TMV_ZACHÁZENÍ S JINAKOSTÍ, ŽÁK SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM, HODNOTY Lenka Gulová, Katedra sociální pedagogiky, 2023 Cíl přednášky: ¨ ¨Představit sociálně pedagogický aspekt ¨ve vzdělávání ¨Sociální znevýhodnění ¨Prostředí třídy ¨Přiblížit význam pedagogizace prostředí a aktivizace jedince a skupiny jako součásti výchovného procesu ve škole ¨Práce s hodnotami jako součást učitelské profese ¨Inkluze jako šance ¨ Sociální pedagogika - kontext Základní škola a Mateřská škola Rašovice: října 2019 ¨ E:\fotky_angola_děti.bmp E:\fotky_angola_sociálně pedagogické centrum MU.bmp E:\fotka_angola_animátoři s dětmi_1.bmp E:\Angola VZ\P1010699.JPG E:\Angola VZ\P1010683.JPG C:\Users\Gulova\Documents\foto - Saša\P1090230.JPG E:\fotokrym12_1\PA011722.JPG E:\fotokrym12_1\PA031954.JPG E:\fotokrym12_1\PA042008.JPG E:\KRYM 2012 foto\P9291662.JPG Examples of groups excluded from/or marginalized within education (UNESCO) K úvaze ¨ Žák se sociálním znevýhodněním ¨Sociálním znevýhodněním je dle školského zákona myšleno: ¨a) „rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, ¨b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo ¨c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu“ (zákon č. 561/2004Sb., § 16, odst. 1 - 4). ¨Aktuálně se všechny děti s postižením (zdrav., těl. a sociál.) řadí pod skupinu žáků se SVP ¨ Příklady dětí/žáků se sociálním znevýhodněním, kteří mohou být ve třídě ¨Romské dítě (často žijící v zajetí chudoby, v sociálně vyloučené lokalitě, náročné životní podmínky, často nízký status vzdělání v rodině, nepodnětné prostředí a segregované školství, možné kulturní rozdíly, předsudky) ¨Děti migrujících cizinců (kulturní rozdíly, náročná situace v rodinách – rozdělené rodiny, finance, předsudky společnosti – aktuálně velmi silné vůči muslimům/v českém školství i vůči dalším náboženstvím) ¨Dítě se SVP (zdravotním, tělesným a psychickým) ¨Nadané děti (specifická situace mnohých dětí) ¨ žProzatím jsme se naučili tento pojem používat v představě, že se jedná o někoho, kdo nemá dostatečně silné socioekonomické zázemí ¨ žV této souvislosti se musí nutně vybavit prostředí mnohých rodin, které se potýkají s řadou problematických situací ¨ žSociálně znevýhodněný může být každý (?) ¨ ¨ ¨Mnozí žáci žijí ve velmi složitých situacích ¨Často ve spojení se sociálními patologiemi (chudoba, rozvodovost, agresivita, závislosti, šikana aj.) ¨V osamělosti ¨Přetěžováni rodiči ¨Zanedbáváni a týráni ¨Bez výchovného působení rodičů, bez příkladů ¨ ¨ ¨ K úvaze pro učitele; kdo může být ve třídě? ¨Děti, které zažívají rozvodové situace rodičů; velmi časté ¨Žijí v rodinách, kde je tíživá finanční situace (nezaměstnanost, matky samoživitelky, rodiny žijící na ubytovnách aj.) ¨Rodiny, kde dětí trpí nevěrou partnera, konflikty v rodinách, domácím násilí, kriminalitou (řada příkladů) ¨Děti, které trpí workoholismem rodičů ¨Rodiny, které se dlouhodobě starají o rodinného příslušníka s postižením, nemocného, sendvičová generace (př. sestra) ¨Rodiny, kde jsou rodinní příslušníci psychicky nemocní (matka, př.) ¨Děti, které nemají přátele, žijící s depresí, ve stresu ¨Děti a dospívající, kteří se necítí ve škole dobře ¨ ¨ ¨ Vliv prostředí na školní úspěšnost žáka žVýznam koncepce ve školském systému, který by byl schopen přijmout každého žáka a s přihlédnutím k jeho situaci nabídnout škálu mechanismů, které ho postaví na startovací čáru se všemi ostatními žáky. žVýsledky českých žáků ve škole velmi silně závisí na jejich socioekonomickém zázemí[5] a to znamená, že výsledky jednotlivých žáků vykazují závislost na jejich rodinné situaci a sociálně ekonomické charakteristice.