Neživá příroda 1 Cvičení 5 – poznávání minerálů Silikáty – hlavní minerály zemské kůry Silikáty - klasifikace Nesosilikáty – izolované tetraedry SiO4 olivín, granáty, andalusit, sillimanit, kyanit, titanit, staurolit Sorosilikáty – 2 spojené křemíkové tetraedry Si2O7 skupina epidotu Cyklosilikáty – tetraedry SiO4 spojené do kruhů beryl, cordierit, turmalín Inosilikáty - tetraedry SiO4 spojené do nekonečných řetězců skupina pyroxenů, skupina amfibolů, wollastonit Fylosilikáty - tetraedry SiO4 propojené do plošných vrstev muskovit, biotit, mastek, kaolinit, jílové minerály Tektosilikáty - tetraedry SiO4 tvoří trojrozměrnou kostru živce, foidy, zeolity, křemen 2 3 Nesosilikáty Nesosilkáty jsou tvořeny jednotlivými tetraedry SiO4, které jsou do prostoru Spojeny prostřednictvím koordinačních polyedrů jiných kationtů. Na stavbě se často podílí kationty: Ca+2: 8-6 četná koordinace Mg+2: 6 četná koordinace Fe+2: 6 četná koordinace Al+3: 4 a 6 četná koordinace Příkladem je struktura olivínu (Mg,Fe)2SiO4 Ve struktuře jsou oktaedrické pozice M1 a M2 obsazované železem a hořčíkem (zelené a modré pozice) a ty prostorově spojují tetraedry SiO4 (červené). Tetraedr křemíku – kationt Si je obklopen čtyřmi kyslíky. 4 Sorosilikáty Tetraedry SiO4 v sorosilikátech jsou spojovány do párů přes společný „přemosťující“ kyslík. Každý z obou tetraedrů má tak jeden přemosťující a tři normální kyslíky, přičemž přemosťující kyslík patří každému tetraedru jen z ½. Výsledná skupina je pak [Si2O7]6-. Příkladem struktury sorosilikátu, který obsahuje samostatné tetraedry SiO4 i skupiny Si2O7 je epidot. vzorec: Ca2 (Fe,Al)3 [O (OH)(SiO4)(Si2O7)] Řetězce oktaedrů AlO6 (zelené) ve směru osy y jsou propojovány izolovanými skupinami SiO4 a Si2O7 (červené). Vápník vytváří nepravidelné polyedry s koordinačním číslem 8 (modré). Symetrie struktury je monoklinická. Dva tetraedry křemíku propojené přes Společný kyslík do skupiny [Si2O7]6-. 5 Cyklosilikáty Tetraedry jsou v cyklosilikátech spojovány do uzavřených kruhů, kde poměr Si:O je 1:3. Cykly mohou být trojčlenné, čtyřčlenné a nejčastěji šestičlenné – skupina Si6O18 -12. Ve struktuře berylu Be3Al2Si6O18 jsou šestičetné cykly tetraedrů SiO4 uloženy kolmo na vertikálu. Silikátové šestičlenné cykly jsou vyznačeny světlými a tmavými trojúhelníky a do prostoru jsou spojeny pomocí kationtů Be a oktaedricky vázaných kationtů Al. Silikátové cykly leží nad sebou a vytváří ve struktuře nekonečné kanálové dutiny. Šestičlenný prstenec tetraedrů křemíku. Každý tetraedr sdílí dva kyslíky se sousedními. 6 Inosilikáty Ve strukturách inosilikátů jsou tetraedry SiO4 uspořádány do nekonečných jednoduchých nebo dvojitých řetězců. V jednoduchých řetězcích se každý tetraedr váže s dalšími dvěma tetraedry a poměr Si : O je 1 : 3. Ve dvojitých řetězcích má polovina tetraedrů dva společné a dva normální kyslíky a druhá polovina tetraedrů má tři společné a jeden normální kyslík. Obecný poměr Si : O je potom 4 : 11. Jednoduché řetězce vytvářejí minerály ze skupiny pyroxenu a dvojité řetězce najdeme u všech amfibolů. Struktury jsou komplikovaná, kromě křemíku obsahují zpravidla kationty Al, Fe, Mg, Ca, Mn, Na nebo K. Různé zobrazení dvojitých dvojčlánkových řetězců ve skupině amfibolů. 