STRATEGIE PODPORY UČENÍ A PRÁCE SE ŽÁKY SE SPU TOMÁŠKOVÁ, I. ROZVÍJÍME PŘEDČTENÁŘSKOUGRAMOTNOST V MATEŘSKÉ ŠKOLE. PRAHA: PORTÁL 2015 HTTP://WWW.UCENI-V-POHODE.CZ/CATEGORY/ROZVOJ-DITETE/ - VIDEA K ROZVÍJENÍ DÍTĚTE HTTPS://WIKI.RVP.CZ/SBOROVNA/5PRIPRAVY_NA_VYUKU/1.PREDSKOLNI_VZDELAVANI/P%C5%9 9%C3%ADKLADY_A_HRY_NA_ROZVOJ_SLUCHOV%C3%A9_PERCEPCE HTTPS://WIKI.RVP.CZ/SBOROVNA/5PRIPRAVY_NA_VYUKU/1.PREDSKOLNI_VZDELAVANI/N%C3% A1M%C4%9BTY_A_HRY_NA_ROZVOJ_ZRAKOV%C3%A9HO_VN%C3%ADM%C3%A1N%C3%AD ŠKOLNÍ ZRALOST Tělesný vývoj a zdravotní stav dítěte Poznávací a kognitivní zralost Pracovní předpoklady a návyky Emoční, motivační a sociální zralost Dovednosti předškoláka ke čtenářské gramotnosti DOVEDNOSTI PŘEDŠKOLÁKA KE ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI • Rozložit slova na slabiky, určit počet slabik, rytmizace textu s grafickým vyjádřením • Sluchem rozlišit dané slovo v textu, rozeznat ve slově nesprávnou hlásku, rozlišit hlásku ve slově • Sluchová analýza a syntéza, první a poslední hláska ve slově, vytváření rýmů • Zraková analýza a syntéza • Práce dle pokynů a návodu • Poznávání některých písmen, napodobování jejich tvaru • Práce s pracovním listem • Kresba lidské postavy JIRÁSKOVA MODIFIKACE KERNOVA TESTU NAZÝVANÉHO ORIENTAČNÍ TEST ŠKOLNÍ ZRALOSTI V 60. letech Je složen ze tří subtestů: - kresba postavy - napodobení (obkreslení psacího písma) - obkreslení skupiny deseti teček podle vzoru v daném tvaru Hodnotící stupnice je pětistupňová; každý z úkolů má přesná kritéria hodnocení 1 • OBLIČEJ, PRSTY, SYNTETICKÝ ZPŮSOB ZOBRAZENÍ 2 • VÝPADKY DETAILŮ 3 • HLAVA, TRUP, KONČETINY 4 • JEDNODUCHÁ POSTAVA S TRUPEM, KONČETINY ZACHYCENY JEDNOU ČAROU, ALE VE SPRÁVNÉM POČTU. 5 • KRESLÍ HLAVONOŽCE, NEBO NAZNAČÍ JEN HORNÍ KONČETINY NAPODOBENÍ PSACÍHO PÍSMA1 • DOBŘE ČITELNÉ, VĚTA JE NAPSÁNA OBSAHOVĚ SPRÁVNĚ, NAD PÍSMENEM "J" NESCHÁZÍ DIAKRITIKA 2 • NEMUSÍ BÝT ZACHOVÁNA HORIZONTÁLNÍ LINIE A SKLON PÍSMEN, ALE VĚTA BY MĚLA BÝT DOBŘE ČITELNÁ 3 • MINIMÁLNĚ NA DVĚ ČÁSTI A ALESPOŇ ČTYŘI PÍSMENA BY MĚLA BÝT ČITELNÁ 4 • DVĚ PÍSMENA BY MĚLA BÝT OPSÁNA SPRÁVNĚ A ČITELNĚ 5 • ČMÁRÁNÍ A VÝSLEDEK NEPŘIPOMÍNÁ PŘEDLOHU 1 • OBKRESLENÍ SKUPINY TEČEK JE SHODNÉ JAKO U PŘEDLOHY, JAK POČTEM, TAK ROZMÍSTĚNÍM NA PLOŠE 2 • VYCHÝLENÍ JEN TŘÍ TEČEK O PŮL ŠÍŘKY MEZI ŘÁDKY NEBO SLOUPCI 3 • POČET TEČEK NESMÍ PŘESÁHNOUT POČET DVACET A NESMÍ JICH BÝT MÉNĚ NEŽ SEDM; OBRAZEC LZE PŘETOČIT O 180 STUPŇŮ 4 • TEČKY NEBO KROUŽKY 5 • ŽÁDNÁ SHODA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Zákon č. 561/2004 sb. o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání MŠMT: http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/spolecne-vzdelavani http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/klicove-dokumenty-ke-spolecnemu-vzdelavani-3 NÚV: http://www.nuv.cz/t/in PLNĚNÍ POVINNOSTI ŠKOLNÍ DOCHÁZKY § 36(školský zákon) (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY § 37 (školský zákon) Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa. (4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Co je cílem základního vzdělávání? CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Hlavním