Historie edukačního přístupu k dětem s PCH 1 Období nedůvěry ve svobodu člověka (Řecko, Řím až raný středověk) •dítě bylo „majetkem“ rodiny, státu •„děti vhodné a nevhodné pro výchovu“ – usmrcení dle rozhodnutí otce •Konfucius – pozitivní příklad na vývoj chování •Platón – morální špatnost byla v neznalosti dobra •Aristoteles – „lék“ na neposlušnost byl trest •Quantilianus – rovnováha mezi pochvalou a pokáráním • 1. Období nedůvěry ve svobodu člověka (Řecko, Řím až raný středověk) •Ve středověku byly duševní choroby dávány do spojitosti s ďáblem •Samozřejmostí byly kruté tresty • •Zlom v době průmyslové revoluce (18.stol). • - dítě využíváno na práci • - až do 19.stol – zákony na regulaci dětské práce a škol.docházky • •D.E.Rotterdamský – význam hry pro hodnocení chování Období nedůvěry ve svobodu člověka (Řecko, Řím až raný středověk) •Další významná jména tohoto období: • J.A.Komenský – sociální funkce výchovy • John Locke – zabýval se vlivem „špatné“ výchovy na vývoj d. • J.J.Rousseau – respekt věkových zvláštností • - vnitřní zdroje dítěte 2. Období intervenčních a reedukačních experimentů (18./19.stol) •Zlomový moment byla Francouzská revoluce •První projekty institucionální péče pro „děti opuštěné, osiřelé a spustlé“ •Oddělení výkonu trestu mladistvých od dospělých •Změny ve školství /vzděl. pro dívky, prodloužení škol.docházky/ •Zlom také v psychiatrii (Pinel, Itard) – prvky ergoterapie a rodinných skupin •Johann H.Pestalozzi – rodinný princip výchovy 3. Období nástupu intervenčních programů a profesní specializace •1.pol.20.st. – děti v riziku, s problémy, s PCH byly předmětem medicíny, psychologie, pedagogiky •Období terminologie dětí „mravně narušených“ •Psycholožka Ellen Key – „století dítěte“ (význam dítěte pro společnost) •William Healy – studie recidivujících mladistvých – argumenty pro účinnou intervenci v institucionální péči • •1931 – První psychiatrická nemocnice pro děti v USA (1. popisy a charakteristiky dětí s PCH) 3. Období nástupu intervenčních programů a profesní specializace •Situace v českém regionu: • - František Krejčí – cíl: chovat se mravně (vytvořit návyk) • - František Čáda – „kolonie“ pro děti • - T.G.Masaryk – význam vztahu rodičů, právo žen na VŠ, • orientace učitele na myšlení dítěte • •Významný zlom – začalo se na poruchu chování nahlížet jako na změnitelné („léčitelné“) projevy Krejčí – apeloval na učitele, že musí vytvářet podmínky, aby se dítě nemohlo chovat jinak Čáda – kolonie pro děti, které byly ohroženy, byl zde ped. I lék. dohled 4. Období formování pedopatologie a nápravné pedagogiky •Formování pedagogických fakult při univerzitách •Významná jména: Otakar Chlup, Jan Uher, Josef Úlehla, Václav Příhoda, Jiří Václav Klíma, Cyril Stejskal •Obor pedopatologie a nápravné pedagogiky – děti „abnormální“ a „úchylné“ • •Období výzkumů a studií – v období války došlo k útlumu Profilace etopedie •Poválečné období – medicínský model - funkční, biologické příčiny postižení léčba, medikace (instituce dle „defektu“) •Dále se rozšiřovaly speciálněpedagogické modely - reedukace, kompenzace postižení, adaptace jedinců na „normu“ •Rozvoj speciálního školství • •Až B-P-S model směřoval k inkluzi (90.léta 20.st.) •1994 – konference – Salamanca (právo všech dětí na vzdělání ve školách hlavního proudu Poválečné období •Zvyšující se význam vzdělání – zájem o děti s postižením • •V ČSR medicínský model se promítal do „modelu hromadné převýchovy“ – kolektivní péče o děti (často psychiatrické léčebny) – výuka podřízena léčebnému procesu • •Uplatňován zájem státu nad zájem dítěte – zákaz styku rodičů s dětmi, umístění do DD, ÚV nebo OV (trestná činnost) Nabídka vzdělávání v uv nebo ov byla omezena Poválečné období •Etopedie se začíná odklánět od medicínských modelů ke speciálně pedagogickým •Stále však šlo o propojení PCH s mentálním postižením •Dle výzkumů docházelo k propojení – školního selhávání, emocionálních poruch a obtíží v chování • strukturované vzdělávání a omezení rušivých vlivů • •Do konce 60.let 20.stol byla etopedie součástí psychopedie • •Miloš Sovák – cílová sk. etopedie – skupina „defektních“ osob • •V 60.letech se ustálil pojem speciální pedagogika (M.Sovák) –cíl: přiblížit jedince normě • •Až do roku 1969 děti s „defektem“ byly výchovně obtížné (defekt byla překážka pro výchovu) Hodně v USA - příliv imigrantů po válce – ve společnosti děti s PCH Speciální pedagogika – dříve nápravná pedagogika – změna 1957 – Bohumír Popelář Pedopatologie – nahrazeno defektologií Etopedie •1969 – vyčlenění etopedie od psychopedie • - „rozvoj, výchova, vzdělávání dětí obtížně vychovatelných“ •Etopedie začala být na VŠ (na Slovensku součástí léčebné pedagogiky) • •V počátcích – porucha chování=sociální narušenost • •Segregace dětí do zařízení dle typu. •Sociální model – člověk je stižen defektivitou •Docházelo k propojování PCH s vlivy rodiny, narušením výuky (vztahy ve třídě, režim výuky), špatnou motivací ke vzdělání •Směřování učitelů k hledání příčin •Včasná intervence • •Zlom – Úmluva o právech dítěte •Integrativní model •Vznik SVP •Směřování do škol hlavního proudu •Vymezení cílové skupiny •Posilování resilience Úkol etopedie v inkluzivním modelu (In Vojtová,2010) • • individuální rovina příležitost • sociální rovina bariéry • biografie pespektiva • • potencialita vývojové zákonitosti • odkázanost strategie - procesy zkušenost socializace Příležitost aktivace EDUKACE stimulace bariéry DÍTĚ Na základě vyhodnocení biografie vytvořit plán pro rozvoj dítěte.Pedagog hledá způsoby pro překonání bariér, aby dosáhl potenciálu dítěte a připravit jej na sociální role.