7 Fylosilikáty – vrstevnaté silikáty Ve fylosilikátech tvoří tetraedry nekonečné vrstvy, ve kterých každý tetraedr obsahuje tři společné a jeden normální (apikální) kyslík. Poměr Si : O je pak 1 : 2,5 (př. Si4O10) Vrstvy tetraedrů se spojují s vrstvami ostatních kationtů, nejčastěji Mg, Fe, Al nebo Mn. Vrstevní komplexy jsou vzájemně vázány van der Waalsovými silami nebo mezivrstevním kationtem (nejčastěji K a Na). Ve struktuře biotitu najdeme trojvrstvé komplexy tvořené dvěma vrstvami tetraedrů SiO4 a mezi nimi oktaedrické koordinační polyedry s kationty Mg a Fe. Trojvrstvé komplexy slídy spojené mezivrstevním kationtem. Detail propojení vrstvy tetraedrů SiO4 a vrstvy oktaedricky vázaných kationtů, kde se uplatňuje i hydroxylová skupina. 8 Tektosilikáty V tektosilikátech sdílí každý tetraedr SiO4 všechny své vrcholy s okolními tetraedry a tím se výsledný poměr Si : O snižuje na 2 : 1. Vstup dalších kationtů (Ca, K, Na) do tektosilikátů je umožněn substitucí části Si+4 kationty Al+3. Ve skupině živců jsou ve vzorcové jednotce nahrazeny 1-2 atomy Si+4 kationtem Al+3. K-živce: KAlSi3O8 Albit: NaAlSi3O8 Anortit: CaAl2Si2O8 Základem struktury jsou prostorově rozmístěné tetraedry Si a Al ve formě čtyřčlených prstenců. V dutinách mezi prstenci jsou uloženy kationty K, Na, Ca a Ba. Příklad prostorového propojení tetraedrů křemíku v tektosilikátech. Nesosilikáty: OLIVÍN (forsterit – fayalit) Složení: (Mg,Fe)2 SiO4 Barva: zelenožlutá až zelená Lesk: skelný Tvrdost: 6,5 Hustota: 3,2 (fo) – 4,3 g.cm-3 (fa) Štěpnost: zřetelná (010) Jiné vlastnosti: mění se spolu se složením Forma výskytu: krátce sloupcovité krystaly nebo častěji hrubě zrnité agregáty Geneze: krystalizace z magmatu v gabrech, bazaltech nebo dunitech, při metamorfóze vzniká v některých mramorech, relikty v serpentinitech Lokality: Smrčí u Semil, Venušina sopka u Bruntálu, Sušice (skarn) Zrna olivínu, Kozákov u Semil. Zrnitý agregát olivínu v bazaltu, Smrčí. 9 Složení: Mg3 Al2 (SiO4)3 Barva: červenorudá, červenohnědá Lesk: skelný až mastný Tvrdost: 7,5 Hustota: 3,5 – 4,3 g.cm-3 Štěpnost: chybí Jiné vlastnosti: proměnlivé složení a fyzikální vlastnosti Forma výskytu: krystaly dvanáctistěny nebo čtyřiadvacetistěny, izometrická zrna, zrnité agregáty Geneze: vzniká v peridotitech, serpentinitech, kimberlitech, zvětralinové pláště Lokality: Třebenice, Měrunice (České středohoří) Zrna pyropu v bazaltu, Měrunice. Zrna pyropu ze štěrkových poloh, Třebenice. Nesosilikáty: GRANÁT – PYROP 10 Složení: Fe3 Al2 (SiO4)3 Barva: červená, červenohnědá Lesk: skelný až mastný Tvrdost: 7,5 Hustota: 3,5 – 4,3 g.cm-3 Štěpnost: chybí Jiné vlastnosti: závisí na chemickém složení Forma výskytu: krystaly s převládajícím dvanáctistěnem a nebo čtyřiadvacetistěnem, izometrická zrna, zrnité agregáty Geneze: kyselé granitoidy, pegmatity, metamorfované horniny – svory a ruly Lokality: Zlatý Chlum, Annenský pramen – Jeseníky, Přibyslavice (pegmatit) Rombický dodekaedr almandinu ve svoru, Zillertal, Tyroly. Krystaly almandinu ve svoru, Petrov nad Desnou. Nesosilikáty: GRANÁT - ALMANDIN 11 Složení: Ca3 Al2 (SiO4)3 Barva: zelená, žlutozelená, hnědočervená Lesk: skelný až mastný Tvrdost: 7,5 Hustota: 3,5 – 4,3 g.cm-3 Štěpnost: chybí Jiné vlastnosti: závisí na složení Forma výskytu: krystaly dvanáctistěny nebo čtyřiadvacetistěny, izometrická zrna, zrnité agregáty Geneze: v kontaktně metamorfovaných horninách – erlány, skarny Lokality: Žulová, Vápenná, Hazlov u Chebu (kontaktní skarny) Krystal zeleného grosuláru, Dognaczka, Banát. Krystaly grosuláru ve skarnu, Žulová. Nesosilikáty: GRANÁT – GROSULÁR 12 SKUPINA GRANÁTU Porfyroblast granátu - almandinu v rule, izometrické omezení, červenofialová barva. Zrnka granátu – pyropu (český granát), nepravidelné omezení z rozsypových sedimentů. 