Neživá příroda 1
Cvičení 5 – poznávání minerálů
Silikáty – hlavní minerály zemské kůry
Silikáty - klasifikace
Nesosilikáty – izolované tetraedry SiO4
olivín, granáty, andalusit, sillimanit, kyanit, titanit, staurolit
Sorosilikáty – 2 spojené křemíkové tetraedry Si2O7
skupina epidotu
Cyklosilikáty – tetraedry SiO4 spojené do kruhů
beryl, cordierit, turmalín
Inosilikáty - tetraedry SiO4 spojené do nekonečných řetězců
skupina pyroxenů, skupina amfibolů, wollastonit
Fylosilikáty - tetraedry SiO4 propojené do plošných vrstev
muskovit, biotit, mastek, kaolinit, jílové minerály
Tektosilikáty - tetraedry SiO4 tvoří trojrozměrnou kostru
živce, foidy, zeolity, křemen
2
3
Nesosilikáty
Nesosilkáty jsou tvořeny jednotlivými
tetraedry SiO4, které jsou do prostoru
Spojeny prostřednictvím koordinačních
polyedrů jiných kationtů.
Na stavbě se často podílí kationty:
Ca+2: 8-6 četná koordinace
Mg+2: 6 četná koordinace
Fe+2: 6 četná koordinace
Al+3: 4 a 6 četná koordinace
Příkladem je struktura olivínu (Mg,Fe)2SiO4
Ve struktuře jsou oktaedrické pozice M1 a M2
obsazované železem a hořčíkem (zelené a modré
pozice) a ty prostorově spojují tetraedry SiO4 (červené).
Tetraedr křemíku – kationt Si je
obklopen čtyřmi kyslíky.
4
Sorosilikáty
Tetraedry SiO4 v sorosilikátech jsou spojovány do párů
přes společný „přemosťující“ kyslík. Každý z obou
tetraedrů má tak jeden přemosťující a tři normální
kyslíky, přičemž přemosťující kyslík patří každému
tetraedru jen z ½. Výsledná skupina je pak [Si2O7]6-.
Příkladem struktury sorosilikátu, který obsahuje samostatné
tetraedry SiO4 i skupiny Si2O7 je epidot.
vzorec: Ca2 (Fe,Al)3 [O (OH)(SiO4)(Si2O7)]
Řetězce oktaedrů AlO6 (zelené) ve směru osy y jsou
propojovány izolovanými skupinami SiO4 a Si2O7 (červené).
Vápník vytváří nepravidelné polyedry s koordinačním
číslem 8 (modré). Symetrie struktury je monoklinická.
Dva tetraedry křemíku propojené přes
Společný kyslík do skupiny [Si2O7]6-.
5
Cyklosilikáty
Tetraedry jsou v cyklosilikátech spojovány
do uzavřených kruhů, kde poměr Si:O je 1:3.
Cykly mohou být trojčlenné, čtyřčlenné a
nejčastěji šestičlenné – skupina Si6O18
-12.
Ve struktuře berylu Be3Al2Si6O18 jsou šestičetné
cykly tetraedrů SiO4 uloženy kolmo na vertikálu.
Silikátové šestičlenné cykly jsou vyznačeny světlými
a tmavými trojúhelníky a do prostoru jsou spojeny
pomocí kationtů Be a oktaedricky vázaných
kationtů Al. Silikátové cykly leží nad sebou a vytváří
ve struktuře nekonečné kanálové dutiny.
Šestičlenný prstenec tetraedrů
křemíku. Každý tetraedr sdílí dva
kyslíky se sousedními.
6
Inosilikáty
Ve strukturách inosilikátů jsou tetraedry SiO4
uspořádány do nekonečných jednoduchých nebo
dvojitých řetězců.
V jednoduchých řetězcích se každý tetraedr váže
s dalšími dvěma tetraedry a poměr Si : O je 1 : 3.
Ve dvojitých řetězcích má polovina tetraedrů dva
společné a dva normální kyslíky a druhá polovina
tetraedrů má tři společné a jeden normální kyslík.
Obecný poměr Si : O je potom 4 : 11.
Jednoduché řetězce vytvářejí minerály ze skupiny
pyroxenu a dvojité řetězce najdeme u všech
amfibolů. Struktury jsou komplikovaná, kromě
křemíku obsahují zpravidla kationty Al, Fe, Mg, Ca,
Mn, Na nebo K.
Různé zobrazení dvojitých dvojčlánkových řetězců ve skupině
amfibolů.
7
Fylosilikáty – vrstevnaté silikáty
Ve fylosilikátech tvoří tetraedry nekonečné vrstvy,
ve kterých každý tetraedr obsahuje tři společné
a jeden normální (apikální) kyslík. Poměr Si : O je
pak 1 : 2,5 (př. Si4O10)
Vrstvy tetraedrů se spojují s vrstvami ostatních
kationtů, nejčastěji Mg, Fe, Al nebo Mn.