vzdělávacím cílem základního vzdělávání je „pomoci žákům utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělávání“. (RVP ZV, 2007) RODINA JAKO HLAVNÍ ČINITEL • získání první zkušenosti s knihou a se čtením • věk do šesti let je rozhodující (jak se bude vyvíjet, jaké bude mít pracovní návyky, vztah ke čtení, ke vzdělávání, k lidem, jak bude úspěšné..) • do tří let se vytváří osobnost ze 70% • dítě potřebuje k všestrannému rozvoji lásku, pohodu, pozitiva, bezpečí (rodiče ho mají rádi takové, jaké je) CO VYŽADUJE KVALITNÍ ČTENÍ Bohatou slovní zásobu (aktivní i pasivní) Percepční vyspělost Kognitivní činnosti ovlivňující čtení: • paměť • myšlení • představivost a fantazie ROZVOJ MOTORIKY A GRAFOMOTORIKY Rozvoj hrubé, jemné motoriky Kresba a malba Důležité – vést ke špetkovitému držení tužky, zajistit vhodné psací a kreslící potřeby GYMNASTIKA RUKY • solení, drobení • „mlýnek“ • „list kaštanu“ • „hvězda“ • trhání malin • „dalekohled, brýle“ • „psaní na stroji“ • „kolébka pro ptáčka“ • tleskání PŘÍKLADY CVIČENÍ • „z komína se kouří“ – čmárání jedním směrem • „kočka honí myšku“ – čmárání oběma směry • „melu, melu kávu“ – kroužení jedním směrem • „ po obloze létá letadlo“ – kroužení oběma směry • „ žába skáče“ – horní oblouk opakovaně • „akrobatické letadlo“ - osmička POMŮCKY MONTESSORI KOVOVÉ ÚTVARY ELIPSA TROJÚHELNÍK ČTVEREC OBDÉLNÍK PĚTIÚHELNÍK OBKRESLOVÁNÍ VZORŮ Materiál: linkovaný papír se vzory na obkreslování (zuby, čáry, křivky, vlnovky, kolečka….), Průsvitné papíry, tužka, pastelky, podložka na psaní s úchytkou papíru, tácek. Přímý cíl: uvolnění ruky a zápěstí, špetkový úchop, procvičení tvarů písmen na jiném materiálu LATERALITA Lateralita = přednostní užívání jednoho z párových orgánu, tj. asymetrii párových orgánů hybných (ruky, nohy) nebo smyslových (oko, ucho). Lateralita může být tvarová nebo funkční. Závisí na dominanci jedné nebo druhé mozkové hemisféry. Typy funkční laterality: • praváctví (dextrie) • leváctví (sinistrie) • ambidextrie (tj. nevyhraněná lateralita) LATERALITA ZÁMĚNAPRAVÉ – LEVÉ STRANY – PROBLÉM PŘI ČTENÍ NEPŘEUČOVAT! TESTY LATERALITY (VEDOUCÍ RUKA, NOHA, OKO) – NEJZNÁMĚJŠÍ ZKOUŠKA LATERALITY PODLE PROF. MATĚJČKA ŘEČ A KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI Řečový projev by měl být na konci předškolního období po stránce výslovnosti a gramatických jevů správný. Dítě by mělo mít bohatou aktivní i pasivní slovní zásobu. Vady výslovnosti – vliv na počáteční výuku čtení a psaní. NÁSTUP DO 1.TŘÍDY V čem se projevují rozdíly mezi žáky? PILÍŘE VÝUKY A UČENÍ UČITELE V INKLUZIVNÍ ŠKOLE • respektování hodnoty diverzity žáků, • podpora všech žáků, • spolupráce, • osobní profesní rozvoj SPU VE ŠKOLE • diagnostika probíhá obvykle od 2.třídy • SPU lze diagnostikovat i u starších žáků, studentů PŘEHLED ZÁKLADNÍCH KROKŮ PŘI ZÍSKÁVÁNÍ PODPŮRNÉHO OPATŘENÍ Opatření 1. stupně ZŠ vzdělává žáka s využitím podpůrných opatření 1. stupně (individuálně či zpracuje PLPP) → pravidelná podpora školním poradenským pracovištěm a pedagogy → podpora je úspěšná a není tak třeba vyšetření v ŠPZ Opatření 2. – 5. stupně ZŠ doporučí