8. KULTURA DIALOGU: , -
NĚKOLIK PRAKTICKÝCH DOPORUČENÍ
V předchozích kapitolách naSí publikace jsme se snažily předložit určitý soubor Informací o dialogu: charakterizovat dialog jako komunikační fenomén;'vyložit jeho jednotlivé aspekty; popsat mechanismy, které v mluveném dialogu fungují*
V této poslední kapitole se pokusíme převést tento soubor Informací do souboru pravidel a poskytnout zájemcům aspoň v náznaku, V nejdůležitéjších bodech návod, jak úspěšně vést dialog.
1, Podle tématu rozhovoru, situace, vztahu k partnerovi vždy pečliví zvaž; zda uskutefinit rozhovor „mezi Čtyřma očima", rozhovor telefonický 6i výmínu dopisů, faxů (např. v obchodním styku); zda Je třeba o osobní rozhovor nejprve telefonicky či dopisem požádat, domluvit se s partnerem.
2, Na počátku jakéhokoliv dialogu si dobře uvědom nejert situaci, v jaké k rozhovoru dochází, ale i kontext dialogu, zejména průběh dosavadního dorozumívání s týmž partneremiiihistoriĽVvašich vzájemných kontaktfl.izkuíenosti z nich. ľ
3i Před závažnSjíím rozhovorem si promysli tematiku, svůj komunikační cíl, ev. i strategie, kterých případní k dosažení cíle využiješ"; Svého'-hlavního' cíle dosahuj postupne, prosiřednictvím cílů drobrtéjSích, elementárn6j8(ch.   ,       . <
4, Počítej však i s tím, že budeš respektovaťzámčry a cíle partnera (partnerů), Spolupracuj s partnery.
5; Usiluj v dialogu o vzájemný tematický soulad (abyste s partnerem nemluvili „každý o něčem Jiném"). ' ' '
6; Nepřeskakuj neustále od jednoho tématu k druhému, neodbočuj od tématu, není-ii to strategicky nezbytné (v tom případe si zajisti souhlas partnerů), ti
7. Nelži, nevymýšlej si nepravdy (kromě zvláštních typů dlalogů;kdy chceme např. partnery pobavit).
8. Snaž se regulovat konfllktnost dialogu; uvědom si, zda* nakolik může praví konflikt posloužit dosažení tvého cíle,
9. Při názorovém konfliktu v rozhovoru se pokus o zmínu tématu; zkus prosadit téma, u něhož je pravděpodobný tematický soulad (téma Už osvždčené nebo všem vítané )
10. Při fatické komunikaci; společenské konverzaci vol vhodná témata; projevuj -souhlas s partnerem; snaž se o plynulost hovoru, pokus se nenásilné překlenout delší trapné pauzy.
11. Říkej to, co je v daném momentu rozhovoru důležité a vhodné (relevantní). Dodržuj závazné obsazení replikových dvojic (ev; trojic): např, na nabídku, návrh;? pozvání reaguj přijetím nebo odmítnutím (nebrání-li ti v tom závažné strategické důvody). Tím splníš očekávání partnera a přispíváš k vzájemnému souladu v dialogu.
12. Nemůžež-li zvolit reakci preferovanou, přijatelnější pro partnera (obvykle souhlas, přijetí, schválení, dovolení aj.); pokus se svůj nesouhlas j odmítnutí,' zákaz... formulovat (podle potřeby, situace) nepřímo, zdvořile; ev; ho „změkčil"\ano,
. ale...), zdůvodnit, omluvit se... ,\ 13. Potřebuješ-li si pro realizaci svého komunikaČnflio zámíru v dialogu zajistit určité podmínky, iniciuj nejprve přípravnou sekvenci: Můiu se \>tfs nanlco zeptat?...; Můíuvdm vypravit, co se ml včera stalo?.,.        ., . =
14, Naslouchej pozorně partnerovi (partnerům) — z úcty a respektu k nim, ale i např. proto; abys poznal, kdy.sám můžeš do rozhovoru zasáhnout. -
.15. Buď však do jisté míry současně mluvčím i posluchačem: v průběhu realk zace partnerovy repliky, jíž nasloucháš, si připravuj vlastní následující repliku.
