Gerontagogika ÒVzdělávání ve starším věku se tak stává nutnou podmínkou pochopení života ve stále Òse měnícím světě Ò ÒInformace, které poskytují seniorům možnost volby, Òjak uspořádat svůj vlastní život, být psychicky vyrovnanější a spokojenější. Ò ÒHodnota vzdělání a vzdělávání má svůj význam i ve stáří ÒČím lépe se budeš učit, tím lépe se budeš mít ÒVzdělávací dividendy ÒPřidaná hodnota, aplikace do praxe ÒVýznam vzdělávání má dopad na zdraví, zejména na oblast sociálního zdraví Ò ÒČlověk stárne podobně jak žil ÒSpokojené stáří je odměnou, není právem ÒStárnoucí intelekt nejde dostatečně ovládat ÒVšichni staří dokázali přežít, to se jedné třetině mladých nepodaří Ò ÒPotřeby praxe a demografické stárnutí Ò(dnes již překonaná teorie vyproštění – stáří jako nevratný proces, pokles, rezignace na role, vztahy, společnost) ÒSociálněgerontologické teorie ÒTeorie sociální směny ÒTeorie socioemocionální selektivity (ústup z dlouhodobých cílů na emocionálně nosné vztahy) Ò Ò Ò ÒZúžení sociálních sítí ve stáří ÒTeorie sociální směny (Bengtson, Parrott, Burgess, 1997) ÒSenioři jako aktéři ÒTeorie selektivní optimalizace s kompenzací (Baltes a Baltes, 1990) ÒTři základní strategie stárnutí – 1. selekce aktivit, 2. kompenzace, 3.optimalizace ÒKomenského „škola stáří“ – lidé se mají učit moudře využívat výsledků své práce a správně prožívat zbytek svého života Ò ÒGenerativita a gerontagogika ÒPodíl na ignorování vzdělávacích potřeb starších a starých lidí měla gerontologie a gerontopsychologie Ònegativní obrazy stáří – omezení, nemoci, ztráty a pasivita Ò ÒPřehodnocování 60léta – gerontagogika – teorie výchovy člověka ke stáří a ve stáří – vzdělávací gerontologie – teorie a praxe vzdělávání starší a staré populace Ò ÒVztah ke gerontologii, modely úspěšného stárnutí, negativní a pozitivní změny ve stáří, aktivita a aktivizace psychických funkcí, výchova ke stáří v kontextu celoživotního vzdělávání, podmínky vzdělávání seniorů, institucionální, organizační a personální zabezpečení ve stáří, aktivizace seniorů, prevence ageismu Ò ÒTeorie stárnutí, demografické a ekonomické aspekty, psychologická a psychiatrická problematika seniorů, sociální a sociologické aspekty, sociálně patologické jevy, druhý životní program, senioři v rodině, interpersonální vztahy, problematiky umírání, sociální služby pro seniory, fenomén ovdovění, truchlení a poradenská pomoc Ò ÒStudium geriatrie a gerontologie nepostihuje gerontagogiku Ò Ò Specifika vzdělávání seniorů ÒOsvojování nových poznatků potřebuje více času ÒNedostatečně zvládnutá strategie učení ÒNutnost pomalejšího tempa při výuce ÒNezařazovat delší přestávky – opačný efekt než u mladších osob – zhoršení výkonu ÒBrát ohled na fyzický a psychický stav ÒVýznamný je stupeň aktivity a síla motivace ÒLátka – cílevědomá a záměrná Ò ÒČasové (večer, tma,.., místní (malé nabídky v menších obcích), finanční (s ohledem na situaci seniorů) – cílem je snažit se je odstraňovat ÒOsobnost lektora (být hodný a mluvit nahlas/?