Žák je schopen položit otázku Žák se orientuje v jednoduchém textu Žák rozumí krátkému videu Žák dokáže odpovědět na otázku Žák zvládá popsat, o čem text/video bylo Žák je schopný vést rozhovor Žák dokáže napsat krátký souvislý text Žák popíše své oblíbené jídlo FORMULACE CÍLŮ Kdo (adresát)….žák co udělá (chování)…zpracuje, vytvoří, zhodnotí… za jakých podmínek, na čem to doloží …písemně s jakým výsledkem (kritéria) 1) 2) CÍLE: žák dokáže experimentovat s různými druhy linie a s materiály, využívá nejrůznější poznané techniky, nalézt nové výtvarné prostředky k vyjádření svých pocitů a nálad, využívat své teoretické a praktické dovednosti a znalosti ve svém výtvarném projevu, porovnat a respektovat rozdílné interpretace svých vrstevníků. 3) a. Seznámení žáky s pojmem lineární rovnice. b. Vysvětlení základního tvaru rovnice a předvedení na konkrétním příkladu. c. Naučit žáky převést rovnici na základní tvar. d. Vysvětlit žákům rozdíl mezi rovnicí a rovností a naučit je tyto pojmy rozeznat na příkladech. 4) Žák • Si znovuvybavuje látku, kterou si zapamatoval o tabulkových editorech v předchozích letech. • umí použít složitější vzorce • Umí aplikovat složitější vzorce na tabulky • Umí srovnávat jednotlivé třídící funkce, definovat jejich použití, výhody a nevýhody • Generuje z dat v tabulce graf a dodatečně jej umí upravovat¨ • Rozeznává jednotlivé typy grafů • Umí pojmenovat a uzamknout buňku 5) Za obecné cíle bych určil že žák vysvětlí příčiny a souvislosti vedoucí k Velké francouzské revoluci, co vedlo k jejímu pádu a následnému vzestupu a pádu Napoleonské Francie. Žák dokáže popsat vývoj VFR a jak se její charakter měnil v průběhu vlády a následný zrod a vládu Direktoria. Dalším cílem bych určil že dokáže vidět a určit paralely s VFR a utvářením novodobého českého státu a podobnými situacemi v jiných státech. Žák také dokáže vysvětlit dopad na Napoleonské Francie na Evropu i samotnou Francii a charakterizovat vztah Francouzů vůči Napoleonovi. 6) Téma Tvorba mediálního sdělení (průřezové téma Mediální výchova)v devátém ročníku Uplatníme-li Bloomovu taxonomii na vybraný tematický celek, získáme následnou formulaci vzdělávacích cílů: žák dokáže pojmenovat a popsat slohové postupy, slohové útvary a funkční styly; žák klasifikuje text podle kategorií slohových postupů, slohových útvarů a funkčních stylů; žák dokáže implementovat jednotlivé prvky slohových postupů, slohových útvarů a funkčních stylů do svého autorského textu; žák provede rozbor mediálního textu a rozliší objektivní informace od manipulativních; žák kriticky zhodnotí text a zaujme postoj k manipulativním sdělením; za využití svých znalostí a dovedností žák vytvoří text vhodný k publikování na veřejnosti či v médiích. Plán výuky vybraného tematického celku: Hodina 1. Téma: Tvorba mediálního sdělení Cíl výuky: Rozlišení a charakterizace slohových postupů Dílčí cíle: Zopakování slohových postupů, pochopení slohového postupu úvahového 7) Obecné cíle pro tematický celek „Starověk - antické státy - starověké Řecko“ dle Bloomovy taxonomie: · Žáci pochopí význam Řecké kultury a její vliv na vývoj Evropy. (rovina porozumění) · Žáci se dokáží orientovat na mapě starověkého Řecka. (rovina zapamatování) · Žáci dokáží vyjmenovat některé z řeckých bohů. (rovina zapamatování) · Žáci pochopí význam demokratického státního zřízení. (rovina porozumění) · Žáci budou schopni zhodnotit vliv písma na vzdělanost a kulturu. (rovina porozumění) · Žáci dokáží vyjmenovat některé z řeckých městských států. (rovina zapamatování) · Žáci budou schopni jmenovat významné historické osobnosti starověkého Řecka. (rovina zapamatování) Dílčí cíle pro tematický celek „Starověk - antické státy - starověké Řecko“ dle Bloomovy taxonomie: · Žáci budou schopni pomocí mapy starověkého Řecka identifikovat umístění paláce Knóssos a města Mykény a uvést zda byly tyto dvě místa v nějakém kulturním, společenském nebo obchodním vztahu. Pokud místa naleznou a uvedou alespoň jeden vztah, bude odpověď uznána. (rovina aplikace) · Žáci budou schopni porovnat a posoudit postavení otroka a občana městského státu Sparta, kdy učitel náhodně určí žákům jednotlivé role a dále jim bude ústně předkládat různé situace, ve kterých se budou nacházet, např. válka, mír, hladomor atd. Zjištěné výhody a nevýhody si žáci poznamenají do sešitu a poznámky budou moci použít při společné debatě. Pokud bude žák schopen určit 3 situace, kdy si otrok a občan nebyli rovni, bude jeho odpověď dostačující. (rovina analýzy a hodnocení) · S použitím vytištěného obrázku s výjevem ze života Řeků bude žák schopen rozlišit jednotlivé postavení ve společnosti zobrazených postav a dále specifikovat kritéria, která ho k danému rozhodnutí vedla. Pokud žák nalezne na obrázku alespoň 4 různá společenská postavení a u každého uvede alespoň 1 kritérium, které ho k rozhodnutí vedlo, bude jeho odpověď dostačující. (rovina analýzy) · Žáci budou schopni na základě analýzy vizuálních atributů určit, o jakého řeckého boha se na daném vyobrazení jedná. (rovina analýzy) · Žáci budou schopni k sobě přiřadit znaky městských států Athény, Sparta a Théby k místům na mapě a tato spojení zdůvodnit. (rovina porozumění) · Žáci budou umět po zhlédnutí videoukázek rozeznat, zda se jedná o naučný nebo zábavní materiál a svoje rozhodnutí budou umět zdůvodnit. (rovina analýzy) · Žáci budou umět popsat výzbroj řeckého hoplíty, z čeho mohly být dané části vyrobeny a k čemu sloužily. (rovina porozumění) 8) Člověk a společnost vychází z RVP výstupu „zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají“[1] Tento celek zahrnuje učivo důležité kulturní instituce.[2] Co se týče očekávaných výstupů z RVP, dle Bloomovy taxonomie žák dokáže zhodnotit nabídku kulturních institucí – vytvořit si svůj názor. Dále z této nabídky sám vybírá akce, které jsou podle něj z nějakého důvodu zajímavé. Umí vysvětlit na čem staví svůj názor. Během tohoto tematického celku se žák orientuje v pojmech kultury, prokazuje znalost kultury ČR a svého města. Specifičtěji žák umí vysvětlit pojmy související s kulturou. Dokáže na příkladech demonstrovat svou znalost památek, zvyků a osobností ČR. V neposlední řadě dokáže rozhodnout, které akce jej zajímají a zhodnotit jejich přínos kultuře. 1. hodina – Žák dokáže vysvětlit pojmy kultura, umění, náboženství. Ověření pracovním listem. 2. hodina – Žák dokáže objasnit, co to jsou památky a zvyky, dokáže uvést příklady konkrétních památek a zvyků ČR. Dokáže zvyky zařadit k jejich geografickému původu. Ověření testem. 3. hodina – Žák dokáže určit důležité osobnosti České republiky, zhodnotit jejich přínos ČR. Ověření prezentací žáků. 4. hodina – Žák dokáže určit kulturní instituce v Brně, vysvětlit jejich přínos. Ověření diskuzí. 5. hodina – Žák dokáže zhodnotit kulturní akce v Brně – dokáže vybrat jednu akci, která jej zajímá a zdůvodnit proč zrovna tato. Ověření prezentací žákova názoru, popř. diskuzí. 