Československo 1953 – 1969 Pražské jaro 1968 1950 1953: Vůdci umírají… 5. března 1953 umírá v Moskvě J. V. Stalin 14. března 1953 umírá v Praze K. Gottwald C:\Users\Pant\Documents\PJOTR\6. HISTORICKÉ PRAMENY A MAPY\7) Komunistické Československo 1948-67\Stalinova smrt 1953\Portrét Stalina - v černém.jpg C:\Users\Pant\Documents\PJOTR\6. HISTORICKÉ PRAMENY A MAPY\7) Komunistické Československo 1948-67\Gottwaldova smrt 1953\DSCF0542.jpg C:\Users\Pant\Documents\PJOTR\6. HISTORICKÉ PRAMENY A MAPY\7) Komunistické Československo 1948-67\Gottwaldova smrt 1953\DSCF0529.jpg v Československu nastupuje po „prvním dělnickém prezidentovi“ Antonín Zápotocký předsedou vlády se stal Viliam Široký http://www.rudazare.wu.cz/fotogalerie/zapotocky_02.jpg Vánoční projev dětem D:\Škola\Moderní dějiny\MD - Měnová reforma\zz Antonín Zápotocký 6.jpg Měnová reforma 1. června 1953 byla provedena v ČSR měnová reforma důsledek krize hospodářského systému režimu částka 300 korun se měnila v poměru 5:1 další peníze a vklady v poměru 50:1 v praxi to znamenalo, že drtivá většina obyvatel přišla o úspory D:\Škola\Moderní dějiny\MD - Měnová reforma\zz peníze v bance.jpg D:\Škola\Moderní dějiny\MD - Měnová reforma\zz poreformní koruna.jpg „Den prvního zvonění“ vzpoura dělníků v Plzni, začala ve Škodovce odsouzení lživého vystoupení prezidenta Zápotockého postupně se vytvořil tisícihlavý dav protestujících, stále sílil a vydal se do ulic města „Chceme svobodné volby, chceme novou vládu! Chceme své peníze“ D:\Škola\Moderní dějiny\MD - Měnová reforma\zz náměstí TGM Plzeň 1953.jpg zásah – ozbrojené jednotky bezpečnosti, pohraniční stráže, armádní posily i Lidové milice 650 lidí bylo zatčeno ve 14 procesech 331 odsouzeno Antonín Novotný v čele strany a státu 1957 zemřel prezident Antonín Zápotocký http://www.csr-prezidenti.ic.cz/novotny.jpg http://images4.wikia.nocookie.net/__cb20090216183842/necyklopedie/images/7/70/Zapotocky.png nástupce „soudruh prezident“ Antonín Novotný Počátky ekonomické reformy – Ota Šik 29. – 30. května plenární zasedání ÚV KSČ byly přijaty některé zásady tržního mechanismu a zbožních vztahů pro využití v socialistické ekonomice reakce na ekonomické problémy státu zásady vycházely z myšlenek ekonoma Oty Šika již ke konci roku zahájila práci vládní komise, v jejímž čele Šik stál http://ep01.epimg.net/diario/imagenes/2004/08/25/agenda/1093384802_850215_0000000000_sumario_normal .jpg I přes mírné zlepšení hospodářské situace na konci 50. let se v ČSR projevují stále hospodářské problémy, způsobené kolektivizací, orientací průmyslu apod. v r. 1960 přijata nová ústava – změna názvu na ČSSR, zakotvení vedoucí úlohy KSČ Diskuse o ekonomické reformě snižování role plánovaného hospodářství vybraným podnikům byla dávána větší samostatnost - 180 podniků http://coins.lmsystem.sk/images/CSSR%2025K_.jpg centrálně řízený hospodářský systém se dostal do krize od 1. ledna začaly být zaváděny nové metody •Zkrácení pracovního týdne na 5 dnů •Uvolnění řízení podniků – orientace na zisk a další… Leonid Iljič Brežněv (1964 nahradil Chruščova) říjen 1965 navštívil Československo v čele sovětské „státní a stranické delegace“ http://www.tyden.cz/obrazek/201212/50d486939b434/l.-i.-breznev.