návštěvu ŠPZ, případně se k ní rodič sám rozhodne → nejpozději do 3 měsíců od objednání je vystaveno doporučení ke vzdělávání žáka ZŠ doporučí návštěvu ŠPZ, ale rodič nebo zletilý žák nenavštíví ŠPZ za účelem nastavení PO → škola se obrátí na zástupce orgánu veřejné moci (OSPOD) a v souladu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí požádá o součinnost (mezní varianta) Jaká podpůrná opatření může ŠPZ navrhovat? PODPŮRNÁ OPATŘENÍ IVP metody práce organizační formy pedagogická intervence/předmět speciálně pedagogické péče personální pomůcky hodnocení prodloužení povinné školní docházky úprava pro přijímací řízení a pro závěrečné zkoušky FÁZE 1.STUPNĚ PODPORY ŽÁKA • Přímá podpora ve výuce • Plán pedagogické podpory PŘÍMÁ PODPORA VE VÝUCE • individualizovaná pomoc učitele • navrhuje a realizuje učitel sám, případně ve spolupráci s pedagogy školy • učitel konzultuje s kolegy učiteli, pracovníky špp • první pozorování v hodinách – špp (zpětná vazba, nastavení podpůrných opatření) PLÁN PEDAGOGICKÉ PODPORY • komplexnější přístup k řešení problému, • pravděpodobné je zapojení více pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání žáka POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ IVP • Doporučení ŠPZ • Žádost zákonného zástupce • Rozhodnutí ředitele o povolení vzdělávání podle IVP IVP vychází z pedagogické diagnostiky učitele, opírá se o dovednosti učitele, jeho zkušenosti, intuici IVP respektuje komunikaci školy s rodiči IVP popisuje postup zmírnění nebo odstranění znevýhodnění ATMOSFÉRA X KLIMA Jak vnímáte rozdíl? PROČ ŽÁCI „ZLOBÍ“? CO POTŘEBUJE UČENÍ? • bezpečné prostředí • smysluplnost • přiměřený čas • zapojení více smyslů • zapojení a využití emocí ODMĚNY A TRESTY – DVĚ STRANY TÉŽE MINCE „Když budeš hodný, dostaneš za odměnu… Ty jsi ale šikulka!“ „Tady máš 10 korun za to, že jsi uklidila pokoj.“ Odměna – manipulativní záměr – přimět druhého udělat to, co chceme my. Varování pro ty, kteří dávají dětem obrázky, sladkosti, razítka, puntíky… ve víře, že zvýší jejich zájem. Má to zcela opačný účinek než jaký zamýšlejí. (platí i u dospělých) VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ MOTIVACE Vnitřní motivace má zdroje v základních lidských potřebách a zvnitřněných hodnotách Podmínky: smysluplnost spolupráce svobodná volba zpětná vazba Vnější motivace – děláme něco pro odměnu, pochvalu  z „musíš“ se „chci“ nestává  vytváří návyk čekat na signál, pokyn od druhých lidí  vzniká závislost na vnější motivaci CO JE CÍLEM HODNOCENÍ ŽÁKŮ? PRAVIDLA HODNOCENÍ • motivující • využívat popisného jazyka • sebehodnocení • průběžné mapování, sledování pokroku (posunu) • provádět vzhledem k předchozímu a očekávaného stavu • hodnotit směrem k individuálním schopnostem každého žáka AKTUÁLNÍ TRENDY HODNOCENÍ Kriteriální hodnocení – hodnocení jednotlivých výkonů odpovídajících tomu, zda byl konkrétní popis výkonu splněn Formativní hodnocení – je zaměřeno na podporu dalšího efektivního učení žáků Finální (sumativní) hodnocení – vysvědčení Diagnostické hodnocení – zaměřuje se na odhalení učebních potíží a problémů žáků Individuálněnormované