ozdobný obrázek designu středu terče INTERDISCIPLINÁRNOST LEXIKOLOGIE část první Jak vypadá model jazyka? NA POČÁTKU BYLO... • NA POČÁTKU BYLO... •slovo SLOVO, LEXÉM, POJMENOVÁNÍ • SLOVO •PROBLEMATIČNOST VYMEZENÍ SLOVA •Slovo = • 1. výraz • 2. projev • 3. závazek • zelené slovo = • viz i SSČ, PSJČ SLOVO Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky SLOVO NA POČÁTKU BYLA... •myšlenka SLOVO À LA F. ČERMÁK • SLOVO À LA F. ČERMÁK Obsah obrázku hra, sport, raketa, osoba Popis byl vytvořen automaticky SLOVO À LA F. ČERMÁK Obsah obrázku osoba, muž, exteriér, brýle Popis byl vytvořen automaticky SLOVO À LA F. ČERMÁK Obsah obrázku osoba, muž, exteriér, brýle Popis byl vytvořen automaticky •tradiční a stará jednotka (v lgv. jeden z nejstarších pojmů) •intuitivně chápaná jako celek psaný dohromady (grafické slovo) • LEXÉM À LA F. ČERMÁK •vznik až ve 20. století •termín lexém neužívá ještě ani Pražská škola (Vachek 2005) LEXÉM À LA F. ČERMÁK •systémová, formálně samostatná, funkčně a abstraktně chápaná znaková jednotka •formálně jednoduchá nebo složená (víceslovná) •škála od jednoslovného lexému flektivně neměnného (ale, že, želé; angl. or, information) •funkční grupa tvarů jednoslovných (matka, matky, matce...) •grupa jen textově víceslovná (byl bych šel :: jít; I would have gone :: go) •grupy vždy (i systémově) víceslovné: víceslovné termíny a frazémy SYSTÉMOVĚ VÍCESLOVNÉ LEXÉMY •víceslovné termíny: orgány činné v trestním řízení, kyselina siřičitá •frazémy: vzít do zaječích • SLOVO À LA F. ČERMÁK Obsah obrázku osoba, muž, exteriér, brýle Popis byl vytvořen automaticky •jediný konkrétní a textový (parolový) tvar lexému, •popř. i sám lexém, jde-li o jednoslovný a formálně neměnný lexém (ale) •česká tradice považuje za slovo někdy poněkud nelogicky i reflexivní formy dvě, např. ptát se (tj. reflexiva tantum) • POJMENOVÁNÍ (NOMINACE) À LA ČERMÁK •lexém vnímaný procesuálně, resp. z onomaziologického hlediska, tj. •nevnímá se jeho realizace, ale tvoření •mluvčí svou výchozí myšlenku, představu (psychologické hledisko) lexikálně pojmenovává, označuje slovem či slovy, tj. dává jí formu (jazykový rezultát) •souvislost s nenásilnou komunikací (dále jen NK) POJMENOVÁNÍ (NOMINACE) À LA ČERMÁK •formálně (a většinou rysů) je nominace shodná s některou z podob lexému (výše) •1A: myšlenková volba z některého z už existujících lexémů (jednoslovného či vícesl.) •(utekl vs. práskl do bot) •např. volba pojmenování pocitů na základě vlatních zkušeností a appky (radost, vztek, hněv, naštvání, zloba ap.) •1B: jejich skombinování do víceslovného označení •např. tamten vysokej polosuchej topol tamhle vzadu vpravo vedle toho červenýho domku •didakticky: úkoly typu pojmenuj (nikoli vyjmenuj), např. pojmenuj své pocity (NK) •platí individuální možnost volby a úzu POJMENOVÁNÍ (NOMINACE) À LA ČERMÁK •pro daný význam se použije formy nové (zcela nové či přejaté): •2A: nově utvořený lexém (potížista) •2B: lexém převzatý z jiného jazyka (looser) •příp. se objevuje u staré formy nový význam (řešit, navýšit) •řešit: Co tady řešíte? ve smyslu: O čem se tady bavíte? •Individuální volba není možná, respekt ke konvenčnosti jazykových prostředků. POJMENOVÁNÍ À LA HOSKOVEC POJMENOVÁNÍ À LA HOSKOVEC POJMENOVÁNÍ À LA HOSKOVEC •Dále: PJ může být buď lexikální, anebo jiná. •Lexikální je jasná: ze spojení portugalská vesnice vymezíme jednotky portugalský a vesnice, neb je můžeme komutovat za brazilský a dědina, příp. (jiho)italská usedlost (ve významu osada o několika usedlostech) ap. POJMENOVÁNÍ À LA HOSKOVEC •Návrat od minimálnosti morfému (odbočka): •Problém může (ale nemusí) nastat, když si nejsme jisti, v jakém definičním oboru (pojmenování či usouvztažnění) dané syntagma či jednotku interpretovat: •ta nejistota panuje u fenoménů, který lingvisté často nazývají: •FRAZEOLOGISMY (viz už i výše, zde ještě stručné shrnutí): •1. španělská vesnice a turecké hospodářství •2. prochodil ten kraj křížem krážem POJMENOVÁNÍ À LA HOSKOVEC •odbočka: FRAZEOLOGISMY •1. španělská vesnice (obvykle jeden celek) a turecké hospodářství (obvykle druhý celek) •nekomutujeme tyto celky s portugalskou vesnicí či řeckým hospodářstvím •interpretujeme v konkrétních textech aparátem jazykových (sociokulturních) norem: •španělská vesnice — specifický účinek souvýskytu sémémů španělský a vesnice s výsledným významem: „vzdálené, cizí, nezajímavé“, v žánru demografická studie o Španělsku se ovšem tato jazyková norma tzv. vypne. •2. prochodil ten kraj křížem krážem = důkladně; dal si ruce křížem vs. v bok •ale samotné krážem? tedy jedna pojmenovávací jednotka je křížem (komutovatelná s (v) bok) a jiná pojmenovávací jednotka je křížem krážem (komutovatelná s důkladně) •hotovo dvacet je tedy kolik lexikálních jednotek? ___________________ POJMENOVÁNÍ À LA HOSKOVEC •odbočka: FRAZEOLOGISMY •1. španělská vesnice (obvykle jeden celek) a turecké hospodářství (obvykle druhý celek) •nekomutujeme tyto celky s portugalskou vesnicí či řeckým hospodářstvím •interpretujeme v konkrétních textech aparátem jazykových (sociokulturních) norem: •španělská vesnice — specifický účinek souvýskytu sémémů španělský a vesnice s výsledným významem: „vzdálené, cizí, nezajímavé“, v žánru demografická studie o Španělsku se ovšem tato jazyková norma tzv. vypne. •2. prochodil ten kraj křížem krážem = důkladně; dal si ruce křížem vs. v bok •ale samotné krážem? tedy jedna pojmenovávací jednotka je křížem (komutovatelná s (v) bok) a jiná pojmenovávací jednotka je křížem krážem (komutovatelná s důkladně) •hotovo dvacet je tedy kolik lexikálních jednotek? JEDNA (komutovatelná s dost) LEXÉM À LA ČERMÁK •Je základní a centrální jednotkou jazyka (F. de Saussure, PLK), •byť se jeho povaha v jednotlivých jazycích liší (v čínštině natolik, že se o existenci lexému v daném systému jazyka pochybuje). •Leží na průsečíku mnoha vztahů a opozic, •má svou funkci ve všech jazykových rovinách (srv. minulá přednáška), •pokusy o jeho vymezení se liší (z důvodu značného množství relevantních aspektů). •Vytváří největší a nejsložitější jazykovou rovinu, rovinu lexikální, studovanou lexikologií, jež je takto centrální jazykovou disciplínou (jazyková rovina vs. lexikon) JAZYKOVÁ ROVINA VS. LEXIKON •Jak vypadá model jazyka? •Důvody prof. Čermáka pro pojmenování lexikonu „jazyková rovina“ — neznám. •Ve výsledku může jít jen o rozdíl terminologický, ale