HISTORIE OBORU LOGOPEDIE PROČ SE HISTORIÍ ZABÝVAT?  stupeň rozvoje nejrůznějších vědních oborů (včetně spec. ped.) odráží i stupeň rozvoje společnosti  pomáhá odhalit chyby našich předchůdců a poučit se z nich  odhaluje, ze kterých vědeckých disciplín logopedie vznikla, s kterými úzce souvisí a proč  ukazuje, které obory logopedie ovlivnila a nadále může ovlivňovat  z historie vyplývá, proč se dnes logopedie považuje za interdisciplinární obor VÝZKUM HISTORIE (1) • historie logopedie jako vědní disciplíny • historie logopedie jako studijního oboru • historie logopedie jako vývoj vzdělávání logopedů • historie logopedie jako profese či povolání VÝZKUM HISTORIE (2) • historie logopedie zkoumaná globálně • historie logopedie zkoumaná partikulárně • historie logopedie zkoumaná regionálně VÝZKUM HISTORIE (3) • historie logopedie jako rozvoj péče o osoby s NKS (nejčastější pohled) STUDIUM LOGOPEDIE Probíhalo vždy ve dvou proudech: filozofický proud (vzešly z něho obory jako např.: rétorika, jazykověda, pedagogika) - zabýval se vztahem NKS jako společenského jevu a NKS jako individuálního rysu biologický proud (vzešly z něho obory jako např.: medicína, psychiatrie, ORL, foniatrie, plastická chirurgie apod.) - zabýval se vztahem orgánů a jejich funkcí HISTORIE LOGOPEDIE V 7 ETAPÁCH (Lechta, 1990)  zbožné uctívání komunikační schopnosti (zaklínadla, obřadní formule)  významné osobnosti popsané v prvních záznamech (tušíme, že trpěli NKS)  počátky systematické kultivace komunikační schopnosti (1. myslitelé)  první vědecká pojednání  počátky organizované péče  položení vědeckých základů logopedie  konstituování logopedie jako samostatného vědního oboru ve 20. letech 20.stol. STAROVĚK VE SVĚTĚ • komunikační schopnost předmětem uctívání • řeč a slovo se pojilo s kulturou a uměním • známá jsou zaklínadla a magické formule, jimž se přikládala kouzelná moc • vznikaly náboženské texty, mýty a magické obřadní formule • zjednodušeně tedy lze říci, že výklad řeči měl v této době nábožensko-mytologický charakter NEJSTARŠÍ TEXTY  snaha slova pro jejich moc zachytit a uchovat  první záznamy jsou až z doby 3000 let př.n.l.  v Egyptské mytologii se objevuje bůh písma, magie a učenosti Tort  v Indii vznikají kolem roku 1200 př.n.l. védy se známou posvátnou slabikou „óm“  v Bibli ve Starém Zákoně se můžeme dočíst, že Bůh světlo „nazval“ dnem a tmu nocí  ze starořeckých bájí je známý Prometheus, o němž se říká, že učil lidi číst a psát  taktéž se ve starořeckých bájích mluví o nymfě Echo, která byla za svou prostořekost potrestána ztrátou hlasu a poté směla jen opakovat poslední slovo z toho, co kdo řekl PROMINENTNÍ OSOBNOSTI • od 14. stol. př. n. l. písemné záznamy o existenci osob s narušenou komunikační schopností • většinou vůdcové, králové nebo členové jejich rodin • můžeme např. tušit, že Chetitský král Muršiliš, trpěl pravděpodobně dysartrií • v evangeliu svatého Marka v Novém Zákoně se také můžete dočíst o člověku, který neslyšel a nemluvil ŘECKO, ŘÍM-FILOSOFOVÉ, ŘEČNÍCI (1)  význam veřejné řeči v tomto období (Antika) začíná značně vzrůstat, a to i díky rozvoji písma, zákonodárství, politiky, práva a řečnictví obecně  vzniká nutnost zpřesňovat pojmy a komunikaci celkově  dochází k prvním systematizacím v jazycích a kultivaci řečnictví  na počátečním přelomu stál např. známý filosof Sokrates, protože to byl zřejmě poslední nepíšící myslitel a my jeho názory známe pouze díky zápisům jeho žáků ŘECKO, ŘÍM-FILOSOFOVÉ, ŘEČNÍCI (2)  řečník Démosthenes - trpěl slabým