Slovenský štát (1939 – 1945)
Jana Vlachová
209374
Historické souvislosti
• krach na newyorkské burze 4. 10. 1929 silně postihl
Československo (bylo orientováno na export)
– Slovensko: hospodářsky zaostalejší, sociální nepokoje (někde i
s tragickým koncem - Košúty, Polomka, Čierný Balog)
• od 2. pol. 30. let vyzbrojování, stavba pohraničních
opevnění – možnost výdělku, industralizace
• Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS)
– snahy o autonomii
– spojení s evangelickou Slovenskou národní stranou
v Autonomistický blok 1933 (po Mnichovu se HSĽS oddělila)
• květen 1935 parlamentní volby – vítězství Sudetoněmecké
strany (SdP) Konrada Henleina
• Milan Hodža – první Slovák předsedou vlády, jmenován
Masarykem, krátce poté abdikoval
Andrej Hlinka Konrád Henlein
• Milan Hodža
• nepřátelský postoj vůči Československu: Německo,
Maďarsko, Polsko
• snaha o spojenecké smlouvy: Malá dohoda (1933),
smlouva se Sovětským svazem (květen 1935) byla
vázána na smlouvy mezi Francií a Sovětským svazem a
Francií a Československem
• problematický postoj Velké Británie a Francie, Hitler se
netajil úmyslem zlikvidovat Československo (mise
anglického germanofila lorda Waltera Runcimana)
• Mnichovská konference 29. září - zástupci Německa,
Itálie, Velké Británie a Francie – Hitler, Mussolini,
Chamberlain a Daladier – pohraniční oblasti Čech a
Moravy, kde převažovali etničtí Němči, se stali součástí
Německa
• 5. – 6. 10. Žilina – HSĽS návrh na autonomii – 7.10. akceptováno
pražskou vládou a Československým parlamentem – Slovensko
oficiální název: Slovenská krajina, jmenována zemská autonomní
vláda v čele s Jozefem Tisem
– fakticky federativní stát Česko-Slovenská republika
– kompetence ústředních orgánů v Praze: zahraniční politika, národní
obrana, měna, společný rozpočet a záležitosti jako míry, váhy, cla,
doprava a pošty
– kompetence slovenských orgánů (slovenský sněm a slovenská
vláda) – ostatní záležitosti
• Vídeňská arbitráž 2.11. 1938 – jižní Slovensko připojeno k
Maďarsku (podle mnichovského principu)
• listopad 1938 – konec pluralitního parlamentního systému –
sloučení politických stran do jedné: Strana slovenskej národnej
jednoty
• porušování základních občanských a demokratických práv
(svoboda tisku, projevu a shromažďování), vliv ozbrojených
oddílů (Hlinkových gard), čeští státní zaměstnanci odsunuti do
Čech
Vznik Slovenského státu
• Slovensko v centru Hitlerovy
politiky, cíl: státní
samostatnost Slovenska →
konec Česko-Slovenska
(pokud by Hitlerovi Slováci
nevyhověli, chtěl část
Slovenska připojit k
Německu, zbytek nechat
Polákům a Maďarům)
• se zánikem Česko-Slovenska
by mezinárodní garance
pozbyly platnost – možnost
zabrání Čech a Moravy
Adolf Hitler Jozef Tiso
• 9.3. 1939 – vojenský zásah pražské vlády proti možnosti
vyhlášení nezávislého Slovenska, odvolán předseda slovenské
vlády Jozef Tiso → Karol Sidor
• 14.3. 1939 slovenský sněm → vyhlášen Slovenský stát →
německá armáda vstoupila na české území → Protektorát
Čechy a Morava
– zákon o slovenském státě: „Slovenská země se prohlašuje
za samostatný a nezávislý slovenský stát. Sněm Slovenské
země se mění v zákonodárný sněm slovenského státu.“
– jmenování nové vlády v čele s Jozefem Tisem
– ústava 21.7. 1939 – nový název Slovenská republika
• Slovensko Hitlerovi sloužilo jako nástupiště pro
další agresi
• březen 1939 (po zániku Česko-Slovenska) –
Maďarsko okupovalo Podkarpatskou Rus –
válečný konflikt → odstoupení dalšího území na
východě Maďarska
• 23.3. 1939 – „ochranná smlouva“ s Německem
– Německo se zavázalo ochraňovat integritu
slovenského území, Slovensko muselo podřídit
německým zájmům svou zahraniční politiku,
armádu a ekonomiku
• po boku Německa Slovensko vstoupilo do války
proti Polsku a tím i do druhé světové války
• Slovensko – vzorový stát (zdánlivá samostatnost
řízena domácími „quislingy“)
• 21.7. 1939 - přijal Slovenský sněm ústavu
(pouze formální) - autoritativní charakter,
stavovské zřízení společnosti
• žádné volby, stejný sněm z roku 1938;
systém jedné strany = HSĽS (politický
monopol - státostrana), dále dvě strany
národnostních menšin (německé - Deutsche
Partei a maďarské)
• 26.10. 1939 – prezident Slovenské republiky
Jozef Tiso, předseda vlády Vojtech Tuka
• od října 1942 přijal prezident Tiso i
formálně titul vůdce
• Jozef Tiso
• Vojtech Tuka
• Jozef Tiso: „Strana musí být v čele,
musí být organizátorem celého
veřejně-společenského života.
