PŮDA A BIOTA Půda a její složky Termíny -Pedosféra (půdní kryt) – transformace svrchní části zemské kůry působením organismů na horniny za účasti vody, vzduchu a sl. záření -Půda – směs minerálních látek, které vznikají rozkladem horniny vlivem chemických a fyzikálních faktorů, s organickými látkami vzniklými rozkladem zbytků rostlin biologickými činiteli Půdní složky ¨Neživá složka anorganická ¨ - Pevná (horniny a minerály) půdotvorné minerály: primární a sekundární ¨ - Půdní voda: gravitační, vázaná, hygroskopická ¨ - Půdní vzduch ¨Neživá složka organická - humus ¨Živá složka - edafon ¨ Půdotvorné procesy ¨Základní skupiny: ¨ 1) nárůst hmoty v půdní matrici (akumulace) ¨ 2) ztráta hmoty v půdní matrici ¨ 3) translokace hmoty v půdní matrici ¨ 4) transformace látek v půdní matrici ¨ Půdotvorný proces ¨1) nárůst hmoty v půdní matrici (akumulace) ¨ Obohacování – o nový minerální nebo organický podíl Salinizace – zasolování půdy ¨ Půdotvorný proces ¨2) ztráta hmoty v půdní matrici Vyluhování – vymývání rozpustných látek z půdního profilu nebo jeho části Eroze – (vodní, větrná, ledovcová) – odnos látek z povrchu půdy Desalinizace – opak salinizace ¨ Půdotvorný proces ¨3) Translokace hmoty v půdní matrici eluviace – pohyb látek z určité části půdního profilu – přemísťování půdních složek (roztoky) iluviace (diluviace) – pohyb látek do určité části profilu, kde se akumulují - opak eluviace dekalcifikace a kalcifikace – odstraňování/obohacování půdního profilu o uhličitan vápenatý illimerizace – mechanická migrace malých minerálních částic ze svrchního horizontu do spodních vrstev půdy za vzniku o jílnaté částice obohaceného argilického horizontu (typické pro půdní typ hnědozem a luvizem) pedoturbace – biologické a fyzikální promísení půdní hmoty (mráz/teplo, sucho/vlhko) podzolizace – chemická migrace sloučenin hliníku a železa (typické pro půdní typ podzol a kryptopodzol) lateritizace – migrace kyseliny křemičité z půdního profilu ¨ Půdotvorný proces ¨4) transformace látek v půdní matrici syntéza/rozklad (dekompozice – tvorba/rozklad nových částic minerálního a organického původu humifikace – přeměna surových půdních látek na stabilní humus (typické pro půdní typ černozem) hnědnutí (braunifikace, rubifikace) – uvolňování železa z primárních minerálů a jeho disperze: tento proces je spojený s oxidací a hydratací sloučenin železa a zabarvením horizontu (typické pro kambizem) rašelinění – tvorba rašeliny oglejení – střídání period redukce a oxidace vedoucí k hromadění železa na stěnách makropórů a k rezivě skvrnitému zbarvení (výrazný pro PT pseudoglej) glejizace –redukce železa v anaerobních podmínkách spojená s charakter. zabarvením části profilu do modra nebo zelena (typické pro PT glej) ¨ Půda a její částice ¨Jemnozem a třídění podle částic: střední písek (2-0,25 mm) ¨ jemný písek (0,25-0,05 mm) hrubý prach (0,05-01 mm) střední a jemný prach (silt) (0,01-0,001 mm) jíl (méně než 0,001 mm) ¨ Stupnice zrnitosti půd kategorie půdní druh zkratka obsah<0,01mm