13 Krystal granátu almandinu ve svoru, omezení plochami dvanáctistěnu kosočtverečného, Zillertall. Granát – grosulár ve formě krystalu i zrnitého agregátu, kontaktní skarn, Žulová. Složení: Al2SiO5 Barva: růžová, červená, červenohnědá Lesk: skelný Tvrdost: 7,5 Hustota: 3,15 g.cm-3 Štěpnost: dobrá (110) Jiné vlastnosti: rombická symetrie Forma výskytu: sloupcovité krystaly, hrubě stébelnaté až radiálně paprsčité agregáty Geneze: v některých Al bohatých granitech a pegmatitech, kontaktních rohovcích nebo svorech Lokality: mrákotínský granit, Dolní Bory (pegmatit), Sobotínsko (svory) Stébelnatý agregát andalusitu, Dolní Bory. Sloupcovitý krystal andalusitu, Tyrolsko. Nesosilikáty: ANDALUSIT 14 ANDALUSIT Stébelnatý agregát andalusitu s dobře patrnou štěpností, pegmatit, Dolní Bory. Krátce sloupcovité krystaly andalusitu v křemeni, Dyleň. 15 Sloupcovité krystaly andalusitu v kontaktně metamorfované chiastolitové břidlici. Typický symetrický příčný řez andalusitem – chiastolitem v kontaktně metamorfované břidlici. Složení: Al2SiO5 Barva: bezbarvý nebo bílý Lesk: skelný až hedvábný Tvrdost: 6-7 Hustota: 3,2 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá (010) Jiné vlastnosti: rombická symetrie Forma výskytu: jemně vláknité, plstnaté nebo celistvé agregáty Geneze: typický minerál vysoké metamorfózy - ruly Lokality: ruly moldanubika, Maršíkov (pegmatit) Vláknitý agregát sillimanitu v rule, Zlatkov. Jemně jehlicovitý agregát sillimanitu, Bodenmeis, Bavorsko. Nesosilikáty: SILLIMANIT 16 Složení: Al2SiO5 Barva: šedobílá, modrá Lesk: skelný až perleťový Tvrdost: 5-7 Hustota: 3,6 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá (100) Jiné vlastnosti: tvrdost se mění podle orientace Forma výskytu: dlouze sloupcovité krystaly nebo lištovité agregáty Geneze: regionálně metamorfované Al bohaté horniny – svory, ruly, granulity, eklogity Lokality: Bečov nad Teplou (eklogit), Mohelno (granulit), Maršíkov (pegmatit) Štěpný destičkovitý agregát kyanitu, Pfitschtal. Štěpný agregát kyanitu, eklogit Bečov. Nesosilikáty: KYANIT 17 SILLIMANIT, KYANIT Ploše tabulkovitý krystal modrého kyanitu s dokonalou štěpností, Zillertall. Velmi jemně vláknitý agregát bílého sillimanitu na puklině ruly, moldanubikum. 18 Bílý, jemně vláknitý, dokonale štěpný agregát sillimanitu, ruly moldanubika. Stébelnatý, dokonale štěpný agregát kyanitu ve svoru, Vrtěříž. Složení: CaTiO SiO4 Barva: žlutá, zelená, hnědá Lesk: diamantový, skelný Tvrdost: 5-5,5 Hustota: 3,5 g.cm-3 Štěpnost: špatná Jiné vlastnosti: jednoklonná symetrie Forma výskytu: čočkovité, klínovité nebo obálkovité krystaly, jemně zrnité agregáty Geneze: běžný akcesorický minerál magmatických a metamorfovaných hornin, pegmatity, skarny, alpská parageneze Lokality: Mirošov, Polnička (ruly), Blansko (granodiorit), Pokojovice (pegmatit), Krásné (alpská