/) ÒKompetence podobné jako u ostatních cílových skupin (předmětové, didaktické, diagnostické, pedagogické…..) ÒVyvarovat se slangu, ..pojmů jako je deadline.. ÒVyvarovat se haptických projevů (ty patří do zdravotní a sociální péče) Ò ÒPoznamenejme, že analýza diferenčních skórů (rozdílu hodnot pretestu a posttestu) má poněkud jiné cíle než analýza kovariance. Analýza diferenčních skórů, která je zaměřena na změnu mezi pretestem a posttestem, je jednoduší a přitom nevyžaduje žádné předpoklady o shodě regrese posttestu na pretest v jednotlivých skupinách (Hendl, 2009, 407) ÒBariéry ÒKvalita života seniorů Ò ÒVěk, zdravotní stav, fyzická a psychická výkonnost, ale i pohlaví, rodinná situace, životní úroveň, vzdělanostní úroveň, získaný socioprofesní status Òživotní aspirace Òhodnotové orientace Òhodnoty spojené s kultivací člověka ÒRůznorodost potřeb seniorů a možnost jejich uspokojování ÉPotřeby fyziologické, psychické a sociální Ò ÒPředevším být aktivním a Òmít pocit užitečnosti > ÒOdchod do důchodu – úbytek sociálních kontaktů Ò omezení aktivity Ò snížená možnost komunikace Ò ÒZtráta profesní role a „funkční identity“ Ò ÒRole charakter „nerole“ – demoralizuje a snižuje jeho vlastní hodnotu Ò ÒSoustředění se na novou etapu ÒStudium jako alternativy ÒKroužky, činnosti,... ÒAktivizace na všech úrovních ÒDlouhodobá příprava, plány, perspektiva Ò Òpocit důstojnosti Òživotní uspokojení Òzačlenění do společnosti Òzachování fyzického a duševního zdraví Ò ÒZájmy a záliby, motivace, dosažené vzdělání, sociální prostředí, tvořivost a pracovní návyky, Òspolečenská angažovanost, zdravotní stav, přechod do důchodu, hledání životního programu, vyrovnání se s krizemi, Òúroveň získávání specifických kompetencí pro starší věk Ò ÒFunkce vzdělávání v postproduktivním věku ÒPreventivní Érůzná opatření – v předstihu ÒAnticipační (předvídat) Épozitivní připravenost na změny ve stylu života ÒRehabilitační Éznovuobnovování a udržování sil ÒPosilovací – nejvýznamnější, rozvoj, aktivita, kultivace Érozvoj zájmů, potřeb a schopností Ò ÒV dobách, kdy byl přechod do důchodového věku ostrý, narazil penzionovaný člověk na prázdno (Haškovcová) ÒSenioři jako pasivní a vděční příjemci laskavostí ekonomicky aktivních občanů (setkávání bývalých zaměstnanců) ÒSvaz důchodců ÒStrana za životní jistoty ÒVnímání stárnutí, jako další etapy lidského života, úvahy o naplnění „prázdných dnů seniora“ ÒPodpora vzdělávacích aktivit Nejnáročnější způsob vzdělávání seniorů ÒSnaha o vytvoření druhého životního programu pro seniory ÒFrekventanti – ti co se chtějí dále vzdělávat nebo ti, kterým se studovat nepodařilo ÒDůraz na medicínské, sociokulturní a sociální elementy ÒDříve pouze vybrané přednášky, dnes i vysokoškolský diplom ÒPo Toulouské iniciativě navazují další univerzity ÒNejvíce Belgie, Španělsko, Francie, Polsko... ÒUSA později, možnost distančních forem Ò ÒLépe překonávají problémy v životě ÒMéně stůňou ÒMéně navštěvují lékaře Ò... ÒRok 1993 Rok univerzit třetího věku v Evropě ÒAIUTA (Francie) ÒUFUTA (Francie) ÒBAG (Německo) ÒU3A (Austrálie) ÒU3TA (VB) Ò… ÒAsociace univerzit třetího věku ÒEFOS (Organizace studentů seniorů samotných) Òoficiálně uznané instituce Òvysokoškolská úroveň v nejrůznějších oborech Òzaváděny podle