9) Úroveň Obecné cíle Dílčí cíle Zapamatovat osvěží si dosavadní znalosti rozvine slovní zásobu osvojí si slovní zásobu spojenou s vesmírem a horoskopy Porozumět porozumí nové gramatické konstrukci je schopen vysvětlit, kdy je vhodné použít budoucí čas prostý Aplikovat správně aplikuje gramatickou konstrukci a slovní zásobu používá budoucí čas prostý a slovní zásobu ve správném kontextu Analyzovat umí analyzovat formu gramatické konstrukce zná rozdíl mezi going to a will Hodnotit vyhodnocuje použitelnost různých forem gramatické konstrukce rozlišuje kdy je vhodné použít going to a kdy will Tvořit využívá gramatické konstrukce k úkolu z reálného života plánuje svoji budoucnost za pomoci nabyté slovní zásoby a gramatiky 10) o žák vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím – očekávanými výstupy v rámci ŠVP jsou: žák rozlišuje tělesné, duševní a sociální zdraví, dovede vysvětlit souvislosti mezi nimi, žák uvede faktory ovlivňující zdraví, žák chápe hodnotu zdraví - Učivo: změny v životě člověka, tělesné, duševní a společenské změny, tělesná a duševní hygiena (osobní, intimní, otužování, denní režim) - Mezipředmětové vztahy: OSV – Psychohygiena o žák vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví, žák posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví – očekávanými výstupy v rámci ŠVP jsou: žák posoudí význam odpovědnosti za vlastní zdraví a zdraví druhých, žák určí, které způsoby chování mohou ohrozit zdraví, žák se aktivně podílí na podpoře a ochraně svého zdraví - Učivo: zdravý způsob života a péče o zdraví, vliv vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví, zdravý životní styl o žák usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví - Učivo: žák vysvětlí význam aktivního přístupu ke zdraví, žák zhodnotí zásady zdravého životního stylu a aktivní podpory zdraví, žák charakterizuje pojem prevence a uvede její význam Plán hodin spolu s cíli: 1. hodina: Změny v životě člověka, tělesná a duševní hygiena - Prezentace látky a kontrolní otázky na závěr → znovuvybavovat - Žák má za úkol rozlišit tělesné, duševní a společenské změny → rozlišovat 2. hodina: Zdravý způsob života a péče o zdraví, vliv vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví, zdravý životní styl - Žák má za úkol uvádět příklady zdravého a nezdravého způsobu života → doložit příklad - Žák má za úkol vymyslet příklady lidí spolu s jejich návyky (stravovacími, pohybovými, závislostmi) a dále prezentovat, co je pro tyto lidi prospěšné a co ne → implementovat 3. hodina: Zdravý způsob života a péče o zdraví, vliv vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví, zdravý životní styl - diskuze o kuřáctví, alkoholismu, závislostech, … → posuzovat - návrhy na řešení kuřáctví, alkoholismu, špatného stravování, … → projektovat 11)dějepis, prima Mezi obecnější cíle patří zejména obecné povědomí žáka o historii jako celku, znalost míst shromažďování památek či vytvoření časové přímky. Dílčí cíle pak budou navazovat na ty obecné: žák porozumí historickým pojmům a dokáže je interpretovat, žák dokáže vyjmenovat různé druhy poznatků a historických pramenů, žák vyjmenuje místa shromažďování pramenů ve svém okolí, žák vytvoří časovou přímku a zaznamená časové údaje na tuto přímku. 12) Obecnější cíle pro tematický celek Směsi a jejich aplikace do několika vyučovacích hodin 1. hodina – žák poznává a zapamatovává si pojmy směs, homogenní a heterogenní směs (emulze, suspenze, pěna, aerosol), roztok (nasycený), vzduch a voda jako směsi 2. hodina – žák dokáže na základě ukázek identifikovat směsi a pojmenovat ukázky; přiřadit vlastnosti; žák poznává a zapamatovává si nové rozšiřující pojmy destilace, filtrace, krystalizace, usazování a sublimace 3. hodina – žák si osvojuje, kopíruje a opakuje proces výpočtu hmotnostního zlomku 4. hodina – žák umí používat hmotnostní zlomek, kategorizaci směsí a způsob oddělování směsí (filtraci) při laboratorní práci 5. hodina – žák je schopný interpretovat výsledky laboratorního cvičení a popsat postup, který používal 6. hodina – žák si ve své laboratorní práci dokáže najít chyby na základě porovnávání a spolupráce s ostatními žáky; žák dokáže navrhnout lepší a optimálnější průběh své práce v laboratoři, žák dokáže svoji práci v laboratoři zhodnotit 13) Demokracie, demokratický způsob řízní státu, demokratické principy: · Žák definuje pojem demokracie. · Žák vlastními slovy vysvětlí, co to demokracie je. · Žák objasní znaky demokratického způsobu řízení státu. · Žák vysvětlí základní demokratické principy. · Žák rozezná rozdíly mezi demokratickým způsobem řízení státu a nedemokratickým. · Žák uvede příklady demokratických a nedemokratických států. · Žák uvede klady a zápory demokratického způsobu řízení státu. 