Vrstevní komplexy jsou vzájemně vázány
van der Waalsovými silami nebo mezivrstevním
kationtem (nejčastěji K a Na).
Ve struktuře biotitu najdeme
trojvrstvé komplexy tvořené dvěma vrstvami
tetraedrů SiO4 a mezi nimi oktaedrické
koordinační polyedry s kationty Mg a Fe.
Trojvrstvé komplexy slídy spojené mezivrstevním
kationtem.
Detail propojení vrstvy tetraedrů SiO4 a vrstvy oktaedricky
vázaných kationtů, kde se uplatňuje i hydroxylová skupina.
8
Tektosilikáty
V tektosilikátech sdílí každý tetraedr SiO4 všechny
své vrcholy s okolními tetraedry a tím se výsledný
poměr Si : O snižuje na 2 : 1.
Vstup dalších kationtů (Ca, K, Na) do tektosilikátů
je umožněn substitucí části Si+4 kationty Al+3.
Ve skupině živců jsou ve vzorcové jednotce
nahrazeny 1-2 atomy Si+4 kationtem Al+3.
K-živce: KAlSi3O8
Albit: NaAlSi3O8
Anortit: CaAl2Si2O8
Základem struktury jsou prostorově rozmístěné
tetraedry Si a Al ve formě čtyřčlených prstenců.
V dutinách mezi prstenci jsou uloženy kationty
K, Na, Ca a Ba.
Příklad prostorového propojení tetraedrů křemíku v
tektosilikátech.
Nesosilikáty: OLIVÍN (forsterit – fayalit)
Složení: (Mg,Fe)2 SiO4
Barva: zelenožlutá až zelená
Lesk: skelný
Tvrdost: 6,5
Hustota: 3,2 (fo) – 4,3 g.cm-3 (fa)
Štěpnost: zřetelná (010)
Jiné vlastnosti: mění se spolu se
složením
Forma výskytu: krátce sloupcovité krystaly
nebo častěji hrubě zrnité agregáty
Geneze: krystalizace z magmatu v
gabrech, bazaltech nebo dunitech, při
metamorfóze vzniká v některých
mramorech, relikty v serpentinitech
Lokality: Smrčí u Semil, Venušina sopka u
Bruntálu, Sušice (skarn)
Zrna olivínu, Kozákov u Semil.
Zrnitý agregát olivínu v bazaltu, Smrčí.
9
Složení: Mg3 Al2 (SiO4)3
Barva: červenorudá, červenohnědá
Lesk: skelný až mastný
Tvrdost: 7,5
Hustota: 3,5 – 4,3 g.cm-3
Štěpnost: chybí
Jiné vlastnosti: proměnlivé složení a
fyzikální vlastnosti
Forma výskytu: krystaly dvanáctistěny
nebo čtyřiadvacetistěny, izometrická
zrna, zrnité agregáty
Geneze: vzniká v peridotitech,
serpentinitech, kimberlitech,
zvětralinové pláště
Lokality: Třebenice, Měrunice (České
středohoří)
Zrna pyropu v bazaltu, Měrunice.
Zrna pyropu ze štěrkových poloh, Třebenice.
Nesosilikáty: GRANÁT – PYROP
10
Složení: Fe3 Al2 (SiO4)3
Barva: červená, červenohnědá
Lesk: skelný až mastný
Tvrdost: 7,5
Hustota: 3,5 – 4,3 g.cm-3
Štěpnost: chybí
Jiné vlastnosti: závisí na chemickém
složení
Forma výskytu: krystaly s převládajícím
dvanáctistěnem a nebo
čtyřiadvacetistěnem, izometrická zrna,
zrnité agregáty
Geneze: kyselé granitoidy, pegmatity,
metamorfované horniny – svory a ruly
Lokality: Zlatý Chlum, Annenský pramen
– Jeseníky, Přibyslavice (pegmatit)
Rombický dodekaedr almandinu ve svoru, Zillertal,
Tyroly.
Krystaly almandinu ve svoru, Petrov nad Desnou.
Nesosilikáty: GRANÁT - ALMANDIN
11
Složení: Ca3 Al2 (SiO4)3
Barva: zelená, žlutozelená,
hnědočervená
Lesk: skelný až mastný
Tvrdost: 7,5
Hustota: 3,5 – 4,3 g.cm-3
Štěpnost: chybí
Jiné vlastnosti: závisí na složení
Forma výskytu: krystaly dvanáctistěny
nebo čtyřiadvacetistěny, izometrická
zrna, zrnité agregáty
Geneze: v kontaktně metamorfovaných
horninách – erlány, skarny
Lokality: Žulová, Vápenná, Hazlov u
Chebu (kontaktní skarny)
Krystal zeleného grosuláru, Dognaczka, Banát.