16. Neříkej méně, než je v dané situaci třeba, ale také ne více, než je nezbytné. "Nemluv zbyteční dlouhoa umožni v.pravoU chvíli vstup dodialogu partnerům. ■   17. Chcéš-li ukončit vlastní promluvu a umožnit začátek repliky partnera, ukonči svou repliku výrazní (intonace, pauza...) a vyznač tak replikový předěl. . 18. Chccš-ll (potřebuješ-li), aby na tvou repliku reagoval určitý partner, dej mu to jasní najevo (oslovením; pohledem, gestem, explicitním apelem, výzvou k řeči),
19. Nereaguje-H označený mluvčí ani jiná z přítomných osob, můžeš v řeči pokračovat (ev, si ovíř, zda s tím partneři souhlasQ.
20. Sám počkej se vstupem do dialogu, až budeš vyzván dosavadním mluvčím..
' JsMi vyzván, ujmi se slova (nebránWi ti v lom závažné důvody) pak je vhodné se. omluvit, nebo sám zvolit vhodnějšího mluvčflio), 211 Máš-li zájem o vstup do dialogu a nejsi-li vyzván, vyčkej, až dosavadní e mluvčí ukončí svou repliku a; vznikne replikový předěl. Obrátí-11 se předchozí mluvčí výslovní na jiného z přítomných, můžeš začít svou replikwaž tehdy, jestliže .vyzvaný mluvčí nereaguje; Je vhodné též ověřit si, zda za těchto okolností nechce pokračovat původní mluvčí.
22. Neskákej partnerům do řeči, není-Il to zcela situačně nezbytné. Začnete-Il ■mluvit dva zároveň, neprosazuj se za každou cenu (nesnaž se partnera překřičet).
Skočí-H tobě někdo do řeči, můžeš ho zdvořile požádat, aby tě nechal domluvit (pokud neuznáš Jeho právo na repliku, plynoucí z větší naléhavosti nebotematické vhodnosti jeho sdělení).
23. Ujasni si svou roli v. dialogu; nesnaž se zbytečně nebo přehnaně uplatňovat svou nadřazenost, ale nechovej se ani ponížení a servilní,
24. V dialogu se přimířeně prosazuj (prosazuj např; své právo na repliku), ale řiď ív se přitom zásadami asertlvity (neprosazuj se bezohledně a na dkor partnera, nýbrž ' takticky a korektně). Chovej se zdvořile, taktně, skromně, velkoryse, uznale — tak, .  abys Umožnil, i partnerovi dosáhnout v komunikaci jeho cíle. (pokud se vaše cíle
vzájemní nevylučují!).
f ~ 25; Neužívej jazyky (kódu), kterému někdo z přítomných nerozumí (nebo zajls-,. ti tlumočení).
26. Není-li to nutné, nechovej se výhružně, agresivně; neužívej siláckých j; výrazů; nezvyšuj zbyteční ihlas, nesnaž se manipulovat partnery, vyvíjet na ní nátlak; můžeš je pOuze sugestivní přesvědčovat, • .. 27. ftiď své chování a vyjadřování v dialogu podle stupni oficiálnosti; formalín' nostl, veřejnosti situace; podle toho zvol přiměřený stupeň zdvořilosti, pozdrav, oslovení, tykání/vykání... 28. Vol citliví polohu, styl svého vyjadřování; přizpůsobuj se partnerovi, ale ŕ-.Jen v míře.určené zvážením situačních se ■ spartnerovlj který mluví nespisovné, vulgární, afektovaní nebo pateticky, příliš
abstraktní či odborní, nesrozumitelní...?). r.--'--^---i!29;-'MluvJasně,'přesn8,!sroíumltelnéjJednoznačnž-(kromS;zvláštních situací, .i- kdy je např; na dvojsmyslu založen^ vtip, nebo kdy potřebuješ zachovat určitou ' záhadnost, tajemství apod,),
30; Na otázky odpovídej pokud možno hned a přímo. Není třeba odpovídat
84
i.
