VOJTOVA METODA Rehabilitační metoda Prof. MUDr. Václav Vojta (*1917 - †2000) •Český lékař – specializace neurologie •Praha, Hennerova klinika •Od r. 1954 – Lázně Železnice •Od r. 1975 – vedoucí rehabilitačního oddělení, zástupce prof. Hellbruggeho v Dětském centru v Mnichově Ještě pár zajímavostí… •Václav Vojta kladl velký důraz na lásku matky ke svému dítěti. Díky tomu důvěřoval rodičům natolik, aby jim svěřil vysoce odbornou péči o dítě. •„Matka intuitivně pracuje vždy správně a dítě od milující matky tuto léčbu přijímá.“ V.V. •Dnes se kurzy Vojtovy metody konají v Německu, Nizozemí, Francii, Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, ČR, Polsku, Argentině, Mexiku, Venezuele, Korei, Japonsku a Indii. •Existuje tzv. Mezinárodní Vojtova společnost (IVG), kde jsou specializované výukové týmy (Německo, ČR, Španělsko a Japonsko) • Úvodem… •Vojtova metoda se rozvíjí od 50. let •Široké terapeutické uplatnění. •Při včasném zahájení léčby (již kojenecký věk) – vysoká úspěšnost a efektivita. •Empirický základ: Vojta pozoroval reakce celého těla na definované dráždění v definované poloze. •Zjistil, že svalová aktivita, která při této činnosti vzniká, je velice blízká lidskému pohybu vpřed. • • • Princip reflexní lokomoce •Pohyb těla řízený vrozenými reflexy, bez závislosti na vůli pacienta. •Reakce těla na dráždění spouštěcích bodů v určité poloze – většinou na zádech, na boku nebo na břiše. •„Naprogramované“ pohyby: vpřed, otáčení, plazení, úchop, vzpřímení, chůze. •Drážděním určitých bodů dochází ke stimulaci: kosterního svalstva, ale také svěračů, polykacích a mimických svalů, okohybných svalů a dechových svalů. • •Poškození centrálního/periferního nervového systému – narušeny automatické pohybové mechanismy a jejich řízení. •V důsledku toho: vznik patologických pohybových vzorců •Aktivací příslušných nervových drah - správné svalová souhra a pohybové vzorce. •Lze tak postižení kompenzovat/zcela vyléčit •Důležitá včasná intervence (kojenecký věk)! • Kdy je možné užít Vojtovu metodu? •Obecně – jakékoliv hybné postižení. •Neurologická, chirurgická, ortopedickou diagnóza. •Terapie uplatňovaná zejména u mladších pacientů, ale i u dospělých. •Nelze využít: užívání vysokých dávek kortikoidů, těžké mentální poruchy, akutní onemocnění. U dětí: U dospělých: • mozková obrna (MO) •fixované asymetrické držení hlavy (tortikolis) •obrna brachiálního plexu (pažní nervový pletenec) •rozštěp páteře •pes equinovarus - koňská noha •skolióza •ortopedické vady hrudníku •jiná neurologická onemocnění •cévní mozková příhoda •periferní obrna •bolesti související s páteří •skolióza •periartritida - bolestivé rameno •jiná neurologická onemocnění Terapie •Vyškolený fizioterapeut •Individuální přístup k pacientovi •Důkladné neurokineziologické vyšetření •Stanovení léčebného plánu a cíle léčby •Vyškolení rodiče k pravidelnému provádění terapie (4x denně). •Efekt léčby je závislý na: včasnosti jejího zahájení, na stupni poškození a na intenzitě a účinnosti cvičení. •Terapie VM: reflexní plazení, reflexní otáčení •Cílem: je navodit automatické řízení držení těla, opěrné funkce končetin a koordinované svalové činnosti, které je k tomu zapotřebí. • Reflexní otáčení (RO) •Začíná v poloze na zádech → stiskem příslušných bodů dochází k otočení na bok → vrcholí lezením po čtyřech •Odpovídá aktivnímu otáčení, které se vyvíjí v prvních 9 měsících života. •1. fáze RO: poloha na zádech, natažené končetiny, hlava na jedné straně → dráždíme hrudní zónu → otáčení hlavy k druhé straně brzdíme kladením odporu proti tomuto pohybu. •Dochází k reakcím: napřímení zad, aktivace kyčelních a koleních kloubů, rozdílné postavení HK, pohyb očí do strany, brada a jazyk k záhlavní straně, pacient polyká, prohlubuje se dýchání, aktivace břišních svalů a svěračů. •2. fáze RO: vychází z polohy na boku •Dole ležící horní končetina zaujímá 90° postavení k ose těla, dole uložená dolní končetina je pokrčená, svrchní horní končetina leží volně na trupu a svrchní dolní končetina je ohnutá na podložce. •Spouštěcí body jsou stejné jako v 1. fázi, používá se i řada dalších spouštěcích bodů. •Při aktivaci dochází k dalším pohybovým reakcím vedoucím k dokončení otáčení směrem na břicho, končetiny se připravují k opěrné funkci, páteř je napřímená, hlava se otáčí k podložce. • Reflexní plazení (RP) •Výchozí poloha na břiše s hlavou natočenou k jedné straně. •existuje více spouštěcích zón, u novorozence stačí 1 zóna k vybavení celého pohybu. U starších dětí a dospělých musíme kombinovat více zón. •Opět klademe odpor proti vznikajícímu pohybu → zesilujeme efekt cvičení. •Fáze RP: Končetiny přebírají opěrnou funkci → trup se posunuje dopředu.V terapii však nenecháme proběhnout celý pohyb → držíme hlavu proti odporu, abychom tak zesílili reakci na končetinách → může tak dojít k masivní aktivitě svalů celého těla → aktivizace svěračů, okohybných svalů, polykání a k pohybu jazyka a čelisti. Zdroje… •http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/vojtova-metoda •http://www.vojta.org/ •http://www.mojedite.cz/article_detail.php?id=329 •