Poříčský kostel
Na břehu Konopištského potoka stojí starobilý Kostel Svatého Petra. Zdi budovy jsou neomýtnuté,
z hrubé žuly a i vnitřek je vybaven skromě. Kostelík pochází z 9 století a je chráněn památkovým
úřadem, neboť je to cenný klenot z posázaví.
Chrámová loď je bez jakého koliv přepychu. Svými pýskovcovými dlaždicemi, hladkým stropem a
stěnami bez ozdob nám připoměla středověkou, hradní jizbici. Na straně východní se k lodi přimiká
polokruhová apsida, na západní hranolovitá výžka s románskými okny. Po shlédnutí této zajímavé
historické památky jsme se spokojeně vydali na zpáteční cestu
Váhy
Neskušená kuchařka, která neumí dobře odhadnout hmotnost jednotlivích složek chystaného jídla
musí mýt váhy. Málo kdy se dnes setkáváme s jednoduchými miskovými vahami z doby naših
babiček. Využívá se zde rovnoramené páky. Na jednu misku nasypeme nebo položíme vážený
předmět, do druhé misky kladem závaží až se misky dostanou spět do roviny. Přimomínáli vám to
houpačku, máte scela pravdu. V moderní době se užívají váhy založené na virovnání tíhy vážného
břemene pomocí páky. Není to páka rovnoramenná, ale páka s rameny různě dlouhými. Stlačení
misky se přenáší na víkyvnou nerovnoramennou páku spojenou pevně s vahadlem. Abychom určily,
kolik předmět váží musíme posunovat závaží po vahadle tak, až se kývající jazíček vahadla ustálí proti
pevnému. Před každým vážením je třeba skontrolovat je-li váha správně vyvážená. Váhy jsou citlivé
zařízení a proto se s nimi musí zaházet šetrně.