te m a
Meli
jsme se
branit?
Co vsechno se
mohio Stat, kdyby
se Ceskoslovensko
V roce 1938 postavilo
Hitlerovi silou
JAN H. VITVAR
Neprojdou! (Kulometne hni'zdo Ceskoslovenske armady behem zarijove
mobilizace kdesi v pohranici - vojaci maji na hiavach prilby zbyle
ve skladech jeste po rakousko-uherske armade)
tema
e to neustale se opakujici otazka novodobych cesl^^ch dejin.
Meli jsme se v roce 1938 branit? Naposledy ji znovu otevfel sef
nakladatelstvi Academia a autor nekolika uspesnych pruvodcu
nasi historii Jifi Padevet. „Meli. A to i presto, ze bychom se
neubranili. Valka by stala mnoho zivotu, zfejme i mezi civilisty,
zeme by utrpela nemale materialni skody. Nebyla by ale
zlomena pater tohoto naroda. Nezustaly by tady stovky tisic
muzu, jejichz odhodlani postavit se zlu bylo jednim rozkazem
smeteno," napsal nedavno v Hospodafskych novinach a dodal,
ze podvoleni se mnichovske dohode bylo „kapitulaci svedomi".
Zkusme se tedy vratit do zafi 1938 a hypoteticky si pfedstavit,
CO by se delo, kdyby se ceskoslovenska armada z hranic
po mnichovske konferenci nestahla bez boje. A jakou cenu bychom
asi za toto uchovani si svedomi zaplatili.
Dali jsme si na ne
Ceskoslovenskou obranyschopnost tehdejsich dnu zmapovalo
po revoluci nepfeberne publikaci venovanych prvorepublikove
armade. Jednou z poslednich je kniha Jifiho Suchanka a Jaroslava
Benese Mobilizace vefotografii. Dvojice historiku v ni detailne
popisuje chvile nejvetsiho vzepeti vojska ve dnech, kdy
vrcholila mezinarodni jednani vedouci ve finale k mnichovske
dohode. Mobilizaci vyhlasil 23. zafi 1938 ve 22.30 rozhlas
behem schuzek Adolfa Hitlera s britskym
premierem Nevillem Chamberlainem. Pod velenim
hlavniho velitele Ludvika Krejciho se meli
ke svym jednotkam behem 48 hodin dostavit zaloznici,
aby armadni sily navrsili na maximalni
stav.
V zemi se nasledujici dva dny prakticky zastavil
vlakovy provoz pro civilisty, veskere spoje byly
vyhrazeny pro armadu. Plnych 126 tisic zalozaku
vyzvu k mobilizaci neuposlechlo (slo pfevazne
o pfislusnikyjazykovych mensin v cele s ceskymi
Nemci, ktefi nemeli mnoho duvodu citit k mlade
republice loajalitu az za hrob - a i tak jich drtiva
vetsina narukovala). Pfesto mohla 25. zafi armada
ohlasit, ze ji aktualne tvofi 1127 000 pine ozbrojenych muzu.
S onou „plnosti" to vsak bylo velmi relativni.
Ceskoslovenska armada se totiz zacala modernizovat pozde.
Jeji pfizpusobovani se Hitlerovym cim dal agresivnejsim silam
se rozbehlo az zhruba od roku 1937.Tehdy se zacal kolem hranic
stavet hlavni pilif obrany, takzvana betonova hranice. Bezpecnost
repubUky melo po vzoru francouzske Maginotovy linie
zajistit 1276 tezkych a 15 463 lehl^ch bunkru, ktere mely
V prvnich dnech uderu zadrzet hlavni napor utocnika, umoznit
soustfedeni sil na Morave (pfipadne ustup na Slovensko)
a poskytnout cas pfi cekani na pfichod spojencu z Velke Britanie
a Francie.
