Evropa v letech 1918-1939 A. Ekonomická situace 1920 – poválečná ekonomická krize 1929 – světová ekonomická krize B. Politický dopad – radikalizace obyvatelstva: levice - Bavorská republika rad - Maďarská republika rad - Slovenská republika rad pravice – fašistická hnutí, strany, režim Itálie Lat. fasces cum securibus - svazek prutů se zatnutými sekerami – odznak moci ve starověk.Římě , it. fasci – sjednocení, Benito Mussolini (29.7.1883-28.4.1945) Fašistické odd. – Fasci di combattimento (1919)-rvačky, útoky, nepokoje 1922 – pochod na Řím 1925-1927 budování diktátorského režimu vůdcovský princip-duce Velká fašistická rada (od r. 1928, na návrh krále) 22 korporací zákaz všech polit. stran mimo fašistické 1929 – Lateránské dohody (papež Pius XI) Zahraniční politika: 1935-36-ital.-habešská válka 1936-39 účast na obč. válce ve Španělsku 1936 – osa Řím – Berlín 1938 – jeden z aktérů Mnichova 1939- okupace Albánie červen 1940- vstup do 2. svět. války 1943 – brit. – amer.vojska se vylodila na jihu, svržení Mussoliniho, ten na severu vytváří It. sociální republiku (1943-45) pod patronací Německa červen 1944 osvobozen Řím duben 1945 – chycen a popraven Mussolini 1946- zrušení monarchie, republika Španělsko V roce 1923 fašist. převrat – na čele státu Miguel Primo de Rivera (do r.1930) 1933 založení Falangy – španěl. faš. strany, v čele Francisco Franco ( 1892-1975) 16.2. 1936 vítězí ve volbách demokratický blok 18.7.1936 – fašistický převrat, na čele generál Franco. 1936-1939- občanská válka, Franco se udržel do r. 1973, 1975 umírá. Německo 1918 – listopadová revoluce, pád monarchie, vyhlášená republika 1919-1933 – Výmarská republika 1919 – založení Německé dělnické strany ta v září 1919 přejmenována na NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiter Partei), od r. 1921 v čele Adolf Hitler ( 20.4. 1889- 30.4.1945) 1923 – Mnichov- puč – vězení – Mein Kampf NSDAP – plus polovojenské oddíly SA a SS a Hitlerjugend – základna po A.H. Situace Německa: -prohraná válka, reparace (Versailleská mírová smlouva-1920), byla stanovena reparační komise a v roce 1921 bylo stanovena celková suma reparací na 132 miliardy marek ve zlatě, splatné během 30 let – na konferenci v Lausanne v létě 1932 konec placení reparací!! - 1922 – Janovská konference – v jejím průběhu podepsání Rapallská dohoda (SSSR-Německo) -1922-23 – krize v Porúří – Německo neplatí reparace, proto franc. a belg. vojska obsazují Porúří, zásah USA a Anglie – musí se stáhnout 1924 – Dawesův plán - plán na ekonomickou obnovu N., aby mohlo platit reparace, amer. a anglický kapitál, mezinárodní kontrola německé ekonomiky 1925 – Locarno – garance území, ale ne na východě N. 1926-1933 Německo členem Společnosti národů 1929 – Owen D. Young – amer. finančník, jeho plán – něm. ekonomika samostatná, volnější placení reparací 1929 – hosp. krize – proto v Lausanne v roce 1932 ukončeno placení reparací až na zbytkový dluh 3 miliardy marek. 14.září 1930 – volby do Říšského sněmu-NSDAP druhá nevětší strana 1932 – Německo mezinárodně, ekonomicky i politicky samostatné 1932 – pokus o zákaz odd. SA a SS – neúspěch 31.7.1932 – volby do Říšského sněmu, NSDAP již nevětší – 37, 8 % hlasů 5.3.1933 – volby do Říšského sněmu, již atmosféra dodaná oddíly SA – 43,9 % hlasů 30.1.1933 – Adolf Hitler říšským kancléřem únor 1933 – požár Říšského sněmu – perzekuce odpůrců režimu léto 1933 – NSDAP jediná strana 1934 – noc dlouhých nožů 1934 pracovní povinnost pro studenty (podmínka přijetí na studium) 1935 – pracovní povinnost pro lidi 18-25 na půl roku-snižování nezaměstnanosti 1935 – všeobecná branná povinnost 1936 – čtyřletý plán _ Hermann Göring Židé 1933 – bojkot židovských obchodů 1935 – NORIMBERSKÉ zákony – vytlačení židů z ekonom., polit. i společenského života noc z 9. na 10. 11. 