Sociální pedagogika: Mládež doc. Michal Kaplánek, Th.D. přednáška – 27. února 2017 Otázky k diskusi ve skupinkách lJaké vlastnosti mají lidé, které zařazujeme do kategorie „mládež“ nebo které označujeme přídavným jménem „mladí“? lDá se toto období nějak věkově ohraničit? Kdy začíná a kdy končí? lJak byste toto období charakterizovali? Co se vám vybaví, řekneme-li „mládež“? l Definice mládí lrozdíl právního a mentálního rozlišení mezi dětstvím, mládím a dospělostí ldoba mládí se stále rozšiřuje, mládí přestává být „pasáží“ lkult mládí lteenager – participace dětí na životě starších kamarádů l pojmy „vrstevnická skupina“, „peer group“ lNeil Postman kritizuje skutečnost, že děti přichází o dětství lkonec mládí – adolescentní moratorium, hotel „Máma“, lprodloužení tohoto období primárně prodloužením přípravy na zaměstnání lsekundárně oddalováním převzetí plné odpovědnosti za svůj život ldefinice dospělosti, prodlužování provizória – výhody a nebezpečí lproč i lidé pokročilého věku chtějí pořád vypadat mladí? Strach ze smrti? l Psychologický pohled na mládí lErikson – vývojová psychologie (5. a 6. stádium vývoje osobnosti): adolescence, raná dospělost – identita a intimita lIdentita – co to je? lPotřeba dosáhnout jasného „sebe-vědomí“ (identity); lfaktory, které přispívají k ujasnění identity (peer group, parta), lfaktory, které znesnadňují nalezení identity: postmoderna (tekutá identita), povrchnost lIntimita: schopnost sdílet se s druhým Mládež jako kulturní skupina l K pochopení vývoje mládeže jako zvláštní kulturní skupiny si potřebujeme objasnit následující pojmy: lkultura lenkulturace l„kultura mládeže“ lparciální kultura, subkultura Užší a širší pojetí kultury lÚžší pojetí kultury: „Kulturní kompetence v sobě zahrnuje ochotu a schopnost uvažovat nad vlastním vnímáním a aktivně kriticky se zabývat těmi oblastmi života, které nejsou zaměřeny na bezprostřední výsledek.“ (Opaschowski) l lŠirší pojetí: Pojem „kultura“ zahrnuje veškerou tvořivou činnost, kterou člověk utváří své prostředí, jakož i výsledky této činnosti. Jestliže člověk utváří svoje prostředí, vychází sice z předpokladů, které mu poskytla příroda i kultura předchozích generací, ale současně vytváří cosi nového. Pojem „kultura“ (širší pojetí z hlediska antropologie) l … První přesnou definici se pokusil podat v roce 1871 britský antropolog Edward Burnett Tylor: l Kultura je komplexní celek, zahrnující náboženské a etické hodnoty a systémy, právní předpisy, poznání, umění a všechny zvyky a schopnosti, kterými jedinec disponuje jako příslušník společnosti a které si osvojil učením. l … V současnosti se kultura nejčastěji definuje jako celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím enkulturace předávají dalším generacím. l (Z webových stránek Katedry filosofie a religionistiky TF JU) Oblasti kultury lMateriální kultura (civilizace, prostředí) lDuchovní kultura (morálka, věda, umění, náboženství) lSociální kultura (rodina, právo, stát) lOsobní kultura (Cicero: kultura duše): vnitřní a mravní formace člověka, která přetváří jeho přirozené vlastnosti l Kultura duše je duší veškeré kultury! Enkulturace l Enkulturace je luniversální kulturní proces, který funguje v jedné každé konkrétní kultuře a v životě jednoho každého individuálního nositele kultury, ladaptivní začleňování jednotlivců do příslušné etnické interetnické nebo multietnické kultury, do jejího jazyka a do jejích tradic, lfundamentální v období dětství, ale i jako celoživotní učební proces. lvýchova je intencionální a institucionalizovaná enkulturační pomoc l (Nahodil, cit. dle dr. P. Kuchaře) Do jaké kultury se má mladý člověk včlenit? lCultural Change(s): l16. stol. – Humanismus: odklon od teocentrismu k antropocentrismu l18. stol. – Osvícenství: víra v člověka a jeho rozum; odklon od náboženství k ideolgiím l2. pol. 20. stol. – konec „velkých příběhů“; ztráta víry v člověka a rozum; radikální pluralita a příklon k individualismu lDnes - ??? Mládež – skupina s vlastní kulturou? ldo 50. let 20. století se mladí lidé přizpůsobovali kultuře dospělých, ldocházelo k celkové enkulturaci do tradiční kultury, lenkulturace je významná stále, ale už není samozřejmá, lmladí lidé žijí v mnoha kulturách, které jsou velmi rozdílné; lmůžeme pouze identifikovat základní společné (a někdy i protikladné) trendy; jedná se opět o trendy ovlivněné formováním vztahů v postmoderní společnosti Postmoderní znaky kultur mládeže lPostmaterialismus lEstetizace lVliv médií a sociálních sítí lSebeinscenování lPovrchnost (Design statt Dasein) lHledání alternativ (vzdor) lTouha po originalitě lTouha po přijetí do referenční skupiny Subkultury lPojem „parciální kultura“zavedl na začátku 70. let Robert R. Bell. Je to „relativně koherentní kulturní systémy, které představují v rámci celkového systému národní kultury „svět sám pro sebe“ lSubkultury jsou další „světy“, které si vytvořily takové strukturální a funkční vlastnosti, které jejich členy do jisté míry odlišují od ostatní společnosti lPodle Baackeho synonyma Dvojí pojetí subkultury Subkultura = parciální kultura Subkultura vybočuje z „normálu“ Postavení subkultur v rámci národní kultury Scéna l Pojem scéna vznikl ve Velké Británii, a to ve městech. Oproti subkultuře je pro scénu charakteristická aktualita a (virtuální) orientace na určité centrum (město, místo, čtvrť, hospoda). Dnes – díky médiím a sociálním sítím – může ke scéně patřit jednotlivec, který se s dalšími účastníky scény fyzicky nikdy neviděl a na místě, kde scéna vznikla, nikdy nebyl. Patří ke scéně většinou virtuálně,fyzicky pak v symbolických okamžicích.