XXI. Studentská konference
S biologickou, ekologickou a geologickou tematikou
31. ledna 2024
Sborník abstraktů
1
Obsah
Tvorba a využití preparovaných a konzervovaných přírodnin pro výukové účely................... 3
Bc. Ivo Adam / školitel Ing. Radovan Smolinský PhD., Ph.D.
Floristický průzkum parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě a jeho využití ve výuce
přírodopisu ................................................................................................................................. 4
Bc. Veronika Černá / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Potential of School Garden as a Learning Environment for the Topic of Vertebrates ............. 5
Bc. Klára Foltýnová / školitel Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. et PhD.
Železné rudy z lokality Rudice-Seč............................................................................................ 6
Kateřina Frantová / školitel doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc.
Řasová flóra potoka Daníž na Znojemsku ................................................................................. 7
Eliška Hamzová / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Řasová flóra vodních a mokřadních biotopů v horní části toku Říčky severovýchodně od Brna
.................................................................................................................................................... 8
Martina Ježová / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Využití pokojových rostlin ve výuce na 2. stupni základních škol............................................ 9
Bc. Veronika Jůzová / školitelka Mgr. Libuše Vodová, Ph.D.
Didaktická transformace tématu Plazi v prostředí školní zahrady........................................... 10
Bc. Lenka Kališová / školitel Ing. Radovan Smolinský PhD., Ph.D.
Přírodní poměry a květena přírodní památky Kamenice u Hlohovce...................................... 11
Pavla Kurková / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Návrh didaktických her do výuky přírodopisu na 2. stupni ZŠ ............................................... 12
Bc. Denisa Litenová / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Rozvíjení mezipředmětového vztahu českého jazyka a přírodopisu na příkladu Základů
ekologie .................................................................................................................................... 13
Bc. Barbora Lysoňková / školitelka Mgr. Libuše Vodová, Ph.D.
Vliv stravy a dentální péče na zdraví zubů a ústní dutiny........................................................ 14
Julie Morávková / školitelka Mgr. Martina Jančová, Ph.D.
Terénní výuka pro 2. stupeň základní školy na téma hodnocení ekologického stavu vodního
toku........................................................................................................................................... 15
Bc. Petra Naňáková / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Kovariáty změny tělesné hmotnosti ještěrky obecné (Lacerta agilis Linnaeus 1758)............ 16
Nováková Zuzana / školitel Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. et Ph.D.
2
Patogenita přisátých klíšťat odstraněných z dětí...................................................................... 17
Adéla Pechová / školitelka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Krevní diferenciál a počet krevních elementů u vytrvalostních sportovců po zátěži............ 188
Magdaléna Polcarová / školitelka RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Vyšetření vzorků klíšťat na Borrelia burgdorferi sensu lato na vybrané lokalitě ................... 19
Tereza Stráníková / školitelka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Charakter a režim snídaní u dětí ZŠ....................................................................................... 200
Tereza Ševčíková / školitelka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Aktivní rozsah tělesné teploty u ještěrky obecné ................................................................... 211
Vladimír Šimánek / školitel Ing. Radovan Smolinský Ph.D. et PhD.
Řasová flóra dvou různě obhospodařovaných rybníků v katastru obce Jedlová u Poličky .. 222
Iveta Škorpíková / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Přírodní poměry a květena na maloplošných chráněných územích v okolí obce Želetice.... 233
Klára Váhalová / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Strusky po tavbě železných rud z oblasti Rudického propadání (Moravský kras) ............... 244
Klára Velecká / školitel doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc.
Floristický průzkum PR Bílé Potoky a tvorba atlasu jako pomůcky pro terénní výuku....... 255
Bc. Sára Zatloukalová / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Text neprošel jazykovou revizí.
3
Tvorba a využití preparovaných a konzervovaných přírodnin
pro výukové účely
Bc. Ivo Adam / školitel Ing. Radovan Smolinský PhD., Ph.D.
V sedmém ročníku základních škol se nejčastěji probírá, žáky poměrně oblíbený,
tematický celek Biologie živočichů. Protože však mnoho učitelů stále využívá pří výuce tohoto
celku pouze statickou projekci, mohou se u žáků tvořit miskoncepty, týkající se hlavně reálného
vzhledu, velikosti a určovacích znaků jednotlivých organismů (Nsofor, 2010). Otázkou zůstává,
proč učitelé nepoužívají preparáty, které obvykle na školách jsou? Vědí, jak si mohou tyto
pomůcky obstarat, případně vyrobit, pokud u nich ve škole nejsou přítomny? Zodpovězením
těchto a dalších otázek, souvisejících s problematikou tvorby a využitím konzervovaných a
preparovaných přírodnin pro výukové účely se proto zabývám ve své diplomové práci.
Práce je rozdělena na teoretickou, empirickou a praktickou část. V teoretické části se
v úvodu zabývám samotnými přírodninami, navazuje kapitola věnující se názorným pomůckám
– konkrétně legislativnímu rámci získávání tohoto typu pomůcek, jejich využitím a správným
výběrem. Teorii uzavírá část věnující se analýze kurikulárních dokumentů se zaměřením na cíle
ve vzdělávací oblasti a Kolbovu výukovému cyklu (Kolb, 1984), a jak ho aplikovat při práci
s přírodninami.
V empirické části jsem provedl kvalitativní dotazníkové šetření na základních školách
týkající se zmapování jejich vybavenosti, zacházením s přírodninami a následnou péčí o ně ze
strany učitele. Další část dotazníku se zabývá použitím přírodnin ve výuce.
Praktická část se opírá o mé praktické i teoretické zkušenosti nabité v oboru taxidermie.
V letech 2022 a 2023 bylo vyhotoveno několik preparátů různých typů (dermoplastické,
kapalinové, epoxidové preparáty, kožky, kostry a balky). Různé techniky výroby preparátů pak
popisuji v jednoduchých návodech, které ukazují, jak mnou vyrobené preparáty vyhotovit.
Výstup z této části by mohla být jakousi „příručkou pro nadšené učitele,“ kteří by si chtěli
takové preparáty sami pro výuku vyrobit.
Klíčová slova:
Kolbův výukový cyklus, konzervace, preparace.
4
Floristický průzkum parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě a jeho využití
ve výuce přírodopisu
Bc. Veronika Černá / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Diplomová práce se zabývá floristickým průzkumem v parku Budoucnost nacházejícím
se v Havlíčkově Brodě a jeho následným didaktickým zpracováním pro výuku přírodopisu na
místních základních školách nebo pro výuku biologie na nižším stupni gymnázia Havlíčkův
Brod. Dále se v práci nachází popis městských parků a jsou zde zmíněna specifika městské
vegetace.
