Formy vlády ➢ Formy vlády podle hlavy státu - monarchie ➢ Stále čtyři desítky států uplatňují monarchii. ➢ Absolutistická – dnes již minimálně. Veškerá moc zákonodárná, výkonná i soudní je soustředěna v osobě panovníka. Ten stojí „nad“ zákonem (Saudská Arábie, Omán, Brunei). Zvláštní pozici má Vatikán, kde monarcha je volen. ➢ Konstituční – dnes nejrozšířenější. Panovník je formálním představitelem státu. Výkonnou moc má vláda zodpovědná parlamentu. Hlavní roli mají politické strany. Státověda Formy vlády ➢ Formy vlády - republika ➢ V současnosti nejčastější forma vlády ➢ Parlamentní a prezidentská forma – vyjadřuje zejména závislost, resp. nezávislost moci vládní a výkonné. ➢ V parlamentní formě závisí vláda na důvěře parlamentu a odpovídá mu za výkon funkce. Odpovědnost selektivní (jednotliví ministři) Slovensko, Chorvatsko, nebo kolektivní, kde vláda padá po vyslovení nedůvěry jako celek – ČR. ➢ V některých zemích je nedůvěra vyslovena kancléři (SRN, Maďarsko), pak Spolkový sněm většinou hlasů volí nového kancléře. Státověda Formy vlády ➢ Formy vlády podle hlavy státu - republika ➢ Prezidentská forma vlády – výkonná složka, jejíž hlavou je prezident, je volena. Stanovisko prezidenta je rozhodující. Nezávisí tedy na rozložení politických sil v parlamentu. Prezident a legislativa jsou na sobě nezávislí. V parlamentním systému je funkce prezidenta spíše formální. ➢ Přechodné systémy prezidentsko-parlamentní (Rumunsko, Srbsko, Ukrajina, Rusko). Prezident předsedá vládě, určuje politiku státu. Není odpovědný parlamentu. Státověda Formy vlády ➢ Formy vlády podle původu moci ➢ Autokracie ➢ Absolutismus – výsadní postavení panovníka, centralizace politické a hospodářské moci, armáda, správní aparát. ➢ Diktatura – autoritativní uchopení moci jednotlivcem či úzkou skupinou. ➢ Totalitarismus – na bázi prosazování politické ideologie. ➢ Demokracie ➢ Zastupitelská ➢ Přímá Státověda Hlava státu Nejvyšší představitel státu a jeden z nejvyšších státních orgánů ➢ V monarchii: ➢ V řadě moderních států se zachovala monarchistická hlava státu – VB, Dánsko, Švédsko, Norsko, Benelux, Španělsko, Japonsko. ➢ Postavení panovníka blížící se absolutistické monarchii – Saudská Arábie a další. Státověda Hlava státu V republice: ➢ Nejvyšší představitel státu s některými exekutivními funkcemi ➢ Nejčastěji má označení prezident – státní, federální, spolkový. ➢ Je volen buď přímo (Francie, Rusko, ČR) či prostřednictvím volitelů (USA). Dále parlamentem (Švýcarsko) nebo shromážděním zástupců parlamentu a delegátů z jednotlivých zemí či regionů (SRN, Itálie). ➢ Délka mandátu nejčastěji 4 nebo 5 let. Výjimky – Itálie 7 let, Švýcarsko 1 rok. ➢ Omezení věková – např. 35 let v USA, ČR 40, Itálie 50. Státověda Hlava státu Nejčastější pravomoci: ➢ Zastupování státu navenek ➢ Sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv ➢ Vrchní velitel ozbrojených sil ➢ Jmenování diplomatických zástupců ➢ Právo vrátit návrhy zákonů ➢ Jmenování a odvolávání předsedy vlády, ministrů, soudců apod. ➢ Aktivní účast na jednání vlády ➢ Udělování amnestie Státověda Hlava státu Postavení v různých formách vlády: ➢ Prezidentská forma vlády – prezident vládne, předsedá vládě (kabinetu). Členové vlády disponují jen takovou pravomocí, kterou jim prezident v přenesené působnosti umožní. Řídí zahraniční politiku, v USA předkládá zprávu o stavu Unie. ➢ V parlamentní formě vlády je postavení spíše formální – může ale rozpouštět parlament, vetovat zákony, parlamentní souhlas – důvěru s jmenovanou vládou. ➢ V přechodné formě – neoprezidentský systém, řídí výkonnou moc např. prostřednictvím ministerské rady, navrhuje případné nov=é projednání zákona, ve stavu ohrožení disponuje mimořádnými pravomocemi. Státověda Vláda Vláda (rada ministrů, kabinet ministrů) patří mezi kolegiální nejvyšší státní orgány. Způsoby ustavení vlády: ➢ Monarchie – v absolutistické je panovník neomezen ve výběru členů vlády, v konstituční respektuje politické síly. ➢ Prezidentská republika – členové kabinetu jsou jmenování prezidentem. ➢ Parlamentní republika – prezident jmenuje předsedu vlády, na jeho návrh jmenuje ministry. Státověda Vláda Typy vlády: ➢ Vláda s rezortním systémem – v čele je ministerský předseda. Vláda má řídící a koordinační funkce. Předseda zprostředkovává v případě nutnosti dohodu mezi ministry – ČR, Rakousko. ➢ Vláda s prvním ministrem (premiérem) – premiér má silné postavení (VB) je předsedou nejsilnější politické strany v Dolní sněmovně. Obdobné postavení má kancléř v SRN. Určuje základní směry politiky a řídí činnost vlády. ➢ Vláda –výbor. Švýcarská spolková rada – parlament ji nemůže v celém funkčním období vyslovit nedůvěru. Rozhodnutí jsou činěna vládní většinou. Každoročně se mění prezident. ➢ Monokratická vláda – prezident USA je nejvyšší představitel exekutivy, vláda má poradní charakter, prezident, pokud nestanoví jinak, rozhoduje sám. Státověda Vláda Vykonávané funkce: ➢ Stanovování cílů státní politiky ➢ Koordinování činnosti státního aparátu ➢ Informování a komunikace - zejména vůči parlamentu ➢ Kontrola a dozor ➢ Rozhodování a nařizování jako součást řídících činností ➢ Reprezentace Státověda