Jak citovat a zaznamenávat bibliografické údaje 1 Úvodem Při psaní odborného textu odkazujeme na publikace, ze kterých v práci vycházíme. Jedná se o citace konkrétní vybrané pasáže nebo využití autorových myšlenek jako základ pro vlastní argumentaci, vlastní závěry. Vždy však musíme dbát na to, aby bylo zřejmé, kdy se jedná o náš vlastní text a kdy o převzatý. Ve druhém případě je nutno dodržet citační etiku, kterou určuje Autorský zákon č. 121/2000 a použité dílo uvést ve formě bibliografické citace. Pokud totiž použitou literaturu necitujeme, dopouštíme se plagiátorství. Tento text vychází z různých dokumentů zabývajících se problematikou citování původních zdrojů s přihlédnutím ke zvyklostem psaní seminárních a závěrečných prací na Katedře francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU. Většina příkladů je uvedena pro práce psané ve francouzském jazyce. Pro studenty z jiných kateder uvádíme i příklady v českém jazyce. Upozorňujeme, že některé citace a jejich záznamy, které zde uvádíme, neodpovídají skutečnosti a použili jsme je jen pro ilustraci daných příkladů. Bibliografie, ze které se čerpalo pro tento dokument Boldiš, P. (2004). Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Část 2 -Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 (2004). [online], c 1999-2004, poslední aktualizace 2004-11-11 [cit. 2010-11-02]. Dostupné z: http: //www.b ol di s. cz/citace/citace2. pdf Citace.com. (2010). Generátor citací, [online]. Dostupné z: http://www.citace.com Citer correctement ses sources. (2009). Service des bibliothěques de 1'UQAM. [online], [cit. 2010-11-02]. Dostupné z: http://www.bibliotheques.uqam.ca/recherche/plagiat/citer.html Nová citační norma ČSN ISO 690:2011. Bibliografické citace - podrobný návod, jak citovat literaturu a prameny, s českými příklady, [online]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/novaiso690/. Pokyn děkana č. 3/2014: Rádné ukončení studia v bakalářských, magisterských a navazujících magisterských prací. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Dostupné z: Kratochvíl, J., Sejk, P., Anthová, V., & Stehlík, M. (2010). Metodika tvorby bibliografických citací. Knihovna univerzitního kampusu a Ústřední knihovna PřF MU. Dostupné také z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/psl l/metodika/web/ebook_citace_2011 .htm Krčál, M., & Teplíková, Z. (2014). Naučte (se) citovat. Blansko: Citace.com. Němec, J. & Sedinová, P. (2006). Doporučení ke zpracování diplomové (bakalářské) práce. Dostupné z kurzu RING na www.moodlinka.ped.muni.cz v sekci Ústřední knihovna nebo na http://docplayer.cz/845231-Nemec-jiri-sedinova-petra-doporuceni-ke-zpracovani-diplomove-bakalarske.html Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-10-11]. Vyhledávání v předpisech ze sbírky zákonů. Dostupné z: http ://portal .gov. cz/wps/portal/_s. 15 5/22512/_s. 15 5/701 ?1=216/2006 Service des bibliothěques de 1'UQAM [online]. 2009-06-29 [cit. 2010-11-02]. Citer correctement ses sources. Dostupné z: . Spousta, V., Maňák, J., Šťáva, J., & Dohnálková, Z. (2000). Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na práce pedagogické). Brno: PdF MU. Zbíral, R. (2009). Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde Praha. 