Strana je národ a národ je Strana.
Národ mluví skrze Stranu. Strana
přemýšlí místo národa. Co národu
škodí, to Strana zakazuje a
pranýřuje.“ (Kováč, 1998, s. 221)
– › počet členů strany rychle rostl
• Slovenská republika - člen válečné osy BerlínŘím-Tokio
(v listopadu 1940), Pakt proti
Kominterně (v listopadu 1941)
• vnitropolitický vývoj v letech 1939-1945 - zápas
o moc mezi dvěma hlavními směry v politice
Hlinkovy strany
– umírněné křídlo (Jozef Tiso) – konzervativní
představy o stavovském autoritativně řízeném státě
s křesťanskými rysy
– radikální fašisté (Vojtech Tuka, Alexander Mach) –
ideologie a praxe německého národního socialismu
• totalitní politický systém, ve vztahu k občanům
poměrně mírný, bez větších útlaků
• na území Slovenska 150 000 slovenských Němců – snažili se zasahovat do
slovenské politiky (státní tajemník pro záležitosti německé menšiny: Franz
Karmasin → chtěl ze slovenských Němců udělat Herrenvolk s rozhodujícím
postavením v zemi, prosazoval exteritorialitu = podléhání německým
orgánům)
• těžké postavení Slováků v odtržených jižních oblastech – nedodržování
občanských svobod a sociálních vymožeností, pronásledování z
národnostních důvodů (zavírány slovenské školy, páleny slovenské knihy)
→ inteligence utíkala na území slovenského státu
• na Slovensku vysoká zaměstnanost:
– válečná konjunktura v průmyslu
– Slováci mohli pracovat za výhodných podmínek v Německu
– odstranění českých úředníků
a židovských obyvatel → místa
ve státní správě, školství, vědě
a armádě
• 22.6. 1941 – slovenská armáda se svými dvěma divizemi po
boku Německa napadla Sovětský svaz (slovenská Rychlá
divize se probojovala až ke Kavkazu)
– generální tajemník HSĽS a ministr hospodářství Gejza Medrický prohlásil: „Dnes se hroutí pod
silnými údery německé armády, po jejímž boku stojí také armáda slovenská, starý svět. V této
válce nejde o dobývání nových území, ale o zboření starých špatných světů. Slovenští vojáci si
v této válce dobývají jméno hrdinných bojovníků.“ (Kováč, 1998, s. 225)
– bojová morálka slovenských vojáků slabá, mnozí přebíhali na stranu Rudé armády
Slovenští Židé
• antisemitismus součástí ideologie Hlinkovy slovenské ľudové strany
• protižidovská opatření zavedla už autonomní vláda (bez zásahu Německa)
• 9. září 1941 – vydala slovenská vláda soubor protižidovských zákonů, tzv.
židovský kodex, vypracovaný na základě německých norimberských zákonů
(proti tomu protestoval Vatikán – na jeho nótu slovenská vláda vůbec
neodpověděla)
• německá nabídka odsunout slovenské Židy na „práce ve východních územích“
– slovenská vláda přijala → za každého vyvezeného Žida zaplatila Německu 500
říšských marek!
