Slovenský štát (1939 – 1945) Jana Vlachová 209374 Historické souvislosti • krach na newyorkské burze 4. 10. 1929 silně postihl Československo (bylo orientováno na export) – Slovensko: hospodářsky zaostalejší, sociální nepokoje (někde i s tragickým koncem - Košúty, Polomka, Čierný Balog) • od 2. pol. 30. let vyzbrojování, stavba pohraničních opevnění – možnost výdělku, industralizace • Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS) – snahy o autonomii – spojení s evangelickou Slovenskou národní stranou v Autonomistický blok 1933 (po Mnichovu se HSĽS oddělila) • květen 1935 parlamentní volby – vítězství Sudetoněmecké strany (SdP) Konrada Henleina • Milan Hodža – první Slovák předsedou vlády, jmenován Masarykem, krátce poté abdikoval Andrej Hlinka Konrád Henlein • Milan Hodža • nepřátelský postoj vůči Československu: Německo, Maďarsko, Polsko • snaha o spojenecké smlouvy: Malá dohoda (1933), smlouva se Sovětským svazem (květen 1935) byla vázána na smlouvy mezi Francií a Sovětským svazem a Francií a Československem • problematický postoj Velké Británie a Francie, Hitler se netajil úmyslem zlikvidovat Československo (mise anglického germanofila lorda Waltera Runcimana) • Mnichovská konference 29. září - zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie – Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier – pohraniční oblasti Čech a Moravy, kde převažovali etničtí Němči, se stali součástí Německa • 5. – 6. 10. Žilina – HSĽS návrh na autonomii – 7.10. akceptováno pražskou vládou a Československým parlamentem – Slovensko oficiální název: Slovenská krajina, jmenována zemská autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem – fakticky federativní stát Česko-Slovenská republika – kompetence ústředních orgánů v Praze: zahraniční politika, národní obrana, měna, společný rozpočet a záležitosti jako míry, váhy, cla, doprava a pošty – kompetence slovenských orgánů (slovenský sněm a slovenská vláda) – ostatní záležitosti • Vídeňská arbitráž 2.11. 1938 – jižní Slovensko připojeno k Maďarsku (podle mnichovského principu) • listopad 1938 – konec pluralitního parlamentního systému – sloučení politických stran do jedné: Strana slovenskej národnej jednoty • porušování základních občanských a demokratických práv (svoboda tisku, projevu a shromažďování), vliv ozbrojených oddílů (Hlinkových gard), čeští státní zaměstnanci odsunuti do Čech Vznik Slovenského státu • Slovensko v centru Hitlerovy politiky, cíl: státní samostatnost Slovenska → konec Česko-Slovenska (pokud by Hitlerovi Slováci nevyhověli, chtěl část Slovenska připojit k Německu, zbytek nechat Polákům a Maďarům) • se zánikem Česko-Slovenska by mezinárodní garance pozbyly platnost – možnost zabrání Čech a Moravy Adolf Hitler Jozef Tiso • 9.3. 1939 – vojenský zásah pražské vlády proti možnosti vyhlášení nezávislého Slovenska, odvolán předseda slovenské vlády Jozef Tiso → Karol Sidor • 14.3. 1939 slovenský sněm → vyhlášen Slovenský stát → německá armáda vstoupila na české území → Protektorát Čechy a Morava – zákon o slovenském státě: „Slovenská země se prohlašuje za samostatný a nezávislý slovenský stát. Sněm Slovenské země se mění v zákonodárný sněm slovenského státu.“ – jmenování nové vlády v čele s Jozefem Tisem – ústava 21.7. 1939 – nový název Slovenská republika • Slovensko Hitlerovi sloužilo jako nástupiště pro další agresi • březen 1939 (po zániku Česko-Slovenska) – Maďarsko okupovalo Podkarpatskou Rus – válečný konflikt → odstoupení dalšího území na východě Maďarska • 23.3. 1939 – „ochranná smlouva“ s Německem – Německo se zavázalo ochraňovat integritu slovenského území, Slovensko muselo podřídit německým zájmům svou zahraniční politiku, armádu a ekonomiku • po boku Německa Slovensko vstoupilo do války proti Polsku a tím i do druhé světové války • Slovensko – vzorový stát (zdánlivá samostatnost řízena domácími „quislingy“) • 21.7. 