1 1. Citační normy Jak citovat a zaznamenávat bibliografické údaje určují citační normy, které sjednocují zásady pro správné citování nebo pokyny vydavatelů. Tyto normy se liší v různých zemích, ale také v různých vědeckých oborech nebo časopisech či sbornících (jsou uváděny v pokynech pro autory). V České republice se cituje dle ČSN ISO 690 a některé publikace povinně používají APA (American Psychological Association). Od APA se ČSN ISO 690 liší např. v tom, že do povinných údajů tištěné monografie zařazuje pořadové číslo vydání (je-li uvedeno), počet stran a ISBN. U APA se rok vydání píše do závorky hned zájmenem autora, zatímco u ČSN ISO 690 se píše za název nakladatelství. Je-li více autorů, u ČSN ISO 690 se první autor píše v invertované podobě a další v běžném pořadí. Před posledního autora APA po čárce dává znak &, ČSN ISO 690 používá v češtině spojku a (ve francouzštině ef). Příklady s více autory ve francouzském a českém jazyce:1 ČSN ISO 690 ALBERT, Marie-Claude et Mare SOUCHON. Les textes littéraires en classe de langue. Paris: Hachette, 2000. 190 p. ISBN 2.01.15.51.39.0. MACUROVÁ, Alena a Petr MAREŠ. Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1992. 226 s. ISBN 80-85899-14-0. APA Albert, M.-C, & Souchon, M. (2000). Les textes littéraires en classe de langue. Paris: Hachette. Macurová, A., & Mareš, P. (1992). Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha: Univerzita Karlova. Upozornění: Výše uvedené normy se často prolínají a v různých dokumentech jsou uváděny odlišně. V tomto dokumentu budeme používat normu APA. 2. Bibliografická citace Bibliografická citace je kompletní výčet údajů, které umožňují přesnou identifikaci a dohledání pramene, ze kterého se čerpá: jméno autora, název díla, vydavatel, rok vydání atd., např.: Eco, U. (1997). Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia. Bibliografické údaje lze podle ČSN ISO 690 vygenerovat na Citace.com. (2010). Generátor citací, [online]. Dostupné z: http://www.citace.com Pokud máte ve svém počítači vytvořen seznam literatury, ve Wordu 2007 a 2010 lze citace vkládat automaticky prostřednictvím karty Odkazy (Word 2007) nebo Reference (Word 2010) v sekci Citace a bibliografie, v LibreOffice cestou Vložit/Rejstříky a tabulky/Položka v seznamu použité literatury. 2.1. Primární a sekundární odpovědnost Primární odpovědnost mají osoby, jež mají hlavní odpovědnost za dílo. Většinou to jsou autoři monografií, článků, příspěvků atd. Sekundární odpovědnost nesou většinou editoři společného díla (např. monografie, sborníku). Jsou případy, kdy dílo nemá autora a je vytvořeno skupinou lidí nebo institucí. Primární odpovědnost zde nese v tomto případě instituce. Rovněž sem patří překladatelé a ilustrátoři (např. Ilustroval Adolf Born, z fr. orig. přel. Antonín Přidal) - v praxi se obvykle neuvádějí. Červeně označený text v tomto dokumentu představuje ukázky dané problematiky. 2 2.2. Bibliografická citace tištěných dokumentů 2.2.1. Monografie (knihy, učebnice, skripta) Knihy se v seznamech řadí podle abecedního pořádku (podle příjmení autora). Základní citace obsahuje tyto povinné prvky: - Jméno autora: Příjmení, čárka, Iniciály křestního jména autora, tečka. Germain, C. / Zbíral, R. - Jména více autorů: první autoři Příjmení, čárka, Iniciály křestního jména autora, čárka... a před posledním autorem je &, Příjmení, čárka, Iniciály křestního jména, tečka. Albert, M.-C, & Souchon, M. / Puren, C, Bertocchini, P., & Costanzo, E. - (Rok vydání v závorce): (2000). - Název publikace kurzívou. Název se uvádí vždy v původním jazyce. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. - Pořadí vydání (u APA uvádíme jen tehdy, je-li vydání jiné než první): 2. vyd., éd. 2. - Místo vydání s dvojtečkou: Praha: / Paris:. Dříve se před dvojtečkou vkládala mezera. - Název nakladatelství: Portál. / Gallimard. - Na konec citace lze vložit standardní mezinárodní číslo ISBN. Psaní ISBN případně ISSN pro časopisy a revue je fakultativní a u APA se neuvádí, ale pokud se použije u jednoho díla, musí se použít i u následujících. Starší publikace ISBN nemají. Příklady. Albert, M.-C, & Souchon, M. (2000). Les textes littéraires en classe de langue. Paris: Hachette. Germain, C. (1993). Evolution de ľenseignement des langues : 5000 ans ďhistoire. Paris: CLE International. Macurová, A., & Mareš, P. (1992). Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha: Univerzita Karlova. Puren, C, Bertocchini, P., & Costanzo, E. (2001). Se former en didactique des langues. Paris: Ellipses. Zbíral, R. (2009). Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde Praha. Píšeme-li seznam literatury bez mezer mezi jednotlivými položkami, bývá zvykem, že pro přehlednost druhý řádek jedné citace předsadíme max. o 0,5 cm. Albert, M.-C, & Souchon, M. (2000). Les textes littéraires en classe de langue. Paris: Hachette. Germain, C. (1993). Evolution de ľenseignement des langues : 5000 ans ďhistoire. Paris: CLE International. Macurová, A., & Mareš, P. (1992). Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha: Univerzita Karlova. Puren, C, Bertocchini, P., & Costanzo, E. (2001). Se former en didactique des langues. Paris: Ellipses. Zbíral, R. (2009). Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde Praha. 2.2.2. Článek v odborném periodiku - Příjmení, čárka, Iniciály křestního jména autora (autorů), tečka: Hunold, J. - (Rok vydání v závorce). - Název článku (není kurzívou). - Název sborníku kurzívou, ročník, bez mezery číslo svazku v závorce (některé dokumenty doporučují zvýraznit ročník tučně nebo kurzívou), stránky od-do. Asselin, M. (2006). Les blogues : de puissants outils pour faire apprendre. Vie pédagogique, juin 12(3), 19-21. 3 Hunold, J. (1999-2000). Učení o mezikulturních vztazích. Cizí jazyky: Časopis pro teorii a praxi, 43(1), 16-17. Ivanova, A. (2010). Le matériel iconographique en classe de langue. Lingua romana, 21(10), 9-17. Noé, A. (1993). Littérature : retour au texte. Le jranqais dans le monde, 261, 45-46. 2.2.3. Kapitola v odborné knize nebo ve sborníku Kyloušková, H. (2009). Francouzský jazyk a dramatická výchova u žáků s SPU na školách Jihomoravského kraje; výsledky výzkumu. In M. Bartoňová & M. Vítková (Eds.). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami III7Education ofPupils with Speciál Educational Needs III. Brno: Masarykova univerzita, 321-332. 2.2.4. Nevydané bakalářské, diplomové, rigorózní, doktorské práce (tzv. „šedá literatura") Strnadiová, M. (2011). Problématique de la classe áplusieurs niveaux. Mémoire de licence non publié. Brno: Faculté de pédagogie, Universita Masaryk. Disponible sur: https://is.muni.cz/auth/th/179109/pedf_b/Strnadlova_Bc.pdf Vala, J. (2004). Výzkum čtenářské recepce lyrické poezie metodou sémantického diferenciálu. Nepublikovaná disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého. 2.2.5. Obrázky a fotografie z tištěné knihy Používání obrázků a fotografií, které nejsou dílem autora práce, je podřízeno licenčním podmínkám. V textu je citujeme obvykle tak, že pod ně umístíme číslo (např. Image 1, Photo 1) s popiskem nebo vysvětlivkou a na konec práce dáme jejich soupis s údaji. Příklady pro francouzský a český text práce: Image 1 : Barbizon. (1995). Les plus beaux villages de France. Paris: France Loisirs, p. 15. Image 2 : Metro porte Dauphine. In Boudard, A., & Courtinat, J.