Úvod do pedagogiky
a psychologie
SZc002
2. konzultace
Škola Summerhill - Shlédnutí a kritické posouzení
1921: Alexander Sutherland Neill
https://www.youtube.com/watch?v=2Shah1Ulf98
Žák a učitel ve škole
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/skolni-alchymie-tyto-okolnosti-
vyznamne-ovlivnuji-vyuku-
vasi/r~87f917c8b6f011ebb0fa0cc47ab5f122/
• Biflování už nestačí. Dnešní žáci musí porozumět sami sobě.
• Pro život v 21. století je potřeba ovládat i něco víc – komunikaci, spolupráci,
empatii, motivaci. Po tom není ve školních osnovách ani vidu, ani slechu.
• Rozvoj životních dovedností, jako je psychická odolnost, autonomie, vytrvalost,
pozornost, intuice, pevnost charakteru, sebeovládání, odvaha nebo správné
rozhodování, tedy to, co přispívá k úspěšnému a spokojenému osobnímu i
profesnímu životu. (Sociální a emoční učení (Social and Emotional Learning - SEL).
• https://www.svobodauceni.cz/clanek/jak-se-meni-role-ucitele-v-dnesnim-svete/
• „Věřím, že touha po poznání a radost z učení je nám dána od přírody. Proto si
myslím, že současný stav, kdy děti bez ohledu na jejich přání hromadně posíláme
do škol a upíráme jim právo spontánního a svobodného seberozvoje, je jen
dočasný. Věřím spolu s Carlem Rogersem, že každá lidská bytost má v sobě
potenciál k růstu a že automaticky směřuje k rozvoji. Doma máme dvě malé děti
a beru jako svůj závazek, abych jim toto přirozené právo na svobodu učení a
výběru vlastní cesty zajistil. Neumím si představit, že by to mělo být jinak.“
• Pavla Koritenská: Žáci a učitelé jsou pořád stejní, jen rostou jejich možnosti přístupu k informacím | Hradec
Králové (rozhlas.cz)
• http://www.pedagogicke.info/2021/01/clovek-v-tisni-jaky-pohled-na-svet-maji.html
Proměna žáků nebo proměna doby?
Ellen Key: století dítěte (The Century of the Child, 1909)
• „Not leaving the child in peace is the greatest evil of present days methods of training children“
• „Education is determined to create a beautiful world in which child can grow“.
Identita se rozvíjí ve svobodě, hranice dány právy druhého.
Prvním předpokladem vzdělávání dětí je stát se dítětem (ve smyslu zaujetí dětstvím).
Neznamená to přetvářet dítě podle našich představ, ale nechat se vést tím, čím dítě
je, nepoužívat klam či sílu.
Největší chybou je neponechat dětem vlastní prostor pro jejich seberozvoj.
Učitelské umění spočívá v ignorování chyb dětí v devíti z deseti případů, vyhnutí se
okamžité intervenci, která je obvykle chybou.
Modelujeme děti, ale bereme jim touhu, aby se samy chtěly vzdělávat.
Nenechat dítě v pokoji je největší zlo dnešních metod výchovy dětí“ "Vzdělávání je odhodláno vytvořit krásný
svět, ve kterém může dítě růst."
Zkušenostní učení
• je osobním angažováním se žáka (kognice i emoce)
• opírá se o iniciativu žáka
• hodnocení výsledků učení je svěřeno žákovi
• k uchovávání poznatků dojde při vykonávání činností
• učení je usnadňováno, nese-li za něj žák část zodpovědnosti, formuluje
problémy, vybírá si prameny, určuje postup a zažije důsledky své volby
Od 70. let: dítě je vnímáno jako zdroj originality a jedinečnosti
Jací jsou současní čeští žáci?
Jiná generace?
Poklesla obliba školních předmětů.
Žáci se dívají na školní znalosti kritičtěji: to, co se naučili, už snad ani nevystupuje jako základ,
ale jako velmi dílčí kompetence, která vypadá navíc nespojitelná se speciálními znalostmi v
pozdější přípravě na profesi.
Poklesl celkový výkonový postoj žáků ke škole (sebeprospěchové zařazení, prožívání špatné
známky, příprava do školy).
Narostlo nakládání s počítačem. To se u některých kluků posunulo postupně z hraní
počítačových her na různé stupně programování.
Co víme o českých žácích?
