V příloze je umístěna rozšiřující, velmi zajímavá četba: dozvíte se například, jak to bylo s hlasem Marilyn Monroe, Luise Armstronga, Luďka Soboty a s "řečí jednoho z našich bývalých prezidentů, v níž se sarkasmus i výrazná nazalita často potkávaly"...

(Radek  Skarnitzl: Co dokáže náš hlas? Fonetický pohled na variabilitu řečové produkce, in Slovo a smysl, č. 26, roč. 8, 2016, s. 97- 115)

“Mnohým chybí elementární mluvní průprava. Jejich projev je nekultivovaný, a to nejen po stránce tvaroslovné a lexikální, ale bohužel i po stránce zvukové: vokály vyslovují široce či redukovaně, zjednodušují souhláskové skupiny, oznamovací věty často ukončují polokadencí a jejich mluvní tempo je nepřiměřeně rychlé. Tyto prohřešky si ale většinou neuvědomují, neboť nejsou zvyklí své mluvní projevy vnímat (neumějí “se poslouchat”) a kriticky hodnotit. Tato neschopnost je ovšem podložena absencí vědomí o existenci ortoepické normy.”

A další mimořádně zajímavá, netradiční a interdisciplinární studie, v níž se objevují i fonetické úvahy.

(Petr Kaderka: Politická demonstrace jako komunikační a scénická událost, in Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové, 2020, s. 479-496)

Výslovnostní pravidla českého jazyka jsou s řadou příkladů přehledně popsány ve výkladové části Internetové jazykové příručky. Tento zdroj je pro praxi vhodný ( a rychle dostupný); projděte si ho, v tuto fázi byste již měli dobře rozumět na těchto stránkách prezentovaným výkladům.