Krystaly grosuláru ve skarnu, Žulová.
Nesosilikáty: GRANÁT – GROSULÁR
12
SKUPINA GRANÁTU
Porfyroblast granátu - almandinu v rule, izometrické
omezení, červenofialová barva.
Zrnka granátu – pyropu (český granát),
nepravidelné omezení z rozsypových sedimentů.
13
Krystal granátu almandinu ve svoru, omezení
plochami dvanáctistěnu kosočtverečného, Zillertall.
Granát – grosulár ve formě krystalu i zrnitého
agregátu, kontaktní skarn, Žulová.
Složení: Al2SiO5
Barva: růžová, červená, červenohnědá
Lesk: skelný
Tvrdost: 7,5
Hustota: 3,15 g.cm-3
Štěpnost: dobrá (110)
Jiné vlastnosti: rombická symetrie
Forma výskytu: sloupcovité krystaly,
hrubě stébelnaté až radiálně paprsčité
agregáty
Geneze: v některých Al bohatých
granitech a pegmatitech, kontaktních
rohovcích nebo svorech
Lokality: mrákotínský granit, Dolní Bory
(pegmatit), Sobotínsko (svory)
Stébelnatý agregát andalusitu, Dolní Bory.
Sloupcovitý krystal andalusitu, Tyrolsko.
Nesosilikáty: ANDALUSIT
14
ANDALUSIT
Stébelnatý agregát andalusitu s dobře patrnou
štěpností, pegmatit, Dolní Bory.
Krátce sloupcovité krystaly andalusitu v křemeni,
Dyleň.
15
Sloupcovité krystaly andalusitu v kontaktně
metamorfované chiastolitové břidlici.
Typický symetrický příčný řez andalusitem –
chiastolitem v kontaktně metamorfované břidlici.
Složení: Al2SiO5
Barva: bezbarvý nebo bílý
Lesk: skelný až hedvábný
Tvrdost: 6-7
Hustota: 3,2 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá (010)
Jiné vlastnosti: rombická symetrie
Forma výskytu: jemně vláknité, plstnaté
nebo celistvé agregáty
Geneze: typický minerál vysoké
metamorfózy - ruly
Lokality: ruly moldanubika, Maršíkov
(pegmatit)
Vláknitý agregát sillimanitu v rule, Zlatkov.
Jemně jehlicovitý agregát sillimanitu, Bodenmeis,
Bavorsko.
Nesosilikáty: SILLIMANIT
16
Složení: Al2SiO5
Barva: šedobílá, modrá
Lesk: skelný až perleťový
Tvrdost: 5-7
Hustota: 3,6 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá (100)
Jiné vlastnosti: tvrdost se mění podle
orientace
Forma výskytu: dlouze sloupcovité
krystaly nebo lištovité agregáty
Geneze: regionálně metamorfované Al
bohaté horniny – svory, ruly, granulity,
eklogity
Lokality: Bečov nad Teplou (eklogit),
Mohelno (granulit), Maršíkov (pegmatit)
Štěpný destičkovitý agregát kyanitu, Pfitschtal.
Štěpný agregát kyanitu, eklogit Bečov.
Nesosilikáty: KYANIT
17
SILLIMANIT, KYANIT
Ploše tabulkovitý krystal modrého kyanitu s
dokonalou štěpností, Zillertall.
Velmi jemně vláknitý agregát bílého sillimanitu na
puklině ruly, moldanubikum.
18
Bílý, jemně vláknitý, dokonale štěpný agregát
sillimanitu, ruly moldanubika.
Stébelnatý, dokonale štěpný agregát kyanitu ve
svoru, Vrtěříž.
Složení: CaTiO SiO4
Barva: žlutá, zelená, hnědá
Lesk: diamantový, skelný
Tvrdost: 5-5,5
Hustota: 3,5 g.cm-3
Štěpnost: špatná
Jiné vlastnosti: jednoklonná symetrie
Forma výskytu: čočkovité, klínovité nebo
obálkovité krystaly, jemně zrnité agregáty
Geneze: běžný akcesorický minerál
magmatických a metamorfovaných
hornin, pegmatity, skarny, alpská
parageneze
Lokality: Mirošov, Polnička (ruly), Blansko
(granodiorit), Pokojovice (pegmatit),
Krásné (alpská parageneze)
Klínovitý krystal titanitu, alpská parageneze,
Tyrolsko.
Krystal titanitu na puklině, Mirošov.
