KAPITOLY Z MORFOLOGIE ČESKÉHO JAZYKA Dagmar Sochorová E-mail: sochorova@ped.muni.cz Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky MORFOLOGIE FUNKČNÍ MORFOLOGIE X FORMÁLNÍ MORFOLOGIE Funkční morfologie Funkční morfologie se zabývá výkladem funkcí slov a jejich tvarů v komunikaci. Funkční tvarosloví sleduje, jakou vlastnost, jaký výsek skutečnosti slova pojmenovávají, jaké významy dokáží svými tvary zachytit. Formální morfologie Formální tvarosloví popisuje prostředky, jakými je žádoucí funkce dosaženo. Red X Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky > Abstraktní pozadí s mnohoúhelníkovými tvary FORMÁLNÍ MORFOLOGIE Formální tvarosloví je nauka zabývající se soubory slovních tvarů ohebných slov. Tato slova se podle své povahy zařazují k jednomu ze čtyř slovních druhů jmenných, které se skloňují (skloňovacích/deklinačních), a k jednomu slovnímu druhu, který se časuje (časovacímu/konjugačnímu). Tvarotvorná paradigmata – jmenná (deklinační) a slovesná (konjugační) Základní druhy deklinace – skloňování tzv. jmenné (substantivní), zájmenné a složené (adjektivní) U části slov náležejících k slovnímu druhu zájmen a číslovek se uplatňuje skloňování substantivní nebo adjektivní a zájmenné. Vzor – typický představitel určité skupiny slov se stejnými formálně morfologickými vlastnostmi. Vzor je stanoven konvenčně a měl by být schopen tvořit úplný soubor tvarů (paradigma) u dané skupiny slov obvyklých. SLOVO, SLOVNÍ TVAR Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Každé české slovo přísluší některému slovnímu druhu. Ty označují skutečnost buď samostatně, tj. nezávisle na jiných slovech (slovní druhy autosémantické), nebo ve spojení s jinými slovy (synsémantické slovní druhy). Z hlediska významového (sémantického) lze pohlížet na slovní druhy jako na slova pojmenovávající různé druhy jevů reality. Dělí se na plnovýznamová (autosémantika) a neplnovýznamová (synsémantika). Zpět se souvislou výplní Zpět se souvislou výplní Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky STAVBA SLOVNÍHO TVARU Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky ČLENĚNÍ SLOVNÍHO TVARU Pro pochopení funkce slovních tvarů a pro schopnost účelně tyto funkce užívat je třeba umět slovní tvar rozčlenit na nejmenší jednotky nesoucí lexikální či mluvnický význam. Různé morfy totožného významu se mohou, jsou-li si i formálně blízké, sjednocovat v jeden morfém. Morfémem je např. nominativ singuláru – systémová jednotka, která funguje poté, kdy je naplněna konkrétním jazykovým materiálem – morfy. Př. Vokativ singuláru feminin (morfém) je realizován pádovými koncovkami –o (ženo), -e/ě (růže, žákyně), -i (písni, kosti). Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Morfy Členíme-li postupně slovo (slovní tvar) na menší a menší bezprostřední složky, dospějeme k nejmenším útvarům, které jsou charakterizovány po stránce výrazové i významové. Slovní tvar se může skládat z jednoho morfu (př. ne, a , hned), obvykle se však skládá z několika morfů (př. dobr-ý-mi, uč-i-tel-é, prac-u-j-e-te). Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky TYPY MORFŮ Slovní tvar můžeme rozdělit na jednotlivé morfy. - - - - - - - - - - - - - Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky AFIXY LZE DÁLE DĚLIT DLE TOHO, NA KTERÉM MÍSTĚ VE SLOVĚ SE VYSKYTUJÍ: - - – Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky PODLE POSTAVENÍ VE SLOVNÍM TVARU VZHLEDEM KE KOŘENU SE ROZLIŠUJÍ: Prefixy (předpony) před kořenem, modifikují jeho význam Př.: vy-pracovat, po-jede, po-po-skočit Sufixy (přípony) mají místo za kořenem, liší se podle toho, jakou mají funkci: slovotvorné (př. uči-tel-k-a, knih-ař, děl-ník) tvarotvorné - koncovky, př. učitel-em, žen-a, nes-u, koupen-a, děla-t) - kmenotvorné přípony (př. ber-e-me, pros-í-te, děl-á-m, děl-a-l) Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Postfixy zvláštní, pouze slovotvorné afixy, připojované až za koncovku, k úplnému slovnímu tvaru Př.: -koli, -si, -pak: k-ým-koli, č-eho-si, č-emu-si Infixy souhláska vsunutá do kořene a mající nějaký význam Př.: -m- (trápit – trampoty) Interfixy obvykle samohláska spojující kořeny ve slovech složených Př.: -o- (velk-o-město) Cirkumfixy při vzniku slova nebo tvaru slova působí současně dva morfy Př.: pod-pa-tek, o lese, ná-draž-í, před dom-em Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Ve stavbě jednoduchého slovního tvaru rozlišujeme jednak složku lexikální – tvarotvorný základ, jednak složku gramatickou – tvarotvorný formant. Vykřičník se souvislou výplní Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky tvarotvorný základ kmenotvorná přípona koncovka kup- -uje- -te prac- -uje- -me kmen tvarotvorný formant dobr- -é- -ho ciz- -í- -ho tel- -et- -e žen- -a- -mi růž- -e- -mi kost- -Ø- -mi Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky Zlátnoucí stromy během podzimu Kmen § Ta část slovního tvaru, na jejímž konci stojí kmenotvorná přípona, k níž se připojují koncovky. § V současné češtině je obvyklé hovořit o kmenotvorných příponách pouze u slovesných tvarů (rozlišuje se kmen přítomný - nes-e-/-š/ – a kmen minulý – pros-i-/-l/, děl-a-/-l/) a u deklinačního typu kuře (kuř-et-/-e/, kuř-at-/-a/). ZÁKLAD SLOVOTVORNÝ ZÁKLAD TVAROTVORNÝ Slovotvorný základ Reprezentuje význam výchozího, základového slova, např. soud-ce: soudit, skl-árna: sklo, krás-a: krásný, dřív-í: dřevo, z-běl-at: bílý atd. Tvarotvorný základ Lexikální složka jednoduchého slovního tvaru. Spolu s gramatickou složkou (formantem) tvoří tvar slova, slovní tvar. Je buď jednoduchý (nes-, les-, nov-), nebo lineárně členitý (s-nes-i-tel-n-, nad-les-n-, nej-nov-ějš-). Tvarotvorný základ nemusí být totožný s kmenem (kupuje-te x kup-ujete) ani s kořenem (na-kup-ujete x nakup-ujete). Red X Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky > Děkuji za pozornost. Abstraktní světle fialové jiskřivé kroužky