Spolecnymi silami pak mel byt proveden protiutok, ktery by
zahnal nacisty zpatky na jejich lizemi. V planech se pocitalo
i s pfipadnou pomoci Sovetskeho svazu, s jehoz podporou by
k rozhodujicim bitvam mohlo dojit zhruba mesic po zacatku
valky nekde u bfehu nemecke feky Ryn.
Dokonceni zivotne duleziteho pevnostniho pasma vsak
bylo planovano az na rok 1951. V kritickem zafi 1938 bylo
hotovo pouze 21 procent tezkych objektu, a to jeste bez hlavni
vyzbroje v podobe dalekonosnych houfnic chranicich uzemi
okolo pevnosti. Kdyz doslo k mobilizaci, pfed vetsinou z pevnosti,
na kterych casto jeste ani nestacil zaschnout beton,
stala obycejna polni dela kryta dfevenymi fosnami. Lehkych
bunkru, takzvanych fopiku, byly dokonceny dve tfetiny, cili
zhruba deset tisic.
Armade navic chybely protitankove pusky, ktere byly nutne
ke zpomaleni nejvetsi nemecke hrozby, tankoveho vojska,jez
dosahovalo poctu pfes tfi tisice lehkych a stfednich tanku. Cechoslovaci
meli pouze 300 lehkych tanku, jejichz konstrukce
nemohla proti nemeckym strojum obstat. Protiletadlove delostfelectvo
prakticky neexistovalo, s nemeckymi stihackami
a obavanymi stfemhlavymi bombardery se mohly utkatjen zastarale
dvouplosnilg/^bezjakehokoli pancefovani (i zde se vpfipade
vallg^ pocitalo se zahranicni pomoci). Na rozdil od Nemcu
Cechoslovaci nedisponovali ani vysadkafi, ani oddily pracujicimi
s chemickymi latkami.
Tohle byl ve skutecnosti stav vyzbroje, kterou si demonstrujici
davy vymohly na vlade v pfedvecer vyhlaseni vseobecne mobilizace
volanim zoufalych danovych poplatniku: „Dejte nam
zbrane, dali jsme si na ne!"
Dilo zdraveho rozumu
Ceskoslovensko pfijalo mnichovskou deklaraci pfesne tyden
po mobilizaci, 30. zafi 1938. Behem nasledujicich
hodin se bez boje stahlo z hranic. Vojaci tak
nemeli sanci ukazat, jak dlouho by se svym omezenym
zbrojnim arzenalem dokazali Nemecku
vzdorovat. Vzhledem k situaci repubHky sevfene
mezi tfi nepfatelske staty (Mad'arsko i Polsko
byly po vzoru Nemecka rozhodnute si tez zabrat
pohranicni uzemi obyvane svymi mensinami)
a absenci zahranicni pomoci by byl prubeh valky
zfejme velmi kratky a na ceskoslovenske strane
by si vyzadal obrovske obeti.
Jak velke? O tom se historici pfou prakticl^ uz
od roku 1938. Ve hfe byla spousta promennych,
ktere mohly situaci radikalne zmenit na nasi
i na nemecke strane. V pfipade Ceskoslovenska bylo pochopitelne
nejvetsi otazkou, zda by se Britanie, Francie ci Sovetsky
svaz do boju po vypuknuti valky nakonec pfece jen nezapojily
(nasledujici zkusenost nemecke invaze do Polska ovsem
V pfipade SSSR vyvolava spor o to, po boku koho by vychodni
mocnost ve valce stala). A v pfipade Nemecka se nabizi hned
nekolik hypotez, jez by jeho sance na uspech zasadne snizilynapfiklad
ze by se veleni jeho armady, ktera jeste nebyla zcela
pfipravena na boj, mohlo vzepfit svemu hlavnimu veliteH {vi-z.
text V tomto cisle na str. 59-62).