Tech. označení 1 písčitá p 0-10 % lehké 2 hlinitopísčitá hp 10-20 % lehké 3 písčitohlinitá ph 20-30 % střední 4 hlinitá h 30-45 % střední 5 jílovitohlinitá jh 45-60 % těžké 6 jílovitá jv 60-75 % těžké 7 jíl j nad 75 % těžké Fyzikální vlastnosti půd ¨Kvalita a obsah organické hmoty (obsah humusu v půdě se stanovuje oxidací uhlíku organických látek (žíhání vzorku v plameni/peci C t, rozklad org. C za pomoci oxid. Činidla v kyselinosírovém prostředí (nepřímé stanovení – Cox, Tjurinova metoda) nad 5% je vysoký podíl humusu ¨ Fyzikální vlastnosti půd ¨Struktura půdy prostorové shluky-aregáty, které mezi sebou vytvářejí prostory-póry lišící se svojí velikostí, uspořádáním a vzájemným propojením– drobtovitá, polyedrická, hrudkovitá, prizmatická, zrnitá ¨ Pórovitost 46-69% střední až těžší, 35-46% lehčí minerální, 50-67% luční a lesní svrchní vrstvy, 79-83% rašeliny ¨ Chemické vlastnosti půd pH H20 pH KCl označení <4,9 < 4,5 silně kyselá 5,0-5,9 4,6,-5,5 kyselá 6,0-6,9 5,6-6,5 slabě kyselá 7,0 6,6-7,2 neutrální 7,1,-8,0 >7,2 slabě alkalická 8,1-9,4 alkalická >9,4 silně alkalická Kritéria aktivní a výměnné půdní reakce Biologické vlastnosti půd označení Dle J. Smrže Dle K. Rejška mikroedafon 0,002-0,2 mm < 0,2 mm mezoedafon 0,2-2,0 mm 0,2-2,00 mm makroedafon 2,00 – 20 mm 2,00-15 mm megaedafon > 20 mm > 15 mm Půda a její znaky ¨Barva půdy (Munsellove tabulky) Hloubka půdy – hluboká více než 60 cm, středně hluboká 30-60 cm, do 30 cm mělká půda Obsah skeletu (méně 5% - skeletovanost žádná, 5-10%- příměs, 11-25%-slabá, 26-50%-střední, 51-75%-silná, 75% a víc velmi silná Vlhkost zemin vyprahlá-beze známek vlhkosti, suchá-nevyvolává pocit chladu, vlahá-vyvolává pocit chladu, vlhká-ruku ovlhčuje, mokrá-voda odkapává Munsellove tabulky půd Biologická složka půd Skupina mikeoedafonu Množství v 1 g půdy Hmotnost v kg na 1 ha baktérie 600 mil 10 000 Plísně a aktinomycety 400 tis 10 000 řasy 100 tis 140 prvoci 1,1 mil 370 Půdní typy ¨Litozem, mělká půda na horninovém substrátu (hornatiny, vrchoviny, hrany údolí, …) ¨Regozem, půda vyvinutá na písečných sedimentech ¨Ranker, půda vyvinutá na pevných horninách, hlubší profil než u litozemě ¨Rendzina, půda vyvinutá na vápencích ¨Černozem, nejhlubší humusový horizont, vyvinutá na spraších ¨Černice, hydromorfní černozemě autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Půdní typy ¨Smonice, vyvinutá ze smektických jílů v suchých oblastech ¨Šedozem, prohumózněná půda na periferii výskytu černozemí (jižní Morava) ¨Hnědozem, hnědé zbarvení, v rovinatém a mírně zvlněném reliéfu vyvinutá na spraších ¨Luvizem, na čtvrtohorních středně těžkých a těžkých (jílovitých) sedimentech, v nížinách a kotlinách ¨Podzol, vyluhovaná málo úrodná půda, na kyselých matečních horninách (žula-granit, granodiorit, syenit, ) ¨Kambizem, vázána na svahoviny a členitý reliéf, typická lesní půda autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Řez zemědělskou půdou ¨Půdní horizonty Řez půdou 11892.jpg (366×643) Půda jako zdroj obživy Jan Kopřiva leslist.cz