9 Komunita Neslyšících
(Kulturní definice hluchoty – „Neslyšící“, organizace osob se sluchovým postižením, kluby
neslyšících a nedoslýchavých, volnočasové aktivity, časopisy zaměřené na problematiku
sluchového postižení, osobnost jedince se sluchovým postižením, socializace a možnosti
profesionální orientace, tlumočnické služby)
Kulturní definice hluchoty – „Neslyšící“
- jedinci, kteří se cítí být příslušníky jazykové a kulturní menšiny, která užívá svůj vlastní jazyk,
v našich podmínkách český znakový jazyk.
- jazykovou a kulturní menšinu z nich dělá nejen existence znakového jazyka, ale i podobné
osudy, problémy, společné zájmové a kulturní aktivity, historie atd.
Zvyky typické pro komunitu českých Neslyšících
 dobrou chuť si přejí teprve tehdy, když už všichni mají jídlo na stole, a to tak, že společně
poklepají pěstí do stolu, což znamená: „Dobrou chuť!“
 při přípitku se dotknou rukama, jimiž drží skleničky. „Cinknutím“ je samotný dotyk rukou,
nikoli zvuk, který vydávají sklenice,
 mezi sebou se zdraví „univerzálním“ pozdravem, který podle situace znamená: „Ahoj!“,
„Dobrý den.“ nebo také „Na shledanou.“,
 pokud se spolu setkají dva dobří známí, pozdraví se dvěma polibky na tvář,
 neslyšící „tleskají“ tak, že zvednou ruce nad hlavu a třepotají jimi.
Doteky
 Dotek nahrazuje zvukový signál, proto se osoby se sluchovým postižením vzájemně dotýkají
více než slyšící.
 Dotknutí je přípustné v horní části paže, na předloktí, vhodné je poklepat na rameno.
 Při běžném rozhovoru není dovoleno dotýkat se přední části těla, dotýkat se nohou mohou jen
dobří známí.
 Dotek na zádech může způsobit hněv, nebo nečekaný dotek může polekat.
Upoutání pozornosti
 Musí proběhnout slušně navázáním zrakového kontaktu, dotekem, vibracemi.
 Nedoporučuje se přehnané mávání pažemi, bouchání do předmětů nebo dupání do podlahy.
 Pokud je potřeba hovor přerušit nebo ukončit, pak je slušné o tom komunikačního partnera
informovat.
 Odvrátit se od partnera uprostřed rozhovoru bez upozornění může být chápáno jako urážka a
může způsobit naštvání.
Mimika
 Sluchově postižení lépe porozumí informaci, která je doprovázená odpovídající mimikou.
 Při komunikaci by měla výrazně vyjadřovat radost, překvapení, smutek, zlobu, rozkaz, otázku
atd.
Neslyšícím při komunikaci není příjemné:
 pokud se někdo dotýká jejich hlavy, popř. pokud se jim snaží hlavu otáčet;
 pokud někdo surově ,,poklepává“ na jejich záda;
 pokud jsou doteky k upoutávání pozornosti velmi jemné;
 pokud sedící upoutává pozornost stojícího poklepem na jeho nohu;
 pokud mluvčí stojí ve směru, odkud přichází světlo;
 pokud chytáme neslyšícímu ruku/ruce v době, kdy s někým ukazuje, a tím znemožňujeme jeho
komunikaci;
 pokud komunikujeme s neslyšícím a přitom dělíme svou pozornost mezi neslyšícího
komunikačního partnera a okolní zvuky z prostředí nebo z rozhovorů okolních slyšících.
Komunikační média
 Tištěné materiály (Gong, Unie, Info-zpravodaj, Speciální pedagogika, časopisy na školách
pro SP)
 Film (Za hranicí ticha, Bohem zapomenuté děti, Pupendo, Minulost, Opus pana Hollanda,
CD-Romy – pohádky ve znakovém jazyce. Projekce filmů na festivalech, AWI film)
 Televizní vysílání (TKN, Zprávy ve znakovém jazyce, skryté titulky, tlumočené pořady –
pohádky, dokumenty, diskuse, zábavné pořady)
 Informační a komunikační technologie (chat, ICQ, MSN, skype - web kamery, e-mail, sms,
www stránky, interaktivní CD-Romy, výukové CD, atd.)
Organizace osob se sluchovým postižením, kluby neslyšících a nedoslýchavých
Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP)
 Federace rodičům a přátel sluchově postižených
 Česká komora tlumočníků znakového jazyka
 Česká unie neslyšících, atd.
Sdružení a organizace zabývající se výuka (nejen) znakového jazyka
 PEVNOST – České centrum znakového jazyka
 Bezhran
 Trojrozměr
 3Dimenze, o.s.
 Česká unie neslyšících
 Českomoravská jednota neslyšících
Kultura
 Zavři uši o.s.
 Vol5Vis50
 Evropské centrum pantomimy neslyšících (ECPN)
 Divadlo Neslyším
 M.T.D (Multimediální tvůrčí dílna)
 KoPo
Osobnost jedince se sluchovým postižením
- viz materiály v ISu
- Psychologické zvláštnosti a důsledky sluchového postižení (viz Základy surdopedie)
Možnosti profesionální orientace
- viz Vzdělávání – střední školy – obory – maturitní/nematuritní, VŠ studium – podpora studentů
se speciálními vzdělávacími potřebami
Agentura pro neslyšící – APPN, o.s.