Vztah rodiny a školy
• aktivita rodičů při kontrole domácí přípravy se snížila, dále klesající poptávky dětí
po rodičovské pomoci
• Nižší míra výchovného tlaku a kontroly ze strany rodičů, tedy liberálnější postoje k
výchově
Postoje dětí ke škole
• počet dětí, kteří charakterizují svůj obecný postoj tvrzením „ve škole se naučím
spoustu potřebných věcí” poklesl z 41 % na 21,5 %
• změnila se proporce dětí, které „dost trápí, když dostanou horší známku než
obvykle ", dříve 81% dětí, dnes jen 66 %.
Zdroj: Pražská skupina školní etnografie
Časopis Komenský, rok 1880, článek
O znemravnělosti mládeže:
Co je příčinou, že lid i mládež mravně
klesá?
škola a školství
dům otcovský – nevázanost řeči
čtení špatných listů a knih obsahu pochybného
tančírny a místnosti hostinců
nápoje líhové
veřejné špatné skutky
Současné problémy – některá řešení
Výchova jako individualizace x výchova jako socializace
• individuální x sociální cíle výchovy
• Separace výchovy od vzdělávání
• Uvědomění si výchovné dimenze v práci učitele, formulace výchovných cílů
Jednostranný důraz na získávání vědomostí ve škole a faktická rezignace na výchovu (mravní,
estetickou, pohybovou..), „výchovy“ ve škole, průřezová témata
Snaha přenést odpovědnost za výchovu z jednoho subjektu na druhý (škola, rodina)
• Škola nemůže rodinu nahradit, ale mnohé nedostatky může kompenzovat (uspokojuje
základní potřeby jiným způsobem).
Vrátíme se k
situacím,
které se Vám
spojují
s
pedagogikou
J. A. Komenský, M. Montessori, …
Školství ve Finsku…
Zkoušení, pochvala, známky…
Slušný žák, nekázeň, mravní jednání,
nevychovanost, vztah k člověku, světu..
Problémové chování, poruchy učení, autismus,
pedagogicko-psychologická poradna
Vyučování, jak vyučovat, jak hodnotit, jak
zaujmout….
Pedagogické
disciplíny
Základní
Obecná pedagogika
Obecná didaktika/psychodidaktika
Teorie výchovy
Dějiny pedagogiky
Srovnávací (komparativní) pedagogika
Pedagogická diagnostika
Pedagogické disciplíny
Aplikované
Předškolní pedagogika
Andragogika
Gerontopedagogika
Pedagogika volného času
Pedagogická evaluace
Sociální pedagogika, Speciální pedagogika
Hraniční
Sociologie výchovy
Pedagogická psychologie
Filozofie výchovy
Školský management
Ekonomika vzdělávání
Multikulturní výchova
Doporučení
Projděte archivy pedagogických časopisů a vyberte téma
pedagogického výzkumu, které vás zaujalo.
Přehled vědeckých časopisů
• Pedagogika:
http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?lang
=cs
• Pedagogická orientace:
https://journals.muni.cz/pedor
• Studia paedagogica:
http://www.phil.muni.cz/journals/studia-
paedagogica
• Orbis Scholae: http://www.orbisscholae.cz/
Otázky a náměty k dalšímu zamyšlení:
Definujte pedagogiku a předmět jejího zájmu.
Vysvětlete rozdíl mezi normativním a explanativním pojetím
pedagogiky.
Charakterizujte alespoň jednu pedagogickou disciplínu.
Definujte pojmy a přemýšlejte o tom, jak spolu souvisí:
edukace, edukační proces, výchovně- vzdělávací proces,
edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání.
Vysvětlete pojem paradigma v pedagogice (příp. v sociálních vědách).
Jmenujte alespoň jeden vědecký pedagogický časopis a
alespoň jeden popularizační (odborný) časopis pro
pedagogické pracovníky.
Uveďte alespoň jednu osobnost, která se historicky pojí se
vznikem pedagogiky. Vysvětlete její přínos pro konstituování
pedagogiky jako vědního oboru.
Stručně charakterizujte vzdělávání chlapců a dívek v historickém
kontextu.
Uvažujte o efektech vzdělávání ve společnosti. Co je společnost
vědění (knowledge society)?
Kdo jsou
pedagogičtí
pracovníci?
Pedagogickým pracovníkem
(379/2015 Sb.) je ten, kdo koná
přímou vyučovací, přímou
výchovnou, přímou speciálněpedagogickou
nebo přímou
pedagogicko-psychologickou činnost
přímým působením na vzdělávaného:
učitel
vychovatel
speciální pedagog
pedagog volného času
asistent pedagoga
trenér
….
Učitel
Co se
očekává?
1.
2.
3. atd.