• březen – říjen 1942 – násilné transporty židovského obyvatelstva ze Slovenska
do vyhlazovacích táborů (téměř 60 000 slovenských Židů – většina zahynula)
• další transporty až po okupaci Slovenska německou armádou na podzim 1944
(dalších 13 000 Židů)
• mnoho jich bylo v době protipovstaleckého teroru postříleno
• zodpovědnost za holocaust slovenských Židů nese plně vláda, se zištným cílem
spolupracovali příslušníci Hlinkových gard (získání židovského majetku v rámci
tzv. arizace)
• těžké období i pro slovenské Romy
– považováni za rasově méněcenné, nesměli
používat veřejné dopravní prostředky,
vstupovat do měst a veřejných prostorů
– od roku 1941 zřizování pracovních táborů
– po obsazení Slovenska německou armádou
masové popravy Romů jednotkami SS
– z jihoslovenských oblastí odváženi do
koncentračních táborů, především v Dachau
Formování domácího
a zahraničního odboje
• vývoj na frontách → nespokojenost s režimem i
kolaborací s Německem
• životní úroveň v porovnání s ostatními státy dobrá,
přesto nespokojenost → organizovaný odboj
(u některých přání obnovit Československou republiku)
• vláda sledovala podezřelé
• červen 1939 odhalení odbojové organizace Revoluční
mládež Slovenska
• pod trvalým policejním dohledem všichni bývalí politici
– odpůrci HSĽS
• pozatýkáni vedoucí funkcionáři ilegální komunistické
strany
• komunisté zahájili odboj od samého začátku
existence Slovenské republiky (strana zakázána,
ilegální organizace)
– prosazování různých projektů – např. projekt
„sovětského Slovenska“ – připojení k Sovětskému
svazu
• organizovaný odboj i skupiny složené z bývalých
politiků (všechny politické strany slouženy s
Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou)
– vytvořen občanský blok (kromě komunistů)
• komunisté orientace na Moskvu
• občanský blok orientace na emigrační
československou vládu v Londýně
• zpočátku odbojová činnost v zahraničí
– mnoho Slováků na straně protihitlerovské koalice
– z uprchlíků vojenská jednotka v Polsku
– v československém armádním sboru (po boku Rudé
armády)
– účast na obraně Francie (1. československé divizi velel
Slovák generál Rudolf Viest)
– v řadách britského letectva
– Slovák Jozef Gabčík – atentát na Heydricha
– partyzánské jednotky na Ukrajině, v Bělorusku, Itálii i
ve francouzském odboji
• počet Slováků na straně protihitlerovské koalice
převyšoval počet mobilizovaných slovenských
vojáků na straně Německa
• politická organizace aktivního vojenského odboje:
Edvard Beneš, Slováci Milan Hodža a Štefan Osuský
– Hodža + Osuský - neshody s Benešem kvůli řešení
slovenské otázky
• Beneš : unitární stát
• Hodža + Osuský : větší samospráva Slovenska (se slovenským
komunistou žijícím v emigraci Vladimírem Clementisem požadovali
federaci)
– Benešovy ambice podpořil vývoj války
• oficiální uznání Benešovy zahraniční vlády
– po nástupu Winstona Churchilla
(konec mnichovské politiky Chamberlaina)
– v létě 1941 potvrzení Sovětským svazem
– → posílení Benešovy pozice
a jeho koncepce unitárního Československa
Edvard Beneš
• důvody aktivizace domácího odboje:
– vstup Slovenska do války proti Sovětskému svazu
– brutální protižidovská opatření slovenské vlády
– Benešův zahraniční úspěch
– obrat ve válce po bitvě u Stalingradu
• 13.12. 1943 - podepsání československosovětské
smlouvy - posílení Benešovy pozice i
celého československého odboje
– chápáno jako mezinárodní posílení budoucího
státu
– později však zneužito Stalinem
k ovládnutí Československa
a jeho včlenění do sovětské
sféry vlivu
• koncem roku 1943 – Vánoční dohoda →
Slovenská národní rada = ústřední odbojový
orgán představitelů občanského bloku (Jozef
Lettrich, Ján Ursíny, Matej Josko) a komunistů
(Karol Šmidke, Gustáv Husák, Ladislav
Novomeský)
– příprava ozbrojeného povstání a svržení diktatury
Hlinkovy strany
• úkoly Slovenské národní rady (SNR) podle Vánoční dohody:
• 1. „Jednotně a centrálně vést boj slovenského národa za odstranění
nacistickoněmeckého diktátu, vykonávaného i domácími uzurpátory
politické moci.
• 2. V příhodné chvíli převzít veškerou politickou, zákonodárnou, vojenskou
či administrativní výkonnou moc na Slovensku a vykonávat ji podle vůle
lidu až do té doby, dokud svobodně zvolení zástupci lidu nebudou moci
veškerou moc převzít.
