Základní pojmy
Hmota/Materiál Barva
Prostor Světlo
Funkce/Zadání Funkce/ Architektonická úloha
n  Zadání, úloha a funkce
n  Rozdělení užitkovosti
n  Zadání a umělecká úloha
n  Tvůrce, objednavatel, klient
n  Prostor
n  Uzavřený – otevřený
n  Aditivní – divizivní
n  Prostupující – pulzující
n  Plynoucí – „Raumplan“
n  Hmota/Materiál
n  Tektonika
n  Stereotomie
n  Proměny materiálů
n  Světlo
n  Světelné rozdělení
n  Světelné propojení
n  Stupňování světla
n  Světlo a osvětlení
n  Barva
n  Vnitřek (fresko, obložení)
n  Vnějšek I. (sgrafito):
n  architektonická „teorie“
n  figurální sgrafito
n  Vnějšek II. (kámen, cihla, dřevo)
Zadání - Architektonická úloha - Funkce
Decorum: „co se hodí (formou, obsahem) pro daný účel“
Bienséance: „co se sluší (slušnost v sociálním styku)“
Convenance: „commoditas“ - pohodlnost
Akademická systematizace v baroku:
n  A. sacra: Kláštery a architektura církevních řádů
Farní kostely, poutní kostely, kaple, memoriální stavby
n  A. civilis: Rezidence – zámek – letohrádek
Palác – hôtel - dům
n  A. militaris: Opevnění – vojenské stavby (zbrojnice, kasárna, apod.)
n  A. recreationis: Zahrada – Oranžerie – zahradní casino
n  Urbanismus
n  A. speciální: Ohňostroje – Sluneční hodiny
Melk
Hradisko u Olomouce
Vídeň, Karlskirche
Křtiny u Brna
Hranice na Moravě
Počaply u Terezína
Paštiky u Blatné
Valtice
Slavkov u Brna - Ariccia
Milotice
Zámek Moravec
Maison de plaisance
Maison de campagne
Villa Sachetti
(Pietro da Cortona)
Lustgarten Gebau
Liblice
Palazzo Borghese
Palazzo Chigi
České Budějovice
Anton Ospel, 1677-1756
Vídeň,
Palais Caprara - Geymüller
Řím, Orti Farnesiani
Kroměříž, „Lustgarten“
Lustgebau
Bellaria
Belveder
Oranžerie
Trianon
Antonio Canevari – Nicola Salvi:
Bosco Parrasio
Zadání, druh, umělecká úloha a
Jacob Burckhardt (1818-1897)
1888:
….. „prohlásil s jistou slavnostností v hlase:
Die Kunst nach Aufgaben – das ist mein Vermächtnis
(Umění podle úloh – to je můj odkaz)“.
Gattung – Aufgabe / druh - úloha
(Heinrich Wölfflin):
„samozřejmě tím nechtěl tvrdit, že by právě toto měl být jediný způsob psaní o dějinách umění, ale
viděl v této pozici nutné rozšíření dosavadního narativního dějepisu umění.
Teprve poté, když bude jasně ohraničen okruh uměleckých úloh a teprve tehdy, když bude stejnorodé
srovnáváno se stejnorodým, jestliže se přiřadí k sobě v čase různá řešení shodné úlohy, teprve tehdy
se ukáže pravý význam tradičních uměleckohistorických přístupů, týkajících se obsahu a forem
uměleckých děl“.
Centrální stavby renesance: memoriální kaple
Florencie (Medici)
Milano (Portinari)
Bergamo (Colleoni)
Chrámové fasády od renesance k baroku
(Heinrich Wölfflin)
Antonio da Sangallo ml.
Jacopo Barozzi da Vignola
Giacomo della Porta
Chrámové fasády Leona Battista Albertiho (Hellmut Lorenz)
Intence uměleckého díla (podmínky, objednavatel)
a Michael Baxandall (1933-2008):
„vztah mezi podmínkami vzniku uměleckého díla a
uměleckým dílem samotným“.	
	 	Určení architektonického problému
(zadání /chargé/ a zvláštní požadavky /brief/ stavebníka)
Intence Popis Umělecké dílo
Kultura a styl
(užité, příp. záměrně nepoužité formy)
John Fowler-Benjamin Baker: The Forth Bridge, Edinburgh, 1883-1890
Proměna zadání: „Palazzo in villa“ knížete Johanna Adama z Liechtensteina (Hellmut Lorenz)
Zadání a změna úlohy: Vídeň, Palais Trautson, 1709-1712 (Friedrich Polleross)
Funkce a Gottfried Semper:
Předpoklady:
Latinské slovo functio = výkon nějaké činnosti (Cicero: práce je funkcí /tj. činností/ mysli nebo těla)
Výskyt tohoto slova se zvětšuje teprve od pozdní antiky: funkce jako činnost, služba nebo práce v úřadu, placení
daní, ve středověku functiones divinae – služby a činnosti náboženské.
Johann Wolfgang Goethe popisuje na konci 18. století papežské ceremonie německým slovem „Funktionen“.
Ve starší umělecké teorii se pojem funkce nevyskytuje (ani Alberti ani Palladio nepíší o funkci) – význam slova
je spíše běžnou součástí zprvu úředního, a posléze vědeckého jazyka:
n  René Descartes je uplatňuje v přírodní historii
n  Gottfried Wilhelm Leibnitz v matematice
n  Georges Cuvier zkoumá vztah formy a funkce, když vytváří vědeckou biologii
n  Herbert Spencer používá slovo „funkce“ v sociologii
Všichni tito badatelé / vědci použili pojem „funkce“ pro obnovení své disciplíny nebo pro vytvoření disciplíny
moderní a zcela nové.
n ARCHITEKTURA: Carlo Lodoli (1690-1761), Gottfried Semper (1803-1879)
Matematická funkce, diskutovaná a definovaná zejména v 18. a 19. století (d´Alembert, Bernoulli, Euler)
y = f (x)
Funkce (f) přiřazuje každému elementu (x) z jedné množiny právě jeden element (y) z cílové množiny
Matematická rovnice potom ukazuje formu nebo reprezentaci funkce.
f (2) = 4
f (3) = 6
V tomto případě zní matematická rovnice takto: y = 2 . x
1 2
2 4
3 6
4 8
5 10
Gottfried Semper používá funkční rovnici pro svůj výklad v abstraktnější podobě:
Y = F (x, y, z etc.)
V této rovnici představuje:
(Y) celkový rezultát – tj. vytvořené umělecké dílo
(x, y, z, etc.) proměnné agencie a síly: jednak okolnosti vnitřní (materiál, technika), jednak vnější (místní, časové)
a osobnostní okolnosti, (tj. na příklad objednavatel a jeho vkus, umělec a jeho talent)
Funkce (F) znamená utváření uměleckého díla – to je: požadavky zakotvené v ideji uměleckého díla, které
ustavují základní podmínky pro jeho „stylové“ zpracování.
Umělecké dílo = je výsledkem funkce krát rozmanitého počtu činitelů nebo sil podmiňujících jeho zhotovení
Úloha a význam: Johann Bernhard Fischer von Erlach: „Bergschloss“
Tři zámky ve Slavkově u Brna (Jiří Kroupa)
a)  Rezidence „říšského vicekancléře“
b)  Zámek „prvního ministra“
c)  Zámek „vznešeného knížete“