hlasem (fonastenie), rotacismem a koktavostí (proslavilaho vůle a píle, kdy se cíleným cvičením snažil tyto vady překonávat)  Hippokrates - hledal vztah mezi narušenou komunikační schopností a nemocemi mozku  Quintilianus - římský řečník, který se stal ředitelem rétorské školy a prvním státem placeným „učitelem výřečnosti“ (napsal didaktické dílo O výchově řečníka)  první teorii slyšení vytvořil Platón ŘECKO, ŘÍM-FILOSOFOVÉ, ŘEČNÍCI (3)  Cicero - spis De Oratore (O řečníkovi) se zabývá výchovou řečníka, hlasovou hygienou, fyziologií řeči a vadami řeči  Lucretius - v díle O podstatě věcí vyjadřuje myšlenku, že řeč se vyvinula ze zvířecích zvuků  Oreibasios zkoumal fyziologii hlasu a řeči a zdůrazňoval význam psychologie při odstraňování koktavosti  Avicena se taktéž zaobíral koktavostí a dokonce tvořil dechová cvičení pro osoby s narušenou komunikační schopností  Aurelianus - mluvil o možnostech terapie koktavosti  Galenos - fyziologie hlasu a sluchu ŘECKO, ŘÍM-FILOSOFOVÉ, ŘEČNÍCI (4) • Do dějin logopedie z tohoto období nejvíce vstoupil Isokrates. Řeč chápal jako základ sociálního života a mezi řečí a myšlením viděl úplnou souhru. Domníval se, že projevem správného myšlení je správná řeč. I proto žádal, aby byla do škol zavedena tzv. „logón pajdejá“, tedy výchova ke správné řeči, a tím jako první užil pojmu „logopedie“. DALŠÍ VÝVOJ  v období od 1. do 15. století již lze najít první zmínky o osobách s narušenou komunikační schopností v pracích významných myslitelů  do vývoje oboru logopedie velmi zasahovali učitelé neslyšících a hluchoněmých  docházelo tak k masovému šíření víry, myšlení a vzdělání - důkazem toho je i vznik nových institucí = univerzit  8. století - britský biskup  John z Beverly – projevil snahu naučit mluvit neslyšícího  Tomáš Akvinský - zabýval se obsahovou stránkou řeči a způsoby jak ji rozvíjet 16. STOLETÍ  první vlaštovky vědeckých pojednání o osobách s narušenou komunikační schopností  tyto snahy vzešly většinou od osvícených osob, které měly humánní pohnutky  profesor Lékařské fakulty v Padově Mercurialis napsal roku 1583 spis o narušené komunikační schopnosti u dětí (dnes je toto dílo považováno za první vědecké pojednání o narušené komunikační schopnosti)  skupiny pro žáky s vadnou výslovností pořádal Pavel Halvepapius UČITELÉ NESLYŠÍCÍCH neslyšícími a jejich výukou se v této době zabývali: • Pedro de Ponce • Ramirez de Carrion • Juan Pablo Bonet … 17.STOLETÍ • Francis Bacon - píše o problematice koktavosti, vadách sluchu a řeči • v Informatoriu školy mateřské od Jana Ámose Komenského se můžeme dozvědět o doporučeních jak nacvičovat výslovnost hlásek s dětmi: nejprve ve slabikách, potom v jednoduchých slovech a teprve později ve slovech složitých • Komenský považoval řeč za specificky lidský projev, jímž se člověk odlišuje od zvířat, a proto kladl důraz na obsahovou stránku řeči • Komenský se stavěl proti šišlání matek a chův na nemluvňata (tvrdil, že dítě si osvojí takovou řeč a výslovnost, jakou odmala slyší) OTEC LOGOPEDIE • za „otce logopedie“ je považován J. C. Amman, který již v roce 1692 popsal jak naučit neslyšícího mluvit pomocí zraku a hmatu • vysvětlil principy tvoření řeči • utvořil také druhy (strukturu) narušených komunikačních schopností • začal využívat logopedické zrcadlo • položil vědecké základy pro nauku o řeči a sluchu OBJEVY NA POLI MEDICÍNY  J. E. Purkyně - kladl důraz na mateřskou řeč a nesouhlasil s předčasným dvojjazyčným vzděláváním - zabýval se správnou artikulací, přízvukem, správnou