-L. (1992). Paris au petit bonheur. Paris: Editions du Perron, premiére de couverture. Obrázek 1: Háj. In Miškovský, P. (2004). Naše rozhledny. Praha: Dokořán, s. 83. Obrázek 2: Páv. In Holý, P. (2006). Sochař Igor Kitzberger. Ostrava: Ostravská univerzita, s. 118. 2.3. Bibliografická citace elektronických dokumentů Online dokumenty j sou dohledatelné podle: - URL (Uniform Resource Locator - jednotný lokátor zdroje nebo též webová adresa) je soubor znaků, který slouží k identifikaci přesného umístění informací na internetu. - DOI (Digital Object Identifier - identifikátor digitálního objektu) je unikátní a trvalý identifikátor děl přístupných v digitální podobě. Nejčastěji se používá pro monografie a sborníky. Pokud bylo DOI dokumentu přiděleno, musí být v citaci uvedeno. Dokumenty se řadí podle abecedního seznamu prvního údaje v citaci. Upozornění: U citace z elektronického zdroje je lepší, když se text zarovnává vlevo. Na konci za webovou adresou se nedělá tečka. 2.3.1. Monografie Základní citace obsahuje tyto povinné prvky: - Příjmení, čárka, Iniciály křestního jména autora (autorů), tečka: Němečková, L. / Schepens, P. - Rok vydání v závorce: (2009). - Název: Plagiátorství. / Guide sur la gestion collective des droits ďauteur : La societě de gestion au service de ľauteur et de 1'usager. - Druh média [v hranatých závorkách] za názvem citovaného dokumentu: [online/en ligne], [CDROM], [magnetická páska], [disk], [film] aj. 4 - Místo vydání a nakladatelství: Praha: Ústřední knihovna ČVUT. / Paris: UNESCO. - Datum citování se uvádí v hranatých závorkách v jazyce originálu zdroje, zkratka „cit." se uvádí před datem citování: [cit. 31. října 2003], [cit. 2003-10-31], [consulté le 31 octobre 2003]: [cit. 2015-09-08]. - Údaj o dostupnosti a adresa URL: Důsledně dodržujeme v celé práci jazyk této informace podle toho, v jakém jazyce ji píšeme: Dostupné z: / Available from: /Disponible sur: Dostupný z: Němečková, L. (2009). Plagiátorství [en ligne]. Praha: Ústřední knihovna ČVUT. [cit. 2015-09-08]. Disponible sur: http://knihovna.cvut.cz/studium/jak-psat-vskp/doporuceni/plagiatorstvi/ Schepens, P. (2000). Guide sur la gestion collective des droits d'auteur : La societě de gestion au service de ľauteur et de ľusager [en ligne]. Paris: UNESCO, [cit. 2015-09-10]. Disponible sur: http ://unesdoc.unesco. org/images/0012/001206/12067 Un cadre européen commun de reference pour les langues : apprendre, enseigner, évaluer. (2001). Ouvrage collectif pour le Conseil de ľEurope. Disponible sur: http ://www. coe. int/t/dg4/lingui stic/cadre 1 _fr. asp University of Western Australia Library. Collection management principles and policies, [cit. 2015-10-14]. Available from: http://www.library.uwa.edu.au/information-resources/collections/management Monografie v pdf Larsson, E. (Ed.). (2010). Playing reality. Dostupné z: http://interactingarts.org/pdf/Playing %20Reality%20(2010).pdf Trnková, K. (2007). Málotřídní školy a faktory ovlivňující jejich fungování (Disertační práce). Dostupné z: http s: //i s. muni. cz/auth/th/8942/ff_d/cel e-po_korekci .pdf 2.3.2. Kapitola v monografii Boudon, R. (1996). ĽObjectivité des valeurs. In LANGLOIS, Simon et Yves MARTIN (éds.). Ľ horizon de la culture : hommage á Fernand Dumont [en ligne]. Disponible sur: http://www.bibl.ulaval.ca/doelec/pul/dumont/fdchapl3.html 2.3.3. Článek