hodnocení Vizualizace hodnocení – škály, body, procenta… Sebehodnocení žáka DIFERENCIACE A INDIVIDUALIZACE Jak probíhá: - na úrovni učiva?? - zjišťování výsledků učení?? - hodnocení?? INDIVIDUALIZACE učební cíle – hodnocení výkonu – učební činnost – pracovní materiál – tempo – učební místo – pracovní doba – pracovní rytmus Pedagog častěji poskytuje: • individuální návody (mnemotechniku) • návody k opakování učiva pro jeho zapamatování • učí žáky strategie výuky ZMĚNY REFLEKTUJÍCÍ HETEROGENITU VE TŘÍDĚ • změna v přístupu k chybě, práce s chybou • chyba je příležitost k učení • nejde o získání/udělení známek • cíl porozumění je nadřazen hodnocení • učitel je průvodcem, není jediným zdrojem poznatků a vjemů • učitel je průvodcem žákova učení • učitel je pozorovatel potřeb žáka a třídy (klima a atmosféra) STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ HETEROGENITY TŘÍDY • vnitřní diferenciace vyučování • individualizace vyučování • strukturace(struktura úkolů, návodů, času, plán práce, kooperace…) • péče o klima třídy (školy) • podpora vzdělávacích potřeb žáků (pedagogická diagnostika, nová role učitele) PLÁNOVÁNÍ INDIVIDUALIZOVANÉ VÝUKY Individualizace výuky znamená přizpůsobení výuky jednotlivým žákům. Jedná se o formu diferenciace dovedenou až k jednotlivému žákovi. Nutné: - individuální přístup vůči žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (nastavení podpůrných opatření) KRITÉRIA HODNOCENÍ Vytvořte ve skupinách kritéria hodnocení pro stupnici 1 - 5: Referát z četby, 6.ročník Přednes básně, 2.ročník ROZDÍLNÁ VÝKONNOST • ve společnosti normální, ve škole se řeší jako problém • vyučovací činnost učitele se orientuje podle představy „normy ve výkonu“ , např. podle (fiktivního) průměru dané třídy ŽÁK SE SPU – MOŽNOSTI PODPORY V core 8911 Ránodní djesnocený bývor ropuch uční zveřjnil fednici porch nčuí. „Pochy uení je všeobec používa term vztehují se k heterogen skupině poruch, rteké se jropevují rývazními ožtybemi v kodonalém zvládnutý jedné neb více dovednostý nasloucháný mluvený čtený psaný uvažování, matematických a ostatních schopností a dovednostý, které jsou tradičně očnazovány jako sdutijni. Termin poruchy učeni je tedy vhodně aplikován i v situacích, kdy dejinci vykazují významné obtíže v kodonalém zvládání sociálních a ostatních adaptivních schopností a dovedností.“ HTTP://GEON.GITHUB.IO/PROGRAMMING/2016/03/03/DSXYLIEA CO POMÁHÁ DYSLEKTIKŮM? Písmo • velikost • typ písma • řádkování • barva podkladu • zvýraznění slov v textu UČEBNÍ STRATEGIE • příprava do školy • spolupráce s rodiči • vypracování testů, slohová práce, diktáty • práce s textem HODNOCENÍ Důležité: - specifické poruchy učení se málokdy vyskytují izolovaně, ale spíše v kombinaci dvou, tří i více poruch (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, často na bázi lehké mozkové dysfunkce) - určité činnosti činí obtíže u všech typů poruch - každá porucha má svůj individuální průběh a vývoj, a často individuální projevy Specifika hodnocení čtení u žáků se SPU HODNOCENÍ ČTENÍ • neporovnávat, nevyvolávat k hlasitému čtení delších textů • vést k správné technice čtení • respektovat pomalé tempo • nehodnotit rychlost, plynulost • oceňovat snahu, motivovat • vycházet z toho, co žák zvládl, z aktuální úrovně reedukace • nezahrnovat specifické chyby do hodnocení Specifika hodnocení písemného projevu u žáků se SPU HODNOCENÍ PÍSEMNÉHO PROJEVU • kvalita písemného projevu souvisí s únavou, negativní zkušeností • oceňovat snahu dítěte psát, dílčí úspěchy • hodnotíme to, co stihl žák vypracovat • nenutíme dopisovat a přepisovat, co nestihli • tolerovat pomalé tempo • do hodnocení nezahrnovat sníženou kvalitu písma a úpravu sešitů • nehodnotit specifické chyby • ověřovat chybovost ústně HODNOCENÍ DIKTÁTŮ • problém s psaním jako takovým, nestačí zdůvodňovat pravopis • doplňovací a testové úlohy (pokud není silná dyslexie) • klasifikovat s přihlédnutím k obtížím žáka • zaznamenání počtu chyb • průběžné slovní hodnocení (známka – když zvládne) • odlišit specifické chyby – jaké to jsou? Je nutné ústně ověřit, jestli dítě pravopisná pravidla ovládá. Specifika hodnocení žáků se SPU v cizím jazyce CIZÍ JAZYK • zohledňujeme dopady poruchy učení • hodnotíme osvojení základní slovní zásoby, slovních spojení a frází ústní formou • doplňování slov do vět • omezit písemnou a čtenou formu zkoušení (u těžších forem SPU nezahrnovat do hodnocení) • v IVP stanovit konkrétní a dosažitelné cíle • písemný projev – tolerovat foneticky správně napsané • volit adekvátní náročnost (dříve uvolnění z cizího jazyka – ale problém se studiem!) ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Základní model • výchovný poradce • metodik prevence Rozšířený model • zapojení dalších odborníků – školní psycholog, školní speciální pedagog POKUD SE ŽÁK BOJÍ UDĚLAT CHYBU, PAK…. ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOST DÍTĚTE V KONTEXTU RODINY Kdo může za neúspěch – hledání viníka, dopady na žáka Je-li problém rodiči pociťován jako velký, přestávají komunikovat Rodiče zaskočeni, překvapeni, možné pocity viny, stres, úzkost, vztek, bagatelizace JAK KOMUNIKOVAT S PROBLÉMOVÝM RODIČEM Jednat s respektem k němu i sobě (hranice kompetenční, časové, hranice slušného chování) SOCIÁLNÍ SÍTĚ – NOVÁ FORMA KOMUNIKACE Výhoda nebo hrozba pro učitele i rodiče? (FB, messenger, whats up…) Pružnost, rychlost komunikace x větší riziko zkreslení Pár mluvčí hovoří za mlčící většinu PROBLÉMY OČIMA RODIČE Škola s námi nekomunikuje, komunikuje nevhodně, komunikuje moc Škola je moc/málo – náročná, komunitní, alternativní, inkluzivní, moderní/tradiční Škola některé věci neřeší (šikanu, špatnou práci učitele, vybavení…) Učitel nemá naše dítě rád PROBLÉMY OČIMA ŠKOLY Rodina s námi nekomunikuje, komunikuje nevhodně, komunikuje moc Rodina je moc/málo náročná, podporující, důsledná, moderní/tradiční Rodina některé věci neřeší (např. Domácí úkoly, pomůcky, placení, podepisování) Rodiče nemají svoje děti rádi/mají je rádi až moc ROLE DÍTĚTE V KOMUNIKACE MEZI RODINOU A ŠKOLOU • dítě jako moderátor, autor, posel, dvojitý agent • vytváření koalic – funkční a nefunkční varianty • různá míra sdílení informací s rodiči • čím mladší dítě, tím větší míra zkreslení • čím starší dítě, tím