ORIENTAČNÍ ANALÝZA NKS VÝBĚR ZA SNÍMKŮ DLE DOHODYVEVÝUCE ………..VÝSLEDEK…..MOŽNOSTI KOMENTÁŘE  Dvoustupňové:  přítomnost/nepřítomnost obtíží  funkčnost/nefunkčnost vyjádření  Třístupňové  odpovídající/neodpovídající/nezachyceno  zvládá – s dopomocí – nezvládá  Frekvence – nikdy /nevyskytuje se – ojediněle – občas – často – velmi často …………….VÝSLEDEK  bodové vyjádření  skóre správných odpovědí v komparaci s celkovým počtem bodů (např. 21/25)  komentář v podobě souvislého textu – deskripce průběhu spolupráce  vždy je vhodné zaznamenat si i detaily z projevu dítěte ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  Hodnocení projevu  Srozumitelnost  Plynulost  Práce s prozodickými prvky ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  Dýchání  Síla a barva hlasu  Rezonance  Koverbální chování  Tempo projevu  Artikulace  Subjektivní hodnocení srozumitelnosti Opakování Spontánní projev Recitace a zpěv ŠKOLNÍ DOVEDNOSTI  Pravopis  Mluvnická chybovost  Specifická chybovost  Podíl pozornosti  Podíl percepčních obtíží, oslabení jazykového citu  Propojení s obtížemi v mluvené řeči ANALÝZA ČTENÁŘSKÝCH NÁVYKŮ  Stupeň čtenářských návyků  Čtení po skupinách slov – plynule, se smyslem pro kontext – správnost intonace  Po slovech, celkem vyrovnaně, bez výraznějších zarážek (daří se plynně i skupiny slov), prozatím bez intonace  Většinou po slovech – nejistě, kolísá plynulost, zarážky před těžkými a neznámými slovy, zřetelné pauzy mezi slovy  Slabikování plynulé; dvojí čtení, mezi slovy jsou pauzy  Slabikuje nahlas, slabiky zřetelně odděluje, s oporou v hláskování  Hláskuje – skládá z hlásek slabiky, vyjmenuje si hlásky ve slově a „odhaduje“ ANALÝZA ČTENÁŘSKÝCH NÁVYKŮ  Stupeň porozumění  Spontánní projev/opora v návodných otázkách  Spolehlivě rozumí – detaily, stručnost/výstižnost  Jsou jasné dějové souvislosti,reprodukce podstatných částí textu (dílčí nepřesnosti neporozumění/chyby ve čtení)  Reprodukce podstatných částí – není spolehlivá představa o celém ději  Porozumění je útržkovité  Reprodukce pouze s klíčovými slovy – bez souvislosti  Žák nerozumí ničemu z toho, co četl. MEZI NÁSTROJE, KTERÉ LZE K ANALÝZE ROVINY LEXIKÁLNĚ-SÉMANTICKÉ VYUŽÍT, PATŘÍ:  obrazový materiál různého charakteru (situační, nesmysly, protiklady, dějová posloupnost)  reálné předměty (k pojmenování, popisu, manipulaci, např. tvorba skupin dle nadřazených a podřazených pojmů)  vyprávění na dané, volné téma i spontánní projev  reprodukce básniček, písniček  rozhovor  porozumění vtipu, hádance DALŠÍVARIANTY  Práce se slovním/obrazovým materiálem – propojení s naukovými předměty  vyloučení ze skupiny – lze modifikovat náročnost „klíče“ k určení obrázku, pojmu, který do dané kategorie nepatří  Synonyma, homonyma, antonyma  Nadřazené, podřazené pojmy  Vysvětlení významu pojmů IDENTIFIKACE NESMYSLU + KOREKCE POROZUMĚNÍ ŘEČI – CO MŮŽEME POUŽÍT?  slovní materiál různého rozsahu a obtížnosti (slova, slovní spojení, věty i souvětí)  sledovat lze porozumění i v situaci rozhovoru (porozumění otázce, sdělení), při plnění úkolů (porozumění instrukci)  ukazování (konkrétní instrukce, výběr dle souvislostí  výběr obrázku dle instrukce a výběr detailů – osoby, vlastnosti, jevy  realizace činnosti podle verbálně prezentované instrukce A DÁLE:  Chápání logických struktur (Pes je menší než slon, kdo je větší?)  Chápání abstraktních pojmů  Metafora, básnická řeč  Postupný rozvoj porozumění obecným znakům a symbolům – značky, varování, noty…  Obsah kreseb a fotografií, grafy, mapy (od 10 let)  Postupný rozvoj porozumění informacím v psaném jazyce  Porozumění v cizím jazyce MORFOLOGICKO-SYNTAKTICKÁ ROVINA SPONTÁNNÍ PROJEV  Souvětí  Rozvité věty  Holé věty  Jednoslovné odpovědi  Citoslovce  Sledujeme, co převládá + příležitost  tvoření a chápání věty – rozlišení nesprávné  délka a složitost větných celků DALŠÍ KATEGORIE  skloňování  časování  užívání rodů substantiv  tvorba singuláru a plurálu  stupňování adjektiv,příslovcí (8)  tvoření deminutiv  Přechylování  odvození přídavných jmen od substantiva nebo slovesa  využívání předložkových vazeb  využívání zájmen – osobní,přivlastňovací  jazykový cit  Převedení do minulého,budoucího času  Užití zvratných sloves  Kořen slova z řady slov (8 let) MORFOLOGICKO-SYNTAKTICKÁ ROVINA TVORBA GRAMATICKY SPRÁVNÉHOTVARU PODSTATNÝCH JMEN SYNTAX  správnost větné skladby  tvoření a chápání věty – rozlišení nesprávné  délka a složitost větných celků ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU –VARIANTA PRO ŠKOLÁKY (Z. ŽLAB, 1992, 1993)  Určování rodů podstatných jmen  Přechylování  Odvozování přídavných jmen od podstatných jmen a sloves  Skloňování podstatných jmen  Převod věty do minulého času  Skloňování slovních spojení (přídavné jméno+podstatné jméno)  Hledání kořene slov PRAGMATICKÁ ROVINA ŘEČI  kognitivní aspekt – lze sledovat obtíž, které souvisí s příčinou a důsledkem, s logickými vazbami mezi jednotlivými prvky, činiteli situace  kontextový aspekt – dítě nebere v úvahu kontext reprezentovaný na obrázku  aspekt interpretace emocí druhých – dítě má obtíže s identifikací emocí zachycených na obrázku nebo verbalizovaných vyšetřujícím  aspekt diferenciace – dítě nedělá rozdíl mezi tím, co ví, a předpokladem toho, co ví zobrazené osoby  sociální aspekt – jedná se o obtíže související s neznalostí rolí nebo zvyklostí  lingvistický aspekt – dítě nezná, nebo nedostatečně přiléhavě užívá formulace v různých situacích (pozdrav, požadavek)  K obrázkům – příběh s krabicí… PRAGMATICKÁ ROVINA ŘEČI  Schopnost vyjádřit různé komunikační záměry  Požádání  Vyjádření postoje a emoce  Iniciace či usměrnění sociální interakce  Vyžádání si informace  ………  Situace v prostředí třídy  Jednání s autoritou