[6] ¨[5] Zpráva OECD ¨[6] Pokud se rodiče rozvádí nebo je rodina zasažena různými sociálně patologickými jevy, mezi něž patří alkoholismus, delikvence rodičů, kriminalita, chudoba, nezaměstnanost, atd., tak mnohé z dětí vykazují zhoršené výsledky ve škole ¨ Pro inspiraci ¨Znalosti z oblasti sociální práce (spolupracovat s OSPOD/orgán sociálně-právní ochrany děti, s různými organizacemi, které nabízí pomoc) ¨Neustále se vzdělávat (šikana, kyberšikana, závislosti, multikulturní výchova, zacházení s jinakostí aj.) ¨Nové metody a přístupy (nové role ve škole), alternativy ¨Aktivní spolupráce s dalšími pedagogickými profesemi ve škole ¨Aktivní spolupráce s rodinou, podpora rozvoje komunity ¨Naučit se tvořit a realizovat projekty!!! Jak pracovat se žáky se sociálním znevýhodněním? ¨Nejlépe ve vztahu k inkluzi, tedy pracovat se všemi, zapojit všechny bez rozdílu, v rovnosti, zažít sounáležitost ve škole, přenést si ji do osobního života a naopak ¨Velká výzva ¨ 1. Směrem k inkluzivnímu a spravedlivému kvalitnímu vzdělávání ¨1.1. Právo na vzdělání: čl. 26 Všeobecná deklarace lidských práv, 1948 čl. 28 Úmluva o právech dítěte, 1990 čl. 24 OSN Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, 2006 "(A) plný rozvoj lidského potenciálu a smyslu pro vlastní důstojnost a uvědomění si vlastní hodnoty, stejně jako na posilování úcty k lidským právům, základním svobodám a lidské různorodosti;" (. Článek 24) 1. 2. Inkluze - Pokyny UNESCO politiky pro začleňování ve vzdělávání (2009) "Inkluzivní vzdělávání (...) je stále více chápán šířeji jako reformy, která podporuje a vítá rozmanitost mezi všemi žáky." - Cíl udržitelný rozvoj (SDG) 4 (2015): Vzdělávání "Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání (...) pro všechny." UNESCO Vzdělání 2030 ¨ ¨Zacházení s jinakostí – jak se žije ve škole Lidská důstojnost ¨"Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv." (Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 1) „Ignorování a pohrdání lidskými právy vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva" (Všeobecné deklarace lidských práv, preambule) Humanistické a náboženské motivy mohou zdůvodnit důstojnost člověka. ¨„Lidé mnohé unesou: vezmou jim majetek, ztratí domov zaměstnání, partnera/ partnerku. To nejhorší však, co může člověka potkat, je, když přijde o svou důstojnost.“ ¨ …realita ponižování, (M.Jaggle,2014) ¨ ¨Zvláštní rozhořčení nad ponižováním lidí a poškozováním jejich života ve „zranitelných letech“ ¨O přání „být úplný“, jedinečný a uznaný, doceněný, mít vztahy ¨Cílem „politiky důstojnosti“ (A. Magalith) je společnost, jejíž instituce neponižují lidi ¨Ponižující jsou »… všechny formy jednání a vztahů, které osobě dávají rozumný důvod vnímat se poškozen ve svém sebe-uznání…«. ¨Nejen školy jsou (příliš) často vnímány jako místa ponižování. ¨ Bolest ze zkaženého života ¨Školní rituály dávají prostor úctě nebo znevážení. ¨Utváření prostoru: Znevážení se děje podle určitých stálých pravidel: ¨„Musím se předvést v předpokládané bezvýchodné situaci před třídou. Dopředu daný neúspěch. Musím vytrpět ostudu... „Zkoušení před tabulí…zkoušet nezkoušet… ¨Dotyční jsou vystaveni tísni, cítí se malí a na nevhodném místě. ¨Tělesnost: Zvláštní rys nabydou tyto rituály, když jsou provázány s tělesností (např. sport, hodiny tělocviku, zpěv aj.). ¨Kontrola výkonu, Feedbackkultur ¨ Příklady ¨Návštěva lékaře – forma ponižování ¨Nebo