Nesosilikáty: TITANIT
19
Složení: Fe2 Al9 O6 (SiO4)4 (O, OH)2
Barva: červenohnědá, hnědá, černá
Lesk: za čerstva skelný
Tvrdost: 7-7,5
Hustota: 3,7 g.cm-3
Štěpnost: špatná
Jiné vlastnosti: často v krystalech, velmi
odolný zvětrávání
Forma výskytu: sloupečkovité krystaly,
časté dvojčatění do kříže, zrnité agregáty
Geneze: typický minerál svorů, hromadí
se v rozsypech
Lokality: Keprník, Vozka, Červenohorské
sedlo (svory)Krystaly staurolitu, Branná.
Krystal staurolitu ve svoru, Vozka Jeseníky
Nesosilikáty: STAUROLIT
20
TITANIT, STAUROLIT
Tmavě hnědý, sloupcovitý krystal staurolitu ve
svoru, modrá krystaly jsou kyanit.
Tmavě hnědé krystaly titanitu s typickým
„obálkovitým“ tvarem.
21
Světle zelené klínovité krystaly titanitu z žíly alpské
parageneze.
Sloupcovité krystaly staurolitu, některé zdvojčatělé
do kříže, svor, Branná.
Složení: Ca2 (Fe,Al) Al2 (SiO4) (Si2O7)
O (OH)
Barva: žlutozelená, zelená
Lesk: skelný
Tvrdost: 6,5
Hustota: 3,3-3,5 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá (100)
Jiné vlastnosti: proměnlivé složení
Forma výskytu: Krátce i dlouze
sloupcovité krystaly, často rýhované,
jemně zrnité agregáty, povlaky
Geneze: vzniká přeměnou živců v
magmatických horninách, běžný v nízce
metamorfovaných horninách typu
zelených břidlic
Lokality: Sobotín, Krásné (alpská
parageneze), Blansko (granodiority)
Povlaky epidotu na puklině granodioritu,
Blansko
Krystaly epidotu, alpská parageneze, Sobotín.
Sorosilikáty: EPIDOT
22
EPIDOT
Sloupcovitý krystal tmavě zeleného epidotu, žíla
alpské parageneze, Sobotín.
Stébelnatý agregát zeleného epidotu, Střelice.
23
Sloupcovitý krystal tmavě zeleného epidotu, žíla
alpské parageneze, Rakousko.
Zrnitý a jehlicovitý agregát zeleného epidotu
společně s bílým živcem.
Složení: Be3Al2 (Si6O18)
Barva: žlutobílá, žlutozelená, zelená
Lesk: skelný
Tvrdost: 7,5-8
Hustota: 2,7 g.cm-3
Štěpnost: nedokonalá
Jiné vlastnosti: odrůdy smaragd,
akvamarín, heliodor, morganit
Forma výskytu: dlouze sloupcovité
krystaly s hexagonálním průřezem, zrna
Geneze: vzniká z kyselých magmat –
pegmatity, greiseny, v některých svorech,
přechází do rozsypů
Lokality: Maršíkov, Sobotín (pegmatity),
Horní Slavkov, Čistá (greiseny)
Krystal berylu v pegmatitu, Maršíkov.
Sloupcovitý krystal berylu, Sibiř.
Cyklosilikáty: BERYL
24
BERYL
Nedokonale omezený sloupcovitý hexagonální
krystal berylu – smaragdu ve svoru.
Sloupcovitý krystal berylu – smaragdu ve svoru,
Habachtal, Rakousko.
25
Sloupcovitý krystal světle zeleného berylu, patrná
nehomogenita zbarvení.
Krátce sloupcovitý, hexagonální krystal berylu se
slabě nazelenalým odstínem, pegmatit.
Složení: Mg2Al3 (AlSi5O18) ± H2O
Barva: šedá, namodralá, nazelenalá,
fialová
Lesk: skelný, matný
Tvrdost: 7-7,5
Hustota: 2,6-2,7 g.cm-3
Štěpnost: neštěpný, někdy odlučný
Jiné vlastnosti: podléhá přeměnám -
sericitizace
Forma výskytu: krystaly krátce
prizmatické, pseudohexagonální, často
zdvojčatělé podle (110), agregáty zrnité
nebo masívní.
Geneze: typický v kontaktně
metamorfovaných horninách (rohovce), v
některých žulách, rulách a migmatitech
Lokality: Horní Bory, Vanov
Tmavě modré zrno cordieritu, Bamle, Norsko.
Zrno cordieritu, rula, Horní Bory.
Cyklosilikáty: CORDIERIT
26
CORDIERIT
Zelenomodré zrno cordieritu téměř v drahokamové
kvalitě.
27
Zelenomodré zrno cordieritu zarostlé v cordieritové
rule, Dlouhá stěna u Jihlavy.