v internetovém časopise Základní citace obsahuje tyto povinné prvky: - Příjmení, Iniciály křestního jména autora. Asselin, M. - (Rok vydání): (2006). - Název článku: Les blogues : de puissants outils pour faire apprendre. - Název seriálu: Viepédagogique. - Druh média [v hranatých závorkách] za názvem citovaného dokumentu: [online/en ligne], [CDROM], [magnetická páska], [disk], [film] aj.: [en ligne], - Ročník, číslo, datum poslední revize (dá-li se dohledat): 12(3), 19-21. - Datum citování se uvádí v hranatých závorkách v jazyce originálu zdroje, zkratka „cit." se uvádí před datem citování: [cit. 31. října 2003], [cit. 2003-10-31], [consulté le 31 octobre 2003]: [cit. 2015-09-08]. - Údaj o dostupnosti: Dostupné z: / Available from: / Disponible sur: Dostupný z: adresa URL: Disponible sur: http://www4.banq.qc.ca/pgq/2005/3034575/140.pdf Asselin, M. (2006). Les blogues : de puissants outils pour faire apprendre. Vie pédagogique [en ligne]. 12(3), 19-21. [cit. 2015-09-08]. Disponible sur: http://www4.banq.qc.ca/pgq/2005/3034575/140.pdf Kubrová, B. (1998). WWW prezentace jako nástroj online marketingu. Ikaros [en ligne]. 2(6). [cit. 2015-09-08]. Disponible sur: http://ikaros.cz/node/1022 5 2.3.4. CD-ROM Nová, H. (2001). Elektronické informační zdroje v knihovnách České republiky. Informace na dlani 2001=Informácie na dlani 2001 [CD-ROM]. Praha: Albertina Icome Praha; Bratislava: Albertina Icome Bratislava. Sekera, O. (2010). Pedagogika: studijní opory ke kurzu Inženýrská pedagogika I [CD-ROM], Ostrava: VSB - Technická univerzita Ostrava. 2.3.5. Webové sídlo Masarykova univerzita [en ligne]. Brno: Masarykova univerzita, c 1996-2012 [cit. 2015-09-01], Disponible sur: http://www-muni.cz/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. c2013-2015 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur: http://www.msmt.cz/ Universitě Lával [en ligne]. Québec: Universitě Lával. c2015 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur: http ://www2 .ulaval .ca/ accueil. html 2.3.6. Webová stránka Jedná se o jednotlivou stránku webového sídla, která patří do jeho struktury (menu). Absolventi. Masarykova univerzita [en ligne]. Brno: Masarykova univerzita, c 1996-2012 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur: http://www.muni.cz/alumni Bibliothěque. Universitě Lával [en ligne]. Québec: Universitě Lával. c2015 [cit. 2015-09-01], Disponible sur: http://www.bibl.ulaval.ca/ Základní vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [en ligne]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. c2013-2015 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur: http: //www. m smt.cz/vzdelavani/ zakl adni - vzdel avani 2.3.7. Vysílání v televizi nebo v rozhlase Nobelova cena za literaturu pro francouzského spisovatele Patricka Modianiho. Události v kultuře. TV, ČT art [en ligne]. 2014-10-09, 20:00. Disponible sur: http ://www.ceskatelevize. cz/ivy silani/1097206490-udalosti-v-kulture/214411000121009/ Richter, V. (Auteur de ľémission). Sylvie Germain: Mon imaginaire s'est nourri de Prague et de la Bohéme. Český rozhlas 7. Rádio Praha [en ligne]. 2005-05-21 [cit. 2015-09-07]. Disponible sur: http://www.radio.cz/fr/article/66725 2.3.8. Video na YouTube Jean deFlorette. Trailer. (2009). YouTube [en ligne]. [cit. 2015-09-09]. Disponible sur: https://www.youtube.com/watch?v=V44E_YanQsg Steve Jobs and Steve Ballmer. YouTube [online]. 27.02.2007 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z: http ://y outu.be/dR8 SAFRBmcU 2.3.9. Twitter ESPOO. [Kdo by to rek...]