úřady – není to demokracie, ale relikt dřívějších forem fungování společnosti ¨Škola – školní rituály (co se tam děje – dává prostor k vyjádření úcty nebo ke znevážení dotyčných) ¨Dítě musí jít k tabuli – vystaveno na obdiv těm ostatním, u tabule může předvést svůj výkon – neúspěch takové aktivity může mít svoje důsledky ¨Musíme připravit ideální podmínky, aby děti mohly předvést to, co umí ¨ ¨ Příklady ¨Předvést cviky pro které nemáte dispozice, zpěv před ostatními (Franta) ¨Další oblast může být jazyk – například romské děti, směsice češtiny, romštiny… ¨Vyzvedávání nejlepších žáků – ponížení pro ty, co nikdy nebudou nejlepšími…příklady z rakouských škol – nejlepší skokan… ¨Ponížení skrze dominantnost – já budu mít úspěch, jen když jsem nad někým nebo když přijmu svoje poražení. Získat si uznání druhého pouze problematickými formami, buď mocí, nebo podřízením… ¨Škola vyzvedává dominanci. Vyučující, kteří fungují v systému dominance vůči žákům ji tím podporují. ¨ „Jelení kultura“ – silnější vítězí (M.Jaggle) ¨ „pevný jako kůže, silný jako ocel“ (národní socialismus) ¨škola podporuje konkurenci, orientuje k osobnímu prospěchu; ¨upřednostňuje typy, které vědí, že k vlastnímu rozvoji patří znevážení úspěchů druhých; ¨podkopává humánní utváření charakteru; ¨„Humanita společnosti a humanita školy se stává zřejmou v jejich nakládání se slabostí. Humanita jedince se projevuje v jeho schopnosti akceptovat svou slabost a slabosti druhých.“ (Fritz Bohnsack) ¨ K úvaze Diferenciace ¨Lidé jsou bytosti rozmanité ¨Utlumení diference, která zakládá identitu, podporuje znevážení, posměch, ponížení ¨…je ochuzením o uznání ¨„… lepší stav je ten, ve kterém lze být beze strachu jiný.“ (Adorno) ¨ Inkluzivní vzdělávání ¨Normální je různost, normální je zranitelnost ¨V atmosféře lhostejnosti nebo skrytého násilí nemůže povstat nic nového a tím méně probíhat učení se ¨Respekt pro vzájemný růst v různosti a pro zranitelnost druhého ¨Inkluzivní vzdělávání: solidární nebo lidské vyučování ¨ Kroky ke „kultuře uznání“ (M.J.) ¨ ¨„Jako nejméně přátelské prostředí ze všech 34 zemí OECD… vnímají mladí z ČR školu.“ (Radio Praha, 4.12.2013) ¨O kvalitě a úspěchu školy nerozhodují tvrdá data (finance, infrastruktura…), nýbrž měkké faktory (školní klima, …). ¨Školní kultura může… ¨působit k podpoře nebo k umenšení násilí, ¨působit k podpoře nebo k umenšení strachu, ¨působit k podpoře nebo k umenšení vlastní hodnoty. ¨ ¨ Rozvoj dobré školy ¨Dobrá škola se pozná podle toho, jak vnímá lidi a jejich rozdílnost, jak nakládá se sociální nerovností, s kulturní a náboženskou diverzitou. ¨Udržitelný rozvoj školy vnímá individuální, sociální, kulturní, náboženskou a další diferenci jako zdroje. ¨Cílem rozvoje školy je „kultura uznání“. ¨Rozvoj školy vyžaduje nasměrování na hodnoty důstojnosti jednotlivce, na uctivé nakládání s diverzitou a na hodnotné struktury demokratické spoluúčasti. ¨Kultura uznání před každým výkonem, vůči všem podobám různosti a všemi zúčastněnými charakterizuje vyučování, postoj vyučujících, formy komunikace ve škole, jednání vedení školy, utváření života školy nebo procesy sebereflexe a obnovy. (M.Jaggle) ¨ Otázky ¨ ¨Jak jsou lidé ve škole vnímání? ¨Co potřebují žáci a žákyně a vyučující, aby mohli být »beze strachu jiní«? ¨Jaké formy ponižování jsou přítomné ve škole? ¨Kdo, jaké skupiny jsou přehlíženy, nezohledněny? ¨Čí sebeúcta budující identitu je zraňována? ¨Jaké jsou rozvinuty nediskriminující formy komunikace (vzhledem ke kulturní, náboženské,… diferenci)? ¨Jaké