ta podstata („realita“) za tím pojmenováním zůstává stejná. •Tedy představa o tom, jak vypadá model jazyka, by možná byla velmi podobná. •Nevím. •Stálo by to za zpracování. (Je tady nějaký výtvarkář nebo ajťák, který by si to chtěl vzít na bakalářku či diplomku? To = srovnání různých vizuálních modelů jazyka.) ozdobný obrázek designu středu terče INTERDISCIPLINÁRNOST LEXIKOLOGIE Po úvodu se dostáváme k meritu... DISCIPLÍNY ZABÝVAJÍCÍ SE VÝZNAMEM •jazykové •sémantika •pragmatika •nejazykové •psychologie •logika •teorie komunikace •filosofie •literární teorie •právo... (Čermák 2010: 39) LEXIKOLOGIE A FILOSOFIE (JAZYKA) •Aristoteles znovu a jinak (2.12 Názory na podstavu slova a lexému) LEXIKOLOGIE A FILOSOFIE (JAZYKA) •„Lexikální význam je jazykovým protějškem pojmů ↗intenze (obsah) a ↗extenze (rozsah), užívaných nejen v lingvistice, ale i v logice a filozofii. •Zjednodušeně řečeno: •intenzí se rozumí hierarchicky uspořádaný soubor relevantních sémů pojmu x, •extenzí se rozumí souhrn všech entit, které jsou denotátem pojmu x. •Mezi extenzí a intenzí pojmu je vztah: zvětšení intenze znamená nutně zmenšení extenze a naopak: pes × kokršpaněl.“ (Novotná 2017) (Kokršpanělů je méně než psů.) RŮZNÉ DISCIPLÍNY V SOUVISLOSTI S... •delimitací (vydělením, vyčleněním, vymezením) slova z celku promluvy/věty, textu •za obecná kritéria vymezování slova se počítají tři typy aspektů: •(A) fonetický •(B) syntaktický •(C) sémantický (A) LEXIKOLOGIE A FONETIKA •jasné fonetické hranice (jako vše, i slovo má svůj začátek a konec) •potenciální pauza (místa, kde je v mluvě možné udělat organickou přestávku) •formální nedělitelnost (dělení slova na hranicích řádků není protiargument J) • (A) LEXIKOLOGIE A FONETIKA •jasné fonetické hranice (jako vše, i slovo má svůj začátek a konec) •potenciální pauza (místa, kde je v mluvě možné udělat organickou přestávku) •formální nedělitelnost (příslovečné spřežky bez/pochyby také nejsou rozpor J) •ustálenost, a tedy systémová příslušnost (= předpoklad pro všechny předchozí) • (B) LEXIKOLOGIE A (TA) SYNTAX •přemístitelnost slova ve větě (C) LEXIKOLOGIE A SÉMANTIKA •Čermák: slovo jako minimální distinktivní a samostatná sémantická forma, •kterou lze v důsledku jasného významu* a její izolovanosti, •popř. funkce nahrazovat jinou (aspekt substituovatelnosti) • •* Předpoklad jasného významu nemusí být v praxi vždy tak jasný (pozn. AV). • Např. právě španělská vesnice vs. španělská vesnice. Ale je to řešitelné. •Ovšem Čermák výše uvedená kritéria rozporuje sám (na s. 22). (C) LEXIKOLOGIE A SÉMANTIKA SHRNUTÍ •Toť interdisciplinárnost lexikologie v užším pojetí (přes vymezení slova a lexému): •fonetika •syntax •sémantika •V širším pojetí bychom mohli zahrnout mj. sémaziologii, metajazyk, metaforu (poetiku), kontext (textologii), sémiotiku, pragmatiku, psycholingvistiku, sociolingvistiku, slovotvorbu, morfologii, logiku (o rétorice ani nemluvě). ZDROJE •Renata Novotná (2017): LEXIKÁLNÍ VÝZNAM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy — Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/LEXIKÁLNÍ VÝZNAM (poslední přístup: 18. 11. 2020) •Čermák František (2010): Lexikon a sémantika. Praha: NLN.