parageneze) Klínovitý krystal titanitu, alpská parageneze, Tyrolsko. Krystal titanitu na puklině, Mirošov. Nesosilikáty: TITANIT 19 Složení: Fe2 Al9 O6 (SiO4)4 (O, OH)2 Barva: červenohnědá, hnědá, černá Lesk: za čerstva skelný Tvrdost: 7-7,5 Hustota: 3,7 g.cm-3 Štěpnost: špatná Jiné vlastnosti: často v krystalech, velmi odolný zvětrávání Forma výskytu: sloupečkovité krystaly, časté dvojčatění do kříže, zrnité agregáty Geneze: typický minerál svorů, hromadí se v rozsypech Lokality: Keprník, Vozka, Červenohorské sedlo (svory)Krystaly staurolitu, Branná. Krystal staurolitu ve svoru, Vozka Jeseníky Nesosilikáty: STAUROLIT 20 TITANIT, STAUROLIT Tmavě hnědý, sloupcovitý krystal staurolitu ve svoru, modrá krystaly jsou kyanit. Tmavě hnědé krystaly titanitu s typickým „obálkovitým“ tvarem. 21 Světle zelené klínovité krystaly titanitu z žíly alpské parageneze. Sloupcovité krystaly staurolitu, některé zdvojčatělé do kříže, svor, Branná. Složení: Ca2 (Fe,Al) Al2 (SiO4) (Si2O7) O (OH) Barva: žlutozelená, zelená Lesk: skelný Tvrdost: 6,5 Hustota: 3,3-3,5 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá (100) Jiné vlastnosti: proměnlivé složení Forma výskytu: Krátce i dlouze sloupcovité krystaly, často rýhované, jemně zrnité agregáty, povlaky Geneze: vzniká přeměnou živců v magmatických horninách, běžný v nízce metamorfovaných horninách typu zelených břidlic Lokality: Sobotín, Krásné (alpská parageneze), Blansko (granodiority) Povlaky epidotu na puklině granodioritu, Blansko Krystaly epidotu, alpská parageneze, Sobotín. Sorosilikáty: EPIDOT 22 EPIDOT Sloupcovitý krystal tmavě zeleného epidotu, žíla alpské parageneze, Sobotín. Stébelnatý agregát zeleného epidotu, Střelice. 23 Sloupcovitý krystal tmavě zeleného epidotu, žíla alpské parageneze, Rakousko. Zrnitý a jehlicovitý agregát zeleného epidotu společně s bílým živcem. Složení: Be3Al2 (Si6O18) Barva: žlutobílá, žlutozelená, zelená Lesk: skelný Tvrdost: 7,5-8 Hustota: 2,7 g.cm-3 Štěpnost: nedokonalá Jiné vlastnosti: odrůdy smaragd, akvamarín, heliodor, morganit Forma výskytu: dlouze sloupcovité krystaly s hexagonálním průřezem, zrna Geneze: vzniká z kyselých magmat – pegmatity, greiseny, v některých svorech, přechází do rozsypů Lokality: Maršíkov, Sobotín (pegmatity), Horní Slavkov, Čistá (greiseny) Krystal berylu v pegmatitu, Maršíkov. Sloupcovitý krystal berylu, Sibiř. Cyklosilikáty: BERYL 24 BERYL Nedokonale omezený sloupcovitý hexagonální krystal berylu – smaragdu ve svoru. Sloupcovitý krystal berylu – smaragdu ve svoru, Habachtal, Rakousko. 25 Sloupcovitý krystal světle zeleného berylu, patrná nehomogenita zbarvení. Krátce sloupcovitý, hexagonální krystal berylu se slabě nazelenalým odstínem, pegmatit. Složení: Mg2Al3 (AlSi5O18) ± H2O Barva: šedá, namodralá, nazelenalá, fialová Lesk: skelný, matný Tvrdost: 7-7,5 Hustota: 2,6-2,7 g.cm-3 Štěpnost: neštěpný, někdy odlučný Jiné vlastnosti: podléhá přeměnám - sericitizace Forma výskytu: krystaly krátce prizmatické, pseudohexagonální, často zdvojčatělé podle (110), agregáty zrnité nebo masívní. Geneze: typický v kontaktně metamorfovaných horninách (rohovce), v některých žulách, rulách a migmatitech Lokality: Horní Bory, Vanov Tmavě modré zrno cordieritu, Bamle, Norsko. Zrno cordieritu, rula, Horní Bory. Cyklosilikáty: CORDIERIT 26 CORDIERIT Zelenomodré zrno cordieritu téměř v drahokamové kvalitě. 