Pokud by ale zustaly karty rozdane tak jako v zafi 1938
i nasledujici dny a tydny, byl by prubeh konfliktu jednoznacny
Dokonceni
zivotne
duleziteho
pevnostniho
pasma bylo
planovano az
na rok 1951.
16 R E S P E K T 3 8 | 17. - 23. ZARI 2018
a nutne by skoncil fatalni prohrou. Z ceskych historiku se
tuto teorii jako prvni odvazil pubhkovat JanTesaf v roce 1989
V dnes uz legendarni studii Mnichovsky komplex cili Pftspevek
k etologii Cechu. Po rozebrani chmurneho stavu nasi armady
V ni dosel k pfesvedceni, ze „rozhodnuti nebojovat bylo dilem
zdraveho rozumu" a ze za tento rozum vdecime tehdejsimu
prezidentovi Edvardu Benesovi. Protoze ten mel jako
vrchni velitel armady nejiepsi pfehled o tom, v jake kondici
se nachazi. A kdyz si uvedomil, co by nas cekalo, nafidil ji radeji
slozit zbrane.
Co by se stalo, kdyby tak Benes neucinil, na tom se historici
neshoduji. A snazi se do teorii ani nepoustet s argumentem, ze
tohle „co by kdyby" neni vedecka disciplina. Jak by tedy prubeh
vall^^ s Nemeckem mohl na podzim 1938 vypadat?
Praha hori
Kdyz po neuspesne mnichovske konferenci v zapadnich Cechach
nedaleko Chebu padnou v pohranicni pfestfelce prvni
vojaci wehrmachtu, ktefi v ramci fizene provokace „omylem"
vstoupi na nase uzemi. Hitler Ceskoslovensko obzaluje z terorismu
vuci svym obyvatelum a nemeckym jednotkam da povel
k litoku. Jeho hlavni sile v Cechach vzdoruje I . armada, ktera
se opira o pevnostni pasmo. Klicovou praci odvadi ale pouze
relativne dokonceny usek na Nachodsku: ostatni pevnosti se
po ostfelovani rychle ocitaji v izolaci, Nemci po zniceni del
stojicich pfed bunkry pevnosti obchazeji a ze zapadu, severu
a jihu se spatne branitelnymi liseky vali do zeme.
I . armada se tedy podle planu rychle stahuje do Povltavi,
kde obsazuje pfipravene male pevnustky a umozfiuje tak Praze
RESPEKT.cz 17
Nedokoncene... (Lehke opevneni v Krkonosi'ch)
pfipravit se na evakuaci. Hlavni mesto je ovsem mezitim uz
bombardovano. Nepfatelskym letadlum nema kdo vzdorovat,
ceskoslovenske dvouplosniky jsou behem prvnich par hodin
zniceny i se svymi elitnimi letci mnohem modernejsimi nemeckymi
stihackami. Bojuje i 11. armada branici na severni Morave
prumyslova mesta a IV. armada operujici v jiznich Cechach
a na jizni Morave, odkud do zeme pronikaji tanky z anektovaneho
Rakouska. Mlci zatim pouze zbrane I I I . armady, ktera je
na Slovensku pfipravena celit Mad'ariim.
Cechy o sve pohranici pfichazeji (az na osamocene se branici
pevnosti) behem nekolika dnu. A to i kvuli ocekavane zrade
nemeckych krajanu - vcetne castych dezerci jiz mobilizovanych
zalozaku -, ktefi ochotne pomahaji wehrmachtu odhalovat
ceskoslovenske bunkry a polohu pfesunujicich se jednotek.
Kdyz se vojaci mlade republiky pfi iistupu dostanou k Vltave,
na obzoru mohou videt kouf stoupajici z hofici Prahy.Tenci se
zasoby munice, zasobovani potravinami po utocich nemeckych
stfemhlavych bombarderu na silnicni uzly kolabuje.