1939 - přijal Slovenský sněm ústavu (pouze formální) - autoritativní charakter, stavovské zřízení společnosti • žádné volby, stejný sněm z roku 1938; systém jedné strany = HSĽS (politický monopol - státostrana), dále dvě strany národnostních menšin (německé - Deutsche Partei a maďarské) • 26.10. 1939 – prezident Slovenské republiky Jozef Tiso, předseda vlády Vojtech Tuka • od října 1942 přijal prezident Tiso i formálně titul vůdce • Jozef Tiso • Vojtech Tuka • Jozef Tiso: „Strana musí být v čele, musí být organizátorem celého veřejně-společenského života. Strana je národ a národ je Strana. Národ mluví skrze Stranu. Strana přemýšlí místo národa. Co národu škodí, to Strana zakazuje a pranýřuje.“ (Kováč, 1998, s. 221) – › počet členů strany rychle rostl • Slovenská republika - člen válečné osy BerlínŘím-Tokio (v listopadu 1940), Pakt proti Kominterně (v listopadu 1941) • vnitropolitický vývoj v letech 1939-1945 - zápas o moc mezi dvěma hlavními směry v politice Hlinkovy strany – umírněné křídlo (Jozef Tiso) – konzervativní představy o stavovském autoritativně řízeném státě s křesťanskými rysy – radikální fašisté (Vojtech Tuka, Alexander Mach) – ideologie a praxe německého národního socialismu • totalitní politický systém, ve vztahu k občanům poměrně mírný, bez větších útlaků • na území Slovenska 150 000 slovenských Němců – snažili se zasahovat do slovenské politiky (státní tajemník pro záležitosti německé menšiny: Franz Karmasin → chtěl ze slovenských Němců udělat Herrenvolk s rozhodujícím postavením v zemi, prosazoval exteritorialitu = podléhání německým orgánům) • těžké postavení Slováků v odtržených jižních oblastech – nedodržování občanských svobod a sociálních vymožeností, pronásledování z národnostních důvodů (zavírány slovenské školy, páleny slovenské knihy) → inteligence utíkala na území slovenského státu • na Slovensku vysoká zaměstnanost: – válečná konjunktura v průmyslu – Slováci mohli pracovat za výhodných podmínek v Německu – odstranění českých úředníků a židovských obyvatel → místa ve státní správě, školství, vědě a armádě • 22.6. 1941 – slovenská armáda se svými dvěma divizemi po boku Německa napadla Sovětský svaz (slovenská Rychlá divize se probojovala až ke Kavkazu) – generální tajemník HSĽS a ministr hospodářství Gejza Medrický prohlásil: „Dnes se hroutí pod silnými údery německé armády, po jejímž boku stojí také armáda slovenská, starý svět. V této válce nejde o dobývání nových území, ale o zboření starých špatných světů. Slovenští vojáci si v této válce dobývají jméno hrdinných bojovníků.“ (Kováč, 1998, s. 225) – bojová morálka slovenských vojáků slabá, mnozí přebíhali na stranu Rudé armády Slovenští Židé • antisemitismus součástí ideologie Hlinkovy slovenské ľudové strany • protižidovská opatření zavedla už autonomní vláda (bez zásahu Německa) • 9. září 1941 – vydala slovenská vláda soubor protižidovských zákonů, tzv. židovský kodex, vypracovaný na základě německých norimberských zákonů (proti tomu protestoval Vatikán – na jeho nótu slovenská vláda vůbec neodpověděla) • německá nabídka odsunout slovenské Židy na „práce ve východních územích“ – slovenská vláda přijala → za každého vyvezeného Žida zaplatila Německu 500 říšských marek! • březen – říjen 1942 – násilné transporty židovského obyvatelstva ze Slovenska do vyhlazovacích táborů (téměř 60 000 slovenských Židů – většina zahynula) • další transporty až po okupaci Slovenska německou armádou na podzim 1944 (dalších 13 000 Židů) • mnoho jich bylo v době protipovstaleckého teroru postříleno • zodpovědnost za holocaust slovenských Židů nese plně vláda, se zištným cílem spolupracovali příslušníci Hlinkových gard (získání židovského majetku v rámci tzv. arizace) • těžké období i pro slovenské Romy – považováni za rasově