V úvodu diplomové práce je obecně charakterizován městský park, dále jsou zde
kapitoly zabývající se přírodními poměry oblasti, tedy poměry topografickými,
geomorfologickými, geologickými, pedologickými, klimatickými a hydrobiologickými.
Následující kapitoly popisují faunu a floru typickou pro města a konkrétně pro městské parky.
Na teoretický popis navazuje kapitola s výsledky vlastního terénního výzkumu, tedy seznam
nalezených taxonů rostlin.
V didaktické části této práce bude popsáno postavení vybraných témat v rámcovém
vzdělávacím programu, teoretický popis terénního cvičení a pracovních listů a jejich tvorby.
Také zde bude charakterizována metoda rozhovor, která bude využita k ověření výsledků.
Následovat bude kapitola zabývající s tvorbou samotného terénního cvičení, pracovních listů a
následně popis a obsah jednotlivých úkolů, učebních úloh a aktivizačních metod. V závěru
práce bude umístěna kapitola s ověřením formou rozhovoru s učiteli základních škol.
Klíčová slova:
Floristický průzkum, městský park, terénní cvičení, výuka přírodopisu.
5
Potential of School Garden as a Learning Environment
for the Topic of Vertebrates
Bc. Klára Foltýnová / školitel Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. et PhD.
This diploma thesis explores the potential of school gardens as a learning environment
for realizing Biology and Natural History lessons on the topic of Vertebrates.
The theoretical part of the thesis includes a brief overview of history of school gardens
in Czech Republic, Europe and worldwide, the legislative on working with wild animals living
on the school property, available methodology and relevant parts of RVP ZV (2023) dealing
with education outside the classroom, and a summary of literary works dealing with this topic.
The empirical part provides data gathered through questionnaires and interviews with
Czech Natural History and Biology teachers while focusing on finding specific information for
the use of school gardens in practice.
The methodological part consists of newly created materials and additional suggestions
on teaching zoology lessons with focus on Vertebrates in school gardens and school-owned
properties situated outside. Said materials will be ready-to-use for Natural History and Biology
teachers and can serve as an inspiration for follow-up research on this topic.
Keywords:
Biology, Natural History, outdoor education, school garden, vertebrates.
6
Železné rudy z lokality Rudice-Seč
Kateřina Frantová / školitel doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc.
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení stavebních znaků železných rud
z pískovny Rudice-Seč ve střední části Moravského krasu. Teoretická kapitola práce podává
geologickou charakteristiku Moravského krasu se zaměřením na jeho střední část a rudické
vrstvy. Popisuje výskyt a rozšíření železných rud v oblasti Moravského krasu včetně historie
hutnění železa a jeho těžby. V rámci terénní etapy byl v bývalé pískovně Rudice-Seč proveden
odběr čtyř vzorků železných rud o maximální velikosti zhruba 8 cm, a dvou vzorků křemenného
písku (z jejich nadloží a podloží). V rámci laboratorní etapy práce byl uskutečněn
makroskopický popis jednotlivých vzorků a pomocí stereomikroskopu pořízena jejich
fotodokumentace. Studované vzorky železných rud mají oranžově červenou barvu s tmavě
červenohnědým až černým 2-4 mm mocným páskem, ve kterém byly současně zaznamenány
nejvyšší obsahy železa. Z dalších minerálních součástek jsou značně rozšířena klastická zrna
křemene. Jejich velikost se pohybuje od několika desetin milimetru až po 10 milimetrů.
Rentgenovou difrakční práškovou analýzou (XRPD bylo ověřeno fázové složení vzorků. Jako
hlavní minerál byl identifikován křemen a v případě „železných rud“ amorfní fáze tvořené
oxidy a hydroxidy železa. Chemické složení odebraných vzorků bylo studováno
prostřednictvím plošných a bodových energiově disperzních (EDX) analýz. Z hlediska
chemického složení nejtmavší vrstvy zkoumaných vzorků je dominantním prvkem železo.
Relativně vyšší jsou zde i obsahy hliníku, který pochází s největší pravděpodobností z jílových
minerálů. Rezavě zbarvená vrstva vzorku (pod vrstvou se zvýšeným obsahem železa) je tvořena
především zrny křemene s menším obsahem železa (křemenný pískovec). Studium zrnitosti
prokázalo, že nejhrubší klastický materiál se nachází zpravidla ve spodní části zkoumaného
vzorku (rezavě zbarvená vrstva) a směrem do nadloží se zjemňuje, což naznačuje přítomnost
pozitivní gradace. Dosažené výsledky práce budou demonstrovány v rámci prezentace a
dodatečně diskutovány a srovnány s údaji získanými studiem analogických typů sedimentů jak
z oblasti Moravského krasu, tak případně i z jiných lokalit v rámci České republiky.
Klíčová slova:
Disperzní analýza, krasová krajina, Rudice, železité pískovce, železné rudy.
7
Řasová flóra potoka Daníž na Znojemsku
Eliška Hamzová / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Bakalářská práce se zabývá složením společenstva sinic a řas na několika vybraných
lokalitách potoka Daníže u obce Hnanice na Znojemsku. Odběry vzorků sinic a řas proběhly
třikrát za vegetační období v roce 2023 (v květnu, červenci a září), a to na 4 lokalitách od
pramene potoka až po jeho výtok z obce Hnanice za čističkou odpadních vod. Spolu s odběrem
vzorků byly změřeny vybrané fyzikálně-chemické faktory vody. Zjišťován byl výskyt taxonů
sinic a řas na lokalitách ve vybrané části podélného profilu potoka Daníže. Při odběrech vzorků
byly zmapovány přírodní podmínky v okolí odběrového místa a zjištěny druhy rostlin a
živočichů, které se na dané lokalitě nacházejí.
Celkem bylo na všech lokalitách při všech odběrech zjištěno 80 taxonů sinic a řas. Ze
současných výsledků bakalářské práce bude Seznam nalezených taxonů a zjištění týkající se
jejich relativní četnosti. Nejvíce taxonů bylo ze skupiny rozsivky. Jejich počet byl celkem 49.
V práci se bude dále pokračovat porovnáváním druhového složení společenstev sinic a řas mezi
jednotlivými lokalitami v podélném profilu potoka na jednotlivých lokalitách, a také
porovnáváním druhového složení mezi jednotlivými odběry. V práci budou diskutovány změny
ve složení společenstva sinic a řas ve vybrané části podélného profilu potoka Daníž, a na
základě výskytu rozsivek bude odhadnuta úživnost vody na jednotlivých lokalitách.
