Čárová grafika Myanmar (Barma) Sabina Mácová_448048 Rámečková grafika •Oficiálně Myanmarský svaz/ Myanmarská unie – zkráceně pak Myanmar je od roku 1989 zavedený název. V češtině i angličtině je i nadále ale používáno dřívější označení Barma. •Ke změně názvu došlo vlivem vlády vojenské junty a to znamenalo také užívání názvu s politickým podkresem. barma,-asie,-mapa.jpg Čárová grafika vlajka.png ▪Země jihozápadní Asie ▪Hlavní město: Neipyijto ▪Úřední jazyk: barmština ▪Počet obyvatel: cca 50 milionů ▪Náboženské vyznání: převážně buddhismus znak.png Čárová grafika Charakteristika území ▪Více či méně stabilní území, kde se ovšem dlouhodobě řeší otázka etnických menšin v zemi. ▪Dnešní hranice M/B pocházejí již z koloniálního období. ▪Specifikum země: rozdělení na centrální oblast kolem řeky Irrawaddy a pomyslnou podkovu kolem ní. ▪Území „podkovy“ je obydleno etnickými menšinami – oblast, kde jsou naleziště nerostného bohatství a prochází jí důležité tranzitní trasy, které spojují ekonomická centra země se sousedními státy. ▪ Čárová grafika ▪V jihozápadní části M/B se rozprostírá Arakanský stát (Rakhine) – pobřežní stát, jehož západní hranicí je Indický oceán. ▪Tato západní hranice je zároveň mezistátní hranicí s Bangladéšem – území „kde žije většina muslimů“. ▪Rakhine je země, kterou neovlivňuje pouze etnická odlišnost obyvatel, ale také odlišnost náboženská. Arakanský stát – Wikipedie Čárová grafika Etnická a náboženská diferenciace obyvatel ▪M/B je multietnická země – vláda oficiálně uvádí, že je zde 135 etnik –Převážnou většinou jsou Barmánci (ostatní menšiny tvoří cca 30 %) –Nejpočetnější menšiny: ▪Šánové , Karenové, Rohingyové ▪Arakanci (etnicky nejblíže Barmáncům) – většina obyvatel Rakhinu ▪Kačjinové, Čjinové, Monové, Indové ▪Číňané (největší ne-původní skupina) – §Dominantní náboženství: théravádový buddhismus (89,9 %) ‐Následuje: křesťanství (6,3 %), animismus a hinduismus (0,5 %) – – §Spekulace o manipulaci se sčítáním lidu (zjm. snižování počtu muslimů) – vláda chce udržet charakter M/B jako buddhistické země. Čárová grafika Konflikt nábožensko-etnický ▪Ve státě Rakhine – vnitrostátní konflikt (nestátní dle UCDP) ▪Prvky transnacionalizace (přesun uprchlíků M/B – Bangladéš) ▪Role Bangladéše: cílová destinace uprchlíků + tranzitní země ▪ ▪Aktéři konfliktu: dvě etnicko–náboženské skupiny: muslimové X buddhisté ▪Konflikty na různých místech, avšak nejvýznamnější je konflikt rakhinské většiny s minoritou Rohingya. Čárová grafika ▪Muslimové = menšina Rohingya ▪Radikální vymezení vůči islámu ▪Odlišné zvyky, fyziologie a víra ▪V Rakhine i ozbrojené nestátní uskupení – Rohingya Solidarity Organization, Arakan Rohingya Islamic Front – nepředstavují však hrozbu pro vládu ▪Buddhistická majorita ▪Dvě skupiny se podílí na násilí proti Rohingům: –Sangha (řád mnichů a noviců) –Rakhine Nationalities Development Party Čárová grafika ▪První konflikt již v roce 2001 – napadení více muslimských komunit. ▪Nejhorší střet v rakhinské metropoli Sittwe (ničení mešit, rabování, zranění a několik úmrtí). ▪ ▪Hlavní příčina re-eskalace konfliktu: 28. 5. 2012 – znásilnění a zabití rakhinské ženy (buddhistky) třemi muslimy. ▪Následně bylo 10 muslimů vytaženo z autobusu rakhinskými obyvateli a ubito k smrti. Čárová grafika ▪Boje mezi muslimy a buddhisty eskalovaly, ale státní bezpečnost nezasáhla, nýbrž se přidala na stranu rakhinské většiny násilí vyeskalovalo až v organizovaný a plánovaný boj. ▪Následně byl v Rakhine vyhlášen nouzový stav, avšak vláda odmítla konflikt označit za náboženský, neboť M/B je zemí svobodného vyznání. ▪ ▪V roce 2017 se armáda dopustila porušení lidských práv mj. i v Rakhine – nevytvořila dostatečné podmínky pro dobrovolný návrat Rohingských žen, mužů a dětí (uprchli do Bangladéše) – došlo k omezení svobodného projevu, sdružování a shromažďování. Čárová grafika Další konflikty ▪Povstání Kačjinů – špatně nastavené příměří –Stoupenci KIO (Organizace kačjinské nezávislosti) očekávali, že po dohodě o příměří získají určitou politickou nezávislosti v M/B – armáda zde však rozmístila své jednotky, které spíše toto území ničili (těžba zlata, netfritu, ničené lesů, …). –V roce 2010 se KIO odmítla účastnit všeobecných voleb a opět tak propukly boje. Někteří odborníci tvrdí, že jde spíše o boj o moc a získání přístupu ke zdrojům zisku, než o uchování si národní svébytnosti Kačjinů. ▪ §Boj o Koukan – návrat starých elit ‐Únor 2015: boj tatmato vs. Povstalecká Armáda (MNDAA) s cílem povstalců obsadit významné město Koukana. ‐Dle agentury Reuters jsou zde využíváni i dětští vojáci (častý jev v etnickém konfliktu v M/B). Čárová grafika ▪Etnický konflikt v M/B je především konflikt o zdroje ‐Menšinové oblasti mají velký význam – jsou bohaté na suroviny (ropa, minerály, drahokamy, …), a to vyvolává boj mezi mocenskými elitami. – §Etnicko-náboženský konflikt v Rakhine ukázal také řadu etnických problémů v M/B ‐Na nových územích probudil náboženskou a kulturní nesnášenlivost, ale zároveň by mohl nabýt až mezinárodního charakteru. Čárová grafika Zdroje: ▪https://www.amnesty.org/en/countries/asia-and-the-pacific/myanmar/ ▪https://www.britannica.com/place/Myanmar/Climate ▪https://cs.wikipedia.org/wiki/Arakanský_stát ▪https://www.businessinfo.cz/navody/myanmar-zakladni-charakteristika-teritoria-ekonomicky-prehled/ ▪https://iir.cz/article/myanmar-podoby-etnickeho-konfliktu ▪https://cs.wikipedia.org/wiki/Myanmar ▪HARTMANN, Filip. Barma/Myanmar: etno-náboženský konflikt ve státě Rakhine [online]. Brno, 2015 [cit. 2020-12-21]. Dostupné z: . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Tomáš Šmíd. ▪