méněcenné, nesměli používat veřejné dopravní prostředky, vstupovat do měst a veřejných prostorů – od roku 1941 zřizování pracovních táborů – po obsazení Slovenska německou armádou masové popravy Romů jednotkami SS – z jihoslovenských oblastí odváženi do koncentračních táborů, především v Dachau Formování domácího a zahraničního odboje • vývoj na frontách → nespokojenost s režimem i kolaborací s Německem • životní úroveň v porovnání s ostatními státy dobrá, přesto nespokojenost → organizovaný odboj (u některých přání obnovit Československou republiku) • vláda sledovala podezřelé • červen 1939 odhalení odbojové organizace Revoluční mládež Slovenska • pod trvalým policejním dohledem všichni bývalí politici – odpůrci HSĽS • pozatýkáni vedoucí funkcionáři ilegální komunistické strany • komunisté zahájili odboj od samého začátku existence Slovenské republiky (strana zakázána, ilegální organizace) – prosazování různých projektů – např. projekt „sovětského Slovenska“ – připojení k Sovětskému svazu • organizovaný odboj i skupiny složené z bývalých politiků (všechny politické strany slouženy s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou) – vytvořen občanský blok (kromě komunistů) • komunisté orientace na Moskvu • občanský blok orientace na emigrační československou vládu v Londýně • zpočátku odbojová činnost v zahraničí – mnoho Slováků na straně protihitlerovské koalice – z uprchlíků vojenská jednotka v Polsku – v československém armádním sboru (po boku Rudé armády) – účast na obraně Francie (1. československé divizi velel Slovák generál Rudolf Viest) – v řadách britského letectva – Slovák Jozef Gabčík – atentát na Heydricha – partyzánské jednotky na Ukrajině, v Bělorusku, Itálii i ve francouzském odboji • počet Slováků na straně protihitlerovské koalice převyšoval počet mobilizovaných slovenských vojáků na straně Německa • politická organizace aktivního vojenského odboje: Edvard Beneš, Slováci Milan Hodža a Štefan Osuský – Hodža + Osuský - neshody s Benešem kvůli řešení slovenské otázky • Beneš : unitární stát • Hodža + Osuský : větší samospráva Slovenska (se slovenským komunistou žijícím v emigraci Vladimírem Clementisem požadovali federaci) – Benešovy ambice podpořil vývoj války • oficiální uznání Benešovy zahraniční vlády – po nástupu Winstona Churchilla (konec mnichovské politiky Chamberlaina) – v létě 1941 potvrzení Sovětským svazem – → posílení Benešovy pozice a jeho koncepce unitárního Československa Edvard Beneš • důvody aktivizace domácího odboje: – vstup Slovenska do války proti Sovětskému svazu – brutální protižidovská opatření slovenské vlády – Benešův zahraniční úspěch – obrat ve válce po bitvě u Stalingradu • 13.12. 1943 - podepsání československosovětské smlouvy - posílení Benešovy pozice i celého československého odboje – chápáno jako mezinárodní posílení budoucího státu – později však zneužito Stalinem k ovládnutí Československa a jeho včlenění do sovětské sféry vlivu • koncem roku 1943 – Vánoční dohoda → Slovenská národní rada = ústřední odbojový orgán představitelů občanského bloku (Jozef Lettrich, Ján Ursíny, Matej Josko) a komunistů (Karol Šmidke, Gustáv Husák, Ladislav Novomeský) – příprava ozbrojeného povstání a svržení diktatury Hlinkovy strany • úkoly Slovenské národní rady (SNR) podle Vánoční dohody: • 1. „Jednotně a centrálně vést boj slovenského národa za odstranění nacistickoněmeckého diktátu, vykonávaného i domácími uzurpátory politické moci. • 2. V příhodné chvíli převzít veškerou politickou, zákonodárnou, vojenskou či administrativní výkonnou moc na Slovensku a vykonávat ji podle vůle lidu až do té doby, dokud svobodně zvolení zástupci lidu nebudou moci veškerou moc převzít. • 3. Po převzetí moci, jen co to bude možné, Slovenská národní rada se postará, aby si slovenský lid volně a svobodně určil své zástupce, jimž Slovenská národní rada veškerou moc odevzdá. • 4. Slovenská národní rada bude ve své činnosti postupovat v dorozumění s československou vládou a celým zahraničním odbojem, jejichž práci na mezinárodním a vojenském poli uznává a podporuje.