Klíčová slova:
Hnanice, potok Daníž, rozsivky, sinice, řasy, Znojemsko.
8
Řasová flóra vodních a mokřadních biotopů v horní části toku Říčky
severovýchodně od Brna
Martina Ježová / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Bakalářská práce se zabývá druhovou rozmanitostí řas a sinic vodních a mokřadních
biotopů v oblasti horního toku Říčky. Všechny biotopy s výjimkou jednoho (prameniště Říčky)
byly zvoleny na území Přírodního parku Říčky. Kromě odběrů vzorků řasové flóry byly během
výzkumu změřeny vybrané fyzikální a chemické parametry vody.
V dubnu 2023 byl proveden výběr lokalit tak, aby byly zastoupeny všechny mokřadní a
vodní biotopy na území se vyskytující. Biotopy byly velmi rozmanité, jednalo se o prameniště,
mokřady, rybníky, studánku, tůň, louže či koryto potoku Říčky. Na každé lokalitě byly
jednorázově odebrány vzorky sinic a řas. Podle charakteru lokality bylo vybráno co nejvíce
typů vzorků např. vzorky fytoplanktonu, nárostových sinic a řas z různých podkladů či chomáče
řas viditelné okem na vodní hladině. Celkem se jednalo o 19 lokalit a 27 typů vzorků. Na všech
lokalitách byly jednorázově změřeny konduktivita, obsah kyslíku ve vodě, teplota a pH vody.
Odběr vzorků sinic řas byl proveden v termínech 8. 5. 2023, 14. 5. 2023, 21. 5. 2023 a 28. 6.
2023, měření abiotických parametrů vody 17. 8. 2023 a 30. 9. 2023.
Determinace sinic a řas probíhala za živa v laboratoři, rozsivky byly přesně dourčovány
ze zhotovených trvalých rozsivkových preparátů. Během determinace za živa byla stanovena
relativní abundance nalezených taxonů. Celkem bylo ve vzorcích zatím determinováno 148
taxonů sinic a řas. Nebyly ještě dourčovány všechny taxony rozsivek z 12 rozsivkových
preparátů z 10 lokalit. Zástupci nalezených taxonů řas patří do mnoha systematických řasových
skupin a mají rozmanitý způsob života. Nejvyššího zastoupení, co se týče počtu taxonů i
relativní abundance, měly rozsivky (zjištěno 85 taxonů). Mezi zjištěnými rozsivkami lze nalézt
druhy čistobytné i druhy vyskytující se ve vodách s vyšší saprobitou a trofií. Porovnání
společenstev sinic a řas na lokalitách bude součástí kapitoly Diskuze bakalářské práce.
Klíčová slova:
Mokřad, potok, Přírodní park Říčky, řasy, Říčka, sinice.
9
Využití pokojových rostlin ve výuce na 2. stupni základních škol
Bc. Veronika Jůzová / školitelka Mgr. Libuše Vodová, Ph.D.
Diplomová práce se zabývá využitím pokojových rostlin ve výuce na 2. stupni
základních škol (dále jen ZŠ). Práce si klade několik cílů jako například analyzovat učivo o
pokojových rostlinách v kurikulárních dokumentech a vybraných učebnicích pro 2. stupeň ZŠ,
sestavit seznam pokojových rostlin vhodných pro pěstování na ZŠ a navrhnout úlohy pro
konkrétní využití vybraných pokojových rostlin.
Součástí práce je výzkum na vybraných brněnských ZŠ, jehož cílem je zjistit, které rody
pokojových rostlin pěstují, kdo o ně pečuje, jakým způsobem byly do škol získány a jak jsou
rostliny ve výuce využívány. Výzkumná část práce metodicky vychází z diplomové práce
Sylvie Saidové, jež se zabývala využitím pokojových rostlin ve výuce na 1. stupni ZŠ.
Pro získání výsledků byly využity metody strukturovaného interview a strukturovaného
pozorování. Vlastnímu výzkumu předcházel předvýzkum, na jehož základě byly otázky
pro interview upraveny. Součástí výzkumu bylo fotografické zaznamenání všech rostlin, jež se
vyskytovaly ve školách, a to jak v učebnách, tak na chodbách. Výzkumu se účastnilo sedm škol
ze 13 oslovených. Z těchto sedmi škol se tři shodují se školami z výše zmíněné DP. Zbylé čtyři
školy byly záměrně vybrány tak, aby si byly podobné svým prostorovým uspořádáním.
Data získávaná během výzkumu byla následně uspořádána do tabulek tak, že byly
zapsány všechny rody, které se ve vybrané učebně nebo na chodbách vyskytovaly, a zároveň
byl zapsán počet květináčů s vybraným rodem rostliny. Na závěr byl určen aritmetický průměr,
modus a medián počtu rodů v učebnách a celkový seznam rodů vyskytujících se v učebnách i
na chodbách.
Návrhy úloh budou vycházet z analýzy kurikulárních dokumentů a vybraných učebnic
a budou navrženy tak, aby prakticky doplňovaly učivo hodin přírodopisu.
Klíčová slova:
Analýza učebnic, pokojové rostliny, Přírodopis, učební úlohy, 2. stupeň základní školy.
10
Didaktická transformace tématu Plazi v prostředí školní zahrady
Bc. Lenka Kališová / školitel Ing. Radovan Smolinský PhD., Ph.D.
Školní zahrada je ideálním prostředím pro realizaci terénní výuky, při které si žáci osvojí
nové poznatky na základě vlastních zkušeností. Výuka na školním pozemku však bývá většinou
spojována s botanickými nebo ekologickými tématy a zoologická témata jsou spíše okrajová.
V rámci výuky obratlovců lze říct, že plazi obecně nejsou příliš populárním tématem, jelikož
z nich lidé mají spíš strach i když se jedná o zajímavou skupinu živočichů. Z tohoto důvodu
jsem v rámci diplomové práce připravila a budu testovat výukový program, který je založen na
principu zkušenostního učení dle Kolbova cyklu (Kolb, 2015). V něm se zabývám využitím
školních zahrad pro výuku plazů. Jako modelový druh zde slouží ještěrka obecná.
V teoretické části práce se zaměřuji na historii a využívaní školních zahrad a jejich
využití při ochraně přírody. Protože však plazi patří k chráněným živočichům, zpracovala jsem
zde i s tím spojenou legislativu. V rámci teorie představuji také metody využívané při terénní
výuce s ohledem na zařazení učiva o plazech do aktuálně platných školských dokumentů.