řečovou výchovou a léčbou řečových vad  otec a syn Daxovy - r. 1836 prováděli výzkum patologií řeči a centrálních poruch řeči - zjistili, že ztráta řeči nastává po poranění mozkové kůry v levé hemisféře  tuto domněnku klinicky potvrdil fyziolog a patolog Paul Broca, který se pak v roce 1861 stal objevitelem motorického centra řeči  pak už v celkem rychlém sledu došlo k objevení akustického centra řeči Wernickem a Kussmalem a optického centra řeči De Jerinnem POČÁTKY ORGANIZOVANÉ PÉČE  přelom 18. a 19. století (doba osvícenství a průmyslové revoluce)  roku 1778 se S. Heinicke významně zasadil o vznik Institutu pro němé a jinými vadami řeči postižené osoby v Lipsku  první přímo logopedický ústav byl založen v Dánsku  rok 1825 přinesl New Yorku první ústav pro koktavé  v roce 1860 založil Gall Ústav pro hluchoněmé v Praze (zabýval se i prací s lidmi trpícími vadami řeči)  v Uhrách byl založen první logopedický ústav J. Robozem v Aradu až v roce 1891 VĚDECKÉ ZÁKLADY LOGOPEDIE (1) • vědecký základ logopedie jako vlastního oboru byl položen až v 19. a 20.století • vznikalo mnoho vědeckých pojednání o vadách řeči (převážně monografie, ale objevují se i učebnice a časopisy) • ponejvíce se tak dělo v německy mluvících zemích a jejich velkých městech jako byl Berlín nebo Vídeň VĚDECKÉ ZÁKLADY LOGOPEDIE (2)  roku 1791 diferencoval W. Kempele typy vadné výslovnosti  v Lipsku vydal A. Kussmal v roce 1877 monografii Poruchy řeči  A. Gutzmann - r.1879 mu vyšla monografie o koktavosti - roku 1892 mu vyšla studie s názvem Hygiena řeči a škola, která se zabývala poruchami řeči a hlavně otevřenou huhňavostí (k otevřené huhňavosti se podle něho váže i celková motorická neobratnost, díky níž děti později chodí a zůstávají dlouho neobratné)  r.1913 Gutzmann zjistil, že dochází k zesílení základních tónů samohlásek a sestavil pro to tzv. „a-i zkoušku“ 20. LÉTA 20. STOLETÍ  období, kdy prošla logopedie obrovským rozkvětem a velkými zlomy  logopedie se stává samostatným oborem a je aplikována do zdravotnictví a školství  1926 vzniklo vysokoškolské studium logopedie v Hamburku  roku 1927 byla založena řečová klinika na Univerzitě v Iowě  dnes je logopedie konstituována jako vědní obor na obou stranách Atlantiku KONGRESY, SJEZDY A ORGANIZECE  v letech 1918 – 1938 se řada pedagogů zabývala dvojjazyčností, která byla považována za příčinu snížených vyjadřovacích schopností  roku 1928 se k tomuto tématu konal v Lucemburku Mezinárodní sjezd o raném bilingvismu, kde bylo upozorněno na zvýšené nebezpečí koktavosti při bilingvismu od útlého věku  důležitým se stal i kongres roku 1924, což byl Zakládající kongres světové asociace logopedů a foniatrů( tato organizace dnes užívá zkratku IALP)  od roku 1947 začíná v Basileji vycházet časopis mezinárodní asociace logopedů a foniatrů s názvem Folia Phoniatrica. ČECHY (1) • počátky ve speciálně pedagogické péči o sluchově postižené a o nemluvící • Gall – ředitel pražského ústavu pro hluchoněmé • organizoval kurzy pro školní mládež s vadami řeči • od roku 1860 prováděl logopedickou péči ČECHY (2)  Karel Malý na Galla navazoval - 1896 vydal dílo Děti hluchoněmé, nedoslýchavé, jakož i poruchami řeči postižené ve škole obecné a v zápětí dílo Návod k nápravě porušené mluvy mládeže  Karel Malý organizoval kurzy pro mládež při ústavu pro hluchoněmé a věnoval se od roku 1869 péči o nevýřečné a koktající děti z běžných škol - orientoval se na vedoucí úlohu pedagoga, který užívá nápravně pedagogických metod při odstraňování vad řeči ČECHY (3)  Otokar Chlup - položil u nás teoretické základy oboru logopedie  řeč považoval za prostředek morálního vývoje jedince a napsal k tomu v roce 1922 pojednání Rukověti přirozené mravouky ve škole  podle Chlupa se řeč může vyvinout opožděně, neúplně nebo se nemusí objevit vůbec a v průběhu života může být narušena neurotickými činiteli či úrazy mozku  r. 1925 pak ještě publikoval dílo Výzkum duševních projevů u dětí méně schopných ČECHY (4)  první učebnici logopedie vydal R. Kratochvíl pod názvem Vady řeči v roce 1924  fonetik Janota – založil logopedickou audiologii a vypracoval vyšetřovací a reedukační metody  Antonín Haveroch - významný průkopník logopedie u nás - zajímal se o obtížné a spletité poruchy řeči, zejména pak o afázii - pochází od něho pojem „amerisie“ což je označení pro zvláštní formu afázie, kdy dojde k neschopnosti správně článkovat slova  Zikmund Janke - v roce 1900 vytvořil spis O vzniku koktavosti a Čítanku pro koktavé a o dva roky později dílo Vady řeči a jak se jich chránit ČECHY (5)  Miloslav Seeman - v r. 1923 založil Foniatrické oddělení při ušní a krční klinice v Praze (v Brně bylo foniatrické oddělení založeno při ušní klinice v roce 1926) - považován za zakladatele foniatrie u nás - zavedl preventivní péči o poruchy řeči a výslovnosti v mateřských školách (v Praze se tato činnost rozjela roku 1929)  roku 1950 Seeman prohlásil foniatrii za ryze klinickou oblast, kdyžto logopedii a surdopedii za samostatné pedagogické obory, čímž vyjasnil organizaci péče o osoby s narušenou komunikační schopností (ale samozřejmě i nadále počítal s úzkou spoluprácí všech tří oborů) ČECHY (6)  Miloš Sovák - lékař, speciální pedagog a logoped - považován za zakladatele naší speciální pedagogiky a logopedie - zasloužil se o rozvoj terénní péče pro postižené osoby v oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče - zajistil celostátní péči o osoby s vadami sluchu - s kolektivem svých kolegů publikoval roku 1965 učebnici Logopedie a roku 1978 knihu Úvod do logopedie (dohromady publikoval více než 240 prací, které znají odborníci po celém světě) ČECHY (7)  Logopedický ústav hlavního města Prahy  založen v roce 1946 - zasloužil se o to Miloš Sovák (tento ústav skončil svou činnost v roce 1960)  ústav spadal pod resort zdravotnictví jeho činnost, ale spíše spadala do resortu školství  působili zde např.: Kábele, Burian, Hála, Janota, Sováková …  hlavní činnosti ústavu: vyhledávání, léčebná a pedagogická péče, výzkum (hlasu, sluchu, řeči), vzdělávání odborníků …  působil zde tzv. Pražský logopedický sbor – 40 učitelů, kteří prováděli logopedické kurzy ČECHY (8) • v roce 1970 vznikla Česká logopedická společnost - zájmová organizace • zakladatelem a prvním předsedou se stal Miloš Sovák • tato společnost dnes nese v názvu jeho jméno - Logopedická společnost Miloše Sováka ČECHY (9)  zakladatelem české fonetiky je Chlumský  na praktickou stránku fonetiky a na vzdělávání logopedů v této oblasti se zaměřil jeho nástupce František Hála  Hála společně se Sovákem napsali r. 1962 spis Hlas – řeč – sluch, kde rozebrali fyziologickou a zvukovou stránku řeči a nápravné metody u vad řeči  Karel Ohnesorg – Hálův žák, fonetik – prováděl výzkumy rozvoje řeči u svých vlastních dětí a výsledky své práce pak uveřejnil ve spisu Fonetická studie o dětské řeči, kterou později obohatil o Druhou fonetickou studii o dětské řeči - pro rodiče ještě vydal dílko Vaše dítě se učí mluvit, pro logopedy vydal spis Fonetika pro logopedy ČECHY (10)  od 60. let se