Profesní
kompetence
učitele
Oborové kompetence
Psychodidaktické kompetence
Komunikativní kompetence
Organizační a řídící kompetence
Diagnostická a intervenční kompetence
Poradenská kompetence
Sebereflektivní kompetence
Pohled na učitelství jako trochu jinou
profesi
1. Znalosti - etablované profese si své znalosti poměrně žárlivě střeží,
zatímco v případě učitelství je důvodem jeho existence právě
předávání znalostí.
2. Vztah mezi klientem a profesionálem - v etablovaných profesích se
nestaví na osobních vztazích, osobní záležitosti klientů jsou mimo
oblast zájmu profesionála.
Učitel však musí svého žáka dobře znát – osobní věci žáka mají přímý
vliv na jeho učení.
Pohled na učitelství jako trochu jinou
profesi
3. Reciprocita úsilí - učitelova snaha vést k úspěchu se musí nejprve setkat se snahou či
úsilím na straně žáka. Dnešní výzkumy ukazují, že až 50% výsledků vzdělávání závisí na
žákovi, jeho osobnosti, úsilí atd.
„Děti samy si žádají přísnější a důslednější učitele, zároveň však takové, kteří mají
děti rádi a u kterých cítí, že jim na nich záleží. Jako důležitý předpoklad kázně při
vyučování se ukazuje zajímavá výuka. Velký význam má učitelův smysl pro humor a
jeho sebevědomé vystupování, tedy protipól strachu ze žáků.“ (Průcha, 2002, s. 61).
Kompetence učitele
• „soubor profesních dovedností a dispozic, kterými má být vybaven učitel, aby mohl
efektivně vykonávat své povolání“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 103-104);
• „připravenost učitele vyrovnat se s nároky své profesionální role a současně s tím
zachovat potřebnou míru autenticity vlastní osobnosti.“ (Slavík, Siňor, 1993, s.
156);
• „otevřený a rozvoje schopný systém profesních kvalit, které pokrývají celý rozsah
výkonu profese v komponentách znalostí, dovedností, zkušeností, postojů a
osobních předpokladů, které jsou vzájemně provázané, chápané celostně a rozvoje
schopné…;
• konstrukt, který charakterizuje efektivní jednání učitele v jednotlivých vrstvách
jeho činnosti a v jednotlivých pedagogických rolích...má význam v profesionalizaci
učitelů, jejich hodnocení i profesní identitě.“ (Vašutová, 2004, s. 92).
• základ profesních kompetencí v přípravném vzdělávání, další rozvíjení v
průběhu profesní dráhy;
• na bázi profesních kompetencí je založen profesní standard stanovení
kvalifikačních předpokladů pro vstup do profese (oprávnění
vykonávat profesi;
• profesní standard definuje klíčové kompetence vyjadřující způsobilost
učitele (pedagogického pracovníka) k výkonu profese v příslušné
kategorii (Vašutová, 2001).
Z toho vyplývá, že:
Učitelství nevede pouze přes naplňování formálních charakteristik
profese, ale klíčem je spíše profesionalismus učitelské komunity.“
„Děti nemohou být pokusnými králíky, na kterých se učitel učí vyučovat.
Musí být k jejich výuce vybaven.
S tím souvisí i legitimita jeho působení. Jak může učitel působit ve
formálním vzdělávání, když bude sám formální vzdělání postrádat a
formální vzdělávání odmítat? (Píšová, In Lojdová, 2014, s. 7).
LOJDOVÁ, Kateřina: Dlouhá cesta profesionalizace učitelů. In Komenský [online], roč. 138, č. 4.,
Muni PRESS: 2014, ISSN 0323-0449.
…Jsou ale vybaveni tak, aby mohli působit kvalifikovaně a dále se rozvíjet
v praxi skrze reflexi zkušeností?“
Co je to sebereflexe?
• vnitřní komunikace se sebou samým
• introspektivní poznávání sebe sama
• východisko formování vlastní osobnosti a procesu učení
• konfrontace našeho reálného Já a ideálního Já.
• Reflexe je „mentální proces spočívající ve snaze strukturovat nebo
restrukturovat určité zkušenosti, problém nebo stávající znalosti či
vhledy“(Korthagen, 2011).
Pokuste se reflektovat některou Vaši činnost
• Jak budeme postupovat?
• Navrhněte jednotlivé
kroky?
Action,
Looking back on the action,
Awareness of essen m tial aspects,
Creating alternative methods of
action,
Trial.
- zkratka pochází z počátečních písmen
názvů jednotlivých fází
- popisuje ideální proces reflexe
- rozlišuje pět fází procesu:
(1) akci,
(2) pohled zpět na akci,
(3) uvědomění si základních aspektů,
(4) vytváření alternativních postupů v
jednání,
(5) pokus, který je zároveň novou akcí, a
proto i startovací čárou nového cyklu.