V praktické části následně představuji metodologii šetření, výuku realizovanou v rámci
několika paralelních tříd a analýzu výsledků z ní získaných. Pro ověření efektivity mnou
navrženého výukového programu vytvářím sérii testů (pretest, kontrolní test a postest). Pro
získání dat využitelnosti a vhodnosti navržené výuky od učitelů využívám mnou vytvořený
dotazník. Realizace praktické části bude probíhat v Ukázkové přírodní zahradě Kejbaly
(Pedagogická fakulta MU). Výsledky této diplomové práce mohou sloužit jako předloha
k výuce tématu plazi na pozemku školní zahrady v rámci výuky přírodopisu na 2. stupni ZŠ.
Klíčová slova:
Ochrana přírody, plazi, školní zahrada.
11
Přírodní poměry a květena přírodní památky Kamenice u Hlohovce
Pavla Kurková / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Tématem bakalářské práce je botanický průzkum a mapování vybraných ohrožených
druhů rostlin v zájmovém území přírodní památky Kamenice u Hlohovce. Zájmové území bylo
vyhlášeno přírodní památkou za účelem ochrany xerotermních společenstev s ohledem na
zvláště chráněné druhy. Toto území přírodní památky slouží zejména v jarních měsících, jako
exkurzní lokalita Základní školy i širší veřejnosti.
Zájmové území přírodní památky Kamenice u Hlohovce zaujímá celkovou rozlohu 2,9
ha a nejvyšším bodem v nadmořské výšce 215 m. Celkové převýšení vůči hladině rybníka
Nesyt činí 40 m, zatímco vzhledem k hladině Hlohoveckého rybníka dosahuje 50 m. Tato
přírodní památka se nachází v severní části intravilánu obce Hlohovec, zhruba 1,4 km ZJZ od
kostela. Na povrchu PP Kamenice lze nalézt zejména organodentritické vápence a písčité
sedimenty vídeňské pánve s četným obsahem fosilií neogenního stáří. Historicky byly tyto
sedimenty těženy pro místní potřebu. Těžební činnost zanechala na PP Kamenice výrazný otisk
v podobě antropogenního reliéfu s výraznými prohlubněmi a opuštěnými stěnami lomů různého
stáří. Klíčovým faktorem ovlivňující výskyt a vitalitu mnoha rostlinných druhů na daném území
je sucho. Extrémní hodnoty sucha ovšem představují významné riziko při péči o lokalitu.
Zvláště pak jarní pastva a následné dlouhé období sucha představují významné nebezpečí pro
chráněné druhy rostlin a živočichů.
Základem bakalářské práce je vytvoření síťové mapy PP Kamenice u Hlohovce
prostřednictvím terénního sběru dat s podrobnými informacemi o distribuci vybraných
ohrožených druhů rostlin a jejich grafickým zanesením do mapy. Výsledky bakalářské práce
budou dále porovnány s výsledky předchozích průzkumů dané lokality Druhá část bakalářské
práce je zaměřena na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. V rámci této části bude
vytvořen populárně naučný článek, věnovaný chráněnému území PP Kamenice u Hlohovce a
jeho následné publikaci v lokálním periodiku. Tento článek bude sloužit k přiblížení přírodních
a ekologických poměrů PP Kamenice u Hlohovce místním občanům, s důrazem na ohrožení,
ochranu a ekosystémové funkce tohoto území.
Klíčová slova:
Biodiverzita, environmentální vzdělávání, ohrožený druh, přírodní památka, teplomilná
vegetace, terénní mapování.
12
Návrh didaktických her do výuky přírodopisu na 2. stupni ZŠ
Bc. Denisa Litenová / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Diplomová práce se bude zabývat návrhem a využitím dvou originálních didaktických
her ve výuce přírodopisu na základní škole na témata sinice, řasy a ekologie. Díky vodním
biotopů, jakožto těžišti výskytu sinic a řas, didaktické využití her přesahuje do zeměpisu a
naplňuje tak potřebný rozvoj mezipředmětových vztahů na ZŠ. V rámci DP bude provedena
rešerše základní kurikulárních dokumentů a rešerše odborné literatury na zvolená témata. Jedna
z her bude založena na komerčním typu hry Monopoly (či Dostihy a sázky), ta by měla sloužit
k fixaci poznatků z přírodopisu, případně zeměpisu. Druhá hra bude kratší a jednodušší,
plánováno je její využití v motivační fázi výuky. Dosud byla navrhnuta pilotní verze hry na
principu Monopolů, která byla vyzkoušena se spolužáky, vysokoškolskými studenty. Jedním
z cílů práce je na základě reflexe realizace didaktických her v praxi navrhnout jejich případné
úpravy a popsat dopady těchto her na učení žáků v doméně kognitivní a afektivní.
Klíčová slova:
Biotop, didaktická hra, ekologie, nádrž, rybník, řasy, sinice.
13
Rozvíjení mezipředmětového vztahu českého jazyka a přírodopisu
na příkladu Základů ekologie
Bc. Barbora Lysoňková / školitelka Mgr. Libuše Vodová, Ph.D.
Diplomová práce se zabývá využitím beletristických textů od českých autorů v hodinách
přírodopisu na druhém stupni základních škol.
Hlavním cílem diplomové práce je vytvoření návrhu výuky spadající do tematického
celku Základy ekologie na základě částí českých literárních děl. Společně s návrhem výuky je
podstatné také vytvořit autorské prostředky výuky na totožné téma. Mezi další cíle patří
například ověření navržených prostředků ve výuce či navržení nástroje pro diagnostiku
poznatků po realizaci výuky.
Před vytvořením návrhu výuky byla provedena literární rešerše a vytipování
vhodné literatury, ze které by bylo možné čerpat úryvky pro výuku přírodopisu. Celkem
bylo vytipováno sedm děl od čtyř různých autorů, z nich bylo vybráno 32 úryvků, které lze
využít ve výuce přírodopisu. V rámci těchto 32 částí se nejčastěji opakovala témata spojena
s ekosystémem lesa. Z toho důvodu byl ekosystém lesa vybrán jako téma pro návrh a realizaci
výuky. Na základě výňatků z literárních děl byly vystaveny tři plány výuky. Dále byly
vytvořeny prostředky výuky, které zahrnovaly primárně pracovní listy použité společně
s různými metodami práce s textem. Pro diagnostiku vstupních a výstupních poznatků žáků byl
vytvořen test, ten byl žákům předložen před realizací výuky i po ní. Ověření návrhů výuky
proběhlo na Základní škole Tyršova v Brně, a to ve volitelném předmětu pro 7. ročník. Po
realizaci výuky byly provedeny změny v navrhovaných prostředcích výuky na základě
vyhodnocení pracovních listů.