u nás školili logopedičtí asistenti z řad učitelů MŠ, ZŠ i ZvŠ v nejrůznějších kurzech  logopedie se stala vysokoškolským studijním oborem  u nás lze tuto disciplínu studovat na vysoké škole od roku 1967 jako samostatný obor na 5 let  v 90. letech začala vznikat nová poradenská zařízení, tzv. SPC  přelom 20. a 21. stol. přinesl rozdělení pedagogické a klinické logopedie MORAVA (1)  k zakladatelům a aktivním organizátorům logopedické péče na Moravě patřil Hubert Synek  učitel hluchoněmých v ústavech ve Valašském Meziříčí a v Ivančicích  zajímal se i o slyšící děti s vadami řeči  začal organizovat teoretické i praktické kurzy pro odstraňování vad řeči - nejprve je pořádal pro děti s vadami řeči a později tvořil kurzy i pro učitele  vydal např. spisy Náprava vadné výslovnosti sykavek nebo Náprava vadné výslovnosti R, Ř a L MORAVA (2)  1920 – Brno - zřízena třída pro sluchově postižené (jakožto pobočka ivančického ústavu) a Hubert Synek se v ní stal ředitelem  po druhé světové válce se v Brně objevuje třída pro vadně mluvící děti při dívčí škole v Jakubské ulici - učila v ní logopedická pracovnice Zdeňka Závišková, která při této třídě dokonce otevřela poradnu pro nápravu vad řeči (později Brno opustila a působila v Olomouci a v Hradci Králové) MORAVA (3)  1. 9. 1949 zřídil Spolek pro péči o vadné v Brně Domov pro mládež s vadami řeči na budově Hlinky 122  zasloužili se o to Dr. Ladislav Štejgerle (který se stal jeho ředitelem) a foniatr prof. MUDr. František Brohm  domov měl kapacitu 35 lůžek a byla v něm prováděna náprav řeči dětí z celé Moravy  později ústav přejmenován na Ústav pro nápravu vad dětské řeči v Brně a byla při něm zřízena třída s kapacitou 15 dětí pro žáky 1. až 5. ročníku a v níž vyučoval Antonín Rádek (Byly tu děti dyslalické, s palatolálií, koktavé i nemluvící)  škola se nakonec přestěhovala na Veslařskou ulici, kde sídlí dodnes MORAVA (4)  později dokonce vznikla samostatná mateřská škola pro brněnské děti a ředitelkou se v ní stala Marie Ochrymčuková  MŠ sídlila až do 90. let v Žabovřeskách  koncem 80. let se vytvořila samostatná MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči z Brna a sídlila na Lesné  v září 1998 se sloučila se školou na Veslařské ulici - byla tak vytvořena Mateřská a základní škola pro žáky s vadami řeči pro děti Brněnské i pro děti z celé jižní Moravy MORAVA (5) • 1. 3. 1950 se podařilo zřídit logopedickou poradnu v Brně, která sídlila na dnešní Masarykové ulici a plnila funkci krajského zařízení • péči v ní zahájili Hubert Synek a Antonín Rádek • v roce 1966 přijímá krajskou logopedickou poradnu foniatrické oddělení fakultní nemocnice, jako ambulanci pro nápravu vad řeči MORAVA (6)  od 60. let do 80. let se pořádaly kurzy, kde byli školeni logopedičtí asistenti  zásluhu na organizaci těchto kurzů měla PhDr. Jaroslava Vališová, která spolupracovala s mnohými lékaři, foniatry a učiteli  dnes lze logopedii studovat na katedře speciální pedagogiky v Brně a pracovat poté v resortu školství, zdravotnictví nebo sociální péče  v Brně vzniklo též SPC při MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči na Veslařské ulici a plní důležitou funkci v komplexní péči o jednice s narušenou komunikační schopností SLOVENSKO • Viliam Gaňo - vytvořil učebnici Defektní děti, která se věnuje i logopedické problematice • Viktor Lechta – dříve vedoucí katedry logopedie v Bratislavě - napsal mnoho odborných článků a monografií z nichž čerpá většina dnešních studentů logopedie • Mikulajová – vývojová dysfázie