14) Anglický jazyk (6. třída) Téma: Tématické okruhy; učivo:rodina (strana 37) obecné cíle: - definuje pojem rodina a popíše vztahy v ní - aplikuje učivo na blízký příklad dílčí cíle: - pojmenuje všechny členy své rodiny a vysvětlí pojem nukleární rodiny - pojmenuje všechny členy rodiny anglicky - uspořádá členy své (nebo známé) rodiny do rodokmenu a orientuje se v něm - vytvoří rodokmen vlastní rodiny a dokáže ho odprezentovat 15) Naše vlast, v ŠVP pro šestý ročník ŠVP ZV v tomto tematickém celku popisuje dva výstupy: • Žák objasňuje účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání. • Žák rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu.“ (Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2018, s. 222) Tyto výstupy by mohly být rozšířeny o další – dílčí cíle dle Bloomovy taxonomie: 1. Výstup: ➔ Žák pozná všechny symboly našeho státu. (1. Znalost) ➔ Žák reprodukuje historii symbolů našeho státu. (1. Znalost) ➔ Žák vysvětlí význam symbolů. (2. Porozumění) ➔ Žák ví, kdy a za jakým účelem se používají. Dokáže popsat a demonstrovat toto použití. (3. Aplikace) ➔ Žák uvede klady a zápory využití vlajky v běžném životě. (5. Hodnotící posouzení) V afektivní rovině je pak třeba zmínit národní hrdost. 2. Výstup: ➔ Definuje vlastenectví a nacionalismus (1. Znalost) ➔ Dokáže uvést vlastní příklady projevů vlastenectví a vlastní příklady nacionalismu (3. Aplikace) ➔ Zhodnotí a argumentuje mezi odlišnostmi vlastenectví a nacionalismu a jejich pomyslnou hranicí. (5. Hodnocení) 16) Anglický jazyk, 8. ročník Učivo - modální slovesa must/mustn’t, should/shouldn’t - vyjádření povinnosti, zákazu a doporučení Výstupy - žák řekne co se musí a nesmí dělat - žák rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně - žák se zeptá na základní informace a adekvátně reaguje - žák vyhledává požadované informace v jednoduchých každodenních materiálech - rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich požadované informace - žák napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny volného času a dalších osvojovaných témat 1. Hodina Cíle: Žák dokáže porozumět krátkým textům a vytáhnout důležité informace 2. Hodina Cíle: Žák porozumí slovesům must/mustn’t, should/shouldn’t. Žák dokáže vyjádřit povinnost, zákaz a činnost co by měl dělat. 3. Hodina Cíle: Žák dokáže porozumět krátkým poslechovým textům. Žák dokáže aplikovat gramatickou strukturu na aktuální dění a porovnat, co se může a nemůže dělat v jednotlivých zemích. 4. Hodina Cíle: Žák napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny volného času a dalších osvojovaných témat Žáci shrnou aktuální dění s využitím probírané struktury 17) Aprobační předmět: zeměpis Tematický celek: Regiony světa – Světadíl Evropa– Jihovýchodní Evropa Žák: 1) Určí polohu makroregionu 2) Určí, které státy zasahují do makroregionu 3) Vyjmenuje typické charakteristiky a znaky států dané oblasti plynoucí z jejich geografické polohy 4) Zdůvodní výhody/nevýhody umístění států v dané oblasti 5) Zhodnotí vliv klimatu na přírodní poměry v různých částech dané oblasti 6) Vyjmenuje hlavní odvětví zemědělství a průmyslu v dané oblasti s ohledem na jejich geografickou polohu 7) Zdůvodní rozložení obyvatelstva v souvislosti s občanskými a náboženskými konflikty 8) Vyjmenuje hlavní příčiny a důsledky migrační krize 9) Je schopen interpretovat a dále předávat získané informace. 