85
„celou vitou" (Jako ve Skole)^ opakovat podstatnou; Cást otázky. Nji druhé straní zvaž, zda neodpovídáš příliš úsečně a stroze,
31. Uvědom sl, že „reprodukce" cizích promluv v dialogu (a ona mí řekla, že...) nejsou skoro nikdy přesné, ale často silní zkreslené; nelze je považovat za cltacel
32. V dialogu neoznačuj přítomné osoby, které se třeba právě hovoru neúčastní, osobními zájmeny, ale vlastními Jmény (nezdvořilé von se nato určití nepamatuje proti Petr se ňa to určitě nepamatuje, le ne?). ,
33. Zvol vhodné oslovení partnera, ale neopakuj ho zbytečně často (časté opakování může působit dojmem famillárnosti, „vlezlosti").
* 34. Opatrnéužívejlmperatlvuí nemusí to být zdvorilej málokdy jsme oprávněni nikoho k ničemu vyzývat, přikazovat nebo rozkazovat nikomu... ■
35* UvČdomíS-11 si chybu, oprav se (pokud možno ještě v téže replice). Zjlstíš-H chybu, omyl u partnera, umožni mu svým podnětem* aby se opravil sám (Je to zdvořilejší než nikoho opravovat).
36. Dívej se na partnera, s nímž hovoří? (naprosto závazné v momentech, kdy se na tebe obrací s výzvou, otázkou, nebo kdy mu ty sám kladeš, otázku, on na ni začíná odpovídat..;). Neuhýbej, očima bezdůvodně; Pozoruj i partnerovu mimiku, gesta, pohyby.
37. Jestliže si při své replice v dialogu pomáháš gesty, pohyby, ukazováním na předměty, přesvědč se, zda partner skutečné tvá gestá a pohyby vidí a zdaje může interpretovat. ' i
38. Telefonický rozhovor nezačínej slovy hald,prosím', prodlužuješ tím přípravnou fázi identifikace účastníků.
39. Zejména při telefonickém rozhovoru (ale i při bezprostředním kontaktu — pronášf-ll partner dlouhou repliku) signalizuj, že partnera posloucháš, že mu rozumíS, že ho sledujeS se zájmem, že i ním souhlasíš..... , f
40. Zejména při telefonických (ale 1 jiných) rozhovorech zbytečné neprodlužuj záverečnou fázi (nezdržuj partnera; který už pokládá rozhovor za ukončený).
41. Máš-ll řídit dialog (debatu, diskusi), připravše na to; seznam se předem s tématem i s jednotlivými účastníky. Snaž se nejen o zajímavost, ale 1 o vyváže* nost řízeného dialogu; rozděluj účastníkům slovo rovnoměrné, reguluj délku replik, udržuj kontinuitu tématu, V případě změny tématu nebo návratu k tématu už opuštěnému účastníky předem upozorni, resp; požádej o dovolení, souhlas se zrně-nou.
42. Dlalogizuj (ve vhodné míře, přiměřeně) i svůj monologický projev, vnášej do něj dialogické prvky; 1 při mluveném monologu ber ohled na posluchače; udržuj s nimi kontakt, počítej se zpětnou vazbou,
43. StyllzujeS-U dialog v psaném textu (ve Vyprávění apod.), nesnaž se o přesnou nápodobu dialogu mluveného (se všemi jeho jazykovými charakteristikami).
