Všestranný jazykový rozbor (VJR)


VJR by měl tvořit součást téměř každé vyučovací hodiny a můžeme jej zařadit do kterékoli její
části. Nejčastěji se používá při opakovaní a vyvozování nového učiva. Pokud slouží k opakování,
neměl by zabrat v hodině více než 10 min. Velmi vhodné je, když rozbor použijeme zároveň pro
vyvození nového učiva. K rozboru můžeme použít větu jednoduchou, souvětí, část textu. Záleží na
vyspělosti žáků. Úkoly musí být vždy přiměřené věku a vědomostem žáka.VJR plní tyto funkce:
motivační, opakovací a procvičovací, vyvození nového učiva.



UKÁZKA pro 5. ročník


V z _mě b_vá často s_lný mráz, fouká mraz_v_ vítr a m_sty se tvoří námraza.

Nejdříve celý text s žáky přečteme nahlas. Využijeme text k motivaci a rozvíjení komunikativní
kompetence. Např.:

-          Kolik ročních období znáš? Vyjmenuj je.

-          Vyjádři jednou větou (souvětím) jaro (léto, podzim, zimu).

-          Kteří ptáci nás na podzim opouštějí a kam až letí?

-          Kteří k nám naopak přilétají?

-          Můžeme v zimě ptákům a jiným zvířatům nějak pomáhat? Jak? Apod.


 1. Rozbor syntaktický

Mám na tabuli větu jednoduchou, nebo souvětí?  (souvětí) Podle čeho jsi to poznal? (tři slovesa
v určitém tvaru, tři základní skladební dvojice) Dokážeš napsat vzorec souvětí? V1,V2 a V3.


2. Rozbor slovnědruhový

Který slovní druh v souvětí chybí? (číslovky, částice, citoslovce) Dokážeš upravit souvětí tak, že
tam chybějící slovní druhy doplníš? Např. … a místy se tvoří první námraza (číslovka); V zimě bývá
bohužel často … (částice);


3.– 4. Rozbor morfologický a fonetický

Co mají společného slova mráz a vítr?

-         Podstatná jména; obě rod mužský, vzor hrad;

-         Jsou v prvním pádě;

-         Obě jsou ve větě podmětem;

-         Jsou to podstatná jména abstraktní;

-         Jsou to obecná podstatná jména;

-         Obě se skládají ze 4 písmen;

-         Obě mají 3 souhlásky a jednu samohlásku;

-         Obě začínají na obojetnou souhlásku atd.


5. Rozbor pravopisný

Kterých i/y doplníš do souvětí víc? Kolik bude měkkých a kolik tvrdých?


6. Rozbor slovotvorný (stavba slova)

Nové učivo: Slovotvorný rozbor (nebo stavba slova)


Co mají společného slova mráz, mrazivý a námraza? Žáci mohou jmenovat různé znaky jako např. v bodě
3. a 4. Pokud na to sami nepřijdou, položíme návodnou otázku. Např.: Kterou část mají tato slova
společnou? (mráz, mraz-, -mraz-);

Této části říkáme kořen slova.


Říkejte další slova, která mají stejný kořen.

Např. mrazík, Mrazík, zmrazit, mraznička, mrazit, odmrazit, …


Části, která stojí před kořenem, říkáme předpona; části, která stojí za kořenem, říkáme přípona
nebo koncovka (koncovka je část, která se mění při skloňování, časování).

a)

Odtrhněte ve slovech předponu:

mrazík, Mrazík, zmrazit, mraznička, mrazit, odmrazit,

b)

Odtrhněte ve slovech příponu:

mrazík, Mrazík, zmrazit, mraznička, mrazit, odmrazit, …

c)

Ve kterém slově je také koncovka?


MRAZ- NIČK – A


Dále pak učivo procvičujeme.


Uvedenou ukázku berte prosím jako příklad. Chtěla jsem Vám ukázat, že jedna věta nebo souvětí může
postačit na téměř celou vyučovací hodinu.