1948-1968 Ústava 9. května 1948 -lidovědemokratická republika dvou rovnoprávných národů; bylo možné vlastnit podniky do 50 zaměstnanců a půdu do 50 ha. - centrální plánování 11.3.1948 volby do Národního shromáždění – kandidátka Národní fronty (2. června 1948 abdikoval E. Beneš, nový prezident Klement Gottwald, předseda vlády Antonín Zápotocký) - zákon č. 231/1948 Sb. - na ochranu republiky- perzekuce -STB, politické procesy- generál Heliodor Píka, Milada Horáková, církevní hodnostáři, ale i komunisté- Rudolf Slánský, Gustav Husák. - 1949 první pětiletka, zákon o kolektivizaci – JZD - 1953 měnová reforma Umírá K. Gottwald – nový prezident Antonín Zápotocký 1957- umírá A. Zápotocký – nový prezident Antonín Novotný 60. léta Nová ústava – 11. července 1960- Československá socialistická republika, vedoucí role KSČ, nový znak - Uvolňování politického a kulturního života – Forman, Chytilová, Menzel, Kundera, Klíma, Hrabal - Snaha o ekonomickou reformu – Ota Šik (ředitel Ekonomického ústavu) - plánovaná tržní ekonomika – jenom základní směr vývoje-ostatní neviditelná ruka trhu - Snaha o celkovou reformu- socialismus s lidskou tváří- od ledna 1968 tajemník UV KSČ Alexandr Dubček, za obrodu Josef Smrkovský, Oldřich Černík, Zdeněk Mlynář, Čestmír Císař. - Obnova Junáka, Sokola, založení KAN – Klub angažovaných nestraníků, dále K 231- Klub obětí odsouzených n základě zákona 231 - Požadavek na zrušení vedoucí role KSČ v ústavě, ale i vyhlášení neutrality - 22. března 1968 odstoupil Antonín Novotný, nový prezident Ludvík Svoboda 5. dubna 1968 byl přijat Akční program KSČ- program reforem Na jeho podporu Dva tisíce slov -autor Ludvík Vaculík V KSČ dvě křídla – reformní a konzervativní Zahraničí – obava východního bloku: 15. července Varšava- Bulharsko, Maďarsko, SSSR, NDR, Polsko – mimo Rumunsko! 27. července.-1. srpna – Čierna nad Tisou – jednání ČSSR- SSSR 3. srpna Bratislava- varšavská pětka – konzervativní křídlo KSČ odevzdává zvací dopis sovětskému vedení – požaduje pomoc proti kontrarevoluci 18. srpna – Moskva – rozhodnutí o vojenské intervenci V noci z 20. na 21. srpna 1968 –obsazování ČSSR vojsky „ varšavské pětky“ Dubček, Černík, Smrkovský a další odvezeni do Moskvy 21. srpna je na našem území 750 000 vojáků, 6 00 tanků, 1000 letadel a další technika. Uvádí se 70 mrtvých a 700 zraněných občanů ČSSR 22. srpna odmítlo okupaci Národní shromáždění a KSČ na vysočanském sjezdu volí nový ÚV na čele s A. Dubčekem. 23. srpna žádá prezident generál Svoboda zahájení jednání mezi SSSR a ČSSR – výsledkem čtyřdenního jednání je tzv. moskevský protokol – podepisuje jej 25 českých a slovenských politiků, nepodepsal jenom František Kriegel. - zakázána byla činnost všech organizací, která vznikla v průběhu Pražského jara, zrušeno bylo usnesení vysočanského sjezdu, obnovena je censura. 70.léta – normalizace Říjen 1968- smlouva o „ dočasném pobytu“ sovětských vojsk, ostatní armády do konce roku 1968 odcházejí 27. října 1968- zákon o federativním uspořádání Československa – Česká socialistická a Slovenská socialistická republika Demonstrace proti okupaci Jan Palach – 16. ledna 1969 Další – Jan Zajíc, Evžen Plocek Dubček je nahrazen ve funkci tajemníka UV KSČ Gustavem Husákem Prověrky, 500 000 členů vyloučeno z KSČ 1971- XIV. Sjezd KSČ – reálný socialismus 1975- G. Husák nahrazuje L. Svobodu ve funkci prezidenta – znovu spojení funkce prezidenta a generálního tajemníka KSČ (předtím za Novotného) 1977- Charta 77- první mluvčí Jan Patočka 80. léta 1985- nástup Gorbačova – perestrojka První projevy nespokojenosti - podzim 1988, v lednu 1989 vzpomínky na Palacha Červen 1989 – Charta 77 vydává Několik vět – předloženo 7 požadavků: - propuštění polických věz. - Svoboda shromažďování - Rozvoj občanských sdružení - Svobodná média - Svoboda vyznání - Ekologická ochrana - Svobodná diskuse o padesátých letech i Pražském jaru. Demonstrace – 21. srpna, 28. října – proměny - Polsko, Maďarsko, NDR. 17. listopad 1989 – zásah VB Z 18. na 19. listopad vznik Občanského fóra – Václav Havel 27.11. generální stávka Na Slovensku Veřejnost proti násiliu VPN – Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál 29.11. federální shromáždění zrušilo vedoucí úlohu KSČ 7.12.1989 podala vláda Ladislava Adamce demisi, ustavená tzv. vláda národního porozumění v čele Marian Čalfa. Odstupuje Husák. 29.12.1989 zvolen prezidentem V. Havel. Do čele federálního shromáždění zvolen A. Dubček. 1. Února 1990 zrušeno STB. Rehabilitace, restituce, kuponová privatizace, dohoda o odchodu sovětské armády. Od března 1990 název Československá federativní republika, od 23.dubna 1990 Česko-slovenská federativní republika. 8.-9. června 1990 první post-komunistické parlamentní volby – do nich šlo 23 stran, vítězí s 50% OF, druhá KSČ 35 %. Rozpad OF - 23.2.1990 založeno ODS , rozpad VPN – vznik HZDS. 25.9.1991 – prezident Havel návrh referenda o zachování ČSFR – petice- podpora 2 250 000 občanů- přesto referendum nebylo 6. -7. června 1992 – druhé parlamentní volby – v Čechách vítězí ODS , na Slovensku HZDS. Neochota spolupracovat. 8. a 9. 6.1992 – Brno vila Thugendat-Klaus a Mečiar (ten za konfederaci)- rozpor 19.a 20. 1. 1992 – Bratislava – dohoda o rozdělení státu. 17.7.1992 – slovenský parlament přijal Deklaráciu o zrchovanosti Slovenskej republiky. 20.7. odstoupil Havel z funkce. 1.9.1992 – slovenský parlament přijal Ústavu Slovenské republiky, 1. 10. vstoupila v platnost. 22.11. 1992 federální shromáždění přijalo ústavní zákon o zániku ČSFR. 1. ledna 1993 – vznik České republiky 1. ledna 1993- vznik Slovenské republiky 1993 – prezidentem zvolen Havel , na Slovensku Michal Kováč 12.3.1999 vstup ČR do NATO 17.11.1999 – demonstrace – „Děkujeme odejděte!“ 2004 přistoupení ČR do EU