IMAk13 Matematika 3 1. konzultace Binární relace z A do B uKartézský součin množin A x B uje množina všech uspořádaných dvojic, kde 1. složka je z množiny A a 2. složka z množiny B. uBinární relace z množiny A do množiny B uje kterákoliv množina R, která je podmnožinou kartézského součinu A x B. u uPrvní obor relace O1(R) uje množina všech prvních složek uspořádaných dvojic z relace R. uDruhý obor relace O2(R) uje množina všech prvních složek uspořádaných dvojic z relace R. u u Zobrazení z A do B uRelace R z množiny A do množiny B se nazývá zobrazením z A do B, právě když ke každému prvku a z množiny A existuje nejvýše jeden prvek b z množiny B, takový, že platí u(Tedy každý prvek z množiny A se může vyskytnout jako první složka uspořádané dvojice v relaci R nejvýše jednou.) uJestliže , pak prvek a nazýváme vzorem prvku b a prvek b obrazem prvku a v zobrazení R (nebo že zobrazení R přiřazuje prvku a prvek b). u u Zobrazením jsou relace R1, R3, R4, R5 R1 - prosté zobrazení z A na B R3 - zobrazení A na B, které není prosté R4 - prosté zobrazení z A do B R5 - zobrazení A na B, které není prosté uVzájemně jednoznačné zobrazení (bijekce) uje prosté zobrazení celé množiny na celou množinu u uMnožina A je ekvivalentní s množinou B (A ~ B), uprávě když existuje vzájemně jednoznačné zobrazení množiny A na množinu B u uÚkol: u1. Uveďte několik množin, které jsou ekvivalentní s množinou A = {a, b, c, d}. u2. Zdůvodněte, že množina N = {1, 2, 3, 4, ….} všech přirozených čísel je ekvivalentní s množinou S = {2, 4, 6, ….} všech sudých čísel. Binární relace v množině, vlastnosti uBinární relace v množině M. uje kterákoliv podmnožina kartézského součinu M x M. u uZnároznění binárních relací uUzlový graf uKartézský graf u u Binární relace v množině, vlastnosti uBinární relace R v množině M je reflexivní právě tehdy, když u utzn. obsahuje všechny uspořádané dvojice [x,x], kde xÎM u uBinární relace R v množině M je antireflexivní právě tehdy, když u utzn. neobsahuje žádnou uspořádanou dvojici typu [x,x], kde xÎM. u uBinární relace R v množině M je symetrická právě tehdy, když u utzn. s každou uspořádanou dvojicí [x,y] obsahuje i dvojici [y,x]. u uBinární relace R v množině M je antisymetrická, právě tehdy, když u utzn. s žádnou dvojicí [x,y] různých prvků neobsahuje dvojici [y,x]. u u Binární relace v množině, vlastnosti uBinární relace R v množině M je tranzitivní právě tehdy, když u utzn. jestliže se v relaci vyskytují „na sebe navazující dvojice“ (tj. druhá složka první dvojice je první složkou druhé dvojice), pak musí relace obsahovat i dvojici, jejíž první složkou je 1. složka z první dvojice a druhou složkou je 2. složka z druhé dvojice. u uBinární relace R v množině M je souvislá právě tehdy, když u ) utzn. každé dva různé prvky z množiny M musí být „spolu v relaci“. u u u u Binární relace ekvivalence a rozklad množiny uBinární relaci R v množině M nazýváme relací ekvivalence na M, právě když uje reflexivní, symetrická a tranzitivní. u uKaždá relace ekvivalence na množině M vytváří rozklad této množiny, což je systém neprázdných podmnožin (tzv. tříd rozkladu) množiny M takových, že průnik každých dvou tříd je prázdná množina a sjednocení všech tříd rozkladu tvoří množinu M. uJinak lze také říci, že říci, že rozklad množiny M je systém neprázdných podmnožin (tzv. tříd rozkladu) množiny M takových, že každý prvek množiny M patří právě do jedné z těchto tříd. u u u u Uspořádání v M uBinární relace U v množině M je uuspořádání (částečné) v M, právě když je AS a T; ulineární uspořádání v M, právě když je AS a T a SO; uostré lineární uspořádání v M, právě když je AS a T a SO a AR. u u u u u u u Úkol uRozhodněte, jaké vlastnosti mají následující binární relace v množině M = {a, b, c, d} uR1 = {[c,b], [b,c], [a,a], [b,b], [c,c], [d,d]} uR2 = {[a,b], [c,d], [a,a], [b,b]} uR3 = {[a,b], [d,c],[b,d],[a,c], [a,d], [b,c]} uR4 = {[c,b], [b,c],[b,a]} uR5 = {[a,a], [b,b], [c,c], [c,b], [b,c],[b,a],[a,b],[a,c], [c,a], [d,d]} uR6 = {[c,a], [d,b]} uR7 = {[a,a]} u u u u Cvičení u3. Rozhodněte o vlastnostech následujících relací: ua) rovnost v množině přirozených čísel ub) relace „být menší“ v množině přirozených čísel uc) relace „být podmnožinou“ v libovolném systému množin ud) kolmost přímek v množině všech přímek roviny ue) rovnoběžnost přímek v množině všech přímek roviny uf) shodnost úseček v množině všech úseček roviny ug) relace „být sourozencem“ v množině lidí uh) relace „být otcem“ ve vaší rodině ui) relace „narodit se ve stejném měsíci“ v množině lidí v této místnosti uj) relace „dávat stejný zbytek při dělení číslem 3“ v množině přirozených čísel. u uPokud je některá z výše uvedených relací relace ekvivalence, určete příslušný rozklad množiny. u u u u uRozhodněte, které množiny tvarů jsou navzájem ekvivalentní. u Kardinální čísla uRozhodněte, které množiny tvarů jsou navzájem ekvivalentní. u Kardinální čísla u uEkvivalence množin je binární relace na systému množin, je reflexivní, symetrická a tranzitivní, je to tedy relace ekvivalence. uVytváří rozklad zadaného systému množin na třídy (podmnožiny) navzájem ekvivalentních množin. u(Vyznačte v obrázku tento rozklad.) u uTřídy rozkladu se nazývají kardinální čísla. u Kardinální čísla Kardinální čísla M u uKardinální číslo množiny A (ozn. │A│) z neprázdného systému množin M je třída, do které patří množina A a všechny množiny ze systému množin M, které jsou s množinou A ekvivalentní. u uKardinální čísla jsou tedy třídy navzájem ekvivalentních množin. Místo pojmu „kardinální číslo“ se též užívá pojem „mohutnost množiny“, což vystihuje společnou vlastnost navzájem ekvivalentních množin. u u Kardinální čísla Kardinální čísla |A| |B| M Přirozená čísla jako kardinální čísla |B| = 7 M 1 3 6 2 Kardinální čísla konečných množin jsou přirozená čísla. |A| = 4 Nerovnost mezi kardinálními čísly Sčítání kardinálních čísel Vlastnosti sčítání kardinálních čísel: ND, A, K, EN Kardinální číslo prázdné množiny |{}| Násobení kardinálních čísel Vlastnosti násobení kardinálních čísel: ND, A, K, EN Kardinální číslo jednoprvkové množiny - |{o}| Úkoly 1. Jsou dány množiny A = { a, b, c } , B = {1, 2, 3, 4, 5} a C = { c, d } . a) Porovnejte kardinální čísla množin A a B a své tvrzení zdůvodněte podle definice nerovnosti mezi kardinálními čísly. b) Sečtěte kardinální čísla množin A a B. c) Sečtěte kardinální čísla množin A a C. d) Vynásobte kardinální čísla množin A a B.