“ (Kováč, 1998, s. 234) – politika Slovenska podle demokratických a antifašistických zásad, zásada „rovný s rovným“ (= uspořádání vztahů Čechů a Slováků v obnovené Československé republice) SLOVENSKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ • připravováno ve spolupráci s armádou (i s Rudou armádou) • vojenská stránka povstání řízena Vojenským ústředím (v čele gen. Ján Golian) • na území Slovenska početné partyzánské skupiny – aktivní záškodnická činnost (vyhazování mostů do povětří, zatarasování komunikací, přepadávání transportů munice) • činnost partyzánů se nedařilo koordinovat s plány povstání (obtížný terén, neochota partyzánů podřídit se vojenským a politickým představitelům SNR), často komplikovali přípravy povstání a vyprovokovali otevřený německý zásah • 12.8. 1944 - slovenská vláda vyhlásila výjimečný stav • 28.8. 1944 – postřílení členů německé vojenské mise a jejího civilního doprovodu v martinských kasárnách = záminka pro Německo k přímému zásahu • 29.8. 1944 – německá armáda začala obsazovat Slovensko (projev ministra národní obrany Ferdinanda Čatloše: slovenská vláda žádala německou armádu o pomoc v boji proti partyzánům, občané neměli klást Němcům odpor) • vojenské ústředí v Banské Bystrici vydalo slovenským posádkám rozkaz k zaujetí obranného postavení = signál k začátku povstání (první otevřené boje v oblasti Žiliny a Kežmarku) • rozhlasový vysílač v Banské Bystrici se odpojil od Bratislavského – sehrál důležitou roli v mobilizaci Slováků do povstání → terčem bombardování, zničen • vydávání povstaleckého tisku, letáků • Banská Bystrica • po vypuknutí povstání se na povstaleckém území ujala moci Slovenská národní rada (SRN) • 1.9. 1944 – deklarace SRN: – převzetí moci nad Slovenskem – vyhlášení obnovení Československé republiky jako federace – svržení ľudácké vlády – = zásady z Vánoční dohody z prosince 1943 – přihlášení k protifašistické koalici • Edvard Beneš s ozbrojeným povstáním na Slovensku počítal, ale myslel, že ho bude řídit, chtěl obnovení unitárního Československa (narozdíl od SNR) a eliminovat funkci SNR • vyslání vojenských misí protihitlerovské koalice na povstalecké území • ze Sovětského svazu přesunutí 1. československého stíhacího pluku a 2. československé paradesantní brigády, z italské základny americká letadla s materiální pomocí • opora domácího obyvatelstva (účastnili se i příslušníci jiných národů – Češi, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Francouzi, Maďaři a Němci) • povstání – součást celosvětového zápasu s nacismem – žádalo si německé vojenské síly → oslabení Německa v středoevropském prostoru • nejtvrdší obranné boje u Strečna, Vrútek a Martina, v prostoru Zvolen-Hronská Dúbrava-Bánská Štiavnica, u Svätého Kríže nad Hronom (Žiar nad Hronom), na Horní Nitře a u Telgártu • 27.10. 1944 - padlo centrum povstání Banská Bystica → generálové Rudolf Viest, Ján Golian popraveni • partyzánská činnost v horách pokračovala až do osvobození slovenského území Rudou armádou • povstání předčasné, všechny přípravy nebyly dokončeny – od počátku se povstání omezilo na území středního Slovenska s centrem v Banské Bystrici • udržení povstaleckého území po celé dva měsíce = jedno z největších protihitlerovských odbojových vystoupení v týlu německé armády, • po potlačení povstání – teror ze strany SS, Heimatschutzu (ozbrojené složky slovenských Němců) a Pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy – vypalování vesnic, popravy, transporty do koncentračních a vyhlazovacích táborů • vše v rukou okupační německé armády, bratislavská vláda už ztratila kontrolu • 6.10.1944 vstoupila Rudá armáda na území Slovenska – hornatý terén ztěžoval postup → Slovensko se stalo bojištěm až do jara 1945 • tvrdé boje v oblasti Liptovského Mikuláše – Němci zde byli dobře opevnění • 4.4. 