. Twitter [online]. 15 May 2011 [cit. 2011-05-26]. Dostupné z: http://twitter.eom/#l/espoo/status/69865967194357760 2.3.10. Facebook Nečas, P. [Koaliční smlouva trvá...] Facebook [online]. 16. května 2011 21:07 [cit. 2011-05-26], Dostupné z: http://www.facebook.com/petr.necas.ods/posts/21571266844703 2.3.11. Wikipedie Charles Perrault. Wikipedia: L 'encyclopédie libre [en ligne]. Derniěre modification 2015-09-04 [cit. 2015-09-07]. Disponible sur: http://fir.wikipedia.org/wiki/Charles_Perrault 6 2.3.12. Citace originálního díla, které bylo digitalizováno a je lokalizováno v digitální knihovně (zahrnuje trvalý identifikátor ARK - Archival Resource Key) Zola, E. (1901). L 'Affaire Dreyfus : la vérité en marche. Paris: E. Fasquelle. IV, 314 p. Bibliothéque Charpentier. Copie numérique disponible également sur le systéme de Gallica (ARK): http://gallica2.bnf.fr/ark:/12148/bpt6kl 13523m 2.3.13. Obrázky a fotografie (např. z Google) Opět obrázky a fotografie opatrime číslem s popiskem nebo vysvětlivkou a na konec práce dáme jejich soupis s údaji. Image 1 : Barbizon. Creatives Commons CC BYND [en ligne]. 2008-03-16 [cit. 2015-09-10], Disponible sur: http://www.exworld.fr/?tag=barbizon Image 2 : Obrázek 1: Zivner, A. LetohradekHvezda2.jpg [online], [cit. 27.7.2011]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.Org/wiki/Soubor:LetohradekHvezda2.jpg Obrázek 2: 2.3.14. Zaznamenaný rozhovor Jestliže autor závěrečné práce pořídí rozhovor s nějakou osobu, může jej také citovat. Zapíše osobu, se kterou byl rozhovor veden, do hranatých závorek název tématu, protože není nikde uveden, druh nosiče, datum pořízení a archiv autora. Nováková, A. [Etat du francais langue étrangěre aux écoles tchéques] [bande sonore]. 2015-09-10. Archive de ľauteur. 2.4. Jazyk bibliografických citací U bibliografických záznamů citované literatury používáme jazyk původního dokumentu: jméno autora, název dokumentu, místo vydání, nakladatelské údaje. Názvy děl v jazycích, které nepoužívají latinku (např. ruština), mohou být transkribovány do latinky. Boč, J. (1995). Jakpisač pracq magisterskq. Wroclaw: Kolónia Ltd. Ciobanu, N. (1970). Ionel Teodoreanu, viata si opera, Bucure§ti, Editura Minerva. Dahlberg, K. (1997). Kvalitativa metoderför várdvetare. Lund: Studentlitteratur. Eco, U. (1977, 2001). Come si fa una tesi di laurea. Milano: Bompiani. Falcones, I. (2011). La catedral del mar. Barcelona: Debolsillo. Haugeland, J. (1985). Artificial intelligence: the vety idea. 3eéd. Cambridge (Massachusetts): MIT Pres. Kolesov, V. V. (2005). Istorija russkogo jazyka v rasskazach. Sankt-Peterburg: Azbuka-klassika. Kostelníkova, M. (1998-1999). Práca s literatúrou pri výučbe cudzích jazykov. Cizi jazyky, 42(7-8), 121-122. Lohfert, W. (1982). Kommunikative Spiele für Deutsch als Fremdsprache: Spielpläne und Materialien für die Grundstufe. Ismaning: Hueber. Macurová, A., & Mareš, P. (1993). Text a komunikace: jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha: Univerzita Karlova. Martoniy, E. (1999). A québeci irodalomról. Magyar Naplo, XI(6), 17-19. Puren, C, Bertochhini, P., & Costanzo, E. (1998). Se former en didactique des langues. Paris: Ellipses. Upozornění: Je zvykem, že se ve francouzsky psané závěrečné práci píší následující údaje většinou francouzsky: s. (strana) —► p. (page), č. (číslo) —► n°(u internetových zdrojů většinou píšeme no), díl —► t. (tome), sv. (svazek), r. (ročník) —► vol. (volume), vyd. (vydání) —► éd. (édition) apod. Názvy děl, místa vydání a názvy sborníků ponecháváme v původním jazyce. Uvádíme příklady ve francouzském a českém jazyce, přičemž opět zdůrazňujeme, že je nutné si vybrat jednu variantu a tu pak v celé práci důsledně dodržovat. 