Složení: Na(Mg,Al)3(Al,Fe)6(BO3)3
(OH)4 (Si6O18)
Barva: černá
Lesk: skelný až matný
Tvrdost: 7-7,5
Hustota: 3-3,25 g.cm-3
Štěpnost: chybí
Jiné vlastnosti: podélné rýhování
sloupcovitých krystalů
Forma výskytu: krátce nebo dlouze
sloupcovité krystaly, zrnité nebo
jehlicovité agregáty
Geneze: kyselé granitů a metamorfitů
(žuly, svory, ortoruly, běžný je v aplitech
a pegmatitech.
Lokality: Dolní Bory, Louňovice pod
Blaníkem, Přibyslavice
Jehlicovité agregáty skorylu v křemeni, Stulahtal.
Rýhovaný krystal skorylu, Dolní Bory.
Cyklosilikáty: TURMALÍN – SKORYL
28
TURMALÍN - SKORYL
Sloupcovitý agregát černého skorylu zarostlý v
křemeni, pegmatit, Bory.
Sloupcovité, černé krystaly skorylu s typickým
podélným rýhováním prizmatických ploch.
29
Sloupcovité krystaly turmalínu v křemeni, konce
krystalů mají jiné zbarvení, Elba.
Rozlámané sloupcovité krystaly skorylu ve svoru.
Složení: NaLi3(Al,Fe,Mn)6(BO3)3
(OH)4 (Si6O18)
Barva: bezbarvý, modrá, zelená,
červená
Lesk: skelný
Tvrdost: 7-7,5
Hustota: 3-3,25 g.cm-3
Štěpnost: chybí
Jiné vlastnosti: více barev na jednom
krystalu
Forma výskytu: dlouze sloupečkovité až
jehlicovité krystaly, zrna
Geneze: žuly a lithné pegmatity
Lokality: Elba, Rožná, Dobrá Voda
Krystal růžového rubelitu, Malkhan, Rusko.
Vícebarevný sloupeček elbaitu, pegmatit, Rožná.
Cyklosilikáty: TURMALÍN – ELBAIT
30
TURMALÍN - ELBAIT
Sloupcovitý krystal lithného turmalínu elbaitu –
modrá varieta indigolit.
Sloupcovité krystaly lithného turmalínu elbaitu – modrá
varieta indigolit, pegmatit, Rožná.
31
Sloupcovitý agregát lithného turmalínu elbaitu – zelená
varieta verdelit, pegmatit, Dobrá Voda.
Radiálně paprsčitý, sloupcovitý agregát lithného
turmalínu elbaitu – růžová varieta rubelit.
Složení: CaMgSi2O6
Barva: bílá, šedozelená, zelená
Lesk: skelný
Tvrdost: 5-6
Hustota: 3,3-3,6 g.cm-3
Štěpnost: dobrá
Jiné vlastnosti: barva podle obsahu Fe
Forma výskytu: dlouze i krátce
sloupcovité krystaly, zrna a zrnité
agregáty
Geneze: běžný v kontaktně
metamorfovaných horninách a
mramorech
Lokality: Český Krumlov, Sokolí, Vápenná,
Hazlov
Zelený, štěpný agregát diopsidu, Sljudjanka, Rusko.
Agregát bílého diopsidu, Číchov u Třebíče.
Inosilikáty: PYROXENY – DIOPSID
32
PYROXEN - DIOPSID
Sloupečkovité krystaly šedozelené barvy
monoklinického pyroxenu – diopsidu.
Bílý, hrubě zrnitý agregát diopsidu s dobře patrnou
štěpností, Číchov.
33
Krátce sloupečkovité, světle nazelenalé krystaly
monoklinického pyroxenu – diopsidu.
Hrubě zrnitý, štěpný agregát diopsidu se sytě
zelenou barvou.
Složení: (Ca,Na) (Mg,Fe,Al,Ti)
(Si,Al)2O6
Barva: zelenočerná, černá
Lesk: skelný
Tvrdost: 5,5-6
Hustota: 3,2-3,3 g.cm-3
Štěpnost: dobrá
Jiné vlastnosti: přeměna na amfibol
Forma výskytu: monoklinické krystaly s
převahou prizmatických ploch,
dvojčatění, zrna
Geneze: typický v bazických a
ultrabazických magmatických horninách
(gabra, bazalty).
Lokality: Paškapole, Vlčí hora, Ransko
Krystal augitu, Vlčí hora.
Krystal augitu, Vlčí hora.
Inosilikáty: PYROXEN – AUGIT
34
PYROXEN - AUGIT
Monoklinické krystaly černého augitu zarostlé v
bazaltu – porfyrické vyrostlice. 35
Černé krystaly monoklinického pyroxenu – augitu.