Veškeré prozatímní výsledky (rešerše beletristických textů, analýza RVP ZV,
výsledky pretestu a posttestu, změny v pracovních listech) byly sepsány, v případě rešerše
beletristických textů došlo k uspořádání do tabulek. V případě výsledků pretestu a posttestu
byly výsledné odpovědi zaznamenány do grafů, společně s výpočtem modů a mediánů
získaných bodů. Autorské prostředky výuky jsou dodány v závěru práce v podobě příloh.
Klíčová slova:
Český jazyk, les, mezipředmětové vztahy, prostředky výuky, přírodopis, základy ekologie.
14
Vliv stravy a dentální péče na zdraví zubů a ústní dutiny
Julie Morávková / školitelka Mgr. Martina Jančová, Ph.D.
Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zdraví zubů a ústní dutiny a
zkoumá vztah mezi stravovacími návyky a péčí o chrup. Teoretická část práce se věnuje popisu
morfologie a fyziologie zubů a ústní dutiny. Zaměřuje se na fyziologické funkce chrupu a ústní
dutiny. Věnuje se tomu, jaké látky ve stravě jsou klíčové pro správný vývoj zubu a udržení jeho
zdraví, a naopak, jaké látky mohou způsobovat kazivost zubů. Vysvětluje vznik zubního plaku,
zubního kamene, zubního kazu a onemocnění parodontu. Dále se zaměřuje na prevenci
onemocnění zubů z hlediska nutrice. Popisuje důležitost příjmu vápníku, fosforu, fluoru, zinku
a vitamínů ve stravě. Popisuje správnou péči o chrup, která zahrnuje nejen správné hygienické
návyky, ale i pravidelné návštěvy zubního lékaře.
Metodikou k praktické části je dotazníkové šetření mezi žáky druhého stupně základních
škol. Cílem je zjistit, jak péče o chrup v kombinaci se stravováním ovlivňuje zdraví zubů a
dutiny ústní, porovnat správné a špatné stravovací návyky respondentů a jaký vliv má péče o
chrup na celkové zdraví ústní dutiny respondentů. Otázky se zaměřují na to, s jakou frekvencí
a jakým způsobem se respondenti starají o chrup a na informace ohledně jejich stravování, jaké
přijímají potraviny podporující zdraví zubů a jaké přijímají potraviny způsobující zubní
onemocnění.
Klíčová slova:
Dentální péče, dotazníkové šetření, onemocnění zubů, strava, zubní kaz.
15
Terénní výuka pro 2. stupeň základní školy na téma
hodnocení ekologického stavu vodního toku
Bc. Petra Naňáková / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Diplomová práce řeší návrh a realizaci terénní výuky pro žáky 2. stupně základní školy
na téma hodnocení ekologického stavu vodního toku. Konkrétně je terénní výuka navržena pro
úsek Brumovky v Brumově–Bylnici na Zlínsku, nedaleko místní základní školy. Cílem práce
je navrhnout a následně realizovat komplexní terénní výuku, která žákům poskytne nové
biologické poznatky, prohloubí jejich ekologické chápání, seznámí je se zjednodušenými
výzkumnými metodami a umožní jim vyhodnotit ekologický stav úseku vodního toku.
Pro úspěšnou realizaci terénní výuky byl proveden odborný průzkum týkající se
ekologického hodnocení stavu toku na zájmovém území. Výsledky z tohoto průzkumu byly
vyhodnoceny a následně využity k vytvoření návrhu terénní výuky a k vytvoření výukových
materiálů, které byly použity při terénní výuce a vedly žáky ke zhodnocení ekologického stavu
úseku Brumovky. Samotný návrh terénní výuky zahrnuje pět kategorií, týkající se: využití
krajiny v okolí toku, hydromorfologie koryta, odběru a určovaní bezobratlých vodních
živočichů, odběru a určovaní řas a také samotného ekologického zhodnocení úseku Brumovky
na základě získaných výsledků z předchozích kategorií. Součástí navrhnutých materiálů je pět
pracovních listů a terénní příručka, jejíž součástí je mimo jiné i klíč k určovaní řas.
Veškeré navržené výukové materiály byly nejprve ověřeny při pilotní zkoušce terénní
výuky, která proběhla 7. října 2023 se dvěma žáky základní školy. Veškeré nedostatky
výukových materiálů zjištěné při pilotní zkoušce byly zapracovány a materiály byly upraveny
do finální podoby. Samotná realizace terénní výuky proběhla 14. října 2023 s osmi členy
skautského oddílu ve věku 11–15 let.
Klíčová slova:
Brumovka, ekologický stav, hydromorfologie, klíč, makrozoobentos, pracovní list, řasy, terénní
příručka, terénní výuka, vodní tok.
16
Kovariáty změny tělesné hmotnosti ještěrky obecné
(Lacerta agilis Linnaeus 1758)
Nováková Zuzana / školitel Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. et Ph.D.
V teoretické části práce se věnuji popisu alometrie růstu a změnám tělesné hmotnosti u
ještěrky obecné (Lacerta agilis Linnaeus 1758) v průběhu jejího života. Zaměřuji se na sezónní
změny hmotnosti jedinců, konkrétně na rozdílnou alometrii růstu obou pohlaví vzhledem k
hmotnosti. Zároveň se zabývám i různými aspekty bionomie související s hmotností. Rozdíl
mezi změnami tvaru tělesných proporcí a celkovou velikostí dospělého jedince označujeme
„alometrie“ (Levinton, 1988). Zatímco samcům se primárně zvětšují části těla určené k boji s
ostatními samci, tím jsou hlava, čelisti a žvýkací svaly, u juvenilních jedinců obou pohlaví roste
hlava zpočátku podobně, ale při dosažení pohlavní dospělosti se u samic její růst zpomalí a
začne u nich dominovat růst trupu. Hmotnost poměrně výrazně ovlivňuje úspěšnost úniku před
predátorem, jelikož v důsledku vyšší hmotnosti klesá schopnost agilního pohybu. Zvýšená
tělesná hmotnost je kompenzována celou řadou antipredačních mechanismů, zbarvením
počínaje a schopností autotomie konče.
V praktické části statisticky a graficky zpracovávám naměřená morfometrická data
odchycených jedinců, jako jsou tělesná hmotnost a velikosti těla. Terénní sběr dat, tj. odchyt
ještěrek probíhal buď rukou nebo pomocí smyčky, a to na lokalitě v Hustopečích. Odchycené
ještěrky byly následně zváženy pomocí digitálních vah, vyfotografovány, nezaměnitelně
označeny, byla jim změřena tělesná teplota a odebrán vzorek DNA. K měření velikostí těla
ještěrek byly požity jejich fotografie, zpracovány v programu TPS Dig2.