-50d487c88d8e4_275x336.jpg http://www.moderni-dejiny.cz/PublicFiles/UserFiles/image/Prameny/06_EVR_po1945/800x800_VS_NATO.jpg V roce 1966 se konal XIII. sjezd KSČ na přelomu května a června účastnilo se jej 1477 delegátů zastupovali 1 698 002 tehdejších členů KSČ nedošlo k přijetí reforem, očekávaných reformnějšími komunisty opatření byla více méně polovičatá poslední sjezd KSČ před nástupem reformního procesu v roce 1968 hostem sjezdu byl Leonid Iljič Brežněv http://www.filaso.cz/znamky/csr/csr_1532_v.jpg Razie proti „vlasatcům“ září 1966 Opatření proti některým negativním projevům určité části mládeže razie proti lidem s delšími vlasy na celém území ČSSR zatčeno, evidováno a zkontrolováno bylo 3976 osob http://img.ihned.cz/attachment.php/850/26435850/aot345DF7GHILNOjkPQWceghpqrzST9m/1022384924_136-kni haX_650x433_.jpg Pohled na skupinu vlasatců. Během akce asi 80% uvedených mladíků si dalo upravit svůj zevnějšek, z toho asi polovina po pohovoru na součástech VB a druhá polovina po působení společenských organizací nebo složek: národní výbory, ČSM, závody. 397 mladíků bylo ostříháno z rozhodnutí hygienika, 294 vlasatců odmítlo si dát svůj účes upravit, většina argumentovala tvrzením, že nevědí o žádném zákonném ustanovení, které by předepisovalo, jak dlouhé se mají nosit vlasy. http://www.spissketomasovce.sk/Image/vlasatci_40_1966zmensene.jpg V Praze, dne 20. 9. 1966, byl zásahem veřejné bezpečnosti zlikvidován pokus o demonstraci, jejž se zúčastnilo asi 130 vlasatců, z nichž 59 bylo předvedeno. Filmový Oscar pro Obchod na korze (1966) 18. dubna cena Americké filmové akademie v kategorii nejlepší cizojazyčný film film režisérů Kadára a Klose první Oscar pro československý film po roce 1969 normalizátoři zahájili tažení proti tzv. nové vlně českého filmu Ján Kadár emigroval úspěch Obchodu na korze byl připsán „židovské lobby“ v Americe http://www.pozitivni-noviny.cz/IMAGES-1/OSCAR_1966.jpg http://hnonline.sk/sites/default/files/attachments/images/50/30952050-obchod_na_korze_s.jpg 1950 Nová filmová a vlna a další zlomové filmy začal se promítat film Ostře sledované vlaky natočený podle předlohy Bohumila Hrabala další filmy: O slavnosti a hostech v režii Jana Němce a Perličky na dně (pět režisérů) http://i.lidovky.cz/10/051/lnc460/MEV32db72_N378906_a18c5.jpg http://cdn.cztorrent.net/image/original/68bj9YOEK4BpMcRM Nová vlna na obtíž? vznikaly další a další filmy Nové vlny diváci doma i na Západě je sledovali s nadšením 18. května 1967 interpelace poslance Jaroslava Pružince a dalších 20 poslanců zděšení nad filmy, které produkuje československá kinematografie kritizoval především tyto filmy: Sedmikrásky Věry Chytilové O slavnosti a hostech Jana Němce http://3.bp.blogspot.com/-UDKPZUOZXS4/UY1CnKphGlI/AAAAAAAAXSs/9yo8-Wdo9sE/s1600/sedmikrasky_4-web.j pg IV. sjezd československých spisovatelů 1967 pro stranické vedení další pohroma kritika posledních dvaceti let Ludvík Vaculík a Ivan Klíma za kritiku vyloučeni z KSČ Důvěru dostávali lidé poslušní, nečinící potíže, nekladoucí otázky, jež jsou nastoleny. Z každého výběru vycházel nejlíp člověk co nejprůměrnější a z dějiště se poztráceli lidé složitější, lidé osobního půvabu a zejména lidé, kteří pro své vlastnosti a práci bývali tichým a neoznačeným měřidlem obecné slušnosti, měrou veřejného svědomí… A teď považme, že se už po dvacet let nejúspěšněji prosazují lidé, kteří mají nejmenší rezistenci proti všem demoralizujícím vlivům, jež produkuje moc… z projevu Ludvíka Vaculíka http://www.ludvikvaculik.cz/gallery/nove_by_rew/velikost_200/foto_mlady_small.jpg Studentské protesty studentské hnutí nabývalo v 60. letech na důležitosti 31. října 1967 studenti z vysokoškolských kolejí na Strahově vyšli do ulic