statocysta žábry
Obr. 5.441   Kelnatky (Scaphopoda), Schéma tělní organizace.
nohy dnem moří a drobnou potravu (detrit, mikroorganizmy) lapají pomocí dvou svazků chapa-délek. Rozmnožují se jako gonochoristi s nepřímým vývojem.
Mlži (Bivalvia) mají dvojchlopňovou schránku složenou ze dvou lastur, mezi kterými je zavěšeno tělo kryté po stranách řasami pláště (obr. 5.442). Schránky k sobě přitahují dva svaly (adduktory), u některých skupin může být jeden
vaz
Obr. 5.442  Mlži (Bivalvia). Příčný řez mlžem.
v evoluci redukován. Otevření (oddálení) schránek zajišťuje pružný vaz v hřbetní části lastur. Většina mlžů se pohybuje díky radlicovité noze (bez chodidla) rytím ve dně vod, někteří (slávky ústřice, zévy) v dospělosti trvale přisedají k podkladu. U mlžů chybí hlava včetně raduly. Přijímají drobnohlednou potravu filtrací z přiváděné vody. Ta také zásobuje žábry kyslíkem. Žábry lze rozdělit do několika typů a představují pak i jedno z kritérií pro tvorbu systému řádů mlžů. Ve vnitřní stavbě upoutají pozornost mohutné vylučovací orgány nazývané někdy pro svůj vzhled ledvinami. Nervový systém se podobá soustavě plžů. Většina mlžů je odděleného pohlaví s larvou typu veliger u mořských skupin, či zvláštním typem larvy přichycující se na rybách - tzv. glochidium (viz obr. 5.443), se kterým se setkáme u drtivé většiny našich mlžů.
Obr. 5.443  Mlži (Bivalvia). Larva škeble rybničné {Anodonta cygnea) - glochidium - se uchycuje a cizopasí po určitý čas na rybách.
Z mořských zástupců jmenujme slávku (Myti-lus), ústřici (Ostraea), srdcovku (Cardium) -všechny patří k vyhledávaným lahůdkám a obrovskou, až 200 kg vážící zévu (Tridacna) a perlotvorku (Pinctada). Některé rody mohou svojí činností poškozovat dřevěné objekty v moři (mola, lodě) jako například sášeň lodní (Teredo navalis) vrtající svými drsnými, drobnými lasturami díry do dřeva. Podobně jiné druhy v moři vrtají či se proleptávají do měkčího kamene včetně staveb v moři,
U nás se setkáme s několika rody mlžů, z nichž uveďme škebli {Anodonta), velevruba (Unio) a perlorodku říční (Margaritana margaritifera). Hlavonožci (Cephalopoda) představují vrchol ve vývoji měkkýšů jako jedné z větví vývoje bezobratlých. Charakterizuje je nejméně osm svalnatých chapadel vzniklých spolu s tzv. nálevkou
chápadla       prodloužené chápadlo
Obr. 5.444 Hlavonožci (Cephalopoda), (a) Stavba těla sépie obecné {Sepia officinalis) z břišní strany těla. (b) Nápadně velké jsou u hlubinných sépií oči komorového typu.
na břišní straně plášťové dutiny z nohy (obr. 5.444). Nálevkou se může díky stahu svalů vypudit nasátá voda z plášťové dutiny a principem akce a reakce se celé tělo rychle pohybuje. Za normálních okolností však plavou hlavonožci pomocí svalnatého lemu těla či vlněním chapa-del. Chápadla pokrývají přísavky. U většiny druhů částečně či zcela zmizela schránka. Okraje ústního otvoru zesiluje rohovitá vrstva do podoby zobáku. Do konce střeva ústí tzv inkoustová žláza obsahující hnědé či černé barvivo vystřiko-vané v případě ohrožení do vody a znemožňující tak případnému predátorovi orientaci.
Nejpozoruhodnější se jeví nervová a smyslová soustava. Hlavová zauzlina dosáhla značného rozvoje obecně, zejména v oblasti zrakové, a dokonce ji kryje chrupavčitá schránka. Nápadné optické laloky vybíhají k velmi dokonalým
očím komorového typu (viz obr. 5.269) s podobnými složkami jako u dokonalého oka obratlovců. Oči mohou i zaostřovat pohybem čočky. Všichni hlavonožci jsou gonochoristi, na rozdíl od ostatních měkkýšů mají přímý vývoj a vyvinula se u nich i důsledná péče o potomstvo. Všichni se živí dravě. Pro vznik systému je významný počet zaber.
• Starobylost podtřídy čtyřžábří (Tetrabranchia-
ta) dosvědčuje nejen počet zaber (dva páry), ale zejména zcela zachovalá schránka a méně dokonalá nervová a smyslová soustava. Jediný recent-ní reprezentant - loděnka (Nautillus, obr. 5.445) -představuje jeden z pratypů hlavonožců, proto bývá označován jako „živoucí fosilie".
• Mezi pokročilé hlavonožce dvojžábré (podtří-da Dibranchia s párem zaber) patří řád • deseti-ramenných (Decabrachia): sépie (Sepia), oliheň (Loligo) či obrovské (až 30 m) krakatice (Architeu-this). Posledně jmenované formy představují asi největší bezobratlé recentní živočichy Osm cha-padel mají zástupci podřádu osmiramenných (Octobrachia), např. chobotnice (Octopus). Řada hlavonožců patří mezi vyhledávané lahůdky (sépie, olihně, chobotnice).
Obr. 5.445  Hlavonožci. Čtyřžábří (Tetrabranchiata).
(a) Průřez schránkou loděnky (Nautilus),
(b) plovoucí loděnka.
ŽIVOČICHOVÉ      (A  N  I  M  A  L I  A)