Charakteristika - Jednotlivé systémy- Možnosti využití Òpro těžce zdravotně postižené s omezením verbální komunikace Òsystémy, kt. umožňují dorozumívat se, komunikovat se svým okolím, vyjádřit svoje pocity, přání, reagovat na podněty Ò ÒAAK je určena pro děti i dospělé Òmentálně postižené Òosoby s autismem Òpostižené DMO Òneslyšící Òs vícenásobným postižením Òs poruchou po mozkové příhodě, po úrazu mozku Òs motorickým postižením jiného původu (např. roztroušená skleróza) Òs důsledky laryngektomie (odstranění, poranění hrtanu) ÒAAK obecný pojem vyjadřující určitý přístup ÒAugmentativní komunikační systémy – podporují již existující komunikační schopnosti, které jsou však nedostatečné ÒAlternativní komunikační systémy – náhrada mluvené řeči, v případě sluchově postižených – náhrada znakové řeči Òsystém AAK – souhrn všech postupů a prostředků, Òkterý se užívá pro rozvoj dorozumívání a zahrnuje Òprostředky Ò Ðoční kontakt (řeč očí) Ðmimiku (výrazy obličeje) Ðgestiku (gesta) Ðznakovou řeč Ðprstovou abecedu Ðdorozumívání se pomocí obrázků, předmětů, symbolů, počítačů, pomůcek s hlasovým výstupem Òsoučasný způsob dorozumívání Òpředpokládaný vývoj dorozumívání Òstupeň rozumění řeči Òkomunikační potřeby postiženého Òpohybové možnosti Òúroveň kognitivních schopností Òv úvahu je nutné brát i prostředí postiženého ÒVýhody Òsnižují pasivitu postižených Òsnižují těžké frustrace z nepochopení Òzvyšují zapojení do činností Òumožňují postiženým samostatně rozhodovat Òpřispívají rozvoji kognitivních jazykových schopností Òrozšiřují možnosti aktivně komunikovat ÒNevýhody Òmenší společenské uplatnění Òvzbuzují pozornost veřejnosti Òzavedení alternativních systémů může být považováno za důkaz, že jedinec nebude nikdy verbálně komunikovat Òproces porozumění předchází vyjadřování (nejdříve se musí systém naučit, pak ho může používat) Òpodle způsobu přenosu informací rozlišujeme Ò a)dynamické systémy (př. znaky a gesta, prstová abeceda, znaková řeč, Makaton) Ò a)statické systémy (př. Bliss, piktogramy) Òautorka Rosemary Crossley z Austrálie Òzaložena na mechanické podpoře ruky postiženého – facilitátor (osoba, která provádí asistenci) přidržuje ruku, zápěstí nebo paši postižené osoby, nastavuje protitlak proti ruce postiženého, zajistí zpětnou vazbu a zároveň ji stimuluje, když postižený vyťukává zprávu na psacím stroji, PC, tabulce s abecedou Òcíl – omezit podporu facilitátorovy ruky na nejmenší míru Òautorka Margaret Walker (VB) Òjazykový program, který poskytuje základní prostředky komunikace, podněcuje rozvoj mluvené řeči i porozumění pojmům Òmanuální znaky doplněné mluvenou řečí a symboly (doplněny i obrázkovými symboly) Òzáklad – 350 znaků walker78a_2 Òzjednodušená zobrazení skutečnosti – srozumitelné všem Òjednoduché řazení – možno skládat věty nebo např. program dne LidskeTeloPiktogramyUkoly Òvyvinul Charles Bliss Òmísto slov jednoduché obrázky Òslouží i jedincům s omezenými pohybovými funkcemi rukou – možné ukazovat očima, namířením světelného bodu Òzákladní slovník – asi 100 symbolů, jejich kombinací se vytvářejí další významy Òje možné zpracovat a upravit k počítačovému užití blissymbolics_basic Òovládání řešeno individuálně – rukou, hlavou, bradou, kolenem, ukazovátkem na hlavě, světelným paprskem umístěným na brýlích, zvukem, dechem Òu mentálně postižených dětí i dětí s více vadami Òpoznávání, interpretace a přiměřené reagování na zraková znamení a symboly, piktogramy, slova a skupiny slov, které se vyskytují v nejbližším okolí, aniž by byly využívány čtecí dovednosti Ònácvik soc. čtení: Òsoubor obrázků a textů Òslova ve vztahu k piktogramům Òskupiny slov ve vztahu k piktogramům Ò ÒLiteratura: ÒBartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Paido. Bartoňová, M. (2019) Psychopedie. Studijní opora. Slezská univerzita. ÒValenta, M., Michalík, J., Lečbych, M. a kol. (2018) Mentální postižení. Praha: Grada. ÒValenta, M., Müller, O. (2013) Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta. Ò Ò ÒPortál MŠMT: https://www.msmt.cz/ministerstvo/skolsky-informacni-a-vzdelavaci-portal