. Tento soubor pravidel sl nikterak neklade nárok na úplnost a bylo by možno ho dále doplňovat o pravidla dalSÍ. Představuje určitou koncentraci zkušeností Jak z dialogické praxe, tak z dlouholetého soustavného výzkumu dialogických projevů^ Přesto bychom rády poprosUy čtenáře, aby všechna pravidla považovali pouze za rady a doporučení a celý soubor jen za Určité vodítko pro vlasmi pohyb světem dialogu. V oblasti tak bohatých a složitých komunikačních Jevů;jakýmjé například právě dialog, totiž nelze nic předepisovat, není možno1 stanovit závažná pravidla nebo univerzálně platné Instrukce; Ponechme stranou to,'že dialogické zvyklosti se pronikavě odlisují v různých kulturách,' společenstvích, skupinách (čľ spíše
ponechme to ve sféře zájmu etnografů, sociologů, antropologů aj.). Ale i v rámci: poměrně integrovaného a nevelkého společenství (aí už vymezeného faktory ná-rodnostníml, sociálními, geografickými, kulturními či jazykovými) velmi záleží na tom, kdo Jsou účastníci dialogu, v jaké situaci rozhovor vedou, o jaký typ rozhovoru jde.
Chtěly jsme na jedné straně ukázat, že je nezřídka prospěšné opřít sc o komunikační zkušenosti našich předchůdců i současníků, dodržet určité zvyklosti a kon-.
... vence, které se v oblasti dialogické interakce dlouhodobě formovaly; může to být i podmínkou naší komunikační (a nejen komunikační) úspěšnosti. Na druhé straně jsme se snažily soustavně upozorňovat na to, že k úspiclm vede nikdy, v. některých situacích čl specifických typech dialogů právě porušování pravidel a konvencí,
; (Srov. i. výstavbu mnoha dialogů dramatických, dialogů, které jsou součástí umí--
'i leckých textů a kterým jsme se zde nemohly speciálně věnovat.)
Samozřejmě se setkáváme s mnoha dialogy, které nejsou přísni účelové. Známé situace, kdy náš partner mluví dlouho; kdy to, co říká, nejen není V: dané chvíli důležité, ale není ani pravdivé; kdy žertuje, pohrává si s Jazykem, vyslovuje dvoj--smysly a nonsensy ~ a vším tímto porušováním „pravidel" nás nesmírné pobaví a potěší; Nelze spoutat pravidly emocemi nabitý dialog milenců, Úplně jinak vypa-
. dá oficiální telefonický rozhovor a rozhovor důvěrných přátel, který může většinu ,;pravidel" ignorovat. Efekt skákání do řeči může být v dynamickém, rychlém;. naléhavém rozhovoru nejen pozitivní, ale.dokonce životně důležitý. Konfliktní. dialog může mít nikdy pro vývoj vzájemných vztahů přímo očistný význam. Ani. delší mlčení nemusí být vždy trapnou pauzou, ale může mít za určitých.okolností? svůj svrchovaný smysl a půvab. Většina našich pravidel směřuje kekultivovanému vedení dialogu, k tomu, abychom vedli rozhovor taktni, zdvořile, brali ohled na partnera: to však neznamená, že bychom chtčly čtenáře nabádat k oportunlsmu; k tomu, aby partnerovi vždy a za každou cenu ustupovali, k potlačování vlastní individuality. Právč naopak.
Potěší nás, jestliže čtenáři z našeho souboru pravidel i z cel&knížky získají aspoň rámcovou představu o tom, co vše se v dialogu děje, jaké složitosti aúskalí v sobě dialogická komunikace skrývá; a jestliže sl případně z vípe>než čtyřiceti pravidel někdy vzpomenou právě na to, které jim v konkrétní situacUa^v konkrétním rozhovoru může pomoci k úspěchu. Rozhodni však nechceme nljak;._omezo vat spontaneitu; bezprostřednost dialogů, kterých se budou čtenáři této knížky účastnit, ani radost našich čtenářů z mnoha krásných a originálních dialogů, které ve svém dalším životě povedou nebo uslyší.
86
i
87