27 Zelenomodré zrno cordieritu zarostlé v cordieritové rule, Dlouhá stěna u Jihlavy. Složení: Na(Mg,Al)3(Al,Fe)6(BO3)3 (OH)4 (Si6O18) Barva: černá Lesk: skelný až matný Tvrdost: 7-7,5 Hustota: 3-3,25 g.cm-3 Štěpnost: chybí Jiné vlastnosti: podélné rýhování sloupcovitých krystalů Forma výskytu: krátce nebo dlouze sloupcovité krystaly, zrnité nebo jehlicovité agregáty Geneze: kyselé granitů a metamorfitů (žuly, svory, ortoruly, běžný je v aplitech a pegmatitech. Lokality: Dolní Bory, Louňovice pod Blaníkem, Přibyslavice Jehlicovité agregáty skorylu v křemeni, Stulahtal. Rýhovaný krystal skorylu, Dolní Bory. Cyklosilikáty: TURMALÍN – SKORYL 28 TURMALÍN - SKORYL Sloupcovitý agregát černého skorylu zarostlý v křemeni, pegmatit, Bory. Sloupcovité, černé krystaly skorylu s typickým podélným rýhováním prizmatických ploch. 29 Sloupcovité krystaly turmalínu v křemeni, konce krystalů mají jiné zbarvení, Elba. Rozlámané sloupcovité krystaly skorylu ve svoru. Složení: NaLi3(Al,Fe,Mn)6(BO3)3 (OH)4 (Si6O18) Barva: bezbarvý, modrá, zelená, červená Lesk: skelný Tvrdost: 7-7,5 Hustota: 3-3,25 g.cm-3 Štěpnost: chybí Jiné vlastnosti: více barev na jednom krystalu Forma výskytu: dlouze sloupečkovité až jehlicovité krystaly, zrna Geneze: žuly a lithné pegmatity Lokality: Elba, Rožná, Dobrá Voda Krystal růžového rubelitu, Malkhan, Rusko. Vícebarevný sloupeček elbaitu, pegmatit, Rožná. Cyklosilikáty: TURMALÍN – ELBAIT 30 TURMALÍN - ELBAIT Sloupcovitý krystal lithného turmalínu elbaitu – modrá varieta indigolit. Sloupcovité krystaly lithného turmalínu elbaitu – modrá varieta indigolit, pegmatit, Rožná. 31 Sloupcovitý agregát lithného turmalínu elbaitu – zelená varieta verdelit, pegmatit, Dobrá Voda. Radiálně paprsčitý, sloupcovitý agregát lithného turmalínu elbaitu – růžová varieta rubelit. Složení: CaMgSi2O6 Barva: bílá, šedozelená, zelená Lesk: skelný Tvrdost: 5-6 Hustota: 3,3-3,6 g.cm-3 Štěpnost: dobrá Jiné vlastnosti: barva podle obsahu Fe Forma výskytu: dlouze i krátce sloupcovité krystaly, zrna a zrnité agregáty Geneze: běžný v kontaktně metamorfovaných horninách a mramorech Lokality: Český Krumlov, Sokolí, Vápenná, Hazlov Zelený, štěpný agregát diopsidu, Sljudjanka, Rusko. Agregát bílého diopsidu, Číchov u Třebíče. Inosilikáty: PYROXENY – DIOPSID 32 PYROXEN - DIOPSID Sloupečkovité krystaly šedozelené barvy monoklinického pyroxenu – diopsidu. Bílý, hrubě zrnitý agregát diopsidu s dobře patrnou štěpností, Číchov. 33 Krátce sloupečkovité, světle nazelenalé krystaly monoklinického pyroxenu – diopsidu. Hrubě zrnitý, štěpný agregát diopsidu se sytě zelenou barvou. Složení: (Ca,Na) (Mg,Fe,Al,Ti) (Si,Al)2O6 Barva: zelenočerná, černá Lesk: skelný Tvrdost: 5,5-6 Hustota: 3,2-3,3 g.cm-3 Štěpnost: dobrá Jiné vlastnosti: přeměna na amfibol Forma výskytu: monoklinické krystaly s převahou prizmatických ploch, dvojčatění, zrna Geneze: typický v bazických a ultrabazických magmatických horninách (gabra, bazalty). Lokality: Paškapole, Vlčí hora, Ransko Krystal augitu, Vlčí hora. Krystal augitu, Vlčí hora. Inosilikáty: PYROXEN – AUGIT 34 PYROXEN - AUGIT Monoklinické krystaly černého augitu zarostlé v bazaltu – porfyrické vyrostlice. 