Dítě s poruchou chování Štrausová Kateřina, Segeťová Petra • http://katalog.pravonadetstvi.cz/ • http://coumim.cz/ • Případová studie – RIZIKA. PROJEVY CH. Definice poruchy chování (Sdružení pro Národní duševní zdraví a speciální vzdělávání 1992) Pojem porucha emocí nebo chování (PE, PCH) je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce žáka: • Liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etnických norem • Mají nepříznivý vliv na školní výkon včetně jeho akademických, sociálních, předprofesních a osobnostních dovedností Současně je toto postižení • Něco víc než přechodná, předvídatelná reakce na stresující události z jeho prostředí • Vyskytuje se současně nejméně ve dvou různých prostředích, z nichž alespoň jedno souvisí se školou • Přetrvává i přes individuální intervenci v rámci vzdělávacího programu • Může koexistovat i s jiným postižením Zahrnuje: • Děti a mladistvé se schizofrenií, emocionálními poruchami, úzkostnými poruchami • Jinými trvalými poruchami chování a jeho ovládání, jestliže mají celkový nebo částečný nepříznivý vliv na školní výkon Rizika • Individuální • Rodinná • Sociální Problémy • Vývoj nepřizpůsobivé ho chování • Přechodný stav Poruchy • Dlouhodobé negativní následky Vývoj poruchy chování nejčastěji od fáze působení rizikových faktorů k fázi problémového chování až k poruchám chování Triáda vzájemného působení sociálně-kognitivní teorie učení Bandura Triadický reciproční determinismus • Albert Bandura • tento přístup zdůrazňuje význam kognitivních (poznávacích) aspektů pro učení. Bandura přichází s teorií observačního učení - lidé se mohou učit novým věcem skrze pozorování ostatních při daných aktivitách. • Pozorováním ostatních lidí si tak osvojujeme znalosti, pravidla, dovednosti, strategie, hodnoty a postoje. • Pozorováním souvislostí mezi lidským chováním a prostředím Bandura dospěl k tzv. triadickému recipročnímu model kauzality. • Chování jedince je ovlivňováno jeho osobnostními faktory a prostředím. Tato triáda jevů se vzájemně ovlivňuje a podmiňuje (determinuje). V různých časových momentech může některý z faktorů zesílit svůj vliv (např. když jedinec produkuje aktivitu pro své potěšení, je v popředí osobnostní vliv, jestliže volí aktivitu podle přání rodiny, pak sílí vliv prostředí). Personal Kognitivní a osobnostní momenty Enviroment Prostředí Behavior Chování • V souvislosti s recipročním determinismem definoval Bandura 5 základních vlastností osobnosti, které jsou v individuálním vývoji buď kultivovány, nebo zůstávají nerozvinuté: • schopnost symbolizace – zpracování a transformace přechodné zkušenosti do vnitřních modelů; • myšlenková anticipace – předvídání důsledků vlastního chování do budoucna; • zástupné učení - získávání zkušeností skrze pozorování chování druhých a důsledků z toho plynoucích. Přijímání vnitřních norem (standardů), hodnocení rozdílů mezi normami a činnostmi a vznik sebehodnotících reakcí a • autoreflexe (mentalizace) – hodnocení a měnění vlastního myšlení včetně pozorování vlastních schopností vyrovnávat se s různými událostmi. Triáda rizikových faktorů ve vývoji poruchy chování Specifické potřeby dětí v riziku PCH •Sociální doména •Kognitivní doména •Emocionální doména Sociální doména • Málo stimulující rodinné prostředí • Traumatické zkušenosti • Sociální stabilita – zázemí, bezpečí • Stigmatizace • Potřeby dětí: pozitivní zkušenosti z interakce vlastní role v interakci Emocionální doména • Deprivační zkušenost • Teorie „připoutání“ – attachment – Bowlby • Potřeby dětí: prožitek radosti navazovat vztahy řízení vlastních emocí • Co je attachment? • „… trvalé emoční pouto, charakterizované • potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s • určitou osobou, zejména v podmínkách stresu • “ (Bowlby, 1982) http://www.ceskatelevize. cz/porady/10318730018-polosero- zpretrhane-lasky/210562222000003- zpretrhane-lasky/video/ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121244562- jadro/207562235800028-pohlad-me/ Teorie citové vazby - attachment • připoutání, přimknutí, citová vazba, citové pouto či přilnutí, attachment • hypotetický konstrukt vyjadřující „trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu • klíčová osoba bývá vnímána jako moudřejší a silnější a nedá se jednoduše nahradit jinou • biologická funkce vazby: ochrana, její zformování je jedním z předpokladů přežití a zdravého vývoje jedince • jak efektivní je ochrana a emoční podpora, závisí od kvality vazbových interakcí potažmo citové vazby (Bowlby, J. 1982) Typy attachmentu Mohu se spolehnout na to, že pečující osoba bude citlivá? Pečující osoba je stále citlivá JISTÁ CITOVÁ VAZBA (SECURE) Pečující osoba není nikdy citlivá VYHÝBAVÁ CITOVÁ VAZBA (AVOIDANT, DISSMISING) Pečující osoba je někdy citlivá, někdy necitlivá AMBIVALENTNÍ CITOVÁ VAZBA (AMBIVALENT, PREOCCUPIED) NE NEJISTÁ Jistá citová vazba • Jde o "přiměřené vazbové chování" • Negativní emoce po odchodu matky, po příchodu se nechá utišit • Matčina blízkost jako zdroj útěchy • Dítě získává zkušenost, že situaci lze zvládnout • Cca 65% dětí v populaci Charakteristika jisté vazby JAKO DÍTĚ 1. Schopnost separace od rodiče 2. Hledání podpory rodiče, v případě nejistoty, strachu. 