1945 - vytlačení německých vojsk z Bratislavy, osvobození většiny území • vůdce a prezident Jozef Tiso emigroval do Rakouska – americké zajetí – vydání československým orgánům • 3.4. 1945 přijel Edvard Beneš do Košic (z Moskvy) • 5.4. - nová vláda jmenovaná Benešem vyhlásila svůj program = Košický vládní program Košice OBNOVENÍ SPOLEČNÉHO STÁTU • Košický vládní program – kompromis směrem k federaci i k unitaristickému státu – úzká spolupráce se Sovětským svazem na základě smlouvy z prosince 1943 – očista veřejného života od zrádců a kolaborantů s nacistickým Německem – retribuční soudy, odnětí občanských práv Němcům, Maďarům a zrádcům – plány: znárodnění větších podniků, uskutečnění pozemkové reformy – vytvořena Národní fronta (Slovensko 9 zástupců z celkového počtu 25) – komunisté i tzv. občanské strany • země velmi zasažena válkou, těžko se obnovovalo hospodářství a zásobování obyvatelstva • pomáhala organizace UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) • území stále terorizovaly zbytky různých skupin – Banderovci (příslušníci ukrajinské povstalecké armády, která bojovala po boku Němců za vytvoření samostatné Ukrajiny), zbytky oddílů SS a Wermachtu • válka zradikalizovala nálady a názory obyvatelstva – řešení problémů viděli v zásadních politických a sociálních změnách • říjen 1945 znárodnění prezidentskými dekrety • Stalin pokládal Československo za svou sféru vlivu – odvlečení tisíců slovenských občanů do sovětských gulagů – připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajinské sovětské republice • zakázáno mnoho politických stran (agrární strana, Hlinkova slovenská ľudová strana a další) • dvě nejdůležitější strany na Slovensku: Komunistická strana Slovenska (KSS) a Demokratická strana (DS) • velké pravomoce prezident – mohl vládnout sám pomocí dekretů • srpen 1945 ustavení Prozatímního národního shromáždění SLOVENSKÁ OTÁZKA • Beneš – teorie o jednotném československém národě, prohlášení londýnské vlády z 3.6.1943 – při jednání s představiteli SNR v Londýně musel přijmout zásadu dvou národů (pouze formálně) • kompromis mezi jednotným a federativním Československem = Košický vládní program – „V deklarativní rovině byla uznána existence slovenského národa a Československá republika byla prohlášena za stát dvou rovnoprávných národů. Na Slovensku byly přiznány pravomoci Slovenské národní radě a Sboru pověřenců, ovšem bez podrobného definování jejich kompetencí. Tento kompromis cítily obě jednající strany jako provizorium, a proto zákonitě docházelo ke sporům.“ (Kováč, 1998, s. 252) – vládní program, neřešil problémy, jen je odsouval, řešení měla přinést nová ústava • 26.5. 1945 – usnesení SRN – akceptace zásad federativního uspořádání států, vytyčení kompetencí československého sněmu a ústřední vlády • 2.6. 1945 – první pražská dohoda – rozšíření pravomoci ústředních orgánů a prezidenta, záležitosti vnitřní bezpečnosti, školství, zdravotnictví, sociální pojištění; federativní uspořádání nebylo přijato • 9.-11.4. 1946 – druhá pražská dohoda – nesrovnalosti má řešit koordinační orgán při Úřadu předsednictva vlády (složený ze tří Čechů a tří Slováků); vrácení některých pravomocí, které si přivlastnila SNR, prezidentu republiky • volby v květnu 1946 změnily poměr sil ve státě, změna v pojetí státoprávního uspořádání • slovenští komunisté se stali stoupenci pražského centralismu – doufali, že jim KSČ pomůže zajistit i na Slovensku silnou pozici • 27.6. 