a volali: Chceme světlo, chceme více světla! na kolejích vypínali světlo a studenti se nemohli učit… průvod byl velmi drsně rozehnán policií, což pobouřilo veřejnost http://imageshack.us/a/img6/3677/25028833.jpg Karikatura z časopisu Lef 1950 Kritika Antonína Novotného říjen 1967 – zasedání Ústředního výboru komunistické strany Československa kritika tzv. kumulování funkcí Novotný byl prezidentem, 1. tajemníkem KSČ, nejvyšším velitelem armády, velitelem Lidových milicí… kritiku se podařilo odložit do dalšího pléna v prosinci http://img.ceskatelevize.cz/prezident-2013/casova-osa/photos/73.jpg?version=1 Prosincové (1967) plénum ÚV KSČ Novotný pozval na svou podporu Leonida Iljiče Brežněva prohlásil legendární větu: Eto vaše dělo (je to vaše věc) Věc byla opět odložena. Novotný a jeho stoupenci očekávali, že během vánočních svátků dojde k poklesu radikalizace a odporu vůči nim ve straně To se nepotvrdilo a začátkem ledna 1968 byl Antonín Novotný nakonec odvolán ze své funkce prvního tajemníka http://www.tyden.cz/obrazek/4af164ea93315/fotobanka-ctk,-leonid-iljic-breznev-a-antonin-novotny,-19 67-4af168aecbbe6_275x214.jpg Novotný odvolán, nastupuje Dubček lednové plénum Ústředního výboru KSČ rozdělení funkce generálního tajemníka KSČ a prezidenta republiky novým tajemníkem byl zvolen přední slovenský komunista Alexander Dubček leden 68 MS 1950 Tzv. polednová politika plénum skončilo 5. ledna 1968 od tohoto momentu se datuje tzv. obrodný proces v Československu nerozjížděl se však tak rychle, jak by to z časového odstupu vypadalo červenec 68 MS g 21 Radikalizace veřejného mínění noviny se začaly plnit kritickými komentáři na adresu dosavadních vládců došlo k odvolání některých zkompromitovaných osob (ministr vnitra Kudrna nebo generální prokurátor Bartušek) 18 stále více kritizován prezident Antonín Novotný zodpovědný za uplynulých deset let vlády v Československu březen 1968 Novotný odstupuje z funkce prezidenta červen 68 SVO Soubor:Antonín Novotný.jpg Prezidentem Ludvík Svoboda březen 68 MS b 1 duben 68 SVO a duben 68 SVO b Schůzka v Drážďanech 23. března schůzka vedoucích představitelů evropských socialistických zemí o situaci v Československu, soudruzi z bratrských stran vyjádřili velké znepokojení a varovali československé soudruhy: neudělají-li celé té věci přítrž, může to špatně skončit takovéto schůzky a jednání byly nyní ostře sledovány československou veřejností lidé doslova viseli očima na televizi, ráno byly všechny noviny vyprodané… 25 Akční program KSČ obrodný proces v Československu pokračoval i přes hrozby SSSR a jeho spojenců 5. dubna byl přijat tzv. akční program KSČ cíle reformních komunistů: demokratický socialismus socialismus s lidskou tváří československá cesta k socialismu červen 68 MS Oscar pro Ostře sledované vlaky československý film uspěl na světovém filmovém poli 10. dubna 1968 získaly Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela cenu americké filmové akademie Oscara http://www.totalfilm.cz/wp-content/uploads/Ji%C5%99%C3%AD-Menzel-p%C5%99eb%C3%ADr%C3%A1-Oscara-445x 570.jpg http://fsi.imeg.cz/34724.jpg 1950 Personální změny nová vláda – místo Jozefa Lenárta se stal premiérem Oldřich Černík 7 duben 68 SVO i 1950 Cvičení vojsk Varšavské smlouvy 10. května začalo v jižním Polsku u hranic řádné a předem (údajně) plánované cvičení vojsk Varšavské smlouvy 20. – 30. června spojenecké velitelsko štábní cvičení armád Varšavské smlouvy na československém a polském území