LEXIKOLOGIE VYMEZENÍ DISCIPLÍNY JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? https://www.youtube.com/watch?v=8UG0-caYLfc&ab_channel=TransmissionFilms JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae (traduje se z nějakého důvodu latinsky, ovšem Aristoteles mluvil a psal pochopitelně řecky) JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae (traduje se z nějakého důvodu latinsky, ovšem Aristoteles mluvil a psal pochopitelně řecky) tedy řecky: γενος και διαφοραι JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae (traduje se z nějakého důvodu latinsky, ovšem Aristoteles mluvil a psal pochopitelně řecky) tedy řecky: γενος και διαφοραι / genos kai diaforai JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae (traduje se z nějakého důvodu latinsky, ovšem Aristoteles mluvil a psal pochopitelně řecky) tedy řecky: γενος και διαφοραι / genos kai diaforai resp. česky: rod a rozdíly JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae (traduje se z nějakého důvodu latinsky, ovšem Aristoteles mluvil a psal pochopitelně řecky) tedy řecky: γενος και διαφοραι / genos kai diaforai resp. česky: rod a rozdíly lexikologickou terminologií: hyperonymum a hyponyma JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? Kupř. s využitím aristotelské definice: genus proximum et differentiae specificae (traduje se z nějakého důvodu latinsky, ovšem Aristoteles mluvil a psal pochopitelně řecky) tedy řecky: γενος και διαφοραι / genos kai diaforai resp. česky: rod a rozdíly lexikologickou terminologií: hyperonymum a hyponyma srv. také níže sémata generická a specifická GENUS PROXIMUM GENUS PROXIMUM Co je to jazyk? GENUS PROXIMUM Co je to jazyk? A jaká disciplína zkoumá jazyk? GENUS PROXIMUM Co je to jazyk? Systém znaků. A jaká disciplína zkoumá jazyk? GENUS PROXIMUM Co je to jazyk? Systém znaků. A jaká disciplína zkoumá jazyk? Lingvistika. ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream (Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream (Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream (Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream (Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream (Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream (Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) (Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup ZNAK A VĚDA O ZNACÍCH σημεῖον (sémeion) = znak Věda o znacích obecně: (americká vs. evropská tradice) v anglosaském prostředí: sémiotika (semiotics); toť v současnosti stále mainstream Ch. S. Peirce [pə:rs] – referenční (a později také inferenční – Lakoff, pragmatika) přístup) vs. ve frankofonním prostředí: sémiologie (fr. sémiologie [sémijoloží]) Ferdinand de Saussure, dále jen FdS; diferenční přístup Obsah obrázku muž, osoba, fotka, staré Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, fotka, držení Popis byl vytvořen automaticky JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. JAZYK (1)systém znaků (1a) propojení dvou prostředí: lexikonu a gramatiky Lexikon je třída jednotek pojmenovávacích, gramatika je třída prostředků usouvztažňovacích. Jazyk je (2) společenská instituce. Funguje ve společnosti, pro společnost je to instituce závazná. AD 1 AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. AD 1 SYSTÉM ZNAKŮ Znak je dvoutvářná jednotka, bilaterální/bifaciální (jako mince). Z jedné strany nějak vypadá a z druhé strany něco znamená (forma/obsah, výraz/význam). Znak lze dělit na menší jednotky či spojovat do větších celků. (Na dané větší celky lze také pohlížet jako na znaky.) Tyto různé pohledy na znak lze převést do různých pohledů na jazyk, mj. do jazykových rovin. ROVINY Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky ROVINY Je tam někde tzv. «lexikální rovina»? ROVINY Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky ROVINY ROVINY ROVINY ROVINY ROVINY ROVINY ROVINY ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. ROVINY Jazykové roviny jsou různé nástroje, jak se na jazyk dívat. Tyto roviny jsou s to popsat větu (tedy abstraktní jednotku jazyka). Jsou tedy s to popsat obě prostředí jazyka: gramatiku a lexikon. PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ = lexikologická práce PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ = lexikologická práce (analýza jednotlivých pojmenování jednotlivých odborníků) DERIVOLOG Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ lexikolog: Mirek Čejka, Josef Filipec lexikolog/lexikograf: James Murray, František Čermák onomastik/dialektolog: Rudolf Šrámek fonolog: Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Ondřej Šefčík, Aleš Bičan derivolog/onomaziolog: Miloš Dokulil sémiolog, lingvista, celostní filolog: Tomáš Hoskovec PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ lexikolog: Mirek Čejka, Josef Filipec lexikolog/lexikograf: James Murray, František Čermák onomastik/dialektolog: Rudolf Šrámek fonolog: Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Ondřej Šefčík, Aleš Bičan derivolog/onomaziolog: Miloš Dokulil sémiolog, lingvista, celostní filolog: Tomáš Hoskovec PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ lexikolog: Mirek Čejka, Josef Filipec lexikolog/lexikograf: James Murray, František Čermák onomastik/dialektolog: Rudolf Šrámek fonolog: Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Ondřej Šefčík, Aleš Bičan derivolog/onomaziolog: Miloš Dokulil sémiolog, lingvista, celostní filolog: Tomáš Hoskovec PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ lexikolog: Mirek Čejka, Josef Filipec lexikolog/lexikograf: James Murray, František Čermák onomastik/dialektolog: Rudolf Šrámek fonolog: Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Ondřej Šefčík, Aleš Bičan derivolog/onomaziolog: Miloš Dokulil sémiolog, lingvista, celostní filolog: Tomáš Hoskovec PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ lexikolog: Mirek Čejka, Josef Filipec lexikolog/lexikograf: James Murray, František Čermák onomastik/dialektolog: Rudolf Šrámek fonolog: Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Ondřej Šefčík, Aleš Bičan derivolog/onomaziolog: Miloš Dokulil sémiolog, lingvista, celostní filolog: Tomáš Hoskovec PARCELOVÁNÍ PÍSKOVIŠTĚ lexikolog: Mirek Čejka, Josef Filipec lexikolog/lexikograf: James Murray, František Čermák onomastik/dialektolog: Rudolf Šrámek fonolog: Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Ondřej Šefčík, Aleš Bičan derivolog/onomaziolog: Miloš Dokulil sémiolog, lingvista, celostní filolog: Tomáš Hoskovec JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? genus proximum: sémiotika/sémiologie → (celostní) filologie → lingvistika differentiae specificae: fonetika, fonologie, morfologie, syntax, lexikologie // sémantika «a ještě více specificae»: poddisciplíny lexikologie: etymologie, onomastika, lexikografie, (slovotvorba) JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? genus proximum: sémiotika/sémiologie → (celostní) filologie → lingvistika differentiae specificae: fonetika, fonologie, morfologie, syntax, lexikologie // sémantika «a ještě více specificae»: poddisciplíny lexikologie: etymologie, onomastika, lexikografie, (slovotvorba) JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? genus proximum: sémiotika/sémiologie → (celostní) filologie → lingvistika differentiae specificae: fonetika, fonologie, morfologie, syntax, lexikologie // sémantika «a ještě více specificae»: poddisciplíny lexikologie: etymologie, onomastika, lexikografie, (slovotvorba) JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? genus proximum: sémiotika/sémiologie → (celostní) filologie → lingvistika differentiae specificae: fonetika, fonologie, morfologie, syntax, sémantika «a ještě více specificae»: poddisciplíny lexikologie: etymologie, onomastika, lexikografie, (slovotvorba) JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? genus proximum: sémiotika/sémiologie → (celostní) filologie → lingvistika differentiae specificae: fonetika, fonologie, morfologie, syntax, sémantika «a ještě více specificae»: poddisciplíny lexikologie: etymologie, onomastika, lexikografie, (slovotvorba) JAK VYMEZIT LEXIKOLOGII? genus proximum: sémiotika/sémiologie → (celostní) filologie → lingvistika differentiae specificae: fonetika, fonologie, morfologie, syntax, sémantika «a ještě více specificae»: poddisciplíny lexikologie: etymologie, onomastika, lexikografie, (slovotvorba) LEXIKOLOGIE „Lingvistická disciplína zkoumající lexikální složku [subsystém] jazyka (lexikon).“ LEXIKOLOGIE „Lingvistická disciplína zkoumající lexikální složku [subsystém] jazyka (lexikon).“ LEXIKOLOGIE „Lingvistická disciplína zkoumající lexikální složku [subsystém] jazyka (lexikon).“ LEXIKOLOGIE „Lingvistická disciplína zkoumající lexikální složku [subsystém] jazyka (lexikon).“ LEXIKOLOGIE „Zabývá se delimitací“ (vyčleněním slova = odkud kam jedno slovo sahá), „klasifikací, formou, významem (v propojení s pojmenovací funkcí) i užíváním lexikálních jednotek. Studuje významové, formální ad. vztahy strukturující lexikon, stratifikaci slovní zásoby, její synchronní dynamiku i historický vývoj, lexikální univerzália a specifika“ (některá zájmena (já, ty) vs. inkluzivní a exkluzivní my), „v interdisciplinárním kontextu též vztah lexikonu k dějinám a kultuře jednotlivých jaz. společenství, úlohu slovníku v myšlenkovém a poznávacím procesu ad.“ (= antropologický rozměr), (příp. onomaziologický rozměr: ‘konce tkaniček’ = návlečky; ovšem kdo z nás zná to slovo aktivně? V běžném životě onen výraz opíšeme a jdeme dál).