ALACT model:
Action,
Looking back on the action,
Awareness of essen m tial aspects,
Creating alternative methods of action,
Trial.
Které pojetí učitelství je vám nejbližší?
Učitelství je umění
jeho podstata a tedy i naučitelnost je podobného charakteru jako umělecký
výkon, včetně takových klíčových komponent jako empatie, intuice, improvizace
apod.;
Učitelství je řemeslo
člověk si ho osvojí časem, mezi zkušenými praktiky, musí hlavně dobře "odkoukávat",
jak na to; časem zvládne soubor základních grifů a fint a pak už jde jen o to, udržet si
tento "fortel";
Které pojetí učitelství je vám nejbližší?
Učitelství je technologie
když člověk dodržuje pravidla, algoritmy, systém, pak musí být pracovní činnost
kvalitní; není-li, jsou špatně definována pravidla, nebo působí rušivé vlivy prostředí);
Učitelství je "profese"
člověk se učitelem stává využíváním opěrné vědecké poznatkové základny, analýzou a
reflexí speciálního korpusu poznatků i praktických postupů a procesů a postupným, na
čas náročným vpravováním se do činnostních strategií, dovedností intervence atd.).
Literatura
Povinná
Kap. 5. Učitel: Charakteristiky profese edukátora, s. 171 – 225. Průcha, J.
(2017). Moderní pedagogika (Šesté, aktualizované a doplněné vydání).
Praha: Portál.
Doporučená
K teoriím vzdělávání: Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání.
Praha: Portál.
K reflexi a sebereflexi: Korthagen, F. A. J. (2011). Jak spojit praxi s
teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
K pedagogické terminologii: Průcha, J. (Ed.). (2009). Pedagogická
encyklopedie. Praha: Portál.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha:
Portál.
Rozšiřující literatura
Vališová, A., & Kasíková, H. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada. Kapitola 1:
Učitelství jako povolání, s. 15-24.
Cach, J., & Váňová, R. (2000). Václav Příhoda (1889–1979). Život a dílo pedagoga
a reformátora školství. Pedagogika, XLX, 3-12. Dostupné z
http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=2315&lang=cs
Keller, J., & Hruška Tvrdý, L. (2008). Vzdělanostní společnost?: chrám, výtah a
pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství.
Kuhn, T. S. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH.
Liessmann, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Praha:
Academia.
časopis Komenský: web: http://www.ped.muni.cz/komensky/ předplatné:
https://is.muni.cz/obchod/fakulta/ped/casopisy/casopis_komensky/
Národní kurikulum a vzdělávací standardy. Školský systém v České
republice.
Školský
systém
v České
republice.
Ke zlepšení srovnatelnosti údajů v oblasti vzdělávání Mezinárodní
standardní klasifikaci vzdělávání ISCED
(1997).
0 – preprimární vzdělávání
1 – primární vzdělávání
2 – nižší sekundární vzdělávání
3 – vyšší sekundární vzdělávání
4 – postsekundární (neterciární) vzdělávání
5 – první stupeň terciárního vzdělávání
6 – druhý stupeň terciárního vzdělávání
Nadnárodní úroveň:
Evropská vzdělávací politika
EU: stanovuje cíle a principy vzdělávací politiky, nikoliv konkrétní kurikulum
Lisabonský proces
• viz Vzdělávání a odborná příprava v Evropě
vznik na Evropské radě v r. 2000
Cíl: Evropa by se měla "stát do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější
ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je schopna nepřetržitého
hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních
příležitostí a větší sociální soudržnosti".
Národní úroveň: Bílá kniha (2001)
Nový školský zákon zavede systém více úrovní vzdělávacích programů, jehož konkrétní
podoba vzdělávání odpovídá tomu, kde se reálně uskutečňuje, a reaguje na potřeby
vzdělávajících se žáků a studentů a vytváří školskou kulturu těsně spjatou s životem
místního společenství.
Nejvyšší úrovní systému je státní program vzdělávání (často se užívá i termín národní
kurikulum). Za jeho zpracování odpovídá MŠMT.
Rámcový i školní vzdělávací program - nové pojetí kurikula -vyváženost poznatkového
základu kurikula, rozvoje kompetencí i osvojování postojů a hodnot.
Strategie vzdělávací politiky 2020, 2030
Průřezové priority:
• snižovat nerovnosti ve vzdělávání
• podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad
• odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, MŠMT ČR (msmt.cz)
Strategické cíle
• Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných
pro aktivní občanský, profesní a osobní život.
• Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a
umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů
Otázky k
zamyšlení
Jaké nové koncepty vnáší do vzdělávání 20. a
21. století ve vztahu k pojetí žáka?
Jaký je vztah demokracie ve společnosti a
demokracie ve škole?
Co je pedocentrismus a co pedocentricky
orientované vzdělávání přineslo?
Jaké strukturální (makrosociální) charakteristiky
mohou determinovat školní úspěšnost žáka?
Vysvětlete pojem gender a genderově citlivá výchova.
Charakterizujte hlavní znaky kurikulární reformy na
základě zákona č. 561/2004 Sb.
Charakterizujte český vzdělávací systém dle ISCED.
Jak byste vlastními slovy popsali cíle výchovy a
vzdělávání? Jak jsou tyto cíle formulovány v legislativě
(školský zákon) a v kurikulárních dokumentech (RVP ZV)?
Povinné
studijní
zdroje
Průcha, J. (2013). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
Kapitola 6: Kurikulum: obsah školní edukace, s. 235-
257. Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání:
• http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf
Otázky a
úkoly k
zamyšlení
1. Vysvětlete pojem kurikulum. Uvažujte o úrovních
kurikula.
2. Jaký je vztah mezi Bílou knihou a školským
zákonem?
3. Jaký je vztah mezi Rámcovým vzdělávacím
programem a Školním vzdělávacím programem?
Vysvětlete pojetí tzv. dvoustupňového kurikula.
Jakou legislativní normou bylo v České republice
uvedeno do praxe?
4. Jaké jsou výhody a nevýhody dvoustupňového
kurikula?
5. Jaké kritické hlasy zaznívají ve vztahu ke
kurikulární reformě? Souhlasíte s nimi?
6. Jaký je vztah mezi Rámcovým vzdělávacím
programem a Standardy pro základní vzdělávání?
Otázky a
úkoly k
zamyšlení
1. Seznamte se s cíli a strukturou RVP, nahlédněte
do vašich oborů.
2. Co jsou klíčové kompetence? Jaký je vztah
klíčových kompetencí a vědomostí v RVP ZV?
3. Co jsou průřezová témata RVP? Na příkladu
vybraného průřezového tématu ilustrujte hodnoty ve
vzdělávání.
4. Kam směřuje česká vzdělávací politika? Jaké cíle a
priority lze shledat v koncepčních dokumentech?
Proměny kurikulárního diskurzu: o
aktérech, standardech a ledních
medvědech (Dominik Dvořák)
Jeden z našich doktorandů například zkoumá čtvrtohorní
evoluci medvědů, a to na lebečních švech; a protože největší
sbírka medvědích lebek je v Petěrburku, tak se tam předloni
vypravil a strávil tam celou zimu v depozitářích s notebookem
a šuplérou.
Vrátil se vyhublý a rozzářený a říká:
„Já to ještě dělám takovým tím zastaralým způsobem, že
měřím ty medvědí lebky. Vím, že dneska by se spíš mělo jít na
Václavák a ptát se lidí, co si myslí o medvědech, a ten dotazník
mít koupený od nějaké firmy za patřičné peníze. To by dneska
bylo ono – ale mě by to nebavilo.“ (Z. Kratochvíl)
Děkuji
za pozornost
Výsledky
vzdělávání
Hodnocení:
na úrovni systému
na úrovni školy
na úrovni ředitele
na úrovni učitele
na úrovni žáka
Mezinárodní úroveň:
výsledky vzdělávání: PISA
Největší a nejdůležitější mezinárodní šetření v oblasti měření výsledků
vzdělávání, které v současné době ve světě probíhá.
výzkumná aktivita Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
zjišťování úrovně gramotností patnáctiletých žáků, kteří se ve většině
zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky.
kognitivní i nekognitivní výsledky (např. postoje, motivace, chování a
hodnoty a sociální a personální dovednosti, respektive kompetence).
Rámcový vzdělávací program
(RVP)
Pojetí vzdělávání
Vzdělávací oblasti
Průřezová témata
Klíčové kompetence
Průřezová témata jako odraz hodnot v RVP
Osobnostní a sociální výchova
Výchova demokratického občana
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
Od vědomostí
ke
kompetencím
Klíčové kompetence: souhrn vědomostí,
dovedností, schopností, postojů a hodnot
důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění
každého člena společnosti.
V etapě základního vzdělávání jsou to:
➢ kompetence k učení
➢ kompetence k řešení problémů
➢ kompetence komunikativní
➢ kompetence sociální a personální
➢ kompetence občanské
➢ kompetence pracovní
➢ Kompetence digitální