DIAGNOSTIKA PROFESNÍ ORIENATCE; PLÁN PEDAGOGICKÉ PODPORY, INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Plán pedagogické podpory (PLPP) •zpracovává základní škola pro žáka, nepostačuje-li samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáka • •s PLPP je seznámen zákonný zástupce žáka a všichni učitelé; osoby, které se s plánem seznámily, plán podepisují • •PLPP obsahuje popis obtíží žáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu • •základní škola průběžně PLPP aktualizuje • •PLPP vyhodnocuje nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrného opatření • Individuální vzdělávací plán (IVP) •zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření a to na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce • •IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP) • •Je pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově, vzdělávání integrovaného žáka. • •Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějícím reedukaci, vedením školy, žákem a jeho rodinou, pracovníkem pedagogicko-psychologického centra či SPC. VÝHODY IVP •Respektování schopností a tempa žáka • •Umožňuje průběžnou modifikaci učiva • •Aktivní zapojení rodičů • •Aktivita žáka • • PRINCIPY TVORBY IVP •Východiskem je diagnostika z odborného pracoviště • •Pedagogická diagnostika učitele (učitel se opírá kromě dg z pracoviště také o své dg poznatky a zkušenosti) • •Respektování závěrů z diskuse s žákem a jeho rodiči •IVP se vypracovává pro předměty, které jsou výrazně ovlivněny postižením (nejčastěji ČJ, matematika, fyzika) • •IVP vypracovává vyučující daného předmětu Při vypracovávání IVP jsou sledovány: –Vzdálené cíle – přechod na druhý stupeň ZŠ, maturitní zkouška apod. – –Dlouhodobé cíle – rozhodování co by měl žák zvládnout v daném ročníku (je to rozhodnutí učitele, ne PPP či SPC) – –Krátkodobé cíle – co by měl žák zvládnout v nejbližší době • •Ředitel školy ve spolupráci se SPC případně PPP zabezpečí zpracování IVP pro každého žáka se zdravotním postižením, a to k termínu jeho nástupu do kmenové školy. Diagnostika profesní orientace •Je to jeden z nejdůležitějších úkolů diagnostického procesu. • •Diagnostika profesní orientace je završena zvolením studijního zaměření, učebního oboru, nebo orientaci na některou jednodušší činnost. • •Již v průběhu školní docházky je třeba žáka cíleně připravovat na budoucí volbu povolání. • •Důležitou roli zde může hrát pedagog, jehož pomoc vychází z dlouhodobé znalosti žáka a jeho rodiny. • Diagnostika profesní orientace z pohledu nejčastějších zdravotních postižení Tělesné postižení •Zvolit takový obor, aby byl perspektivní a hlavně pohybově zvládnutelný. •Výběr je jednodušší je-li žák na přiměřené inteligenční úrovni. •Pro vyšetření inteligence se využívá Wechslerův test inteligence •K orientačnímu vyšetření inteligence jsou vhodné Ravenovy progresivní matice • Zrakové postižení •V praxi se dá dobře využít verbální část Wechslerova inteligenčního testu • •Doplňkové využití nonverbálních metod např. Ravenovy progresivní matice, závisí to na závažnosti zrakového postižení. • Sluchové postižení •Pro orientační vyšetření inteligence použijeme Ravenovy progresivní matice. •Za účelem získání profilu schopností administrujeme nestandartním způsobem nonverbální část Wechslerova inteligenčního testu. •Další možnosti pro vyšetření osobnosti dítěte jsou projektivní kresebné techniky •Při vyšetření je většinou potřeba tlumočník. • • Mentální postižení •Diagnostika vychází z příčin a hloubky mentálního postižení. •Důležité je znát schopnosti, míru nezávislosti a schopnost adaptovat se na požadavky prostředí. •Využití diagnostických metod se řídí mentálními možnostmi klienta (např. Stanford-Binetův test, Wechslerův inteligenční test, Ravenovy progresivní matice) znovu je nutné tyto testy přizpůsobit jedinci. • Rekvalifikace •do oblasti diagnostiky profesní orientace patří také diagnostika za účelem rekvalifikace u získaných postižení v produktivním věku. • •Zde se zaměřujeme na zachované schopnosti, dovednosti, osobnostní charakteristiky. Na základě závěrů pak navrhnout nejvhodnější profesní zařazení. • •