Klíčová slova:
Alometrie růstu, ještěrka obecná, tělesná hmotnost, změny hmotnosti.
17
Patogenita přisátých klíšťat odstraněných z dětí
Adéla Pechová / školitelka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Klíšťata Ixodes ricinus jsou vektory patogenních mikroorganismů, které mohou být po
procesu sání přeneseny na hostitele. Pokud do tohoto cyklu zasáhne náhodně člověk nebo
hospodářské zvíře, výsledkem pak může být závažné onemocnění způsobené přenosem
určitého patogenu. Cílem bakalářské práce je detekce vybraných patogenů v klíštěti obecném
odstraněném z dětí na letním táboře na lokalitě Útěchov u Brna. Dalším cílem práce je na
základě výsledků seznámit veřejnost s rizikem přenosu infekce prostřednictvím klíštěte a
zdůraznit důležitost dodržování preventivních opatření. Zjištění přítomnosti patogenů bylo
provedeno pomocí PCR metody. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická
část se zabývá popisem morfologické stavby klíštěte, popisem patogenních mikroorganismů a
předkládá rešerši literatury, která se zabývá danou problematikou. Práce nabádá na důležitost
dodržování preventivních opatření, neboť riziko přenosu infekce, jak bylo zjištěno v této práci,
je vysoké. Rovněž jsou zde popsána teoretická východiska a výsledky jiných autorů, které
následně srovnávám s mými zjištěnými výsledky. V praktické části je popsána metodika
izolace DNA a metoda PCR.
U 110 klíšťat byla zjišťována přítomnost mikroorganizmu Borrelia burgdorferi s.l.
(BBsl) a posléze byla prováděna detekce dalších čtyř patogenů (Anaplasma phagocytophilum,
Coxiella burnetii, Ehrlichia chaffeensis a Francisella tularensis). Všechny tyto patogeny
vyvolávají závažná zoonotická onemocnění. Průměrná pozitivita všech vzorků na Bbsl byla 41
%. Promořená klíšťata se objevila u dětí ve věku 7–13 let. Bylo také analyzováno celkem 10
klíšťat rodu Dermacentor a Haemaphysalis posbíraných z vegetace. Pozitivita se objevila u
jednoho z nich na Bbsl. Veškeré práce probíhaly v laboratoři Přírodovědecké fakulty
Masarykovy Univerzity.
Tato práce je přínosná pro společnost, neboť zjištěné výsledky jsou alarmující a je třeba,
aby veřejnost, primárně rodiče, dodržovaly zásady preventivních opatření a předcházeli riziku
nákazy. Za poslední roky došlo k enormnímu nárůstu promořenosti klíšťat.
Klíčová slova:
Ixodes ricinus, izolace DNA, morfologická stavba klíštěte, onemocnění způsobené patogenem,
patogenita, patogenní mikroorganismy, PCR metoda, preventivní opatření.
18
Krevní diferenciál a počet krevních elementů
u vytrvalostních sportovců po zátěži
Magdaléna Polcarová / školitelka RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Krevní diferenciál určuje počet a procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých
krvinek a používá se v lékařství k diagnostice řady onemocnění. Změny v počtu leukocytů,
jejich jednotlivých typů a dalších krevních elementů u sportovců po velké fyzické zátěži může
signalizovat množství úsilí daného sportovce a jeho tréninkovou i zdravotní situaci. Cílem této
bakalářské práce je sledování změny krevního obrazu u vytrvalostních sportovců – běžců po
zátěži.
Teoretická část práce popisuje krevní obraz sestávající se z krevních elementů, jako jsou
červené krvinky, krevní destičky a zejména pak bílé krvinky a jejich jednotlivé typy, jimiž jsou
neutrofily, lymfocyty, monocyty, eozinofily a bazofily.
V praktické části se práce zaměřuje na zjišťování krevního diferenciálu běžců, což
znamená počítání jednotlivých druhů bílých krvinek z krevního roztěru. Současně budou
sledovány také změny dalších krevních elementů, a to erytrocytů a trombocytů. K pozorování
a statistickému zpracování počtu krevních elementů budou použity vzorky krve závodníků
Moravského ultramaratonu 2022. Rozdíly v počtech krevních elementů se hodnotí před a po
uběhnutí celého závodu, dále ve vybraných dnech sedmidenního závodu, a nakonec budou
zjištěné hodnoty porovnány s referenčními hodnotami. Výsledky budou hodnoceny s důrazem
na jednotlivé části zátěže související s odběrem krve během sedmidenní maratonské zátěže.
Rozbor krve byl proveden laboratorně v nemocnici Blansko. Dalším běžcům na tomto
nejtěžším etapovém závodě v ČR bude pak prezentován výsledek s upozorněním na možné
neblahé důsledky této zátěže.
Klíčová slova:
Krevní diferenciál, krevní elementy, leukocyty, sportovci.
19
Vyšetření vzorků klíšťat na Borrelia burgdorferi sensu lato na vybrané
lokalitě
Tereza Stráníková / školitelka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Bakalářská práce se zaměřuje na molekulární diagnostiku patogenní bakterie Borrelia
burgdorferi sensu lato, původce onemocnění Lymeská borelióza (LB) u klíšťat z vybrané
lokality s využitím metody izolace DNA klíšťat a PCR testování pomocí primerů specifických
pro tuto patogenní bakterii.
V teoretické části práce pojednává o klíšťatech, se zaměřením na Ixodes ricinus, o
životním cyklu bakterie Borrelia burgdorferi sensu lato a související problematice onemocnění
LB u člověka. Pozornost je věnována konkrétně důležitosti včasné detekce zákusu klíštěte,
projevům onemocnění, metodám léčby a možnostech prevence nákazy. V praktické části práce
se bude pracovat se vzorky 100 jedinců. Tyto vzorky, které představující kombinaci všech stádií
klíšťat, jsou klíčové pro přenos patogenu na člověka. Klíšťata byla zajištěna sběrem pomocí
metody takzvaného vlajkování na lokalitě Pisárky v Brně, kde sběr klíšťat probíhá každoročně
již několik let. Sběr probíhal v období od března do listopadu roku 2023. Výsledky této práce
budou sloužit k poskytnutí informací o rozšíření Borrelia burgdorferi sensu lato v klíšťatech v
této lokalitě a budou vztaženy na určení rizik infekčnosti v daném ročním období. Tímto
způsobem může práce přispět k lepšímu pochopení rizik spojených s přenosem patogenní
bakterie či následné zvolení vhodných preventivních opatření.