Generál Jepišev: Sovětský svaz je připraven a ochoten přijít věrným komunistům v Československu na pomoc… C:\Users\Pant\Pictures\odchod.jpg červenec 68 SVO 1950 Politická novinka - kluby KAN Klub Angažovaných Nestraníků platforma pro ty, kteří se chtěli angažovat politicky, ale nechtěli být členy komunistické strany či stávajících stran NF Neúspěšná snaha obnovit sociální demokracii C:\Users\Pant\Documents\PJOTR\6. HISTORICKÉ PRAMENY A MAPY\8) ČSSR 1968-9\K-231\005 - Pražské jaro a občanská společnost\Celo pruvodu Klubu angazovanych nestraniku 1[1]. maje 1968.jpg 1950 K 231 klub sdružoval bývalé politické vězně z 50. let název podle Zákona č. 231/1948, na jehož základě byli odsuzováni političtí vězni kluby nenašly u reformních komunistů pochopení předpokládali stále zachování vedoucí role KSČ ve státě a společnosti k_231_20000 1 1950 Manifest Dva tisíce slov 27. června autorem byl Ludvík Vaculík roku 1967 perzekuovaný po vystoupení na Sjezdu spisovatelů publikování manifestu ještě více radikalizuje veřejné mínění, petici podepsalo více jak 160 tisíc lidí nad Manifestem 2000 slov byli bezradní i sami komunisté, bylo to na ně příliš nekompromisní text http://www.neaktuality.cz/wp-content/uploads/dvatisiceslov.jpg Komunistická strana, která měla po válce velikou důvěru lidí, postupně ji vyměňovala za úřady, až je dostala všechny a nic jiného už neměla. Musíme to tak říci, a vědí to i ti komunisté mezi námi, jejichž zklamání nad výsledky je tak velké, jako zklamání ostatních. Jiná linie vedení změnila stranu z politické strany a ideového svazku v mocenskou organizaci, jež nabyla velké přitažlivosti pro vládychtivé sobce, vypočítavé zbabělce a lidi se špatným svědomím… Žádejme odchod lidí, kteří zneužili své moci, poškodili veřejný majetek, jednali nečestně nebo krutě. Je třeba vynalézat způsoby jak je přimět k odchodu, např. veřejná kritika, rezoluce, demonstrace, demonstrační pracovní brigády, sbírky na dary pro ně do důchodu, stávka, bojkot jejich dveří… Ustavujme výbory na obranu svobody slova… Naší snahou není způsobit bezvládí a stav všeobecné nejistoty. Vyhýbejme se sousedským hádkám… Prozrazujme fízly… z textu manifestu Dva tisíce slov 222 Jsme s vámi, buďte s námi konec června slavné prohlášení „Jsme s vámi, buďte s námi“ na ulicích podepisovaly miliony lidí výraz podpory politikům reprezentujícím myšlenky Pražského jara při složitých jednáních a schůzkách se sověty a „bratrskými“ stranami 28 22 duben 68 SVO h 2 29 Schůzky, které nikam nevedly maraton schůzek a setkání, během kterých bylo československé vedení pravidelně kritizováno zahraniční soudruzi v čele se sovětskými vždy vyjádřili obavu, českoslovenští soudruzi je jakoby uklidnili a rozešli se až do příště... červenec 68 MS b Čierná nad Tisou 29. 7. – 1. 8. 1968 sovětské požadavky: okamžité obnovení vedoucí role komunistické strany kádrové změny v ÚV KSČ i v armádě zákaz všech politických organizací „vystupujících proti socialismu“ v závěru jednání souhlasila čsl. delegace s některými opatřeními, které požadovali sověti, a se schůzkou v Bratislavě srpen 68 SVO d srpen 68 MSj Bratislavská schůzka 3. srpna 1968 československá strana slíbila: převzetí kontroly nad sdělovacími prostředky (znovuobnovení cenzury) zákaz všech politických organizací působících mimo NF odstranění Františka Kriegla z předsednictva ÚV KSČ kádrové změny ve vedení StB Zvací dopis dopis představitelů konzervativní skupiny uvnitř KSČ sovětským soudruhům, předán během schůzky v Bratislavě pisatelé nesouhlasili s „obrodným procesem“, žádali návrat starého „pořádku“ a sovětskou pomoc posloužil jako záminky již dávno naplánované invaze dopis podepsali: Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak srpen_68_zvaci_dopis_ksc.jpg Vedení strany už není dále schopno úspěšně se hájit před útoky proti socialismu, není sto organizovat proti pravicovým silám ani ideologický ani politický odpor. Sama existence socialismu v naší zemi je ohrožena. Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat. V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici… Uvědomujeme si, že pro KSSS a Sovětský svaz by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl snadný, proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V případě, že by však naše síly a prostředky byly vyčerpány nebo nepřinesly pozitivní výsledky, považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaší akci a všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo vám v ruštině… ze zvacího dopisu 1950 Tito a Ceaușescu v ČSSR v Praze byli vřele uvítáni jugoslávský vůdce Josip Broz Tito a šéf rumunských komunistů Nicolae Ceaušescu byli teoreticky jedinými „spojenci“ v bezútěšné době a obtížné situaci 10 17 1950 Odstartována operace Dunaj v noci z 20. na 21. srpna 1968 vojenské obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy den patrně nejsilnějšího ztotožnění československé společnosti s jednáním a postoji členů ÚV KSČ – „ikon“ Pražského jara v dalších týdnech a měsících postupné zklamání z jejich rozhodnutí a kroků… 1950 prohlášení ÚV KSČ vydáno v noci z 20. na 21. srpna 1968 Vysílání Československého rozhlasu 21. srpna 1968 1950 Okupace či „bratrská pomoc“? 1950 Protesty československé veřejnosti Veřejnost proti invazi bouřlivě protestovala. Na řadě míst republiky došlo ke střelbě, zraněním a obětech na životech – celkem 108 mrtvých Řada lidí se nevrátila z dovolené v Jugoslávii nebo záhy po invazi emigrovali – mezi roky 1968 – 1969 se emigrace odhaduje na 80 tisíc lidí. Na Západě působila invaze jako šok a vyvolal stovky demonstrací. Oficiální politické špičky (hlavně USA) však neměly zájem proti Sovětům zasáhnout. Moskevský protokol lidé vkládali naděje do reformního procesu po obsazení Československa tyto naděje postupně vyprchávaly političtí představitelé nesplnili to, co od nich lidé očekávali… moskevská jednání ve dnech 23. - 26. 8. 1968 za ČSSR se jich účastnila oficiální delegace k ní byli připojeni v Moskvě internovaní politici protokol odmítl podepsat jen jediný – František Kriegel všichni ostatní českoslovenští představitelé souhlasili s přítomností sovětských vojsk na našem území, znovuzavedením cenzury, personálními změnami, zahájením boje s „antisocialistickými silami atd. tím legalizovali okupaci, kterou před tím odsoudili… http://simonak.eu/images/obrazky_ostatni_strany/h_k/4_10.jpg Smlouva o dočasném pobytu vojsk podepsána v Praze 16. října ratifikace smlouvy parlamentem: 228 poslanců pro 10 se zdrželo 4 stateční proti (Kriegel, Vodsloň, Sekaninová-Čakrtová a Fuková) okupace země je od té chvíle vlastně zákonná… experiment reformního komunismu tím jednoznačně končí, plíživě započíná „konsolidace“ a „normalizace" Alexej Kosygin, Oldřich Černík Listopadové plénum ÚV KSČ 14. až 17. listopadu kritika médií za „protisocialistické” články profilace normalizačních politiků – Biľak, Štrougal, Jakeš jsou stanoveny „Hlavní úkoly strany v nejbližším období“ cílem je „mimořádně