Složení: Ca2Fe+2
5 Si8O22(OH)2
Barva: zelená
Lesk: skelný až matný
Tvrdost: 5-6
Hustota: 3,1-3,2 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: může tvořit azbest
Forma výskytu: sloupcovité krystaly,
jehlicovité nebo vláknité agregáty, zrna.
Geneze: typický minerál střední
metamorfózy – zelené a aktinolitové
břidlice.
Lokality: okolí Sobotína
Vláknitý až plstnatý agregát aktinolitu, Švýcarsko.
Sloupcovité, štěpné agregáty aktinolitu, Sobotín.
Inosilikáty: AMFIBOL– AKTINOLIT
36
AMFIBOL (AKTINOLIT – TREMOLIT)
Stébelnatý agregát zeleného amfibolu – aktinolitu.
Hrubě zrnitý, sloupcovitý agregát zeleného amfibolu
aktinolitu s dokonalou štěpností.
37
Vláknitý, radiálně paprsčitý agregát zeleného
aktinolitu.
Sloupcovité krystaly tmavě zelné barva vytváří
amfibol – aktinolit.
Složení: Na Ca2 (Mg,Fe,Al)5 Al2 Si6 O22
(OH)2
Barva: tmavě zelená, hnědá, černá
Lesk: skelný až matný
Tvrdost: 5-6
Hustota: 3,0-3,3 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: vlastnosti se mění se
složením
Forma výskytu: dlouze sloupcovité
krystaly, stébelnaté, jehlicovité nebo
zrnité agregáty.
Geneze: běžný horninotvorný minerál
magmatických a metamorfovaných
hornin – gabra, diority, syenit, ruly,
amfibolity
Sloupcovitý krystal amfibolu, bazanit, Vlčí hora.
Sloupečky černého amfibolu, gabro Pecerady.
Inosilikáty: OBECNÝ AMFIBOL
38
OBECNÝ AMFIBOL
Jemně vláknitý agregát (forma azbestu) amfibolu –
antofylitu.
Černá zrna štěpného amfibolu z řady pargasitu
(obecný amfibol) v křemeni.
39
Radiálně paprsčitý agregát jehlicovitého amfibolu -
antofylitu.
Černé sloupečkovité krystaly obecného amfibolu.
Složení: CaSiO3
Barva: bílá
Lesk: skelný, perleťový, hedvábný
Tvrdost: 5
Hustota: 2,8 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: více systémů štěpnosti
Forma výskytu: jehlicovité nebo vláknité,
často radiálně paprsčité agregáty, někdy
též zrnitý nebo celistvý.
Geneze: vzniká v kontaktně
metamorfovaných skarnech, erlanech
nebo mramorech
Lokality: Bludov, Žulová, Nedvědice
Jehlicovitý agregát wollastonitu, Rila, Bulharsko.
Vláknitý agregát wollastonitu, Bludov.
Inosilikáty: WOLLASTONIT
40
WOLLASTONIT
Vpravo bílý jehlicovitý až vláknitý agregát wollastonitu,
vlevo agregát granátu, skarn, Žulová.
Jemně zrnitý agregát bílého wollastonitu ve směsi s
kalcitem, skarn Nedvědice.
41
Jemně jehlicovitý agregát bílého až mírně nažloutlého
wollastonitu, skarn, Žulová.
Vláknitý agregát bílého wollastonitu, skarn, Žulová.
Složení: Al4Si4O10(OH)8
Barva: bílá, žlutavá, okrová
Lesk: matný, zemitý
Tvrdost: 1
Hustota: 2,6 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: ve vlhku plastický
Forma výskytu: tvoří tenké destičky a
šupinky, agregáty jsou zpravidla celistvé
nebo zemité.
Geneze: vzniká zvětráváním živců, tvoří
velká ložiska ve zvětralinových pláštích
Lokality: Horní Bříza, Kaznějov, Únanov
Jemně zrnitý agregát kaolinitu, Sedlec.
Celistvý agregát kaolinitu, Albánie.
Fylosilikáty: KAOLINIT
42
Složení: Mg3 Si4O10(OH)2
Barva: světle zelená, zelenošedá
Lesk: mastný, perleťový
Tvrdost: 1
Hustota: 2,7-2,8 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: mastný na omak
Forma výskytu: tabulkovité, jemně až
hrubě lupenité, zrnité nebo celistvé
agregáty
Geneze: vzniká přeměnou ultrabazických
hornin, je hlavní složkou mastkových
břidlic.
Lokality: Smrčina a Zadní Hutisko u
SobotínaŠtěpný agregát zeleného mastku, Ural.
Lupenitý agregát mastku, Sobotínsko.
