Kurikulum: cíle a obsahy vzdělávání (téma 11) Tomáš Janík d o c e r e d i s c e r e s c i r eKomenský: učitel uvádí (docere) vědění (scire) do vztahu s učícími se (discere). Klafki: učitel aranžuje plodné setkání určitých žáků s určitými obsahy. žákučiteltvůrce kurikula rovina obsahů rovina transformací rovina aktérů učenívyučování rovina procesů oborové obsahy kurikulární obsahy obsahy výuky znalosti jako obsahy mysli ontodidaktická transformace psychodidaktická transformace kognitivní transformace ontodidaktická transformace aneb od oborových obsahů ke kurikulárním obsahům Tvůrce kurikula na cestě do VÚP/NÚV za účelem tvorby RVP Ontodidaktická transformace • Oborové obsahy – fakta, pojmy, struktury oborů vědeckých, uměleckých, technických a jiných. • Transformace oborových obsahů může mít různé formy podle funkce, kterou má plnit. • Transformace pro další badatele v oboru. • Transformace pro aplikační či technologickou oblast. • Transformace při popularizaci pro širší veřejnost. • Transformace pro školy různých typů a stupňů. • Ontodidaktika – úkolem je analyzovat obsahy vědních a jiných oborů s cílem jejich didaktického zpracování v kurikulu. • Výběr obsahu aneb čemu vyučovat? • Legitimizace obsahu aneb proč tomu vyučovat? • Strukturování obsahu aneb jak jej uspořádat? • O tyto otázky se vedly spory ® obsah vzdělávání vymezený v kurikulu se proměňuje s tím, jak se střídají historické epochy. • Průvodním jevem proměn je zápas, který obory vedou se záměrem vydobýt pro sebe místo v kurikulu a zajistit tak svoji reprodukci. • „…zápas o učební plán... zápas o uskladnění duchovních sil ve škole“ (Weniger 1952, s. 22). Ontodidaktická transformace • Kurikulární obsahy jsou v kurikulárních dokumentech uspořádány zpravidla do vzdělávacích oblastí nebo vyučovacích předmětů. • Vyučovací předměty „vymezují rámec učiva a zároveň poskytují předpoklady pro odbornost výuky tím, že jsou zakotveny v jednotlivých specializovaných oborech“ (Slavík, 1999, s. 220). • Vyučovací předměty: • jsou způsoby myšlení o určitých jevech; • nejsou vědami v „kapesním vydání“; transformují je s ohledem na žáky a na cíle vzdělávání. • Vztah obor – vyučovací předmět jako klíčový problém tvorby kurikula. Ontodidaktická transformace psychodidaktická transformace aneb od kurikulárních obsahů k obsahům výuky Jak vás to ve škole učili, že tomu nerozumíš…!? • Aranžování „plodného setkání určitých dětí s určitými vzdělávacími obsahy“ (Klafki 1967, s. 121). • Učitel vybírá „nejúčinnější analogie, ilustrace, příklady, vysvětlení, slovní demonstrace, způsoby znázorňování a formulování tématu, které jej učiní srozumitelným pro jiné“ (Shulman 1986, s. 9) ® reprezentace obsahu. • Učitel nabízí ve výuce různé reprezentace obsahu s cílem podněcovat u žáků procesy utváření a rozvíjení znalostí – dovedností/kompetencí... • Reprezentace obsahu jako nástroj sémantizace (nabývání / rozšiřování obsahu) s cílem porozumět obsahu na základě dorozumívání se o něm. Psychodidaktická transformace EXPERT ŽÁK Kontext oboru Kontext přirozené zkušenostiDidaktický metajazyk učení vyučování Dvojdimezionálnost psychodidaktické transformace (upraveno dle Slavík, Janík 2007, s. 272; srov. také Jelemenská et al. 2003) žákovi blízká reprezentacežákovi vzdálená reprezentace kognitivní transformace aneb od obsahů výuky ke znalostem... • Kognitivní transformace – obsah se stává znalostí. • Znalosti – výsledek procesu poznávání (učení); kognitivní struktura zahrnuje zapamatované informace vč. porozumění vztahům mezi nimi. • Utváření znalostí – konstruktivní proces: nové znalosti zabudovány do dosavadních kognitivních struktur. • Děti si přinášejí do školy řadu představ, které se ukáží jako neadekvátní, nepřesné; nekompatibilní s věděním prezentovaným ve škole. …prekoncepce, miskoncepce, intuitivní představy, naivní teorie… Kognitivní transformace Vosniadou, Brewer (1992); Doulík (2005); Mandíková (2006); Janík (2007) Země jako zploštělá koule Země jako dutá koule Dvojí Země Země ve tvaru disku Země ve tvaru obdélníka Vosniadou, Brewer (1992) • Dítě má svoji představu o tom, jaké věci jsou a jak fungují. • Škola je garantem „správné“, tj. kulturně a vědecky akceptované verze toho, jaké věci jsou a jak fungují. • Rozpor mezi žákovou prekoncepcí a vědeckou koncepcí ® kognitivní konflikt. • Kognitivní konflikt – motor konceptuální změny. • Konceptuální změna jako přestavba: žákovská prekoncepce ® vědecká koncepce. Kognitivní transformace • Kognitivní konflikty – vyvolané prostřednictvím manipulace s reprezentacemi. • Na manipulaci s reprezentacemi je založeno modelování a řešení učebních úloh ® kognitivní operace. • Žáci jsou uváděni do didakticky připravených situací (učebních úloh), jejichž řešení vyžaduje: • interpretovat reprezentace • třídit reprezentace • konfrontovat reprezentace… • Reprezentace ztvárňují obsah a lze z nich vyvozovat, jaký význam kdo obsahu dává, resp. jak obsahu rozumí. Kognitivní transformace Manipulace s reprezentacemi ve výuce Reprezentace (A) konstruovaná učitelem (schéma el. obvodu) Reprezentace (B) konstruovaná žáky (zapojení el. obvodu) Žáci jsou uvedeni do didakticky připravené učební situace, kdy konstruují reprezentaci (B) analogickou k reprezentaci (A). Učebnice: 142/11: Změř, jak se mění proud procházející rezistorem, když měníš napětí na svorkách. Výsledky měření zapiš do tabulky. Znázorni grafem závislost proudu procházejícího rezistorem na napětí mezi svorkami. Komplementarita vícečetných reprezentací – jejich kognitivní integrace zakládá porozumění (zde: Ohmův zákon: I = U/R). U I = ----- R el. napětí je fyzikální veličina, která se nazývá el. odpor je fyzikální veličina, která se nazývá el. proud je fyzikální veličina, která se nazývá ohmmetr měří voltmetr měří ampérmetr měří ohm (Ω) jednotkou je volt (V) jednotkou je ampér (A) jednotkou je žákučiteltvůrce kurikula oborové obsahy kurikulární obsahy obsahy výuky znalosti jako obsahy mysli ontodidaktická transformace psychodidaktická transformace kognitivní transformace na cestě ze školy na cestě do školy