Hofici Prazsky hrad opousti prezident Edvard Benes, ktery
s vladou prcha na Slovensko, kam uz byly pfedtim pfesunuty
korunovacni klenoty. Nemci v Praze omylem vybombarduji
Narodni muzeum, protoze si mysli, ze v nem sidli rozhlas. Kdyz
pfijdou na chybu, provedou novy nalet na spravny cil a jediny
...a zastarale. (Sti'hacky Avia B-534)
informacni zdroj v dobyvane zemi uticha. V zemi propuka
chaos, malokdo vi, ktere uzemi jeste patfi pod ochranu domaci
armady a ktere uz ne. Kolony uprchliku smefujici na vychod
pfitom branicimu se vojsku blokuji uz tak pfetizene silnice
a komplikuji mu pfesun na mista, kde by bylo potfeba.
Do konfliktu, zajehoz puvodce je mezinarodnimi autoritami
oznaceno vzdorovite Ceskoslovensko, se i pfes enormni ztraty
na zivotech vojaku i civilistu odmitaji zapojit byvali spojenci.
Francii a Britanii o pomoc z Kosic marne zada Benes a Sovetsky
svaz misto „bratrske intervence" podepisuje s Nemeckem
smlouvu o vzajemnem neutoceni a bez boje obsazuje nechranenou
Podkarpatskou Rus. Do boju naopak vstupuji Polaci, ktefi
armade mladeho statu vpadaji do nechraneneho boku a okamzite
zabiraji Tesinsko.
Kdyz se zemi zacne sifit zprava, ze Praha branena uz jen
civilisty padla, dojde v Brne k ozbrojenemu povstani nemecke
mensiny a nad mestem po par hodinach poulicnich
boju s ceskymi cetniky zavlaje vlajka s hakovym kfizem. Oddil
SS na ceste z Moravske Tfebove do Brna narazi na zidovske
ghetto v Boskovicich, vypali ho a jeho 400 obyvatel
postfili V lese za mestem. Pfes Moravu se mezitim snazi ustupovat
na Slovensko mistni jednotky zdecimovane tydennim
bojem. Benes je odhodlan Hitlerovi vzdorovat tfeba i v ho-
18 RESPEKT 38 1 17. - 23. ZARI 2018
Nez prisia kapitulace svedomi. (Zaiozni'ci odji'zdeji po vyhlaseni mobilizace ke svym bojovym utvarum)
rach - stale doufa, ze se spojenci vrati ke svym slibum a pfijdou
na pomoc.
Jeho plan vsak padne ve chvili, kdy lidr slovenskych autonomistuJozefTiso
Benesovi oznami, ze s Hiderem osobne vyjednava
o pfimefi a vyhlaseni samostatneho slovenskeho statu protektorovaneho
nacisty. Tiso vyhrozuje, ze pokud Benes nekapituluje,
vstoupi na Slovensko mad'arske jednotky, ktere budou se slovenskymi
dobrovolniky likvidovat trosky Ceskoslovenske armady.
Kapitulaci Benes nakonec podepise v Hiderove osobnim vlaku
pfistavenem na kosicke nadrazi; nemeckeho vudce pfi aktu zastupuje
Tiso, nebot' Hider ve stejne chvili necha po Vaclavskem
namesti potupne pochodovat tisice valecnych zajatcu, kterym nafidil,
aby ho zdravili vztycenou pravici. Hlavni velitel porazene
armady Ludvik Krejci spolu s mnoha svymi muzi neuposlechne
a radeji spacha sebevrazdu. Po 14 dnech je valka u konce.
Bilance
Kolik by meU Cechoslovaci obeti? Pfi skutecnem utoku Nemecka
V zafi 1939 na Polsko padlo pfes 65 tisic polskych vojaku,
zajato jich bylo vie nez 400 tisic. Polaci pfitom mobilizovali vicemene
stejny pocet muzujako Ceskoslovensko o rok dfiv. Nemci
meli pfi bezmala dvoumilionovem poctu invaznich vojaku ztraty
kolem deseti tisic muzu. I bez pficteni invaze Rude armady, ktera
po nekolika dnech zautocila na Polsko z vychodu a zajala pfes
200 tisic vojaku,je zfejme, ze ceskoslovenske ztraty by byly vetsi.
