HISTORICKÁ KRAJINA „Jestliže se podíváš z nějakého vyššího kopce, třeba z Řípu, Bezdězu nebo ze Sedla na českou zemi, budeš si myslet, že vidíš nějakou hodně velikou zahradu. Tak je všecko do kousíčku obděláno a v barvách se střídá bílá s červenou. Obdělaná pole mají velmi tmavou barvu. Úrodnostní vynikají Čechy i nad sousední končiny.“ Bohuslav Balbín: Miscellanea historica regni Bohemiae (2.pol.17.st.) Krajina jako „theatrum mundi“ •Krajina = výřez z krajinné sféry, která je prostorem průniku FG sfér a společensko – hospodářské sféry. •V průběhu staletí se krajina významně proměnila. •Převažuje tzv. kulturní krajina – pozměněná lidskou činností (pozitivně či negativně) •Česká krajina náleží do komplexu evropských krajin, v současnosti převážně k typu evropských polních krajin. •Historická krajina, krajina minulosti, fenomén, módní téma – „paměť krajiny“, „duše krajiny“. Tento pojem vyjadřuje to, co se z minulé krajiny dochovalo i to co se k proměnám krajiny dochovalo v historických pramenech •Britský historik Frederick William Maitland přirovnal již na konci 19. století KRAJINU k palimpsestu (pergamenový dokument, který se pro svoji vysokou pořizovací hodnotu používal tak, že původní text se vyškrábal a psal se přes něj jiný) •Krajina jako „theatrum mundi“ představuje jeviště událostí a procesů, odehrávajících se v čase, kde člověk a společnost nepřichází a neodchází, ale trvale jsou. Je souborem doložených reliktů, významných ve smyslu zachování kulturního dědictví země. •Krajinnou problematiku, vývoj a proměny krajiny v minulosti studují archeologové, historikové, geografové, kartografové, historičtí geografové, krajinní ekologové, botanikové, geologové, historikové umění, urbanisté, zahradní architekti, památkáři a řada různých institucí, spolků. •Podoba historické krajiny z různých období je v současné krajině zachována díky větším i menším stopám, skrytým či dobře viditelným. Při zásadnějším poškození krajiny (např. těžební oblasti) někdy zcela mizí. • Stopy historických krajin •Pod povrchem – archeologické nálezy, na povrchu jsou to nápadné změny reliéfu (úvozy cest, nepatrné zbytky hradů a předhradí, železniční náspy, hráze zaniklých rybníků, zbytky opevnění. •Dále náletová, výsadbová, tvarovaná zeleň (parky, aleje, sady, průsmyky, průhledy). •Sídla a jejich historické půdorysy, architektonické komplexy – městská jádra, hrady, zámky, kláštery, kostely), hospodářské objekty (důlní díla, mlýny, cihelny, sklárny, cukrovary, továrny), vodohospodářské stavby (kanály, nádrže, přehrady, zdymadla), drobná krajinná architektura (křížky, kapličky, altánky, rozhledny, popraviště aj.). V krajině se otiskly také bitvy, migrace, obchodní cesty. •Stopy historické krajiny odkrýváme různým způsobem: archeologickým výzkumem, leteckým snímkováním, laserovým skenováním krajiny, prostřednictvím pomocných věd historických, skrze kartografii či obrazové prameny. • Hledání historických krajin •Krajinu a její proměny studujeme jako komponovaný celek, ale i jednotlivé krajinné prvky. •RELIÉF –zásadní změny tvarů zemského povrchu až do 19. st. minimální, nejzásadnější proměny spojeny s těžbou. •KLIMA – dnes v popředí zájmu – klimatické změny v minulých staletích zachycují klášterní diária, pamětní knihy, kroniky aj. •ZELEŇ – rozsah lesů, luk, pastvin, proměny kultur •VODOTEČE – vodní toky před a po regulaci, meandry, nové vodní plochy •ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA – rozsah, využití, úbytky a přírůstky, hospodářské objekty v krajině •SÍDLA – vznik, růst, změna půdorysů, vliv na tvářnost krajiny •KOMUNIKACE – historické i současné suchozemské a vodní cesty, železnice, silnice, dálnice, polní cesty, stezky •VÝVOJ a PROMĚNY místního a pomístního názvosloví • Rámcové mezníky a hlavní etapy krajinného vývoje v českých zemích •Původní krajina – z velké části zalesněná •13. století – velké strukturální změny •- odlesňování, kolonizace, zakládání měst •- osídlení postupovalo z nížin kolem vodních toků do vyšších zalesněných poloh •-narůstá počet obyvatel, rozvíjí se zemědělství a řemesla •Otevření stříbrných dolů (Jihlava, Kutná hora) •Řeky měnily svá koryta a meandrovaly (vlivem eroze, povodní, přívalových dešťů apod.), jednoduchým přehrazováním se vytvářely první nádrže, rybníky •Přibývalo komunikací (silnic, stezek,cest) • 16. století – rybniční soustavy Jižní Čechy – Českobudějovická a Třeboňská pánev, východní Čechy Jan Dubravius: dílo De piscinis (O rybnících), 1547 Česká barokní krajina •Je středoevropským fenoménem. Organizovaná krajina, ekonomicky účelná a estetická, vyjadřující harmonické propojení člověka s přírodou. Její proměny vycházely ze zavádění nových plodin, vysušování rybníků, odlesňování ve spojení s rozvojem sklářství, hutnictví, důlního podnikání, přibylo velké množství sakrální architektury, mnohé kostely, kaple, Boží muka zásadně určují ráz krajiny dodnes. •Nejvýznamnější příklady: •Raně barokně komponovaná krajina Jičínska (vévoda Valdštejn) •Mikulov (kardinál Ditrichštejn) •Kuks (hrabě Špork) •Veltrusy, Krásný Dvůr Druhá polovina 19. století •Industrializace, urbanizace, rozmach dopravy •Železnice •Urbanizace s prudkým nárůstem obyvatelstva •Polarizace českých zemí na průmyslový sever, SZ a západ a převážně zemědělský jih, JZ, JV • 20. století: krajina jako odraz mocenských zájmů •V krajině se více, než dříve odráží politické dění, vědeckotechnický pokrok, nové hospodářské trendy, ale také vysídlování a nové osídlování pohraničních oblastí. Rostla města, necitlivě kontrastovala s okolní krajinnou sídliště. Zvláštní dopad na krajinu měla kolektivizace, přeceňování některých odvětví průmyslu a následná devastace (úhelné pánve) nebo pobyt sovětských vojsk po roce 1968. •-narušena autoregulace krajiny •-novotvary reliéfu Současnost: •Struktura současné kulturní krajiny ČR je tvořena základními krajinnými typy •Městskou krajinou •příměstskou krajinou •Venkovskou krajinou • •estetická hodnota krajiny často ustupuje do pozadí – příklad region Austerlitz – napoleonské bojiště (zásobovací sklady, stavby zemědělské velkovýroby, dopravní stavby) •Pozitivní proměny – Mostecko – vědomá rekultivace a obnova krajiny (nová jezera, zeleň) • • •Přílohy k zamyšlení a komparaci: Památná hora Říp i přes malou výšku vévodí rovinaté krajině severně od Prahy, u Roudnice nad Labem C:\Users\Miholaj\Desktop\NKP\IMG_20180330_1850107.jpg Nepatrné zbytky hradu RONOV severně u Brna (mezi Útěchovem a Adamovem) odhalíme podle nápadných změn reliéfu připomínající někdejší jádro hrádku, hradby a příkopy. C:\Users\Miholaj\Downloads\IMG_20200317_1707348.jpg Nejstarší pohled na Brno zachycuje holý kopec Špilberk, lesy, louky a vinice za hradbami města a vlevo dole také městskou šibenici (dnes by se nacházela poblíž ulice Křenová) E:\My Passport\1. Brno - NŠ\13.jpg Brno v barokních hradbách (dnes už jen malé pozůstatky, např. na ulici Husova, poblíž MMB) C:\Users\Miholaj\Desktop\Brno.JPG Zalesněný Špilberk je dílem romantismu a budování parků v 19. století. E:\My Passport\1. Brno - NŠ\10.jpg Sídliště (na snímku Bohunice, částečně Starý a Nový Lískovec), „nezbytný prstenec“ kolo našich měst ve 2. polovině 20. století. E:\My Passport\1. Brno - NŠ\Let balónem 2006\Let balónem 2006 020.jpg Renesanční zámek Bučovice, s manýristickými interiéry, má jednu z nejstarších dochovaných zahrad, tzv. italského stylu E:\VERBATIM HD\My Passport\Bučovice 002.jpg Zámek KRATOCHVÍLE E:\My Passport\A 91 2011-07-28 Praha - výstava Rožmberkové, 27.7.2011\Praha - výstava Rožmberkové, 27.7.2011 082.JPG Rybník svět (3. největší rybník) a město Třeboň (s kostelem sv. Jiljí, ale ještě bez zámku bez Schwarzenberské hrobky na protilehlé straně. E:\My Passport\A 91 2011-07-28 Praha - výstava Rožmberkové, 27.7.2011\Praha - výstava Rožmberkové, 27.7.2011 070.JPG Rožmberk – největší rybník (Třeboň v dolní části) E:\My Passport\A 91 2011-07-28 Praha - výstava Rožmberkové, 27.7.2011\Praha - výstava Rožmberkové, 27.7.2011 071.JPG Mikulov – hlavní sídlo Ditrichštejnů se podařilo zachovat v nádherném souladu s okolní přírodou Pálavy, jak ho budoval kardinál Ditrichštejn. E:\My Passport\1) NKP ČR - nově 2009\Památky mimo seznam NKP\Ditrichstein\Ditrichstein 001.jpg Mikulov se Svatým kopečkem (vlevo) má ducha, který mu vtiskl František kardinál z Ditrichštejna podle italských vzorů, i dnes. E:\My Passport\1) NKP ČR - nově 2009\MPR\Mikulov (2).JPG Velmi se proměnilo bělohorské bojiště, především zástavbou. Němým svědkem bitvy zůstal letohrádek Hvězda, kolem něj se dochovala původní obora Hvězda. C:\Users\Miholaj\Downloads\IMG_20191120_1133223.jpg Barokně komponovanou krajinu Jičínska i město samotné jsou na ose, kterou zvýrazňuje několik kilometrů dlouhé lipořadí. J:\Český ráj - duben 2007 053.jpg