formy komunikace dávají vzniknout důvěryplným vztahům? ¨Jak jsou takovéto formy komunikace podporovány? ¨ …úryvek z výzkumu ¨„…klasická autorita a klasická výuka už skoro nefunguje, ¨děti jsou hodně náročné a jsou zvyklé si prosazovat svoje ¨hodně dětí má nějaký problém, ¨více než 20 dětí ve třídě je náročné, učitel nedokáže všem věnovat plnou pozornost, ¨místo klidu, pořádku a autority vytvářím bezpečné prostředí, kde se děti budou cítit dobře, ¨hodně se mi vrací, že nejsem mentor, ale nechám je hodně mluvit, do školy si přináší spoustu informací, které dokáží poskládat i sami mezi sebou, ¨nechám děti, aby si svobodně vybraly (např. uspořádání prostoru ve třídě) ¨nejvíc mi vadí známkování dětí, dávám přednost slovnímu hodnocení, děti se hodnotí, nevedeme je k tomu, aby se srovnávaly mezi sebou, narůstá tím jejich tolerance k druhému, ¨pořád se učím,… nejsem učitelka, co říká informace, ale jsem pro ně jistota a průvodce, ¨podporujeme a vzděláváme rodiče, s rodiči je to velmi náročné, jsme neustále kritizováni, ¨důležité je dostat do školství víc chlapů a mladých,…“ Hodnoty v práci učitele ¨Jedna z bezpečných cest vedoucích ke komunikaci ¨Hodnotová výchova ¨Historický kontext výchovy k hodnotám ¨Dialog ¨Sdílení hodnot, předávání hodnot (př. pyramida hodnot) ¨Různé koncepty (hodnotové vzdělávání podle Cyril Mooney) ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Důležitost výukových metod ¨Zážitkových ¨Aktivizačních ¨Projektová výuka ¨Alternativní metody ¨Diskusní aj. ¨Prostě učit jinak, nespoléhat se jen na frontální výuku ¨Děti si nosí do školy spoustu informací, ptát se jich, nechat je hovořit,… Multikulturní výchova – jedna z možností v práci s jinakostí ¨Multikulturní výchova vyjadřuje snahy prostřednictvím vzdělávacích programů vytvářet způsobilost lidí chápat a respektovat jiné kultury než svou vlastní. ¨Multikulturní výchova má filozoficko – politický základ, filozoficky vychází z multikulturalismu, ¨který je vymezován jako ¨„ideál harmonické koexistence odlišných kulturních a etnických skupin v pluralitní společnosti“. ¨ ¨ Důležité pojmy §Respekt §Tolerance §Dialog §Konstruktivní spolupráce ¨ Jednota v různosti —Evropské dějiny, dějiny exkluze (diskriminace, vyhnání, ničení.. ) —„Nemuset se bát být jiný“ (Adorno) —Heslo EU „jednota v různosti“ —„Union of diversity“ —Pluralismus jako hodnota (Lisabonská smlouva, 2) —Různost jako bohatství (Lisabonská smlouva, 3/3) ¨ ¨S pluralitou jsou také spojeny konflikty. ¨Viděno ze společenského hlediska však nejde primárně o to, abychom se vyhnuli konfliktům, ¨ale abychom dokázali s konflikty přiměřeně zacházet ¨ —Kdo jsem?“ —„Jak se vyrovnám, jak zvládnu diverzitu?“ ¨Jde tedy o to, abychom dokázali v situaci plurality ¨rozvíjet identitu a zvládat diverzitu. ¨Vzdělávací zařízení stojí před těmito výzvami: — „Jak dokážeme zvládat situaci vzdělání, přitom abychom zvládali také rozdílnost, případně odlišnost?“ — „Jaký přínos zde může vykonat práce s rozvíjením identity mladých lidí?“ — „Jakým přínosem může být zacházení s růzností?“ ¨ ¨ — ¨Sebereflexe pedagogického pracovníka —Uvědomění si vlastních hodnot —Vlastních předsudků… — ¨Vycházet z konkrétních situací ve třídě ¨ ¨Cesta – inkluzivní procesy, well-being, alternativy… ¨ ¨Nebát se být jiní… ¨ ŠÍP, Radim, Denisa DENGLEROVÁ, Miroslav BIELIK, Lenka ĎULÍKOVÁ, Jan KALENDA, Markéta KOŠATKOVÁ, Martina KUROWSKI, Lenka GULOVÁ a František TRAPL. Na cestě k inkluzivní škole: interakce a norma. Brno: Masarykova univerzita, 2022. 275 s. ISBN 978-80-280-0124-7.