Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  Vymezení pojmu podle Průchy (2001, s. 31): Širší pojetí kultury: „…vše, co vytváří lidská civilizace – tedy jednak materiální výsledky lidské činnosti, jako jsou např. lidská obydlí, nástroje,oděvy. A další jednak duchovní hodnoty lidí, jako je náboženství, umění, morálka, zvyky, vzdělávací systémy, politika, právo…“ Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009 Užší pojetí pojmu kultura: „…kultura je vztahována spíše k projevům chování lidí – tedy kulturou určitého společenství se míní jeho zvyklosti, symboly, komunikační normy a jazykové rituály, sdílené hodnotové systémy, předávané zkušenosti, zachovávaná tabu.“ Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  pro účely diskuse o specifické kultuře Neslyšících jsou relevantní zejména zmínky o souboru hodnot, cílů a chování, který charakterizuje určitou společnost či organizaci. Autor: Mgr. Radka Faltínová Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  Neslyšící – sociokulturní fenomén – hnutí osob s postižením bojující za svá práva proces vlastního sebeurčení (Disabled and Proud, Deaf Pride)  Lidé s postižením začali objevovat význam hodnot, které poznali pouzí díky své jedinečné životní zkušenosti s handicapem – vzniká kultur handicapu (Disability culture, Deaf culture) Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009 medicínský přístup – soustředí se na vady a odchylky od „normálu“ X jazykově kulturní/lingvistický přístup – založen na respektu k „jinakosti“ Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009 Mezi charakteristické rysy minority patří (Eckert, 2010):  fyzická a kulturní odlišnost  slyšící společnost vnímá Neslyšící jako odlišné  sňatečnost  zkušenost s útlakem a diskriminací Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  komplexní proces utváření vědomí vlastní identity (Padden a Humphries 2005)  tento termín byl poprvé použit v roce 1990, je protikladem ke slovu deafness (hluchota), které definuje neslyšící pouze skrze jejich ztrátu sluchu  slyšící i Neslyšící sdílející Deafhood dávají najevo, že Neslyšící mohou mít pozitivní význam pro lidstvo a není je třeba léčit (Ladd 2003). Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  Deafhood představuje snahu vymanit se z jazykové nadvlády a přijmout jazykovou a kulturní příslušnost Neslyšících(Eckert 2010)  jde o koncept ukazující proces utváření vlastní identity směrem k bikulturnímu sebepojetí, respektující hodnoty většinové i menšinové společnosti (McIlroy a Storbeck 2011), až po důstojné přijetí identity Neslyšícího (Ladd 2003). Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  Deafie - příslušnost ke komunitě Neslyšících ve vztahu téměř rodinném  Deaflore - je pojmenováním specifického humoru, vtipů, hádanek, příběhů, dětských her a poezie ve znakovém jazyce. Odkazuje na tabu a konvence v chování při vzájemném kontaktu a komunikaci Neslyšících (dotek rukou apod.) – Taylor a Darby, 2003 Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  Termín kultura Neslyšících vznikl v 70. letech 20. století, aby se ukázalo, že komunita neslyšících může existovat (Ladd, 2003, s. 17, in Kosinová, 2008)  Neslyšící vytvářejí své komunity na 3 základních rysech:  hluchota  komunikace  vzájemná podpora (subkultura) Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009  1) stereotyp vnímání neslyšícího jako handicapovaného a postiženého slyšící společností (medicínská patologie);  2) příslušnost k odlišné kultuře dětí a rodičů a obtíže, které z tohoto rozdílu vyplývají (90 % neslyšících dětí se rodí slyšícím rodičům. Tyto děti většinou nedostávají plnohodnotnou podporu a dostatek podnětů k rozvoji vlastní kultury ve své vlastní rodině.)  3) jazykový útlak, který souvisí s uznáním znakového jazyka jako plnohodnotného přirozeného jazyka, a právo na vzdělávání v tomto jazyce. Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009 Předávání kultury Neslyšících:  kulturní a jazykové znalosti se v 90% v komunitě Neslyšících nepředávají z generace na generaci (pouze 10% neslyšících rodičů má neslyšící děti)  sociální hodnoty, zvyky, pravidla chování, povědomí o historii a dokonce i znakový jazyk si mezi sebou předávají spolužáci ve školách pro sluchově postižené, příp. neslyšící pedagogové Radka Horáková, PdF MU, Brno 2009 UMĚNÍ NESLYŠÍCÍCH  Chuck Baird, Art No. 2, 1994 (Převzato z: www.deafart.org/Artworks) Komiks v kultuře neslyšících Divadelní představení Neslyšících: Studenti oboru Výchovná dramatika Neslyšících, JAMU, Brno. Představení „Sem tam“ Divadlo a pantomima  JAMU – Výchovná dramatika neslyšících  Divadlo Neslyším  Pantomima S.I.  Nepanto Praha  Tichá hudba (znakující „zpěváci“) Filmy  Bohem zapomenuté děti (USA, 1986)  Za hranicí ticha (Německo, 1997) … TV a neslyšící  Televizní klub neslyšících  Zprávy v českém znakovém jazyce  Skryté titulky (teletext s. 888)  AWI film – Čtyřlístek, Exponát roku 1827…  PhotoVisual – foto soutěže a výstavy neslyšících fotografů  WEBlik – internetová televize pro děti a mládež  pravidelná přehlídka tvorby ve ZJ – „Mluvící ruce“  národní přehlídka pantomimy a pohybového divadla „Otevřeno“ – Kolín  plesy organizací a škol pro SP  největší mezinárodní setkání neslyšících z celého světa – konference „Deaf Way“ Limity integrace, které jsou zároveň posilujícími prvky sebekultury neslyšících: (Sinecká, 2003) Socio-kulturní východiska a limity integrace  pozdní identifikace sluchové vady  jazykové a citové strádání v dětství  omezený výběr školy a profese Socio-profesní limity integrace  komunikační bariéry  charakter pracovního kolektivu a omezené přátelské vztahy v něm  malá informovanost veřejnosti o postižení Filozofie, mentalita a hodnotová orientace samotných neslyšících  pevné hodnotové zakotvení v komunitě neslyšících  chybějící ochota se integrovat  sňatečnost ve vlastní skupině Doporučené zdroje:  KOSINOVÁ, B. Neslyšící jako jazyková a kulturní menšina – kultura neslyšících. Praha: CKTZJ, 2008  SINECKÁ, J. Komunita neslyšících a limity jejich integrace do české společnosti. (Zprava o výzkumu zdravotně handicapované skupiny). Speciální pedagogika 1, 2003, s. 33 – 42.  www.neslysim.cz  www.asnep.cz  www.ruce.cz