důležité upřímné a důsledné plnění moskevského protokolu z 26. srpna, jenž je jediným reálným východiskem pro cestu normalizace poměrů v ČSSR...” Československá federace zákon o československé federaci vstoupil v platnost 1. ledna 1969 Československo mělo nyní vládu federální a dvě vlády republikové Česká socialistická republika Slovenská socialistická republika obě byly součástí federace předsedou federální vlády stále zůstával Oldřich Černík http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/rejstrik-predsedu-vlad/cernik.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/%C4%8CSSR-mapa.png Studentská stávka reakce na listopadové plénum ÚV KSČ stávku se vedení KSČ pokusilo omezit či rozbít – zákaz o ní publikovat stávka skončila neúspěchem i přes výrazy sympatií studenti nezískali širší a aktivnější podporu veřejnosti vysokoškoláci se přihlásili k demokratizačnímu procesu v době, kdy Dubčekovo vedení nebylo schopno stát za svým programem a ustupovalo před sovětským tlakem… http://www.janpalach.cz/images/janpalach/dk4-studentskehnuti/7.png Jan Palach – živá pochodeň 16. ledna 1969 na Václavském náměstí se upálil mladý student Palachův čin nesmírně vzrušil českou i světovou veřejnost rakev byla již od pátku 24. ledna vystavena v Karolinu se zemřelým studentem se rozloučily desetitisíce lidí „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1) okamžité zrušení cenzury 2) zákaz rozšiřování „Zpráv“. Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevstoupí-li lid s dostatečnou podporou, to je s časově neomezenou stávkou, vzplanou další pochodně. Pochodeň č. 1 P.S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.“ Palachův pohřeb 25. ledna 1969 „V tomto cynickém století, v němž nás často děsí druzí, a my opět děsíme je, a v němž se mnohdy lekáme, jak jsme všichni vnitřně malí, on nás přivedl k tomu, abychom se ptali otázkou, která z nás může učinit velké lidi: Co jsem udělal já pro druhé, jaké je mé srdce, za čím jdu, čemu sloužím, co je pro mne nejvyšší životní hodnotou?“ z řeči faráře Jakuba S. Trojana nad hrobem Jana Palacha píseň „Ticho“ Bohdan Mikolášek 1950 Jan Zajíc a Evžen Plocek Jan Palach nebyl zřejmě členem žádné organizované skupiny (jak naznačoval v dopise), jeho následovníci se však přece jen objevili... zatímco Palach plnil média řadu týdnů, o oběti Jana Zajíce se psalo velmi málo a o Evženu Plockovi se už nepsalo prakticky vůbec… ani oběti tří statečných mužů nedokázaly zastavit proud nastupující normalizace, toto nové „zposlušnění“ obyvatel Československa Znovuzavedení cenzury oficiálně schváleno až 8. dubna už před tím bylo jasné, že přituhuje někteří novináři už akceptovali plíživě se vracející cenzuru i autocenzuru C:\Users\Pant\Pictures\čk 7.jpg C:\Users\Pant\Pictures\čk 1.jpg C:\Users\Pant\Pictures\čk 2.jpg „Hokejový týden“ MS v ledním hokeji ve Stockholmu 21. - 28. března dvě vítězství ČSSR nad SSSR (2:0, 4:3) http://i.idnes.cz/09/042/gal/JW2a77f4_noviny1.JPG „pomsta za okupaci“ „Vy nám tanky, my vám branky!