Celkově bude tato bakalářská práce představovat komplexní pohled na problematiku
infekčnosti klíšťat na přítomnost Borrelia burgdorferi sensu lato porovnáním těchto výsledků
s výsledky předchozích výzkumů. Cíl práce, kterým je kombinace teoretických znalostí
s praktickým výzkumem, se záměrem poskytnout ucelený pohled na rozšíření této bakterie ve
vybrané lokalitě a zdůraznit důležitost prevence nákazy, bude tímto splněn.
Klíčová slova:
Borrelia burgdorferi sensu lato, klíšťata, lokalita, prevence.
20
Charakter a režim snídaní u dětí ZŠ
Tereza Ševčíková / školitelka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Tato bakalářská práce se zabývá charakterem a režimem snídaní u dětí starých 6–15 let
na I. A II. stupni ZŠ, detailněji řeší zejména problematiku snídání a nesnídání a jak se tento
zvyk podepisuje na působení stresu u děti. Děti jsou vyšetřovány pomocí dotazníkového šetření.
Teoretická část se rozděluje do tří hlavních kapitol. První kapitola pojednává obecně o
zásadách zdravého stravování a důrazem na první jídlo dne, a to snídani a udává příklady
zdravých tipů snídaní pro děti. Druhá kapitola je zaměřena na popis trávicí soustavy a
civilizačních onemocnění s ní spojených, jako jsou například alergie či cukrovka. Poslední
kapitola je věnována nervové soustavě a stresu, dvou důležitých faktorů spojených se
stravováním.
Praktická část má za cíl zjistit návyky snídání u dětí, jak jejich snídaně vypadá. Dále se
zabývá působícím stresem, pokud děti nesnídají, který dokazujeme pomocí dotazníkového
šetření. Tato část se zaměřuje na dvě věkové kategorie 1.-2. třída a 8.-9. třída základní školy a
porovnává, zdali je mezi dětmi viditelný rozdíl ve stravování. Z dosavadních výsledků bylo
zjištěno, že vyšším věkem ubývá dětí, které snídají. Převaha dětí na prvním stupni pravidelně
snídá a o tento fakt se starají zejména rodiče, kteří děti hlídají a chystají snídaně. Naopak u dětí
na druhém stupni, je převaha dětí, které snídají málokdy nebo vůbec. U těchto dětí se i častěji
objevují známky únavy a stresu (např. stahují se do sebe, mají větší strach z testů, bolí je břicho
či hlava). Hlavní uváděný důvod nesnídání je nedostatek času na snídani či nedostatek chuti ke
snídani. Podrobnější výsledky budou prezentovány.
Klíčová slova:
Děti školního věku, snídaně, strava, stres.
21
Aktivní rozsah tělesné teploty u ještěrky obecné
Vladimír Šimánek / školitel Ing. Radovan Smolinský Ph.D. et PhD.
Má bakalářská práce se zabývá sledováním změn tělesné teploty a vlivu teplotního
prostředí v průběhu sezony na tělesnou teplotu ještěrky obecné (Lacerta agilis Linnaeus, 1758).
Testoval jsem, zda dochází k rozdílům změn teploty z hlediska věku a pohlaví, pomocí měření
tělesné teploty mláďat a dospělých jedinců obou pohlaví. Cílem mé práce je zjistit, jak velký
vliv mají vybrané abiotické a biotické vlivy na změny tělesné teploty sledovaných jedinců a
v jakém teplotním rozmezí jsou ještěrky aktivní. Data budou dále statisticky vyhodnocena a
využita pro rozsáhlejší výzkum ve spolupráci s ÚBO AV CŘ v.v.i. v rámci širší studie, která se
zabývá biologií ještěrek z čeledi Lacertidae.
Praktická část mojí práce probíhala v areálu Ukázkové přírodní zahrady Kejbaly (PdF
MU), na které jsem odchytával ještěrky v týdenních intervalech metodou zpětného odchytu za
použití smyčky a odchytu do ruky. Odchyceným jedincům byla ihned měřena tělesná teplota a
zároveň byla zaznamenávána doplňková abiotická data na místě jejich odchytu. Poté byli
individuálně umístěni do plátěného sáčku a bezpečně uloženi na stinném místě. Všechny
ještěrky byly následně individuálně označeny, zváženy, vyfotografovány za účelem získání
morfometrických dat, byla jim změřena útěková rychlost a po ukončení všech úkonů byli
vypuštěny na místě odchytu.
K teoretickému a praktickému výstupu z mé bakalářské práce budou použita mnou
naměřená data z tělesných teplot, která statisticky vyhodnotím. Analýza bude doplněna o vliv
abiotických a biotických faktorů na změny tělesné teploty ještěrky obecné a jejich spojitost
s věkem jedinců a jejich pohlavím.
Klíčová slova:
Aktivita, ještěrka, pohlaví, teplota, věk.
22
Řasová flóra dvou různě obhospodařovaných rybníků
v katastru obce Jedlová u Poličky
Iveta Škorpíková / školitelka Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
Tato práce je zaměřena na zjišťování řasové flóry Kmotrovského rybníka a rybníka
Ráček II v obci Jedlová u Poličky v okrese Svitavy. Tyto rybníky jsou různě obhospodařované,
Kmotrovský rybník slouží pro chov a výlov ryb, rybník Ráček II chovný není. Od roku 2006 se
v rybníku Ráček II vyskytují raci říční (Astacus astacus) a raci signální (Pacifastacus
laniusculus). Oba rybníky jsou napájeny Baldovským potokem a jsou součástí soustavy
Jedlovských rybníků. V každém z rybníků byla vybrána dvě odběrová místa, na kterých
v průběhu vegetační sezóny 2023 proběhly celkem 3 odběry vzorků planktonních i nárostových
řas a sinic a měření fyzikálních parametrů vody (v květnu, červenci a říjnu). Celkem bylo
odebráno 14 vzorků řas a sinic.
Získané vzorky vody byly maximálně do tří dnů od odběru fixovány v laboratoři. Řasy
a sinice ve vzorcích byly determinovány za živa. Pro detailní determinaci rozsivek byly
vytvořeny trvalé rozsivkové preparáty. Při determinaci za živa byla zaznamenávána relativní
četnost jednotlivých taxonů. Poté byly nalezené taxony zařazeny do systematických skupin.
Celkem bylo na vybraných odběrových místech v průběhu vegetační sezóny 2023
nalezeno 131 různých taxonů řas a sinic. V Kmotrovském rybníku bylo nalezeno 89 taxonů a v
rybníku Ráček II 88 taxonů. Nejnižší počet taxonů byl nalezen při letním odběru (55), největší
počet při podzimním (74). Celkově nejvíce bylo rozsivek (74). Nejhojnějším rozsivka byla
Aulacoseira granulata. Tento druh byl nalezen v poměrně vysokých abundancích ve všech
vzorcích vody při letním i podzimním odběru.
