PSYCHOLOGIE VE ŠKOLNÍ PRAXI Vyučovací styl učitele VYUČOVACÍ STYL UČITELE ¢Individuálně specifický způsob vyučování, který v určitém období a v určitém kontextu učitel preferuje. (Škoda, Doulík, 2011) ¢Projevuje se konkrétními strategiemi a způsoby řízení učební činnosti žáků, volbou organizačních forem, metod a postupů, preferencí typů materiálních didaktických prostředků, volbou komunikačních schémat během vyučování. Vychází z kognitivního stylu učitele a jeho preferencí určitých typů informací. (Škoda, Doulík, 2011, s.68) ¢Je to svébytný postup, jímž učitel vyučuje. Má charakter metastrategie. ¢ (Mareš, 2003) VYUČOVACÍ STYL ¢Společně s učebním stylem je jeho základem, jádrem kognitivní styl jedince, s jeho preferencí určitého typu informací (obtížně ovlivnitelný, vrozený). ¢Vyučovací styl je zejména ovlivněn učitelovým pojetím výuky. ¢Učitelovo pojetí je součástí učitelova profesního já. Učitelovo pojetí výuky (učitelova každodenní filosofie týkající se způsobu výběru učiva, výukových metod, komunikace se žáky apod.) ¢Nejvíce ovlivnitelné jsou učitelovy vědomosti a dovednosti a způsoby řešení ped. situací. ¢Často se překrývá s výchovnými styly (autoritativní, liberální, demokratický), nelze je však chápat jako synonyma ¢ ¢ VYUČOVACÍ STYL ¢Učitel pomocí učiva zprostředkovává vědění a zároveň kultivuje a rozvíjí žákovu osobnost a to prostřednictvím svého vyučovacího stylu. ¢Vyučovací styl zahrnuje odborné, pedagogické, didaktické, psychologické kompetence jako předpoklady k vykonávání pedagogické činnosti, včetně osobních charakteristik každého učitele. Je relativně stabilní, obtížně se mění. (Kosíková, 2011, s. 195) ¢Je to mnohovrstvá množina. Nejhlubší vrstvou je kognitivní styl, dále učitelovo pojetí výuky a učitelovy způsoby řešení pedagogických situací, které jsou ovlivněny jeho zkušenostmi a vzděláním a nejvíce ovlivnitelná je vrstva učitelových pedagogických vědomostí a dovedností. TYPY VYUČOVACÍCH STYLŮ ¢Typologie podle Witkina (podle kognitivního stylu) ¢GLOBÁLNÍ – komplexní vnímání, prvky chápe v kontextu situace, více paidotrop, empatičtější, častěji se přizpůsobuje potřebám a přáním žáků, rovnoměrný rozvoj všech složek osobnosti, ne jen získávání vědomostí ¢ANALYTICKÝ – vnímá více jednotlivé prvky, odlišuje od kontextu situace, spíše logotrop, orientace na výkon TYPY VYUČOVACÍCH STYLŮ ¢Typologie podle Fenstermachera, Soltise, 2008 ¢Manažerský (exekutivní) ¢ ¢Facilitační ¢ ¢Liberální ¢ TYPY VYUČOVACÍCH STYLŮ (FENSTERMACHER, SOLTIS, 2008) ¢Rozlišují typy vyučovacích stylů podle společného rámce ¢M – metody ¢Ž – potřeby žáka ¢U – učivo ¢C – cíle ¢I – interakce učitel x žák TYPY VYUČOVACÍCH STYLŮ ¢Manažerský (exekutivní) – učitel manažer učení, obsah vzdělávání a metody, menší důraz na potřeby žáků, transmise znalostí, dobrý organizátor, efektivní učení, systematický, zdůrazňuje metody M, učivo U znalosti. Zaměřuje se na výsledky, na to, jak znalosti získávat, hlavní cíl je dobré zvládnutí učiva, efektivní řízení učebních procesů, menší důraz na vnímání potřeb žáků (řízení třídy, nakládání s časem ve třídě). Podporuje poslušnost a konformitu ¢ TYPY VYUČOVACÍCH STYLŮ ¢Facilitační – rozvoj osobnosti žáka Ž, vzdělávací cíle C, vztahy a interakce s žákem, zvládnutí učiva není cílem, ale prostředek k dosažení rozvoje individuality žáka, zaměřuje se, na žáka, vztahy, cíle. Vnímá žáka jako někoho, kdo přichází do školy již s velkým množstvím znalostí a vědomostí, povzbuzuje, pečuje o jeho osobnostní rozvoj ¢(humanistická psy, konstruktivismus, mnohočetná inteligence) ¢ TYPY VYUČOVACÍCH STYLŮ ¢Liberální (pragmatický) – dominantní jsou vzdělávací cíle C a znalost učiva U, vedlejší jsou vyučovací metody, potřeby žáků, vztah mezi učitelem a žákem, zaměřuje se na učivo a cíle. Zabývá se primárně tím, k jakému účelu budou znalosti využity, znalosti nejsou cílem samy o sobě, ale prostředkem k uvádění žáka do vědění a poznání směřující k vývoji lidského druhu. Usiluje o výchovu ušlechtilé a kompetentní osobnosti, intelektuální dědictví, povzbuzuje žáka ke shromaždování moudrosti a poznání, cílem jsou vznešené ideály, hledání pravdy, poznání a krásy. Podporuje skepticismus a autonomii. ¢ TYPOLOGIE VYUČOVACÍCH STYLŮ STERNBERG ¢Tzv. intelektové styly ¢Monarchistický - definován orientací na jednotlivý cíl nebo potřebu, připouští jedinou cestu k vytyčenému cíli, netolerantní, rigidní, má tendenci zjednodušovat problémy, nezajímá se o příčiny. ¢Hierarchický – definuje více cílů a pořadí jejich dosahování, učitelé jsou tolerantní a flexibilní. ¢Oligarchický – potíže s vymezováním priorit a cílů, je nerozhodný, upřednostňuje komplexnost, která vede k složitosti a nepřehlednosti. ¢Anarchistický – vymezuje velké množství cílů, nejasně chápané, přistupuje k problémům náhodně, chová se nevyzpytatelně, zbrklý v rozhodování, jindy váhavý. VYUČOVACÍ STYL UČITELE A UČEBNÍ STYL ŽÁKA ¢Diagnostika učebních stylů žáků je klíčová pro efektivitu výuky. ¢ ¢Učitel pak volí didaktické zpracování, metody, učivo. ¢ ¢Má učitel možnost ovlivňovat styly učení svých žáků? ¢ ¢Má možnost ovlivňovat vlastní vyučovací styl? ¢ ¢ VYUČOVACÍ STYL ¢Zamyslete se : ¢Volba vlastního vyučovacího stylu. Jaký učební styl vám vyhovuje? ¢ ¢Kdo je skutečně dobrý učitel? ¢ ¢Učební styl žáka a vyučovací styl učitele, je zde souvislost? ¢ ¢ ZDROJE ¢Fenstermacher, Soltis. (2008).Vyučovací styl. Praha: Portál. ¢ ¢Kosíková, V. (2011) Psychologie vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Praha: Grada. ¢ ¢Škoda, J., Doulík, P. (2011) Psychodidaktika. Metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Vyd. 1. Praha: Grada. ¢ ¢Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Portál. ¢