Fylosilikáty: MASTEK
43
MASTEK
Bezbarvý lupenitý agregát mastku.
Světle zelený, lupenitý agregát mastku s dokonalou
štěpností.
44
Štěpný agregát mastku se zelenou barvou a mastným
leskem.
Bezbarvé destičky mastku, dokonalá štěpnost a
zřetelná ohebnost lupenů.
Složení: KAl2(AlSi3O10)(OH)2
Barva: bezbarvý, světle šedá, nazelenalá
Lesk: perleťový
Tvrdost: 2
Hustota: 2,8 g.cm-3
Štěpnost: velmi dokonalá
Jiné vlastnosti: lupeny pružné,
průhledný
Forma výskytu: agregáty jsou tabulkovité,
hrubě až jemně šupinkovité, hvězdicovité
nebo pérovité.
Geneze: běžný horninotvorný minerál v
granitech, pegmatitech, fylitech, svorech
nebo pískovcích.
Lokality: Dolní Bory, Otov, Petrov nad
DesnouHrubě lupenitý agregát muskovitu, Domažlice.
Lupenitý agregát muskovitu, Miskovice u Kutné Hory.
Fylosilikáty: SLÍDY – MUSKOVIT
45
SLÍDA – MUSKOVIT
Hrubě lupenitý agregát bezbarvého muskovitu s
dokonalou bazální štěpností.
Bezbarvý lupenitý agregát muskovitu, lupeny jsou
pružné (na rozdíl od mastku).
46
Hrubě lupenitý agregát bezbarvého muskovitu, místy
patrný perleťový lesk.
Světle šedá destička muskovitu s dokonalou
štěpností a perleťovým leskem.
Složení: K (Mg,Fe)3(AlSi3O10)(OH)2
Barva: tmavě hnědá až černá
Lesk: perleťový
Tvrdost: 2,5
Hustota: 3,0 g.cm-3
Štěpnost: velmi dokonalá
Jiné vlastnosti: lupeny pružné
Forma výskytu: Tabulkovité nebo krátce
sloupcovité krystaly, hrubě až jemně
lupenité, tabulkovité nebo masívní
agregáty.
Geneze: zcela běžný horninotvorný
minerál magmatických a
metamorfovaných hornin.
Lokality: Dolní Bory, Věžná, …
Hrubě tabulkovitý agregát biotitu, Švýcarsko.
Krátce sloupcovité krystaly biotitu, Brno.
Fylosilikáty: SLÍDY – BIOTIT
47
SLÍDA – BIOTIT
Hrubě lupenitý agregát tmavě hnědého biotitu s
výrazným leskem.
Tmavě hnědý lupenitý agregát biotitu s dokonalou
bazální štěpností.
48
Hrubě lupenitý agregát hnědočerného biotitu s
dokonalou bazální štěpností.
Pseudohexagonální lupenité krystaly biotitu s
výrazným skelným leskem.
Složení: K (Li,Al)3 (AlSi3O10)(OH)2
Barva: bílá, červená, zelená, fialová
Lesk: perleťový
Tvrdost: 3
Hustota: 2,8-2,9 g.cm-3
Štěpnost: velmi dokonalá
Jiné vlastnosti: proměnlivost barev
Forma výskytu: hrubě až jemně
šupinkaté, jemně zrnité agregáty
Geneze: lithné pegmatity
Lokality: Rožná, Dobrá Voda, Nová Ves
Jemně šupinkatý nazelenalý lepidolit, Rožná.
Hrubě lupenitý lepidolit, Rožná.
Fylosilikáty: SLÍDY – LEPIDOLIT
49
SLÍDA – LEPIDOLIT
Jemně lupenitý agregát lepidolitu zelené barvy
společně se živcem, pegmatit, Rožná.
Velmi jemně lupenitý agregát lepidolitu (Li-slída)
fialové barvy, pegmatit, Rožná.
50
Hrubě lupenitý agregát narůžovělého lepidolitu s
dokonalou bazální štěpností.
Hrubě lupenitý agregát fialového lepidolitu s
dokonalou bazální štěpností, Dobrá Voda.
Složení: KAlSi3O8
Barva: bílá, šedá, světle béžová,
narůžovělá
Lesk: skelný
Tvrdost: 6
Hustota: 2,57 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: vytváří dvojčata
Forma výskytu: krystaly mají krátce
sloupcovitý nebo tabulkovitý habitus,
velmi často bývá zdvojčatělý, zpravidla
tvoří štěpné agregáty a zrna v horninách.
Geneze: jeden z nejběžnějších
horninotvorných minerálů (žuly, ruly,
arkózy aj.)
Lokality: Dolní Bory, Loket, Vepice, …
Vyrostlice ortoklasu v granitu, Horní Rozmyšl.