1938 – Křišťálová noc – pogrom na Židy (záminka –mladý polský žid zastřelil v Paříži němec. velvyslaneckého radu) – Němci plánují vystěhování židovského obyvatelstva např. na Madagaskar, ale také začíná příprava „konečného řešení“ Zahraniční politika Březen 1936 – obsazení Porýní, osa Berlín Řím březen 1938 – anšlus Rakouska 29.9.1938 Mnichov březen 1939 – okupace ČSR 1. září 1939 napadení Polska, začátek 2. světové války Další autoritativní režimy: Maďarsko (admirál Horthy, strana Šípových křížů -1934- v čele Szálási, u moci 1944)) Polsko (generál Pilsudski (1926-1935-umírá, sanace-ozdravný režim), Rumunsko – Železná garda, vznik 1927, pokus o převrat 1941- neúspěch Fašistická hnutí v Československu: Sudetoněmecká strana – Sudetendeutsche Partei (SdP) – 1933 – Konrád Henlein Národní obec fašistická - generál Radol Gajda Vlajka Národní liga – Jiří Stříbrný (v r. 1929 společná kandidátka do parlamentu v NOF) Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS)– ozbrojená seskupení – Rodobrana (V.Tuka) - Hlinkova garda (Alexander Mach) C. Mezinárodní vztahy Organizace: - Společnost národů - Regionální obranná a ekonomická seskupení (Malá dohoda, Balkánská dohoda, Baltická dohoda,..) Konference: 1922 – Janovská (mezitím Německem a SSSR - Rapallská smlouva) –reparace, dluhy 1925- Locarno – garance hranic N, Fr. a Belgie na Rýně (Rýnský garanční pakt) - otevřenost otázky hranic na V (Hitler to vše nerespektuje a v roce 1936 obsadil demilitarizované pásmo v Porýní) 1934 – „východní Locarno“ – vojensko-politický pakt Francie a východních zemí na čele s SSSR, proti Německu - výsledek – 1935 – smlouvy (SSSR-Francie, SSSR-ČSR) A. Československo – cesta k Mnichovu 1. Vnitropolitická situace A. Menšiny Německá menšina SdP – Konrád Henlein – od 1933, v roce 1935 parlamentní volby – SdP má 1 249 534 hlasů – 15, 18 % hlasů (44 mandátů v poslanecké sněmovně, 23 mandátů v senátu) Prudký nárůst členů – 1935: 100 000 1936: 459 883 28.3.1938 K. Henlein u Hitlera Německo- 24. dubna Fall Grün Březen 1938 – Anschluss Rakouska Posílená německá menšina: 24.4.1938 Karlovarské požadavky-autonomie Velká Británie: 3.8.-15.9. 1938- lord Runcimon v Praze – potvrdil, že německá menšina se oprávněně stěžuje Československá vláda je ochotna akceptovat Karlovarské požadavky – německé menšině je to již málo Září 1938- požadavek na připojení k Německu Maďarská menšina – revize Trianonu B. SLOVENSKO Slovenská otázka- požadavek na plnění dohod- Clevlendské, Pitsburgské – vlastní samospráva; proti politickému československému národu; úřednická otázka; právní systém- z R-U; hledání spojenců- obava z Maďarska – v Polsku, Německu Od r. 1935 nejsilnější strana - Hlinkova slovenská ľudová strana – od r. 1936 požadavek autonomie Staroľudáci - Jozef Tiso, Ferdinand Ďurčanský- orientace na Polsko; Mladoľudáci-orientace na Německo – Alexander Mach C. Československá vláda – hledání posílení postavení: Zahraničí: orientace na Francii, Velkou Británii, 1935 smlouva s SSSR Doma: výstavba opevnění od r. 1935 [LINK] Stav výstavby opevnění k 30.9.1938 Obavy z Německa - předseda vlády Jan Syrový – 22. září 1938 Jan Syrový Jan Bohumír Syrový (24. ledna 1888 Třebíč^[1] – 17. října 1970 Praha) byl československý národní hrdina, člen a velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938 Podobizna z roku 1938 Podobizna z roku 1938 23.září 1938 – všeobecná mobilizace 1. Zahraničí Září- požadavek na odstoupení Sudet . Mnichovská dohoda: 29. 9. 1938 Předložena naší delegaci: 30.9. 1938 v 1.30 hod. [LINK] Mnichovských jednání – zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii Text Mnichovské dohody: Dohoda uzavřená mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií v Mnichově 29. září 1938 Mnichov 29. září 1938 Německo, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se zřetelem k dohodě, jíž už bylo ve věci odstoupení sudetoněmeckého území v zásadě docíleno, na těchto podmínkách a modalitách tohoto odstoupení a na opatřeních z něho vyplývajících a prohlašují, že jsou jednotlivě odpovědné za zajištění kroků nutných k jeho zabezpečení. 1. Vyklizení začne 1. října. 2. Spojené království, Francie a Itálie ujednávají, že se vyklizení území provede do 10. října, a to bez zničení jakýchkoli existujících zařízení, a že je československá vláda odpovědná za to, že se vyklizení provede bez poškození uvedených zařízení. 