• 3. Po převzetí moci, jen co to bude možné, Slovenská národní rada se
postará, aby si slovenský lid volně a svobodně určil své zástupce, jimž
Slovenská národní rada veškerou moc odevzdá.
• 4. Slovenská národní rada bude ve své činnosti postupovat v dorozumění
s československou vládou a celým zahraničním odbojem, jejichž práci na
mezinárodním a vojenském poli uznává a podporuje.“
(Kováč, 1998, s. 234)
– politika Slovenska podle demokratických a antifašistických zásad, zásada
„rovný s rovným“ (= uspořádání vztahů Čechů a Slováků v obnovené
Československé republice)
SLOVENSKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ
• připravováno ve spolupráci s armádou
(i s Rudou armádou)
• vojenská stránka povstání řízena Vojenským
ústředím (v čele gen. Ján Golian)
• na území Slovenska početné partyzánské skupiny – aktivní
záškodnická činnost (vyhazování mostů do povětří,
zatarasování komunikací, přepadávání transportů munice)
• činnost partyzánů se nedařilo koordinovat s plány povstání
(obtížný terén, neochota partyzánů podřídit se vojenským a
politickým představitelům SNR), často komplikovali přípravy
povstání a vyprovokovali otevřený německý zásah
• 12.8. 1944 - slovenská vláda vyhlásila výjimečný stav
• 28.8. 1944 – postřílení členů německé vojenské mise a
jejího civilního doprovodu v martinských kasárnách =
záminka pro Německo k přímému zásahu
• 29.8. 1944 – německá armáda začala obsazovat
Slovensko (projev ministra národní obrany Ferdinanda
Čatloše: slovenská vláda žádala německou armádu o
pomoc v boji proti partyzánům, občané neměli klást
Němcům odpor)
• vojenské ústředí v Banské Bystrici vydalo slovenským
posádkám rozkaz k zaujetí obranného postavení =
signál k začátku povstání (první otevřené boje v oblasti
Žiliny a Kežmarku)
• rozhlasový vysílač v Banské Bystrici se odpojil od
Bratislavského – sehrál důležitou roli v mobilizaci
Slováků do povstání → terčem bombardování, zničen
• vydávání povstaleckého tisku, letáků
• Banská Bystrica
• po vypuknutí povstání se na povstaleckém území
ujala moci Slovenská národní rada (SRN)
• 1.9. 1944 – deklarace SRN:
– převzetí moci nad Slovenskem
– vyhlášení obnovení Československé republiky jako
federace
– svržení ľudácké vlády
– = zásady z Vánoční dohody z prosince 1943
– přihlášení k protifašistické koalici
• Edvard Beneš s ozbrojeným povstáním na
Slovensku počítal, ale myslel, že ho bude řídit,
chtěl obnovení unitárního Československa
(narozdíl od SNR) a eliminovat funkci SNR
• vyslání vojenských misí protihitlerovské koalice na
povstalecké území
• ze Sovětského svazu přesunutí 1. československého
stíhacího pluku a 2. československé paradesantní
brigády, z italské základny americká letadla s materiální
pomocí
• opora domácího obyvatelstva (účastnili se i příslušníci
jiných národů – Češi, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové,
Francouzi, Maďaři a Němci)
• povstání – součást celosvětového zápasu s nacismem –
žádalo si německé vojenské síly → oslabení Německa
v středoevropském prostoru
• nejtvrdší obranné boje u Strečna, Vrútek a Martina,
v prostoru Zvolen-Hronská Dúbrava-Bánská Štiavnica, u
Svätého Kríže nad Hronom (Žiar nad Hronom), na Horní
Nitře a u Telgártu
• 27.10. 1944 - padlo centrum povstání Banská
Bystica → generálové Rudolf Viest, Ján Golian
popraveni
• partyzánská činnost v horách pokračovala až do
osvobození slovenského území Rudou armádou
• povstání předčasné, všechny přípravy nebyly
dokončeny – od počátku se povstání omezilo na
území středního Slovenska s centrem v Banské
Bystrici
• udržení povstaleckého území po celé dva měsíce
= jedno z největších protihitlerovských
odbojových vystoupení v týlu německé armády,
• po potlačení povstání – teror ze strany SS,
Heimatschutzu (ozbrojené složky slovenských
Němců) a Pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy –
vypalování vesnic, popravy, transporty do
koncentračních a vyhlazovacích táborů
• vše v rukou okupační německé armády,
bratislavská vláda už ztratila kontrolu
• 6.10.1944 vstoupila Rudá armáda na území
Slovenska – hornatý terén ztěžoval postup →
Slovensko se stalo bojištěm až do jara 1945
• tvrdé boje v oblasti Liptovského Mikuláše –
Němci zde byli dobře opevnění
• 4.4. 1945 - vytlačení německých vojsk z Bratislavy,
osvobození většiny území
• vůdce a prezident Jozef Tiso emigroval do
Rakouska – americké zajetí – vydání
československým orgánům
• 3.4. 1945 přijel Edvard Beneš do Košic
(z Moskvy)
• 5.4. - nová vláda
jmenovaná Benešem
vyhlásila svůj program