možností vysokých škol, jednotlivých fakult a podle zájmů seniorů Òv České republice zákon platný od 1.7.1990 § 24 celoživotní vzdělávání Ò Òprvní vznikla v roce 1973 ve Francii – Univerzita společenských věd v Toulouse Òcíl – vytvořit vzdělávací příležitost pro stárnoucí a starou populaci Òv socialistických zemích – Polsko – 1975 Òu nás Olomouc – 1986, Praha 1987 Ò Òv současné době u nás Òaž 45 vysokých škol či fakult, které mají U3V Ò Òpodporovat zakládání a další růst U3V na celém světa Ònavazovat a udržovat kulturní a vědecké kontakty mezi členy Òpodporovat navazování styků v oblasti regionálních zájmů Òkoordinovat činnost mezi členy, zejména vzdělávání, studium a výzkum Òposkytovat členům informační služby Òspolupracovat s organizacemi, jejichž činnost se týká vyššího vzdělávání a životních podmínek starší generace Ò ÒV průběhu dvaceti let – různé cíle této formy vzdělávání Ò Òprohloubit sebepoznání Òpomoci získat nadhled, ulehčit orientaci ve stále složitější a měnící se realitě Òsociálně psychologická funkce – kromě zachování přiměřené kvality života – prevence možného sociálního napětí mezi mladou a starší generací Òvytvářet předpoklady pro setkávání generací, výměna zkušeností, smysluplný dialog mezi generacemi Ò Ò Ò Òhttp://www.u3v.muni.cz/ ÒV roce 1987 nebylo možné uspokojit všechny zájemce o studium – seniorský nulťák ÒPražský nulťák se přeměnil na Univerzitu volného času – volnější způsob studia ÒPozději Centrum zdravého stárnutí – mimo jiné cestovatelské aktivity,... Òzejména v regionech, kde nejsou vysoké školy Òzáštita různých organizací či institucí (Červený kříž, Akademie J.A.Komenského, Domy kultury…) Òvzdělávací cykly, krátkodobé programy a různé aktivity Òpřizpůsobování obsahu místním potřebám a zájmům jednotlivců Òkluby – trvalejší neformální vztahy, osobní zájmy a potřeby vzájemného kontaktu Ò ÒPamětnice 1 Ò ÒPamětnice 2 Ò Ò ÒPokud senior zvládá, může studovat i řádnou vysokou školu (příklady) ÒZajímavé jsou dialogy generací ( u nás nejsou tzv. Otevřené univerzity), ale obdobně zaměřené přednášky lze absolvovat na vybraných fakultách ÒExperimentální univerzita pro prarodiče a vnoučata (rok 2004, ve spolupráci s Centrem zdravého stárnutí) ÒSenioři jako dobrovolníci nebo pracující v částečném úvazku – „life qualification“ Òhttp://www.seniorum.cz/ Òhttp://www.seniortip.cz/ Òhttp://www.helpnet.cz/seniori/publikace-studie-o-seniorech Òhttp://www.jcu.cz/public-relations/fotogalerie-1/fotogalerie/tvorive-aktivity-pro-seniory-na-zsf-j u Òhttp://www.cvicime.cz/cviceni-praha/cviky/vek/seniori2.html Ònová životní perspektiva Òživotní pomoc ÒCharta práv a svobod starších lidí – Univerzita v Lovani a Centrum celoživotního vzdělávání na Svobodné univerzitě v Bruselu Ògenerace starších není na odpočinku Òučí se s druhými, pro druhé, objevuje a inovuje Ònejen objekt pro pomoc, ale také zdroje, které lze rozvinout ve službě druhým ÒUčení ve stáří znamená duchovní potenciál, jehož je třeba využít jak ve prospěch jedince, tak společnosti ÒMezinárodní den starších lidí – 1. říjen ÒMezinárodní rok seniorů – 1999 ÒZa společnost pro všechny věkové skupiny Ò