Karlovarské dvojče ortoklasu, Loket.
Tektosilikáty: ŽIVCE – ORTOKLAS
51
ŽIVCE – ORTOKLAS
Slabě narůžovělé monoklinické krystaly ortoklasu.
Karlovarsky zdvojčatělý krystal ortoklasu, karlovarský
granit.
52
Světle okrový, hrubě zrnitý, štěpný agregát ortoklasu,
pegmatit Dolní Bory.
Bílý, krátce sloupcovitý krystal ortoklasu, Elba.
Složení: KAlSi3O8
Barva: bílá, šedá, světle béžová,
narůžovělá
Lesk: skelný
Tvrdost: 6
Hustota: 2,57 g.cm-3
Štěpnost: dokonalá
Jiné vlastnosti: velmi podobný
ortoklasu
Forma výskytu: zrnité štěpné agregáty,
zrna
Geneze: běžný horninotvorný minerál,
podobně jako ortoklas
Lokality: Vernéřov, Otov, …
Štěpný agregát mikroklinu, Narestve, Švédsko.
Štěpný agregát mikroklinu, Puklice u Jihlavy.
Tektosilikáty: ŽIVCE– MIKROKLIN
53
ŽIVCE – MIKROKLIN
Dokonale štěpný, světle okrový agregát mikroklinu.
Zrnitý agregát K-živce mikroklinu – jen těžko
odlišitelný od ortoklasu.
54
Hrubě zrnitý agregát mikroklinu a dokonalou
štěpností – od ortoklasu nelze běžně odlišit.
Světle zelená odrůda mikroklinu – amazonit.
Složení: albit (NaAlSi3O8) - anortit
(CaAl2Si2O8)
Barva: bílá, světle šedá, namodralá,
tmavě šedá
Lesk: skelný až matný
Tvrdost: 6
Hustota: 2,7 g.cm-3
Štěpnost: velmi dokonalá
Jiné vlastnosti: vzhled závisí na složení
Forma výskytu: Krystaly zpravidla
zdvojčatělé, agregáty tvoří štěpné masy
nebo zrna.
Geneze: Nejběžnější horninotvorný
minerál mnoha horninových typů
(diority, gabra, ruly, amfibolity, droby, …)
Lokality: mnoho
Štěpný agregát labradoritu, Ukrajina.
Krystal albitu, Tyrolsko.
Tektosilikáty: ŽIVCE – PLAGIOKLASY
55
ŽIVCE – PLAGIOKLASY
Štěpné zrno načervenalého plagioklasu – oligoklasu.
Hrubě zrnitý štěpný agregát bílého plagioklasu –
albitu.
56
Triklinické krystalky bezbarvého albitu – sodného
plagioklasu.
Tmavě zbarvený bazický plagioklas – labradorit.
Složení: KAlSi2O6
Barva: bílá, světle šedá
Lesk: skelný
Tvrdost: 5,5 – 6
Hustota: 2,5 g.cm-3
Štěpnost: ne
Jiné vlastnosti: patří mezi foidy –
zástupce živců
Forma výskytu: kubické krystaly
(„leucitotvar“), izometrická zrna.
Geneze: alkalické horniny s nízkým
obsahem křemíku (fonolity, leucitity)
Lokality: České středohoří, Doupovské
hory
Bílý krystal leucitu v dutině.
Krystal leucitu, tetragon-trioktaedr.
Tektosilikáty: LEUCIT
57
Složení: NaKAlSiO4
Barva: bezbarvý, bílá, světle šedá, žlutá,
nazelenalá
Lesk: mastný až skelný
Tvrdost: 5,5 – 6
Hustota: 2,65 g.cm-3
Štěpnost: nedokonalá
Jiné vlastnosti: skupina foidů – zástupci
živců
Forma výskytu: Krátce sloupcovité
krystaly, zrna čtvercového průřezu, zrnité
agregáty
Geneze: minerál alkalických hornin
(nefelinity, syenity)
Lokality: České středohoří, Doupovské
hory
Krátce sloupcovité krystaly čirého nefelínu.
Tektosilikáty: NEFELÍN
58
Závěrem:
 Silikáty jsou v zemské kůře zcela převládajícími minerály,
tvoří více než 95 % minerálů všech hornin.
 Zcela zásadní pro určování hornin jsou živce, slídy, olivín,
pyroxeny a amfiboly. Označují se jako hlavní
horninotvorné minerály.
 Ostatní silikáty mohou nabývat významu jen v určitých
typech hornin nebo mohou být významnými nerostnými
surovinami.
 Umět poznat základní horninotvorné minerály je pro
poznávání hornin naprostá nutnost. Nečekejte, že se to
lze naučit prohlížením obrázků.