V diskuzi bakalářské práce bude porovnáváno složení společenstev řas a sinic
nalezených v obou různě obhospodařovaných rybnících v průběhu vegetační sezóny 2023.
Klíčová slova:
Fytoplankton, Jedlová, Kmotrovský rybník, rybník Ráček II, řasy, sinice.
23
Přírodní poměry a květena na maloplošných chráněných územích
v okolí obce Želetice
Klára Váhalová / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Tématem bakalářské práce jsou přírodní poměry a květena na dvou maloplošných
chráněných území v okolí obce Želetice – NPP Na Adamcích a PP Sovince (Jihomoravský kraj,
okres Hodonín). NPP Na Adamcích se nachází na jihozápadním okraji obce Želetice u Kyjova
a její rozloha činí 15,1 ha. Druhou oblastí je PP Sovince o rozloze 1,7 ha rozkládající se jižně
od Želetic. Oblasti jsou charakteristické společenstvy úzkolistých a širokolistých suchých
trávníků.
Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická a věnuje se charakteristice
topografických, geologických, geomorfologických, pedologických, klimatických,
hydrologických a biogeografických přírodních poměrů zkoumaných oblastí. Charakteristika
vychází z rešerše odborné literatury a dostupných map.
Praktická část shrnuje výsledky terénního výzkumu, který probíhal od března do srpna
roku 2023. Během výzkumu byly pořizovány fotografie vybraných druhů cévnatých rostlin a
na základě nalezených taxonů byl sestaven seznam, který bude následně porovnán s dostupnou
literaturou. Pro PP Sovince byly navrženy tři koncepty nové aktualizované informační tabule.
Z těchto konceptů byl vybrán jeden, který bude vyroben a poté umístěn na toto území.
Klíčová slova:
Cévnaté rostliny, NPP Na Adamcích, PP Sovince, přírodní poměry.
24
Strusky po tavbě železných rud z oblasti Rudického propadání
(Moravský kras)
Klára Velecká / školitel doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc.
V období 19. století dosahoval vrcholu provoz dnes již zaniklé Hugovy huti
v Jedovnicích, který byl zaměřen na vysokopecní zpracování železa. Jedním z odpadních
produktů použité výrobní technologie byla železářská struska. Její nevyužitá část o objemu asi
14–15 tisíc m3
se po dobu činnosti huti vyvážela do žlebu tvořícího občasný pravostranný přítok
Jedovnického potoka v bezprostřední blízkosti současného ponoru označovaného jako Rudické
propadání. Odtud je struska při významných povodňových stavech v současnosti zanášena do
podzemní části jeskynního systému Rudické propadání – Býčí skála. Bakalářská práce se
zabývá zhodnocením povahy struskového materiálu a jeho případného geoenvironmentálního
vlivu na uvedený jeskynní systém.
Metodika výzkumu je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část
podává charakteristiku Rudické plošiny ve střední části Moravského krasu a historii železářství
v této oblasti. Zvýšená pozornost je věnována technologii zpracování železných rud a vzniku
vlastních strusek. Praktická část zahrnuje vlastní terénní odběr vzorků (v povrchové části
Rudického propadání a v jeskyni Býčí skála), rozlišení odebraného materiálu podle morfologie,
barvy a stavebních znaků pomocí laboratorního stereomikroskopického pozorování s
fotodokumentaci. Získané poznatky jsou rozšířeny o výsledky studia vybraných fyzikálních
vlastností strusek (magnetická susceptibilita a hustota) a stanovení chemického složení strusek
prostřednictvím EDX analýz a laboratorní gamaspektrometrie.
V rámci prezentace budou představeny dílčí získané výsledky, které budou následně
diskutovány a porovnány s daty z dřívějších výzkumů struskové deponie v oblasti Rudického
propadání.
Klíčová slova:
Gamaspektrometrie, Hugova huť, chemické složení, jeskynní systém Rudické propadání – Býčí
skála, Železářské strusky.
25
Floristický průzkum PR Bílé Potoky a tvorba atlasu jako pomůcky
pro terénní výuku
Bc. Sára Zatloukalová / školitelka Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.
Přírodní rezervace Bílé Potoky se nachází zhruba 3 km jihovýchodně od města Valašské
Klobouky. Rezervace zahrnuje dvě oddělené lokality o celkové výměře 8,7 ha. Příčinou
ochrany je výskyt vzácných společenstev čeledi vstavačovitých.
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané druhy rostlin, patřící do čeledi vstavačovitých,
vyskytujících se na území bělokarpatské Přírodní rezervace Bílé Potoky a jejich potenciální
využití ve výuce na základní škole. Cílů bylo stanoveno celkem pět, a to vytvořit seznam
nalezených taxonů cévnatých rostlin a porovnat ho s literaturou, charakterizovat přírodní
poměry studovaného území, zmapovat výskyt taxonů čeledi vstavačovitých na zvoleném
území, vytvořit atlas s fotografiemi druhů čeledi vstavačovitých nalezených na daném území a
navrhnout didaktické využití vytvořeného atlasu pro účely terénní výuky na druhém stupni
základní školy.
Práce bude rozčleněna na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část bude
zahrnovat charakteristiku studovaného území. Opírat se bude o předešlou bakalářskou práci
Přírodní poměry a květena okolí města Valašské Klobouky.
Praktická část vychází z floristického průzkumu studovaného území, jehož účelem bylo
zjištění výskytu druhů. Proběhl celkem 6x, a to v období od dubna do konce června roku 2023.
V období od 1. do 15. července probíhalo na území PR Bílé Potoky kosení, tudíž průzkum dále
probíhat nemohl. Celkově bylo na této lokalitě nalezeno 8 taxonů patřících do čeledi
vstavačovité. Jde o vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), vstavače
kukačku (Anacamptis morio), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), hlavinku horskou
(Traunsteinera globosa), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), bradáček vejčitý
(Listera ovata), pětiprstku hustokvětou (Gymnadenia densiflora) a pětiprstku žežulník
(Gymnadenia conopsea).
Uvedené druhy byly v terénu fotografovány a současně bylo zaznamenáváno přesné
místo jejich nálezu. Zhotovené fotografie budou následně využity při tvorbě atlasu, sloužícího
k didaktickým účelům při terénní výuce na druhém stupni základní školy. Součástí tedy bude
kompletní návrh využití tohoto atlasu, dále i rešerše RVP a zhodnocení zařazení tématu.
Klíčová slova:
Atlas rostlin, přírodní poměry, terénní výuka, vstavačovité.