= Košický vládní program
Košice
OBNOVENÍ SPOLEČNÉHO STÁTU
• Košický vládní program
– kompromis směrem k federaci i
k unitaristickému státu
– úzká spolupráce se Sovětským svazem na
základě smlouvy z prosince 1943
– očista veřejného života od zrádců a
kolaborantů s nacistickým Německem –
retribuční soudy, odnětí občanských práv
Němcům, Maďarům a zrádcům
– plány: znárodnění větších podniků,
uskutečnění pozemkové reformy
– vytvořena Národní fronta (Slovensko 9
zástupců z celkového počtu 25) – komunisté i
tzv. občanské strany
• země velmi zasažena válkou, těžko se obnovovalo
hospodářství a zásobování obyvatelstva
• pomáhala organizace UNRRA (United Nations
Relief and Rehabilitation Administration)
• území stále terorizovaly zbytky různých skupin –
Banderovci (příslušníci ukrajinské povstalecké
armády, která bojovala po boku Němců za
vytvoření samostatné Ukrajiny), zbytky oddílů SS
a Wermachtu
• válka zradikalizovala nálady a názory obyvatelstva
– řešení problémů viděli v zásadních politických a
sociálních změnách
• říjen 1945 znárodnění prezidentskými dekrety
• Stalin pokládal Československo za svou sféru vlivu
– odvlečení tisíců slovenských občanů do sovětských gulagů
– připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajinské sovětské
republice
• zakázáno mnoho politických stran (agrární strana,
Hlinkova slovenská ľudová strana a další)
• dvě nejdůležitější strany na Slovensku: Komunistická
strana Slovenska (KSS) a Demokratická strana (DS)
• velké pravomoce prezident – mohl vládnout sám
pomocí dekretů
• srpen 1945 ustavení Prozatímního národního
shromáždění
SLOVENSKÁ OTÁZKA
• Beneš – teorie o jednotném československém národě, prohlášení londýnské vlády z 3.6.1943
– při jednání s představiteli SNR v Londýně musel přijmout zásadu dvou národů (pouze formálně)
• kompromis mezi jednotným a federativním Československem = Košický vládní program
– „V deklarativní rovině byla uznána existence slovenského národa a Československá republika byla
prohlášena za stát dvou rovnoprávných národů. Na Slovensku byly přiznány pravomoci Slovenské
národní radě a Sboru pověřenců, ovšem bez podrobného definování jejich kompetencí. Tento
kompromis cítily obě jednající strany jako provizorium, a proto zákonitě docházelo ke sporům.“
(Kováč, 1998, s. 252)
– vládní program, neřešil problémy, jen je odsouval, řešení měla přinést nová ústava
• 26.5. 1945 – usnesení SRN – akceptace zásad federativního uspořádání států, vytyčení kompetencí
československého sněmu a ústřední vlády
• 2.6. 1945 – první pražská dohoda – rozšíření pravomoci ústředních orgánů a prezidenta, záležitosti vnitřní
bezpečnosti, školství, zdravotnictví, sociální pojištění; federativní uspořádání nebylo přijato
• 9.-11.4. 1946 – druhá pražská dohoda – nesrovnalosti má řešit koordinační orgán při Úřadu předsednictva
vlády (složený ze tří Čechů a tří Slováků); vrácení některých pravomocí, které si přivlastnila SNR, prezidentu
republiky
• volby v květnu 1946 změnily poměr sil ve státě, změna v pojetí státoprávního uspořádání
• slovenští komunisté se stali stoupenci pražského centralismu – doufali, že jim KSČ pomůže zajistit i na
Slovensku silnou pozici
• 27.6. 1946 – třetí pražská dohoda – zásadní změna pravomoci SNR a Sboru pověřenců, které se staly
téměř nefunkční součástí ústřední vlády
• SNR – zákonodárná moc pouze „v mezích příslušných celostátních zákonů“, nařízení musela předkládat
vládě, Sbor pověřenců přímo odpovědný vládě → posílení centralismu
• jednalo se o krok zpět v porovnáním s tím, co požadovalo povstání v srpnu 1944, a co obsahoval Košický
vládní program v dubnu 1945
VOLBY V ROCE 1946
• květen
• především dvě nejsilnější strany – Demokratická strana a komunisté
• DS - vznikla ještě za odboje
– představitelé slovenských protestantů a stoupenců obnovy
předmnichovského Československa
– postupně v jejím čele i katolíci
• DS zvítězila s velkou převahou, získala 62% hlasů, komunisté pouze
30%, Strana slobody 3,7%, Strana práce 3,1%
• výsledek v českých zemích: zvítězili komunisté s 40% hlasy
• komunisté se stali celostátně nejsilnější stranou, prezident Beneš
pověřil předsedu KSČ Klementa Gottwalda sestavením nové vlády –
nepoměr mezi složením celostátních a slovenských orgánů
• předseda Slovenské národní rady: Jozef Lettrich (předseda DS),
předseda Sboru pověřenců Gustáv Husák (komunista)
• nový parlament zvolil 19.6. prezidentem republiky Edvarda Beneše
Zdroje
• URSÍNY, Jan. Spomienky na Slovenské národné povstanie.