více používá informace strategickým způsobem • dítě ve škole zastupuje rodinu, v rodině školu – každé vyprávění je vyprávění pro někoho SPECIFIKA KOMUNIKACE S RODIČI ŽÁKŮ SE SVP • rodiče se vyrovnávají s odlišností dítěte • rodiče jsou více konfrontováni s neúspěchem dítěte (relativita – co je neúspěch?) • využití jejich znalostí a zkušeností • učitel konstatuje rozvoj obtíží – popis, jak to vidí rodiče, silné stránky dítěte, společné hledání řešení (případně plpp) • vyjasnit možná odlišná očekávání z hlediska nároků na dítě • vyjasnit přístup k hodnocení dítěte • vyjasnit očekávání ohledně toho, co realizuje učitel sám, co po dohodě s rodiči a co rodiče A CO TŘÍDNÍ SCHŮZKY? „To je nejhorší třída na škole.“ „Všichni si na ně stěžují.“ „Mají nejhorší průměr.“ „V této třídě hrozí v pololetí z matematiky dvanácti žákům čtyřky nebo pětky…. „ Nenosí pomůcky, nepřipravují se, ubližují si…..“ „Jana je nejlepší, toto nakreslila Jana, nejlíp píše Jana…“ CO SI MYSLÍ RODIČE? POZNÁMKY!!! Schválně smrká, i když v nose nic nemá. Schválně nenosí žákovskou knížku. Běhám po chodbě. Nováková Bodal do spolužačky tužkou tak dlouho, že se zlomila. Byla na záchodě se třemi spolužáky a kouřila. Má neuvěřitelný binec v penále. Laskavě dohlédněte, aby měl penál v pořádku. Ondra neustále rozebírá kružítko na součástky. Nemůže pak v hodině pracovat! Jarda se nechová jako normální žák 8.třídy. CHYBY V KOMUNIKACI • nedostatek času, nevhodné místo, doba, forma • pedagog není na rozhovor náležitě připraven • způsob komunikace vytváří již od počátku v rodičích pocity viny, ponížení • používáme výrazy, které nemusí být pro rodiče srozumitelné • používáme prvky pasivní agrese • s rodiči komunikujeme, jako by to byli naši (malí) žáci, případně používáme familiární a zdrobnělé výrazy a symboly • manipulujeme s rodiči (vyvolávání pocitů viny) • příliš zasahujeme do soukromí rodin JAKÉ POVINNOSTI MAJÍ ZÁKONNÍ ZÁSTUPCI DĚTÍ A ŽÁKŮ? SITUACE 1: R: „PANÍ UČITELKO, POTŘEBUJU S VÁMI NUTNĚ MLUVIT…“ U: „…NO JDU ZA 5 MINUT UČIT DO 8.B, CO JSTE POTŘEBOVAL?“ R: „JÁ CHCI JENOM ŘÍCT, ŽE SE NÁM PEPÍK DOMA ZAČAL POČŮRÁVAT, ONO TO TEDY MÁ ASI DALŠÍ SOUVISLOSTI, MANŽELKA ŘÍKALA, ŽE PEPÍK ŘÍKAL (LÍČÍ VERZI SYNA), ALE JÁ SI MYSLÍM (LÍČÍ SVŮJ, POSTOJ).“ KOLEM PROBĚHNE SPOLUŽÁK, VBĚHNE DO TŘÍDY SE SLOVY „JÉ, PEPÍK SE POČŮRÁVÁ.“ U: „NEZLOBTE SE, JÁ TEĎ S VÁMI O TOM NEMŮŽU MLUVIT.“ (A VOLÁ SMĚREM DO TŘÍDY, JE PÁR MINUT PO ZVONĚNÍ: „CO TO TADY JE, NECHTE TOHO“) SITUACE 2: JE POZDĚ ODPOLEDNE, RODIČ JE NA PŘEDEM OHLÁŠENÉ KONZULTACI, KTERÁ JIŽ TRVÁ 1,5 HODINY. UČITEL NERVÓZNĚ POŠILHÁVÁ PO HODINKÁCH, POTŘEBUJE ZA 15 MINUT VYZVEDNOUT DCERU Z KROUŽKU. S TÍMTO RODIČEM NEZAŽÍVÁ PODOBNOU SITUACI POPRVÉ. SITUACE 3: U: „PEPÍK JDE TEĎ S UČENÍM HROZNĚ DOLŮ, VŮBEC NEVÍM, CO S NÍM MÁM DĚLAT.“ CVIČENÍ – ROZHOVORY - JAK BUDETE ŘEŠIT SITUACI? 1. Žákyně nenosí pomůcky do vyučování, často něco chybí. (rodina sociokulturně znevýhodněná, matka samoživitelka se základním vzděláním) 2. Žák nezvládá učivo matematiky, je velmi pomalý, máte podezření na dyskalkulii. (rodiče spolupracují, ale jsou velmi nároční, očekávají vynikající výsledky)