KRAJNÍ PRAVICE


19. STOLETÍ

kontrarevoluční (revoluce narušila stabilní tradiční řád), monarchistická, katolická, antisemitská,
nacionalistická (hlavně po porážce Francie r. 1870)


III. republika: tzv. ligy (antisemitské, vlastenecké apod.), Charles Maurras a Action française


populistická pravice – boulangisme


vzepjetí během Dreyfusovy aféry


MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ

Vliv tradiční krajní pravice (Maurras) přispěl k neúspěchu fašismu, byla málo náchylná k převratu,
spíše konzervativní, i když ve slovech extrémní


1934: u vlády od 1932 levice, stoupenci krajní pravice chtějí vládu silné ruky a na univerzitách
vznikají falangy – ale cílem ne diktatura jako v Itálii

Aféra Stavisky: 6. 2. 1934 do ulic, aby se republikánský režim změnil

červen 1936 ligy rozpuštěny vládou Lidové fronty – transformují se do stran


nástupu skutečného fašismu bránily i Ohňové kříže (po 1936 Parti social français) plukovníka La
Rocquea (spíše populistická a plebiscitní, sociální témata a korporativismus, postupně se ale
stávala konformní

fašismus zde spíše styl než doktrína, jediná skutečná masová fašistická strana Parti populaire fr.
Jacquese Doriota, ale ta v rozkladu


1940 samotné krajně pravicové formace ne nebezpečím, ale veřejnost se přiklonila k tomu, co
hlásaly: antisemitismus, xenofobie, antikomunismus atd. Ideově si krajní pravice získala národ –
Vichy připravena.


50. LÉTA

populistická pravice – Pierre Poujade a tzv. poujadismus, sociálně omezen na živnostníky


80. LÉTA

Jean-Marie Le Pen 1972 Národní fronta (od 2018 Národní sdružení)


nezaměstnanost, kriminalita – spojována s přistěhovalci a cizinci

PCF i katolická církev čelí odlivu příznivců – mnozí voliči hledají alternativu krajní levice
a tradiční konzervativní pravice


FN mezi levicí a pravicí, ale kritika jak levice, tak pravice, lidové vrstvy, voliči napříč
společenskými vrstvami

voličstvo FN voličstvem odmítání a beznaděje, proti intelektuálům i novinářům


silné zázemí mezi bílými obyvateli chudých čtvrtí (HLM), kde společenský život organizují hlavně
imigrační spolky


postindustriální společnost, nové hodnoty (ekologie, feminismus), konflikt mezi sociálními vrstvami
na vzestupu a na ústupu, odklon dělnictva od socialistů a sbližování s pravicí – důraz na
bezpečnost a ekonomický růst