1946 – třetí pražská dohoda – zásadní změna pravomoci SNR a Sboru pověřenců, které se staly téměř nefunkční součástí ústřední vlády • SNR – zákonodárná moc pouze „v mezích příslušných celostátních zákonů“, nařízení musela předkládat vládě, Sbor pověřenců přímo odpovědný vládě → posílení centralismu • jednalo se o krok zpět v porovnáním s tím, co požadovalo povstání v srpnu 1944, a co obsahoval Košický vládní program v dubnu 1945 VOLBY V ROCE 1946 • květen • především dvě nejsilnější strany – Demokratická strana a komunisté • DS - vznikla ještě za odboje – představitelé slovenských protestantů a stoupenců obnovy předmnichovského Československa – postupně v jejím čele i katolíci • DS zvítězila s velkou převahou, získala 62% hlasů, komunisté pouze 30%, Strana slobody 3,7%, Strana práce 3,1% • výsledek v českých zemích: zvítězili komunisté s 40% hlasy • komunisté se stali celostátně nejsilnější stranou, prezident Beneš pověřil předsedu KSČ Klementa Gottwalda sestavením nové vlády – nepoměr mezi složením celostátních a slovenských orgánů • předseda Slovenské národní rady: Jozef Lettrich (předseda DS), předseda Sboru pověřenců Gustáv Husák (komunista) • nový parlament zvolil 19.6. prezidentem republiky Edvarda Beneše Zdroje • URSÍNY, Jan. Spomienky na Slovenské národné povstanie. Liptovský Mikuláš: TRANOSCIUS, 1994. 124 s. ISBN 80-7140- 046-7. • KOVÁČ, Dušan. Dějiny Slovenska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 422 s. ISBN 80-7106-267-7. • BOBÁK, Ján. Slovenská republika (1939-1945). Martin: Matica slovenská, 2000. 290 s. ISBN 80-7090-576-X. • FERENČUHOVÁ, Bohumila a kol. Slovensko a svet v 20. storočí. Bratislava: Historický ústav SAV vo vydavateľstve Prodama s.r.o., 2006. ISBN 80-969614-3-8. • BYSTRICKÝ, Valerián; LETZ, Róbert; PODOLEC, Ondrej. Vznik Slovenského štátu. 14. marec 1939. Bratislava: AEPress s.r.o., 2007. 340 s. ISBN 978-80-88880-79-0. Obrázky • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:War_ensign_of_the_First_Slovak_Republic.svg • http://www.delet.sk/zivot-a-judaizmus/holocaust/protesty-proti-reportazi-o-slovenskom-state • http://article.wn.com/view/2012/09/20/prv_slovensk_gymn_zium_zbierka_nezachr_ni/ • http://kedysi.terchova-info.sk/vojaci-slovenskeho-statu-z-terchovej-2/ • http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/hlinka-a-tiso-slovensti-nacionaliste/ • http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/262080-slovenska-televize-vykreslila-tisa-jako-zachrance-zidu.html • http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Vojtech_Tuka_in_uniform.jpg • http://www.regionalnedejiny.sk/index.php/archives/tag/slovensky-stat • http://www.neaktuality.cz/domaci/tiso-v-berline-ustoupil-hitlerovi-a-snem-vyhlasil-samostatny-slovensky-stat/ • http://zivot.azet.sk/clanok/8405/historicky-kalendar-tajomstvo-zahadnych-symbolov-bolo-odhalene.html • http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js10/prav_dej/web/pages/prednasky.html • http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:1-znamky_slovensky_stat_009.jpg • http://spravy.pravda.sk/slovensky-stat-vyvlastnil-zidovske-firmy-f22- /sk_domace.asp?c=A080425_074801_sk_domace_p12 • http://www.slovensko39-45.estranky.sk/ • http://poznanie.wordpress.com/2009/11/28/martin-lacko-o-jozefovi-tisovi-a-slovenskom-state/ • http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/4.htm • http://www.muzeumsnp.sk/index.php?a0=historia&a1=jan_golian • http://www.ruzomberok.eu/Mesto/osobnosti/andrej-hlinka/ • http://sk.wikipedia.org/wiki/Milan_Hod%C5%BEa • http://cs.wikipedia.org/wiki/Konrad_Henlein • http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:JAN_SYROV%C3%9D.jpg • http://www.hacha.cz/ • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg • http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Stalin_lg_zlx1.jpg • http://www.kapet.ic.cz/bitva-stalingrad.html • http://www.hrady-zamky.org/banska-bystrica/ • http://slovakia.vivo.sk/photo/213217/fotka/city/28928/Kosice-Stare-Mesto