Liptovský Mikuláš: TRANOSCIUS, 1994. 124 s. ISBN 80-7140-
046-7.
• KOVÁČ, Dušan. Dějiny Slovenska. Praha: Nakladatelství
Lidové noviny, 1998. 422 s. ISBN 80-7106-267-7.
• BOBÁK, Ján. Slovenská republika (1939-1945). Martin:
Matica slovenská, 2000. 290 s. ISBN 80-7090-576-X.
• FERENČUHOVÁ, Bohumila a kol. Slovensko a svet v 20.
storočí. Bratislava: Historický ústav SAV vo vydavateľstve
Prodama s.r.o., 2006. ISBN 80-969614-3-8.
• BYSTRICKÝ, Valerián; LETZ, Róbert; PODOLEC, Ondrej. Vznik
Slovenského štátu. 14. marec 1939. Bratislava: AEPress
s.r.o., 2007. 340 s. ISBN 978-80-88880-79-0.
Obrázky
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:War_ensign_of_the_First_Slovak_Republic.svg
• http://www.delet.sk/zivot-a-judaizmus/holocaust/protesty-proti-reportazi-o-slovenskom-state
• http://article.wn.com/view/2012/09/20/prv_slovensk_gymn_zium_zbierka_nezachr_ni/
• http://kedysi.terchova-info.sk/vojaci-slovenskeho-statu-z-terchovej-2/
• http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/hlinka-a-tiso-slovensti-nacionaliste/
• http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/262080-slovenska-televize-vykreslila-tisa-jako-zachrance-zidu.html
• http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Vojtech_Tuka_in_uniform.jpg
• http://www.regionalnedejiny.sk/index.php/archives/tag/slovensky-stat
• http://www.neaktuality.cz/domaci/tiso-v-berline-ustoupil-hitlerovi-a-snem-vyhlasil-samostatny-slovensky-stat/
• http://zivot.azet.sk/clanok/8405/historicky-kalendar-tajomstvo-zahadnych-symbolov-bolo-odhalene.html
• http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js10/prav_dej/web/pages/prednasky.html
• http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:1-znamky_slovensky_stat_009.jpg
• http://spravy.pravda.sk/slovensky-stat-vyvlastnil-zidovske-firmy-f22-
/sk_domace.asp?c=A080425_074801_sk_domace_p12
• http://www.slovensko39-45.estranky.sk/
• http://poznanie.wordpress.com/2009/11/28/martin-lacko-o-jozefovi-tisovi-a-slovenskom-state/
• http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/4.htm
• http://www.muzeumsnp.sk/index.php?a0=historia&a1=jan_golian
• http://www.ruzomberok.eu/Mesto/osobnosti/andrej-hlinka/
• http://sk.wikipedia.org/wiki/Milan_Hod%C5%BEa
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Konrad_Henlein
• http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:JAN_SYROV%C3%9D.jpg
• http://www.hacha.cz/
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg
• http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Stalin_lg_zlx1.jpg
• http://www.kapet.ic.cz/bitva-stalingrad.html
• http://www.hrady-zamky.org/banska-bystrica/
• http://slovakia.vivo.sk/photo/213217/fotka/city/28928/Kosice-Stare-Mesto