7 2.5. Zápis seznamu bibliografických citací 2.5.1. Mezi každou položkou je větší mezera Boč, J. (1995). Jakpisačpracq magisterskej. Wroclaw: Kolónia Ltd. Ciobanu, N. (1970). Ionel Teodoreanu, viata si opera, Bucure§ti, Editura Minerva. Eco, U. (1977, 2001). Come si fa una tesi di laurea. Milano: Bompiani. Falcones, I. (2011). La catedral del mar. Barcelona: Debolsillo. Kolesov, V. V. (2005). Istorija russkogo jazyka v rasskazach. Sankt-Peterburg: Azbuka-klassika. Kostelníkova, M. (1998-1999). Práca s literatúrou pri výučbe cudzích jazykov. Cizí jazyky, 42(7-8), 121-122. Lohfert, W. (1982). Kommunikative Spiele für Deutsch als Fremdsprache: Spielpläne und Materialien für die Grundstufe. Ismaning: Hueber. 2.5.2 Mezi položkami nejsou mezery, ale druhý a další řádek jsou odsazeny (cca 0,5 cm) Boč, J. (1995). Jakpisačpracq magisterskej. Wroclaw: Kolónia Ltd. Ciobanu, N. (1970). Ionel Teodoreanu, viata si opera, Bucure§ti, Editura Minerva. Eco, U. (1977, 2001). Come si fa una tesi di laurea. Milano: Bompiani. Kolesov, V. V. (2005). Istorija russkogo jazyka v rasskazach. Sankt-Peterburg: Azbuka-klassika. Kostelníkova, M. (1998-1999). Práca s literatúrou pri výučbe cudzích jazykov. Cizí jazyky, 42(7-8), 121-122. Lohfert, W. (1982). Kommunikative Spiele für Deutsch als Fremdsprache: Spielpläne und Materialien für die Grundstufe. Ismaning: Hueber. 2.6. Odkazy v textu na bibliografické citace Odkaz v textu slouží k identifikaci dokumentu (nebo jeho části) a musí být zajištěna korespondence mezi odkazem v textu a bibliografickou citací (viz výše). Umístění bibliografických citací je podle ČSN ISO 690 bezprostředně za citátem (či parafrází). Do závorky se dává příjmení autora, rok vydání díla a číslo strany, ze které citujeme, např. (Eco, 1991, 26). Následující text je citován z 68. strany publikace Légeron, Patrick. Le Stress au travail, Paris: Odile Jacob, 2003. «Lorsqu 'ils ne travaillent pas (les week-ends ou pendant les vacances), ils se sentent mal, insatisfaits, et, par contrecoup, s 'investissent encore plus dans leur travail. » (Légeron, 2003, 68) Následující příklad je citován ze strany 55 publikace: Janíkova, V. (2008). Učíme se učit cizí jazyky. Brno: Masarykova univerzita. „ Úloha vede zpravidla žáky k tomu, aby samostatně zpracovali určitý obsah, řešili problém či nalezli odpovědi na zadané otázky. " (Janíkova, 2008, 55) Co se týče odkazů na internetové zdroje, v seznamu literatury se označí tak, aby v textu práce za citací byl v závorce jen krátký odkaz. Budeme-li např. citovat z níže uvedeného dokumentu, do citace napíšeme Pokyn děkana, 3/2014, 3/1, kde poslední číselný údaj značí článek 3, odstavec 1. Pokyn děkana č. 3/2014: Rádné ukončení studia v bakalářských, magisterských a navazujících magisterských prací. (2014). Masarykova univerzita: Pedagogická fakulta, [en ligne]. Disponible sur: http://is.muni.cz/do/ped/VPAN/pokdek/pokyn_dekana_3.2014.pdf „ Termín pro podání pňhlášky k SZZ v podzimním semestru je dán časovým rozmezím od začátku semestru do 30. listopadu včetně. Je-li posledním dnem období sobota, neděle nebo den pracovního klidu 1, je možné přihlášku podat také v první následující pracovní den. " (Pokyn děkana 3/2014, 3/1) 8