rodiči
06.11.2017
O narození slyšícího potomka může u neslyšících
rodičů evokovat různé pocity: radost smíšená s
pochybnostmi s ohledem na vlastní schopnosti
zvládnout výchovu, obava z odmítnutí ze strany
dítěte kvůli hluchotě, objevuje se i závist….
O komunikace s dětmi – přestože rodiče mezi
sebou komunikují znakovým jazykem, při
komunikaci s dětmi měli tendenci používat
mluvenou řeč doprovázenou znaky (příp.
bezhlasně artikulovali) - různé důvody, např.
pocit udržení si soukromí, rodič není
kompetentní užívat ZJ, příp. nenalezení
vhodných výrazů ve ZJ pro komunikaci se
slyšícím dítětem,…
06.11.2017
O z důvodu absence sluchových vjemů a
vlastní nejistoty u rodičů se může objevit
nerovnováha ve vztazích (změna hierarchie)
– závislost rodičů na dítěti (zachovaná
funkce sluchu je chápana jako lepší
schopnost se orientovat ve světě, v dění
kolem…)
O projevy nejistoty, váhání a pochybnosti se
mohou odrazit na výchovném stylu
neslyšících rodičů
06.11.2017
O rodičovská intuice – může být horší u
neslyšících vyrůstajících v internátním
prostředí, neboť nemají zažité modely
chování a dodržování rolí rodič – dítě
O slyšící prarodiče – narození slyšícího
vnoučete mohou vnímat jako svou „druhou
šanci“ (nenaplněné rodičovské představy se
snaží realizovat ve vztahu ke svému
vnoučeti), objevuje se vměšování do
záležitostí neslyšící rodiny, podrývání
autority, …
06.11.2017
O užívání znakového jazyka jako primárního
komunikačního systému, sebevědomí
neslyšících, vyrovnání se s hluchotou
O vazba na komunitu neslyšících – negativní
reakce na KI - př. film Sound and Fury, USA,
2000 (ukázka na
https://www.youtube.com/watch?v=F0uAx7
N1TYs&feature=related)
06.11.2017
Vybrané rady pro neslyšící rodiče
slyšících potomků
(Singleton – Tittle, 2000)
O Zajistěte pro dítě možnosti setkávat se jak se slyšícími, tak s
neslyšícími vrstevníky.
O Poskytněte svému slyšícímu dítěti pocit bezpečí a rodičovské
náklonnosti, respektujte dětskou „dvoukulturnost“ a
podporujte dítě v rozvoji bilingvální komunikace.
O Navažte kontakt s dospělým slyšícím potomkem neslyšících
rodičů, který může v rodině figurovat jako „kulturní
zprostředkovatel“ a vzorový model pro vaše dítě.
O Požadujte, aby ve ZJ s vámi komunikovali všichni členové
rodiny (vyhýbat se situacím, kdy je nejstarší dítě pasováno do
role tlumočníka pro ostatní rodinné příslušníky).
O Využívejte profesionálních tlumočnických služeb, výhody
nových technologií (PC, skype, e-mail, ….), nevnímejte své dítě
jako zprostředkovatele informací nebo tlumočníka.
O …
06.11.2017
Pozice „CODA tlumočníků“
O Prezentace výsledků výzkumného šetření
provedeného Mgr. Romanem Vránkem v rámci
diplomové práce na PdF MU Brno, 2010 - „Slyšící
potomci neslyšících rodičů jako tlumočníci“.
O Osloveno bylo 31 osob, samotný výzkumný soubor
nakonec tvořilo 17 slyšících potomků neslyšících
rodičů, kteří v současné době působí jako tlumočníci.
O Hlavním výzkumným cílem bylo popsat situaci
tlumočníka pocházejícího z neslyšící rodiny a zjistit,
jaké názory mají potomci neslyšících rodičů jako
tlumočníci.
06.11.2017
Vránek, R., 2010
ženy muži
25 – 35 let 4 3
36 – 45 let 4 2
46 – 55 let 1 2
nad 55 let 0 1
06.11.2017
Proběhlo ověřování následujících pěti
výzkumných tezí:
O CODA tlumočníci se vyhýbají některým
tlumočeným situacím na základě
negativních zkušeností z dětství. NE
- více než polovina dotazovaných si vybavila
negativní zážitky spojené s tlumočením v
dětství – „tahanice po úřadech, tlumočení u
televize, telefonování, spory v rodině,…“, to
ale podle 13 informantů nemá vliv na výběr
a zajištění tlumočení v současnosti.