“ Oslavy v ulicích velkých měst demonstrace (Praha odhad 160 000) provokace StB - demolice kanceláře Aeroflotu http://www.moderni-dejiny.cz/PublicFiles/UserFiles/image/Metodika/09_NORM/800x800_hokej.jpg Gustáv Husák do čela strany zinscenované protisovětské „provokace“ po hokejovém mistrovství záminkou pro definitivní potlačení „kontrarevoluce“ v ČSSR Dubček byl přesvědčen, že nemá na vybranou a musí rezignovat 17. dubna na místo prvního tajemníka KSČ nastoupil Gustáv Husák když Dubček veřejně ohlašoval svůj odchod, zhroutil se a plakal… Alexander Dubcek Den hanby – první výročí okupace 18. - 21. srpna 1969 Brutální potlačení demonstrací nasazení československých bezpečnostních složek! vodní děla, střelba do demonstrantů 5 mrtvých, 5 těžce zraněných V poledne najednou vojáci zatarasili ústí ulice do Žitné. Vykláněli jsme se z okna. Vojáci uchopili samopaly, postavili se do hustého řetězu a mlčky hleděli dolů k Václavskému náměstí. Bylo ztamtud slyšet skandování: Ať žije Dubček! Houkaly sirény a klaksony aut, kdesi se houpaly zvony. Civěl jsem dolů na ty nehybné a čekající vojáky, kteří uzavřeli past. Od domu módy se ozval ohlušující řev. Viděl jsem dav zaplňující celou šířku náměstí, hustý, nepropustný dav valící se velikou rychlostí dolů. Uvnitř toho davu a nad ním vybuchovaly desítky granátů. Plyn se nestačil rozptylovat, byla jej taková spousta, že vytvořil souvislou bělavou vrstvu do výšky prvního poschodí… Řvali: Gestapo, gestapo, gestapo, gestapo! Dole u Domu módy se objevil obrněný transportér. Tlačil ječící dav před sebou. Nahoře vyčníval z toho transportéru ven člověk v bílé přilbě. Zevnitř mu podávali granáty a on je jako stroj házel jeden za druhým daleko před sebe… Granáty přilétávající z transportérů už nepropadávaly na zem, nebylo skulinky a explodovaly přímo mezi těly… režisér Pavel Juráček 1950 Propagandistický obraz http://www.pribehjanazajice.cz/wp-content/uploads/2014/02/normalizace12.jpg „Pendrekový zákon“ zvláštní zákonné opatření č. 99/1969 Sb. 22. srpna 1969 jej v reakci na události prvního výročí okupace schválilo Federální shromáždění zadržení bez soudu místo 48 hodin až 3 týdny odsouzení osob ve zrychleném řízení http://i.idnes.cz/09/083/gal/JB2d3ac9_milan_1969_10.jpg rozpouštění spolků a organizací, rušení časopisů vyhazování lidí ze zaměstnání a škol § 4 Toho, kdo svou činností narušuje socialistický společenský řád a ztrácí tím důvěru potřebnou k zastávání dosavadní své funkce nebo svého dosavadního pracovního místa, lze z funkce odvolat, popřípadě s ním i okamžitě rozvázat pracovní poměr; jde-li o pracovníka, na něhož se nevztahují ustanovení zákoníku práce o rozvázání pracovního poměru, lze s ním pracovní, služební, popř. i jiný obdobný poměr propuštěním okamžitě skončit. Studenta lze za uvedených okolností vyloučit z dalšího studia… … zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí do 31. prosince 1969 Svoboda v. r. Dr. Dubček v. r. Ing. Černík v. r. podepsal to také Alexandr Dubček, jehož jméno demonstranti provolávali… Zatýkání členů Hnutí revoluční mládeže HRM vzniklo 2. prosince 1968 největší základnu měla mezi studenty na filozofické fakultě UK v HRM působili lidé hlásící se k radikální levici (inspirace myšlenkami západní levice) pro mnohé bylo především platformou odporu proti sílící normalizaci Petr Uhl, Petruška Šustrová, Ivan Dejmal, Jan Frolík a další v prosinci 1969 byli někteří členové HRM zatčeni odsouzeni jako skupina rodící se opozice v březnu 1971 C:\Users\Pant\Pictures\hrm.jpg Modlitba pro Martu Píseň Marty Kubišové stala se symbolem odporu českého národa proti okupaci Československa v roce 1968 hudbu složil Jindřich Brabec text Petr Rada v televizi se píseň objevila až v roce 1969 v pořadu, pro který byla původně plánována (Píseň pro Rudolfa II.) uveřejnění doprovázela omluva, že není nikterak spojena s odehrávajícími se politickými událostmi! http://www.muzikus.cz/save/db_videos/000497.jpg