18) Tematický celek – Amerika Návaznost na kurikulum – 8. ročník, Regionální geografie – makroregiony světa VÝSTUPY Žák: · Lokalizuje na mapě daný světadíl, přírodní poměry, jednotlivé regiony, vybraná sídla a státy. · Charakterizuje přírodní podmínky (povrch, podnebí, vodstvo, vegetace). · U obyvatelstva rozlišuje rozdíly v rase, užívání jazyka, kultuře a náboženství. Dokáže analyzovat vybrané dynamické znaky obyvatelstva. · Dokáže zhodnotit a porovnat životní úroveň obyvatelstva a hospodářskou situaci v jednotlivých státech a regionech na základě socioekonomických ukazatelů. · Uvede konkrétní příklady přírodních a společenských problémů daných regionů. Chápe jejich příčiny, navrhuje možná řešení. Žák: 1) Určí polohu makroregionu 2) Určí, které státy zasahují do makroregionu 3) Vyjmenuje typické charakteristiky a znaky států dané oblasti plynoucí z jejich geografické polohy 4) Zdůvodní výhody/nevýhody umístění států v dané oblasti 5) Zhodnotí vliv klimatu na přírodní poměry v různých částech dané oblasti 6) Vyjmenuje hlavní odvětví zemědělství a průmyslu v dané oblasti s ohledem na jejich geografickou polohu 7) Zdůvodní rozložení obyvatelstva v souvislosti s občanskými a náboženskými konflikty 8) Vyjmenuje hlavní příčiny a důsledky migrační krize 9) Je schopen interpretovat a dále předávat získané informace. 19) -rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa -lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny -porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států -zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich 20) 1. ZAPAMATOVAT - žák si zapamatuje, co je to buňka, pletivo, tkáň - žák si zapamatuje rozdíly mezi buňkou rostlinnou a živočišnou - žák si zapamatuje jednotlivé organely buňky 2. POROZUMĚT - žák dokáže objasnit pojem buňka - žák rozumí rozdílům mezi buňkou rostlinnou a živočišnou - žák ví, jak pracovat při pozorování mikroskopem 3. APLIKOVAT - žák dokáže pozorovat buňku mikroskopem - žák dokáže vysvětlit funkce jednotlivých organel buňky 4. ANALYZOVAT - žák dokáže rozeznat jednotlivé organely buňky - žák dokáže rozeznat buňku rostlinnou a buňku živočišnou 5. HODNOTIT - žák zhodnotí důležitost učiva o buňce 6. TVOŘIT - žák je schopen realizovat pozorování mikroskopem 21) Tematický celek: Život v rodině, 6. ročník. Cíle (dle Bloomovy taxonomie): 1. definuje pojmy rodina, rodokmen, vztah, zvyklost, komunikace, konflikt popíše vztahy v rodině a jejich podoby vysvětlí význam náhradní rodinné péče, vyjmenuje některé typy definuje manželství a registrované partnerství vyjmenuje rodinné povinnosti můžu a žen určí způsoby řešení konfliktu a zásady správné komunikace 2. vlastními slovy popíše význam rodiny vysvětlí některé důvody rozdílnosti rodin uvede příklady českých rodinných zvyklostí a rituálů objasní důležitost správné komunikace a řešení konfliktu 3. demonstruje rodinné zvyklosti na vlastních příkladech ze života aplikuje zásady komunikace v konkrétních situacích orientuje se v označení členů užší i širší rodiny použije základní způsoby chování při konfliktu na konkrétních situacích 4. porovná rozdíly českých rodinných zvyklostí se zvyklostmi své rodiny rozliší užší okruh rodiny od širšího rozliší dobrý způsob komunikace od špatného porovná rodinné povinnosti muže a ženy 5. zdůvodní důležitost rodiny zhodnotí postavení muže a ženy v rodině srovná dobrý způsob komunikace se špatným 6. vytvoří rodokmen své vlastní rodiny kombinuje zásady komunikace se způsoby řešení konfliktu ________________________________