06.11.2017
O CODA tlumočníci upřednostňují tlumočení situací,
které obvykle znají. NE
- většina (13) dotazovaných uvedla, že si nevybírá
situace, při kterých budou tlumočit. Připustili ovšem,
že jistější se cítí v běžných situacích (komunitní
tlumočení).
- to, že v některých případech tlumočníci odmítají
zajistit tlumočení, nebo se necítí kompetentní zajistit
tlumočení v dané oblasti, nesouvisí se zážitky z
dětství. Vedou je k tomu jiné důvody – např.
nedostatečná znaková zásoba v požadované oblasti
u žen (ve sportu či v technice), konference, tlumočení
na kameru apod.
06.11.2017
O Neslyšící klienti často očekávají od CODA
tlumočníků více než jen pouhý jazykový překlad
(např. se jedná o radu, vyjádření vlastního
názoru k tlumočené situaci, apod.) ANO
- všech 17 informantů uvedlo, že se od nich ze
strany neslyšících klientů očekává více než
tlumočení
V souvislosti s dodržováním etického kodexu se
objevují tyto názory:
…„problém jeho postavení v systému sociálních
služeb – je použitelný pouze u komerčního
tlumočení nebo u velmi uvědomělého neslyšícího
člověka“…
06.11.2017
… „hlavně, když jde o mentálně slabšího
neslyšícího. V těchto případech ať chceme či
ne je skoro povinností mu pomoci v dalších
úkonech“…
… „CODA budou převážně dělat „špinavou
práci“ – tlumočit problematickým klientům v
terénu (tahat neslyšící z problému, tam etický
kodex půjde stranou), zatímco tlumočníci
neCODA budou tlumočit semináře, na školách
apod. Skuteční klienti si chtějí vybudovat vztah
s jedním popřípadě více tlumočníky, ale
stejnými tlumočníky, tím vzniká vazba…“…
06.11.2017
O CODA tlumočníci upřednostňují tlumočení
rodinným příslušníkům nebo neslyšícím
klientům z okruhu známých. NE
- 13 informantů uvedlo, že své příbuzné při
tlumočení nepreferují (ale ani neodmítají)
06.11.2017
O Při tlumočení osobě, kterou tlumočník dobře
zná, má CODA tlumočník tendenci zaujímat
osobní postoj k tlumočené situaci. ANO
- přestože každý tlumočník někdy ve své
tlumočnické kariéře řešil nestrannost při
tlumočení, pouze polovina z dotazovaných
přiznává, že při tlumočení zasahuje v situaci,
kdy je očividně nespravedlivě jednáno v
neprospěch neslyšícího klienta. Zbylých 8 z
celkového počtu 17 dotazovaných si tuto
skutečnost uvědomuje, ale do jednání se
nevkládá.
06.11.2017
Shrnutí a návrhy témat k diskuzi:
CODA tlumočníci:
O zvyšování kvalifikace je nezbytné pro
tlumočnickou profesi – znalost znakového jazyka
nestačí… - ujasnit rozdíly mezi jednotlivými
komunikačními systémy (ČZJ, znakovaná
čeština), spolupráce s organizacemi tlumočníků,
…
Neslyšící klienti:
O zvyšovat informovanost osob se SP, jak užívat
tlumočnických služeb
??? sociální služba - tlumočení s asistencí ???
06.11.2017
Použité zdroje:
O GROSJEAN, F. Living with Two Languages and Two Cultures. In PARASNIS, I.
Cultural and Language Diversity and the Deaf Experience, Cambridge University
Press, 1998
O HORÁKOVÁ, P. Výskyt narušené komunikační schopnosti u slyšících dětí neslyšících
rodičů. Diplomová práce, PdF MU Brno, 2009
O HORÁKOVÁ, R. Slyšící děti neslyšících rodičů – CODA organizace. INFO Zpravodaj,
č. 3, 2008
O PRESTON, P. Mother Fahter Deaf: Living Between Sound and Silence, Harvard
University Press, 1996
O REDLICH, K. I. setkání CODA. UNIE – časopis České unie neslyšících, číslo 7 -
8/2008, ročník XVII, s. 19
O SCHIRMER, B., R. Psychological, Social and Educational Dimensions of Deafness.
Pearson, 2000
O SINGLETON, J., L., TITTLE, M., D. Deaf Parents and Their Hearing Children. Journal
of Deaf Studies and Deaf Education. University of Illinois, Oxford University Press.
2000. Dostupné na World Wide Web:
http://jdsde.oxfordjournals.org/cgi/content/abstract/5/3/221
O VRÁNEK, R. Slyšící potomci neslyšících rodičů jako tlumočníci. Diplomová práce,
PdF MU Brno, 2010
06.11.2017
Děkuji za pozornost.
06.11.2017