35 Černé krystaly monoklinického pyroxenu – augitu. Složení: Ca2Fe+2 5 Si8O22(OH)2 Barva: zelená Lesk: skelný až matný Tvrdost: 5-6 Hustota: 3,1-3,2 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: může tvořit azbest Forma výskytu: sloupcovité krystaly, jehlicovité nebo vláknité agregáty, zrna. Geneze: typický minerál střední metamorfózy – zelené a aktinolitové břidlice. Lokality: okolí Sobotína Vláknitý až plstnatý agregát aktinolitu, Švýcarsko. Sloupcovité, štěpné agregáty aktinolitu, Sobotín. Inosilikáty: AMFIBOL– AKTINOLIT 36 AMFIBOL (AKTINOLIT – TREMOLIT) Stébelnatý agregát zeleného amfibolu – aktinolitu. Hrubě zrnitý, sloupcovitý agregát zeleného amfibolu aktinolitu s dokonalou štěpností. 37 Vláknitý, radiálně paprsčitý agregát zeleného aktinolitu. Sloupcovité krystaly tmavě zelné barva vytváří amfibol – aktinolit. Složení: Na Ca2 (Mg,Fe,Al)5 Al2 Si6 O22 (OH)2 Barva: tmavě zelená, hnědá, černá Lesk: skelný až matný Tvrdost: 5-6 Hustota: 3,0-3,3 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: vlastnosti se mění se složením Forma výskytu: dlouze sloupcovité krystaly, stébelnaté, jehlicovité nebo zrnité agregáty. Geneze: běžný horninotvorný minerál magmatických a metamorfovaných hornin – gabra, diority, syenit, ruly, amfibolity Sloupcovitý krystal amfibolu, bazanit, Vlčí hora. Sloupečky černého amfibolu, gabro Pecerady. Inosilikáty: OBECNÝ AMFIBOL 38 OBECNÝ AMFIBOL Jemně vláknitý agregát (forma azbestu) amfibolu – antofylitu. Černá zrna štěpného amfibolu z řady pargasitu (obecný amfibol) v křemeni. 39 Radiálně paprsčitý agregát jehlicovitého amfibolu - antofylitu. Černé sloupečkovité krystaly obecného amfibolu. Složení: CaSiO3 Barva: bílá Lesk: skelný, perleťový, hedvábný Tvrdost: 5 Hustota: 2,8 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: více systémů štěpnosti Forma výskytu: jehlicovité nebo vláknité, často radiálně paprsčité agregáty, někdy též zrnitý nebo celistvý. Geneze: vzniká v kontaktně metamorfovaných skarnech, erlanech nebo mramorech Lokality: Bludov, Žulová, Nedvědice Jehlicovitý agregát wollastonitu, Rila, Bulharsko. Vláknitý agregát wollastonitu, Bludov. Inosilikáty: WOLLASTONIT 40 WOLLASTONIT Vpravo bílý jehlicovitý až vláknitý agregát wollastonitu, vlevo agregát granátu, skarn, Žulová. Jemně zrnitý agregát bílého wollastonitu ve směsi s kalcitem, skarn Nedvědice. 41 Jemně jehlicovitý agregát bílého až mírně nažloutlého wollastonitu, skarn, Žulová. Vláknitý agregát bílého wollastonitu, skarn, Žulová. Složení: Al4Si4O10(OH)8 Barva: bílá, žlutavá, okrová Lesk: matný, zemitý Tvrdost: 1 Hustota: 2,6 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: ve vlhku plastický Forma výskytu: tvoří tenké destičky a šupinky, agregáty jsou zpravidla celistvé nebo zemité. Geneze: vzniká zvětráváním živců, tvoří velká ložiska ve zvětralinových pláštích Lokality: Horní Bříza, Kaznějov, Únanov Jemně zrnitý agregát kaolinitu, Sedlec. Celistvý agregát kaolinitu, Albánie. Fylosilikáty: KAOLINIT 42 Složení: Mg3 Si4O10(OH)2 Barva: světle zelená, zelenošedá Lesk: mastný, perleťový Tvrdost: 1 Hustota: 2,7-2,8 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: mastný na omak Forma výskytu: tabulkovité, jemně až hrubě lupenité, zrnité nebo celistvé agregáty Geneze: vzniká přeměnou ultrabazických hornin, je hlavní složkou mastkových břidlic. Lokality: Smrčina a Zadní Hutisko u SobotínaŠtěpný agregát zeleného mastku, Ural. Lupenitý agregát mastku, Sobotínsko. Fylosilikáty: MASTEK 43 MASTEK Bezbarvý lupenitý agregát mastku. Světle zelený, lupenitý agregát mastku s dokonalou štěpností. 