Na rozdil od severnich sousedu by totiz domaci uzemi armade
neposkytovalo dostatecny manevrovaci prostor k iistupu
a obeti by dramatick^ pfibyvalo. Pokud by ztraty dosahly „jen"
deseti procent, tedy neco kolem 100 tisic padlych, dalo by se
to z vojenskeho hlediska povazovat za uspech. K tomu je tfeba
pfipocitat desitky tisic mrtvych civilistu, statisice zranenych
a pohfesovanych a v neposledni fade i desitky zidovskych ctvrti
srovnanych se zemi a vymazanych z mapy i se svymi obyvateli.
CUi pojd'me rychle zpatky do reality. Ve skutecnosti ze stavu
pfislusniku ceskoslovenske branne moci a pomocne Straze
obrany statu padly mezi 21. kvetnem 1938 a 15. bfeznem 1939
pfi pfestfelkach s nemeckymi bojuvkami dve stovl^^ lidi. A nasledujici
ztraty ozbrojeneho odboje na domaci, zapadni a vychodni
fronte dosahly zhruba 25 tisic. Ztraty na v livodu zminene
nalade naroda, ktery v roce 1938 kapituloval bez jedineho
vystfelu,jsou nicmene samozfejme nevycislitelne. A vse nasvedcuje
tomu, ze jeste dlouho budou. •
O DALSi TEXTY, VENOVANE CESKOSLOVENSKU ^ WWW.RESPEKT.CZ/AUDIO
ZA PRVNI REPUBLIKY, NAJDETE VE SPECIALU ^
RESPEKTU, KTERY VYCHAZi 26. ZARf.
RESPEKT.cz 19
ALENA
WAGNEROVA
cesko-nemecka
spisovatelka
„Branit jsme se meli" bylo
skoro jednoznacne mineni
V me generaci lidi narozenych
ve tficatych letech,
kdyzjsme v sedesatych letech
jako mladi intelektualove
o tomto tematu diskutovali.
„Pak bychom byli
nestehovali sudetske Nemce"
se k tomu casto ozvalo. Pro
nas, V roce 1938 male deti,
bylo ovsem snadne to fikat,
protoze jsme za Mnichov nenesH
odpovednost. Dnes ale
nemohu vynechat historicky
kontext udalosti: Ceskoslovenska
vlada zcela opomenula
svetovou hospodafskou
krizi tezce postizene pohranici
pfednostne podporovat
a tak posilit loajalitu nemeckeho
obyvatelstva ke statu.
Nechala ve stychu aktivisticke
a antifasisticke sily v sudetonemecke
spolecnosti
a usnadnila tim Henleinovi
jeji promenu v zalohu Hitlerovych
mocenslg^ch planu.
Kdyz to V roce 1935 ceska politika
zacala chapat, bylo uz
pozde. Je ovsem otazka,jestli
by nam v rozhodne chvili
Britanie pfece jen nepfisla
na pomoc, kdyby byla v ceskoslovenskych
politickych
elitach dostatecna vule k odporu.
V narode tato vule byla.
Od te doby, co je znamo, ze
general nemeckeho generalniho
stabu Ludwig Beck
pro pfipad, ze Hider Ceskoslovensko
napadne, pfipravoval
puc k jeho odstraneni
a mnichovska dohoda jej
pfekazila,je namiste otazka,
jestli by projevena vule k odporu
a odmitnuti Mnichova
k napadeni Ceskoslovenska
nakonec vedla, a diky nekompromisnimu
odhodlani
maleho naroda se situace
V Evrope nevyvinula jinak.