3. Návrat rodiče je provázen pozitivními emocemi. 4. Preference rodiče před cizími osobami. JAKO DOSPĚLÝ 1. Dlouhodobé důvěrné vztahy. 2. Sklon ke zdravému sebevědomí. 3. Sdílení pocitů s přáteli a partnerem přináší příjemné pocity. 4. Vyhledávání sociální podpory. Předpoklady vzniku jisté vazby • Potěšení a radost z blízkého kontaktu s dítětem • Srozumitelné vyjadřování emocí • Citlivost na sociální podněty od dítěte • Pohotové a adekvátní povzbuzování dítěte do objevování nového - explorace Vyhýbavá citová vazba • Po odchodu matky min. negativní emoce, dítě pokračuje v činnosti • Dítě se zdánlivě jeví jako nezávislé • Prožitek stresu inhibovaný • Neadekvátní reakce na potřebu dítěte • Cca 20% dětí v populaci Charakteristika vyhýbavé vazby JAKO DÍTĚ 1. Předpoklad, že pečující osoba je nedostupná 2. Vyhýbání se rodičům 3. Nevyhledávání podpory , útěchy u rodičů a kontaktu s nimi 4. Nevykazování preference rodičů před cizími osobami JAKO DOSPĚLÝ 1. Možné problémy s intimitou 2. Investování minima emocí do sociálních či romantických vztahů 3. Neschopnost či neochota sdílet myšlenky a pocity s ostatními. Předpoklady vzniku vyhýbavé vazby 1) velmi „horlivé“ pečující osoby, které • poskytují nepřiměřenou míru stimulace, se kterou si dítě neví rady a nestojí o ni Adaptivní odpovědí dítěte na takové projevy chování může být naučené vyhýbání se těmto osobám. 2) rigidní a sobecké pečující osoby, které: • odmítají pokusy dítěte o útěchu (zvláště formou tělesného kontaktu)nebo je odklání • nedostatečně vnímají projevy dítěte • projevují negativní pocity směrem k dítěti Strategie chování - Vyhýbavá CV •Externalizované poruchy chování •Skrývání emocí ("nemohu nikomu věřit") •Kopírování chování rodičů - přenos do vztahů Nejistá citová vazba (ambivalentní) • Silná reakce na odloučení od matky • Střídavě hněv a náklonost ve vztahu k matce • Chování matek je špatně předvídatelné - dítě vynakládá úsilí k získání pozornosti • Cca 10-14% v populaci (málo výzkumů) Charakteristika ambivalentní vazby JAKO DÍTĚ 1. Možná zvýšená nedůvěra vůči neznámému 2. Značná zoufalost v nepřítomnosti rodiče 3. Návrat rodiče není provázen potěšením a útěchou JAKO DOSPĚLÝ 1. Zdráhání se být druhým blízko 2. Obavy z toho, že je partner nemiluje 3. Velké rozrušení v situaci, kdy vztah končí Předpoklady vzniku ambivalentní vazby • Nestálost péče • Značně proměnlivá citlivost k potřebám dítěte, oscilující mezi nadšením na jedné straně a lhostejností na straně druhé • Chování, které rodič projevuje směrem k dítěti přitom není odpovědí na podněty dítěte, ale pramení spíše z aktuálního naladění rodiče. • S touto proměnlivostí péče se dítě snaží vypořádat zoufalou snahou o získání pozornosti – ať už skrze pláč nebo snahou o tělesný kontakt s rodičem. Je-li jeho snaha o získání pozornosti neúspěšná, je zarmoucené a rozčílené. Dezorganizovaná citová vazba • Strategie chování zaměřená na redukci stresu chybí nebo je narušená • Často abnormální chování (náhlá změna aktivity při příchodu k matce) • Často u dětí zanedbaných, týraných, apod. • Může nastat u všech předchozích typů organizovaných struktur Důsledky narušení citové vazby a možné souvislosti s PCH • Nejistá CV – rizika pro vznik PCH • Vznik méně efektivních emočních regulací • Hospitalizace - důsledek absence CV (specifické projevy chování např.při institucionální výchově) • Menší odolnost vůči psychopatologickým vlivům • Agrese • Potíže se zvládáním stresových situací • Zneužívání návykových látek Kognitivní doména • Snížené kompetence k řešení problémů • Obtíže s volnou strategií ve stresové situaci • Obtížné reflektování vlastních emocí • Problémy v komunikaci • Potíže v náhledu na vlastní chování • Potřeby dětí: verbalizace chování rozhodování, vyhodnocování nálepka S O C I A L I Z A C E B A R I É R A negativní sebeobraz Nálepka jako bariéra socializace - nálepka A- B- C – PŘÍPADOVÁ STUDIE A spouštěč B Chování a jeho projevy C Následek Co, kdo, kdy Jak Co se dělo pak, zisk, ztráta Zapomenutý úkol Lež, vyhýbání se odpovědnosti Zatloukání před rodiči, útěk z domu, záškoláctví Násilí od spolužáka Záškoláctví, účast na rvačkách Nuda, vazba na děti na ulici, uzavřenost, agresivní modely chování Video Žáci s poruchou chování (cca 2 min) • http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/122877-odbornici- problemovi-zaci-se-maji-chvalit-ne-trestat/ • Zdroj • Včasná intervence jako zdroj inkluzivních přístupů k dětem v riziku poruch chování. V.Vojtová, M.Pavlovská. Brno:MU, 2013. ISBN 978-80- 210-6518-5