• vznikla roku 2006 jako reakce na neuspokojivý stav zaměstnanosti neslyšících v České
republice.
• hlavním cílem organizace je zlepšit postavení neslyšících na trhu práce.
• další cíle: zvyšovat dostupnost a kvalitu sociálních služeb pro neslyšící (právní poradna,
telefonické vyřizování, online tlumočnické služby aj.).
• více viz www.appn.cz
Tlumočnické služby pro osoby se sluchovým postižením
Tlumočení znakového jazyka
- dvojjazyčná zprostředkovaná komunikační činnost = operativní přenos informací mezi partnery
komunikace z výchozího jazyka do cílového komunikačního systému
- funkčně komunikativní ekvivalence – dodržení výrazů původního i cílového projevu
- obsahová adekvátnost – termín/znak stejný obsahově, i když nepřímý překlad
Proces tlumočení ZJ
komunikativní trojúhelník: vysílatel – (text 1) – tlumočník – (text 2) – příjemce
fáze tlumočení: recepce – translace – produkce
Součásti procesu tlumočení ZJ
- lingvistické faktory
- extralingvistické faktory
- tlumočnická prognóza – odhad následujícího
- text tvořen pojmovým jádrem a emocionálním nábojem
Typy tlumočení ZJ
a) podle průběhu
- konsekutivní (Recepce – Translace – Produkce; R, T, P; …)
- simultánní (stálá souběžnost R, T, P)
b) podle typu příležitosti
- tlumočení pro jednotlivce (komunitní tlumočení)
- soudní tlumočení
- tlumočení na vzdělávacích a kulturních akcích
- asistenční tlumení
- divadelní tlumočení, tlumočení hudby
Typy tlumočení v divadle
- zónové – tlumočníci na jevišti, umístění se mění se změnou scény, vždy v části jeviště, kde
soustředěn děj; na vyvýšeném místě; nevýrazné kostýmy; tlumočí minimálně ve dvou
- stínové – tlumočníci maximálně zapojeni do představení; spolu s herci, jejich stíny; neslyšící si
nemusí vybírat mezi tlumočníkem a hercem
- statické – celé představení ze statické pozice někde na kraji jeviště
Podmínky tlumočení ZJ
- znalost obou jazyků, odborných termínů, vhodnost metafor, mluvní kultura, dostatečná zásoba
znaků, stejný dorozumívací kód, minimalizace „informačního šumu“, technické podmínky
Nejčastější chyby při tlumočení
- nerespektování specifik obou jazykových kódů, zatajování informací, mluvení o SP ve 3. os.,
ignorování dotazů klienta, pozdní příchody, nepohybování s klientem, porušován Etický kodex
Etický kodex ČKTZJ
– zákl. povinnosti a práva tlumočníka ZJ, vytvořen za účelem naplnění práva Neslyšících na
plnohodnotnou komunikaci; Česká komora tlumočníků ZJ stanovila zákl. principy chování k ochraně
tlumočníků ZJ a klientů; z Etického kodexu: informace přísně důvěrné, dodržovat přesný přenos
zpráv, nejsrozumitelnější vyjadřování, neposkytovat rady a nepodsouvat klientovi osobní pocity,
zachovávat diskrétnost o místě konání a klientovi, požadovat úhradu profesionálním způsobem,
vystupovat přiměřeně situaci
Zajištění tlumočnických služeb
 organizace pro sluchově postižené
 Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící (www.cztn.cz)
– zřizovatelem je ASNEP, funguje od r. 2003
 Centrum zprostředkování simultánního přepisu ČUN (www.eprepis.cz)
– funguje od r. 2010
 Telekomunikační centrum neslyšících – TKCN
- (projekt Unie neslyšících Brno (UNB) – od r. 2010, www.tkcn.cz)
 Středisko Teiresiás
Organizace tlumočníků ZJ
- OTZJ – Organizace tlumočníků ZJ
- ČSTZJ – Česká společnost tlumočníků ZJ
- ČKTZJ – Česká komora tlumočníků ZJ
- EFSLI – Evropská organizace tlumočníků ZJ, 1993 přijata za plnohodnotného člena ČKTZJ
Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky (ČKTZJ):
tlumočník ČZJ; transliterátor ZČ; vizualizátor mluvené češtiny
Neslyšící tlumočník
- využití, pokud klient: používá nestandardní znaky či gesta, domácí znaky, specifické pro určitý
region, profesi, atd.; cizí znakový jazyk; má minimální či omezené komunikační dovednosti; je HS
nebo má velmi omezené zrakové vnímání
- často v týmu se slyšícím tlumočníkem, zpřístupňování specifik interkulturní komunikace
Literatura
­ HORÁKOVÁ, R. Tlumočník znakového jazyka a problematika tlumočení ve vzdělávání. In
Bartoňová, M. - Vítková, M.. Přístupy ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení. Brno :
Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-150-8.
­ KOSINOVÁ, B. Neslyšící jako jazyková a kulturní menšina – kultura neslyšících. Praha: ČKTZJ,
o.s., 2008. ISBN 978-80-87153-94-9
­ www.asnep.cz, www.cktzj.com, www.ruce.cz, www.appn.cz , www.gong.cz,
www.neslysici.cz