3. Modality vyklizení stanoví v jednotlivostech mezinárodní výbor složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie, Itálie a Československa. 4. Etapovité obsazování převážně německého území německými oddíly začne 1. října. Čtyři části území, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí: Část území označenou I 1. a 2. října, část území označenou II 2. a 3. října, část území označenou III 3., 4. a 5. října, část území označenou IV 6. a 7. října. Zbývající území převážně německého charakteru neprodleně určí shora uvedený mezinárodní výbor a německé oddíly je obsadí do 10. října. 5. Mezinárodní výbor zmíněný v § 3, určí oblasti, v nichž se má konat plebiscit. Tato území obsadí až do ukončení plebiscitu mezinárodní formace. Týž výbor stanoví modality, za nichž se plebiscit provede, přičemž je třeba pokládat modality sárského plebiscitu za základ. Výbor určí rovněž den konání plebiscitu; tento den však nesmí být pozdější než konec listopadu. 6. Konečné vytyčení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor má právo navrhnout čtyřem mocnostem, Německu, Spojenému království, Francii a Itálii, ve výjimečných případech nepatrné odchylky od přísně etnografického určení oblastí, aby se tyto převedly bez plebiscitu. 7. Předpokládá se opční právo pro přesídlení do odstoupených oblastí a pro vysídlení z nich. Opce musí být uskutečněna do šesti měsíců od okamžiku uzavření této dohody. Podrobnosti opce stanoví německo-československý výbor, uváží postup za účelem usnadnění výměny obyvatelstva a vyjasní zásadní otázky, jež z této výměny vyplynou. 8. Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody z vojenských a policejních sborů všechny sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí. V téže lhůtě propustí československá vláda všechny sudetoněmecké vězně odpykávající si trest na svobodě za politické delikty. Adolf Hitler Neville Chamberlain Mussolini Ed. Daladier Dodatek k dohodě Mnichov 29. září 1938 Vláda Jeho Veličenstva Spojeného království a francouzská vláda se připojily k uvedené dohodě na základě toho, že stojí za nabídkou obsaženou v odstavci 6 anglicko-francouzských návrhů z 19. září, týkajících se mezinárodní záruky nových hranic československého státu proti nevyprovokovanému útoku. Jakmile bude upravena otázka polských a maďarských menšin v Československu, dají Německo a Itálie také záruku Československu. Adolf Hitler Neville Chamberlain Mussolini Ed. Daladier Dodatečné prohlášení Mnichov 29. září 1938 Čtyři přítomní předsedové vlád se shodli na tom, že se výbor předpokládaný v dnešní dohodě bude skládat ze státního tajemníka německého ministerstva zahraničí, velvyslanců Anglie, Francie a Itálie akreditovaných v Berlíně a z jednoho člena, kterého určí československá vláda. Adolf Hitler Neville Chamberlain Mussolini Ed. Daladier Dodatečné prohlášení Mnichov 29. září 1938 Předsedové vlád čtyř mocností prohlašují, že se problém polské a maďarské menšiny v Československu, pokud nebude vyřešen do tří měsíců ujednáním mezi příslušnými vládami, stane předmětem další schůzky zde přítomných šéfů vlád čtyř mocností. Adolf Hitler Neville Chamberlain Mussolini Ed. Daladier Dodatečné prohlášení Mnichov 29. září 1938 Všechny otázky, které se vyskytnou při předávání území, spadají do příslušnosti mezinárodního výboru. Adolf Hitler Neville Chamberlain Mussolini Ed. Daladier Německo-anglické prohlášení 30. září 1938 My, německý führer a kancléř a britský ministerský předseda, jsem dnes měli další schůzku a shodli jsme se v poznání, že otázka anglo-německých vztahů má prvořadou důležitost pro obě země a Evropu. Považujeme dohodu podepsanou včera v noci a anglo-německou dohodu o námořních silách za symboly přání obou našich národů nikdy již nejít do války jeden proti druhému. Usnesli jsme se, že metoda konzultace bude metodou přijatou u k řešení jakýchkoliv otázek, jež se týkají našich dvou zemí, a jsme odhodláni pokračovat v našem úsilí při odstraňování možných zdrojů různic a tím přispět k zajištění míru v Evropě. Adolf Hitler Neville Chamberlain