Milétští versus Pýthagorás 1)Vznik antické filosofie: přelom 7. a 6. st. př. n. l. a) Mýthos a filosofie: společné rysy · Myšlenka řádu (nutnost, kosmos, překonání chaosu) · Řád je objektivní (platí pro bohy i lidi) · Člověk je podřízen, avšak význam vědění: Člověk může poznat, že svět ovládá princip (mýthos – osud, filosofie – Logos) b) Periodizace antické filosofie: kosmologické období, antropologický obrat, helénismus, (pozdní antika?) 2)MILÉTŠTÍ MUDRCOVÉ – počátek kosmologického období Skutečnost a zkušenost lidská: Svět ve skutečnosti není takový, jak se nám jeví ve smyslech. a) Thalés (624 – 545 přnl.) · Jáma a vyproštění · Existence zjevná a nezjevná (pásma medvědí a antimedvědí) · Praprincip (skutečnost, arché): Hydór Vše je „voda“, vše je „plné bohů“. b) Anaximandros (610 – 546? přnl.) · Arché: Apeiron (neurčito, neomezeno) · Vznik a zánik věcí: omezené věci versus jejich podstata – neomezeno, boj a vítězství, smrt (F. Nietzsche) c) Anaximenés (585 – 525? přnl) · Arché: Neurčitý vzduch (Bůh?) · Vznik věcí (kosmos): zhušťování a zřeďování · Duše – dech 3) PÝTHAGORÁS (572 – 494 přnl.) a) Bratrstvo: morálka, náboženství, vědění b) Esoterické a exoterické učení c) Filosofie jako láska k moudrosti: Lovectví pravdy a lovectví slávy a bohatství d) Orficko – pýthagoreiská tradice · Lidská duše je nesmrtelná a po smrti těla se převtěluje (člověk, zvíře, kulaté plody) · Očišťování duše od negativních nánosů · Poslední tělo smrtelné , lidské (filosof), tělo nesmrtelné (bůh) e)KOSMOLOGIE · Svět jako ohňová koule, okolo vesmír · Metafysická podstata světa: omezeno, číslo, kvantita (reprezentují lichá čísla) protiklad · Neomezeno: hmota (reprezentují sudá čísla) · Vznik omezených věcí · Mystika čísel (posvátná dekáda…) · Poznáme – li čísla, poznáme svět · Harmonie světa Lovci slávy a bohatství Lovci pravdy Y