44 Štěpný agregát mastku se zelenou barvou a mastným leskem. Bezbarvé destičky mastku, dokonalá štěpnost a zřetelná ohebnost lupenů. Složení: KAl2(AlSi3O10)(OH)2 Barva: bezbarvý, světle šedá, nazelenalá Lesk: perleťový Tvrdost: 2 Hustota: 2,8 g.cm-3 Štěpnost: velmi dokonalá Jiné vlastnosti: lupeny pružné, průhledný Forma výskytu: agregáty jsou tabulkovité, hrubě až jemně šupinkovité, hvězdicovité nebo pérovité. Geneze: běžný horninotvorný minerál v granitech, pegmatitech, fylitech, svorech nebo pískovcích. Lokality: Dolní Bory, Otov, Petrov nad DesnouHrubě lupenitý agregát muskovitu, Domažlice. Lupenitý agregát muskovitu, Miskovice u Kutné Hory. Fylosilikáty: SLÍDY – MUSKOVIT 45 SLÍDA – MUSKOVIT Hrubě lupenitý agregát bezbarvého muskovitu s dokonalou bazální štěpností. Bezbarvý lupenitý agregát muskovitu, lupeny jsou pružné (na rozdíl od mastku). 46 Hrubě lupenitý agregát bezbarvého muskovitu, místy patrný perleťový lesk. Světle šedá destička muskovitu s dokonalou štěpností a perleťovým leskem. Složení: K (Mg,Fe)3(AlSi3O10)(OH)2 Barva: tmavě hnědá až černá Lesk: perleťový Tvrdost: 2,5 Hustota: 3,0 g.cm-3 Štěpnost: velmi dokonalá Jiné vlastnosti: lupeny pružné Forma výskytu: Tabulkovité nebo krátce sloupcovité krystaly, hrubě až jemně lupenité, tabulkovité nebo masívní agregáty. Geneze: zcela běžný horninotvorný minerál magmatických a metamorfovaných hornin. Lokality: Dolní Bory, Věžná, … Hrubě tabulkovitý agregát biotitu, Švýcarsko. Krátce sloupcovité krystaly biotitu, Brno. Fylosilikáty: SLÍDY – BIOTIT 47 SLÍDA – BIOTIT Hrubě lupenitý agregát tmavě hnědého biotitu s výrazným leskem. Tmavě hnědý lupenitý agregát biotitu s dokonalou bazální štěpností. 48 Hrubě lupenitý agregát hnědočerného biotitu s dokonalou bazální štěpností. Pseudohexagonální lupenité krystaly biotitu s výrazným skelným leskem. Složení: K (Li,Al)3 (AlSi3O10)(OH)2 Barva: bílá, červená, zelená, fialová Lesk: perleťový Tvrdost: 3 Hustota: 2,8-2,9 g.cm-3 Štěpnost: velmi dokonalá Jiné vlastnosti: proměnlivost barev Forma výskytu: hrubě až jemně šupinkaté, jemně zrnité agregáty Geneze: lithné pegmatity Lokality: Rožná, Dobrá Voda, Nová Ves Jemně šupinkatý nazelenalý lepidolit, Rožná. Hrubě lupenitý lepidolit, Rožná. Fylosilikáty: SLÍDY – LEPIDOLIT 49 SLÍDA – LEPIDOLIT Jemně lupenitý agregát lepidolitu zelené barvy společně se živcem, pegmatit, Rožná. Velmi jemně lupenitý agregát lepidolitu (Li-slída) fialové barvy, pegmatit, Rožná. 50 Hrubě lupenitý agregát narůžovělého lepidolitu s dokonalou bazální štěpností. Hrubě lupenitý agregát fialového lepidolitu s dokonalou bazální štěpností, Dobrá Voda. Složení: KAlSi3O8 Barva: bílá, šedá, světle béžová, narůžovělá Lesk: skelný Tvrdost: 6 Hustota: 2,57 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: vytváří dvojčata Forma výskytu: krystaly mají krátce sloupcovitý nebo tabulkovitý habitus, velmi často bývá zdvojčatělý, zpravidla tvoří štěpné agregáty a zrna v horninách. Geneze: jeden z nejběžnějších horninotvorných minerálů (žuly, ruly, arkózy aj.) Lokality: Dolní Bory, Loket, Vepice, … Vyrostlice ortoklasu v granitu, Horní Rozmyšl. Karlovarské dvojče ortoklasu, Loket. Tektosilikáty: ŽIVCE – ORTOKLAS 51 ŽIVCE – ORTOKLAS Slabě narůžovělé monoklinické krystaly ortoklasu. Karlovarsky zdvojčatělý krystal ortoklasu, karlovarský granit. 