tema
Anketa: Meli se Cechoslovaci v roce 1938 branit?
Pokud ano, jak by to cesky narod promenilo?
PETR PAVEL
armadni general
Mnozi lide v C R vidi paralelu
mezi roky 1938 a 1968
a prezentuji ji jako duvod
k pochybam o schopnostech
a obecne smyslu existence
nasi armady v duchu
argumentu „stejne nas nikdy
nebranila a neubranila
by nas ani dnes". Ve fungujicich
statech je armada
nastrojem politicke moci
volene obcany a reprezentujici
jejich vuli. Rozhodnuti
o pouziti armady, ktere
muze mit za nasledek obet'
statisicu zivotu a v extremnim
pfipade i konec existence
statu, by melo byt
vzdy odrazem vule naroda.
S odstupem desetileti a bez
odpovednosti za tak zasadni
rozhodnuti je snadne
soudit jednotlivce, instituce
i narody a teoretizovat, co
se melo ci nemelo udelat.
Muzeme pouze hodnotit
okolnosti, zvazovat mozne
alternativy a jejich dusledky,
a hlavne poucit se. Okolnosti
V roce 1938 nebyly pfiznive
pro uspesnou obranu.
Pomer sU, situace a stav nemecke
mensiny v pohranici,
ne uplne dokoncene opevnovaci
prace, postoj Francie
a Britanie k ceskoslovenske
mobihzaci a pfipadne
obrane, pravdepodobnost
izolace a vysokych ztrat, to
vse vedlo prezidenta Benese
k zaveru podvoHt se
rozhodnuti mocnosti a nasledne
okupaci Nemeckem.
Na druhe strane bylo dost
faktoru, ktere davaly nadeji
alespon na castecny uspech,
minimalne na oddaleni
konfliktu a ziskani casu pro
zmenu stanoviska mocnosti,
i kdyz by Ceskoslovensko
zfejme oznacily za pficinu
konfliktu. Uspesne zvladnuta
a rychla vseobecna
mobilizace, zasah armady
proti Henleinovskym bojuvkam
V pohranici, existence
aktualizovaneho planu
obrany statu, jednoznacny
postoj hlavniho stabu a vule
obyvatelstva branit se,
mnoho pouzitelnych opevneni,
kvalita vyzbroje ceskoslovenske
armady, nezanedbatelna
opozice proti
mnichovske dohode v Britanii
i Francii, to vse mohlo
politickemu vedeni nahrat
k rozhodnuti postavit se
zlu a bezpravi. Jako vojak se
ztotoznuji s nazorem tehdejsiho
nacelnika hlavniho
stabu branne moci generala
Ludvika Krejciho a me doporuceni
prezidentu repubUky
by bylo stejne - branit
se.
THOMAS
OELLERMANN
nemecky historik
Vojensky stfet s wehrmachtem
v zafi 1938 a ani
V bfeznu 1939 nebyl pro
Ceskoslovensko realisticky.
Vojenska pfevaha Nemcu
byla pfilis velka, mezinarodni
podpora ohrozeneho
Ceskoslovenska byla pfilis
nizka. Co by se stalo, kdyby
Ceskoslovensko presto bojovalo?
Nasledovaly by velke
civilni obeti, obrovske zniceni
cesl^ch mest a po nemeckem
tazeni by pfisel nesmifitelny
okupacni rezim,
bez jisteho prostoru, ktery
mel nabidnout protektorat.
Nacisticky teror by byl vetsi,
stejne tak i hospodafske vykofist'ovani
zeme.
Od Ceskoslovenska roku
1938 neslo vzhledem k jeho
geograficke poloze, toHka
vnitfnim sporum a chybejici
podpofe zvenci ocekavat
zadne vojenske zazral^.
O to obdivuhodnejsi jsou
mnohe pfibehy, jez nam
ukazuji, ze narod, ktery nebojoval
a nebranil se, pak
nakonec pfece jen bojoval.
At' uz hovofime o letcich
nad Britanii, ceskem odboji,
ceskoslovenskych jednotkach
u Tobruku a Dunkerku,
V jejichz fadach byli
Cesi, Slovaci, Zide, sudetsti
Nemci. A nekdy bojoval
i tak nepfimo jako sudetsti
socialni demokrate,
kteri v kanadskem exilu
pomahali stavet silnice, coz
pfispelo k obrane Aljasl^
pfed Japonci. Jednim z nejsilnejsich
obrazu ceskoslovenske
historic je pro me
obraz jednotky Republikanske
obrany, sebeobranne
jednotky sudetske socialni
demokracie, ktera v roce
1938 se zbrani v ruce branUa
hranice Ceskoslovenska
- marne a pro nas dnes
presto s velkym vyznamem.
Ceskoslovensko je pro me
zkratka narod, ktery nebojoval,
a presto bojoval.
CHRISTIANE BRENNER
nemecka historicka
O tom, jake mezinarodni
reakce by vyvolalo ceskoslovenske
rozhodnuti bojovat,
Ize pouze spekulovat. Ale
o to pfi teto ceske klasice
typu „co by bylo, kdyby"
ani nejde. Spis o vyznamnejsi
slovo pfi diplomatickych
jednanich behem
vall^ a po ni, a pfedevsim
o narodni sebevedomi. Jan
Patocka oznacil Benesovu
rezignaci z roku 1938 za vychozi
bod pozdejsiho tak
rozsifeneho bezpatefnictvi.
O vykladu tohoto mnou
velmi ceneneho filozofa
mam pochybnosti: nevim,
zda by pocit vlastni hodnoty
ceskeho naroda vyrazne
vzrostl kvuli valce
s relativne rychlou porazkou.
Radeji bych trochu
posunula pohled a vybidla
k zamysleni nad tim, ceho
se Cechoslovaci po mnichovske
dohode az pfilis
ochotne vzdali: pluralismu,
ochrany mensin, soucitu
s Zidy... Ze je mozne tohle
zachranit, aniz by bylo
nutne sahat ke zbranim,
ukazuje napfiklad srovnani
s Nizozemskem. A tento
druh sebeobrany by mozna
pfece jen mel nejaky ucinek
na povalecnou dobu.
2 0 R E S P E K T 3 8 | 17. - 23. ZARI 2018