Cena naseho odhodlani
mohla byt v pfipade konjEiktu
vysoka. Ale vyssi nez
dusledky Mnichova a protektoratu
- pul milionu mrtvych
Cechu, Slovakia, Zidu a padlych
sudetskych Nemcu - by
sotva byla. Hluboke moralm'
dusledky frustrace politickymi
elitami zmafene vule
naroda k odporu si v sobe
neseme dodnes. A v tom pro
me existuje i paralela mezi
Mnichovem 1938 a normalizaci
jako nasledkem 21.
srpna 1968 v seUiani politickych
elit.
ANTOINE MARES
francouzsky historik,
autor biografie
o Benesovi
Tato casto pokladana otazka
se hodi ke hfe dneska bezne
praktikovane mezi historiky.
Neboli CO by se stalo,jestlize
by Cesi v zafi 1938 bojovali?
Pote nasleduje odsouzeni:
vinikem je Edvard
Benes, slo o jeho prvni seIhani.
Z Benese se tim padem
stava obetni beranek.
Historikovym iikolem je ale
pohhzet na veci s odstupem
a V souvislostech. Prvni Ceskoslovenska
republika byla
zalozena na principu privilegovaneho
spojenectvi s Francii,
a to zcasti i kvuli tomu, ze
Spojene staty a VeUca Britanie
se politicky stahly z evropskeho
kontinentu. Francie
tak sice vybudovala na vychod
od Nemecka ofenzivni
spojenectvi, avsak v letech
1925-1930 sama pfijala defenzivni
vojensky system.
Odroku 1924 byla Francie
vie a viefinancnezavisla
na Londyne, ktery ale upfednostnoval
pfedevsim vztahy
se svou kolonialni fisi. Tyto
dva hlavni protiklady vysvetluji
Mnichov Az do zafi 1938
Benes marne doufal, ze stoupenci
tvrdosti a rozhodnosti
porazi vefrancouzskevlade
pacifisty. Otazka tykajici se
boje Cechu ukazuje na dva
dalsi prvky: najedne strane
k boji malo vhodny tvar statu,
na strane druhe defenzivni
doktrina podnecovana Francii,
ktera se ukaze chybnou.
Pfijmeme-li hypotezu, ze se
Benes mel rozhodnout pro
boj, musime srovnavat s petatficetimilionovym
Polskem,
jez bylo smeteno za tfi ctyfi
tydny. Ceska letadla by nemohla
odstartovat, vsechna
letiste by byla rozbombardovana
a wehrmacht by prorazU
zjihu. Francouzi by nadto
nic nepodnikli podobne jako
V zafi 1939. Cesi zkratka zabranili
krvave tragedii. Odnesli
to vycitkami a spatnym
svedomim,jez se podepsaly
na pfizpusobeni se za protektoratu.
Komunisticka heroizace
tohoto obdobi se pokousela
na tuto poddajnost
zapomenout. Francie si prosla
stejnym procesem. •
OviCE ODPOVEDI NAJDETE
NA WWW.RESPEKT.cz/TEMA
Ji.hiava uvadf: CENA RESPEKTU 2018
Tydenik Respekt ve spolupraci s Mezinarodnim festivalem dokumentarnich
filmu Ji.hiava vyhlasuje novinai'skou soutez o nejiepsi televizni, video
ci online reportaz s politickym nebo spolecenskym tematem.
Soutez je otevrena vsem medii'm a piatformam, ktere podporuji kvalitni,
nezavislou a odpovednou zurnaiistiku. Pfihiasena mohou byt dila
odvysiland od 1. njna 2017 do 1. njna 2018.
Uzaverka pi'ihiasek je 3. i'ljna 2018. Dalsi informace a postup,
jak reportdz prihidsit, nojdete na www.ji-hlava.cz/cenarespektu.
Vitez bude vyhldsen na Slavnostni'm zahdjeni 22. rocni'ku MFDF Ji.hiava.
RESPEKT.cz 21