52 Světle okrový, hrubě zrnitý, štěpný agregát ortoklasu, pegmatit Dolní Bory. Bílý, krátce sloupcovitý krystal ortoklasu, Elba. Složení: KAlSi3O8 Barva: bílá, šedá, světle béžová, narůžovělá Lesk: skelný Tvrdost: 6 Hustota: 2,57 g.cm-3 Štěpnost: dokonalá Jiné vlastnosti: velmi podobný ortoklasu Forma výskytu: zrnité štěpné agregáty, zrna Geneze: běžný horninotvorný minerál, podobně jako ortoklas Lokality: Vernéřov, Otov, … Štěpný agregát mikroklinu, Narestve, Švédsko. Štěpný agregát mikroklinu, Puklice u Jihlavy. Tektosilikáty: ŽIVCE– MIKROKLIN 53 ŽIVCE – MIKROKLIN Dokonale štěpný, světle okrový agregát mikroklinu. Zrnitý agregát K-živce mikroklinu – jen těžko odlišitelný od ortoklasu. 54 Hrubě zrnitý agregát mikroklinu a dokonalou štěpností – od ortoklasu nelze běžně odlišit. Světle zelená odrůda mikroklinu – amazonit. Složení: albit (NaAlSi3O8) - anortit (CaAl2Si2O8) Barva: bílá, světle šedá, namodralá, tmavě šedá Lesk: skelný až matný Tvrdost: 6 Hustota: 2,7 g.cm-3 Štěpnost: velmi dokonalá Jiné vlastnosti: vzhled závisí na složení Forma výskytu: Krystaly zpravidla zdvojčatělé, agregáty tvoří štěpné masy nebo zrna. Geneze: Nejběžnější horninotvorný minerál mnoha horninových typů (diority, gabra, ruly, amfibolity, droby, …) Lokality: mnoho Štěpný agregát labradoritu, Ukrajina. Krystal albitu, Tyrolsko. Tektosilikáty: ŽIVCE – PLAGIOKLASY 55 ŽIVCE – PLAGIOKLASY Štěpné zrno načervenalého plagioklasu – oligoklasu. Hrubě zrnitý štěpný agregát bílého plagioklasu – albitu. 56 Triklinické krystalky bezbarvého albitu – sodného plagioklasu. Tmavě zbarvený bazický plagioklas – labradorit. Složení: KAlSi2O6 Barva: bílá, světle šedá Lesk: skelný Tvrdost: 5,5 – 6 Hustota: 2,5 g.cm-3 Štěpnost: ne Jiné vlastnosti: patří mezi foidy – zástupce živců Forma výskytu: kubické krystaly („leucitotvar“), izometrická zrna. Geneze: alkalické horniny s nízkým obsahem křemíku (fonolity, leucitity) Lokality: České středohoří, Doupovské hory Bílý krystal leucitu v dutině. Krystal leucitu, tetragon-trioktaedr. Tektosilikáty: LEUCIT 57 Složení: NaKAlSiO4 Barva: bezbarvý, bílá, světle šedá, žlutá, nazelenalá Lesk: mastný až skelný Tvrdost: 5,5 – 6 Hustota: 2,65 g.cm-3 Štěpnost: nedokonalá Jiné vlastnosti: skupina foidů – zástupci živců Forma výskytu: Krátce sloupcovité krystaly, zrna čtvercového průřezu, zrnité agregáty Geneze: minerál alkalických hornin (nefelinity, syenity) Lokality: České středohoří, Doupovské hory Krátce sloupcovité krystaly čirého nefelínu. Tektosilikáty: NEFELÍN 58 Závěrem: ✓ Silikáty jsou v zemské kůře zcela převládajícími minerály, tvoří více než 95 % minerálů všech hornin. ✓ Zcela zásadní pro určování hornin jsou živce, slídy, olivín, pyroxeny a amfiboly. Označují se jako hlavní horninotvorné minerály. ✓ Ostatní silikáty mohou nabývat významu jen v určitých typech hornin nebo mohou být významnými nerostnými surovinami. ✓ Umět poznat základní horninotvorné minerály je pro poznávání hornin naprostá nutnost. Nečekejte, že se to lze naučit prohlížením obrázků.