ZNÁMÉ SOCIÁLNÍ EXPERIMENTY
Teoretické koncepty sociální pedagogiky I.
Mgr. Marie Kovářová, Ph.D.

Sociální konformita
—Konformita = změna v chování nebo přesvědčení, která je výsledkem skutečného nebo domnělého
nátlaku ze strany skupiny.
-rozlišuje se vyhovění (vnitřně nesouhlasím, ale navenek souhlasím většinou s cílem získat odměnu
nebo vyhnout se trestu) a přijetí (se skupinou souhlasím i vnitřně).
-
—Solomon Asch (1951)
—- 7 studentů u stolu; úkol poznat, která
—čára je stejné délky jako vzor, jediný skutečný
účastník byl 6. v pořadí, po neutrálních
odpovědích přišly špatné odpovědi,
celkem 18 kol (z toho 12 kritických)
250px-Asch_experiment.png

Sociální konformita
—Účastníci chybovali v 37%  případech (v kontrolní skupině v 0,7 %), podlehnutí tlaku prožívali
negativně, byli nervózní.
—Modifikace:  stejný vliv vyvinula i 3-4 členná skupina;  naopak vliv klesl, pokud skupina nebyla
jednotná. (5,5% chyb).
—
—
—
—
—Vysvětlení:
—Základem komformity jsou 2 potřeby: potřeba mít pravdu (informační vliv, důvěřujeme úsudku druhých
víc než svému, především v nových situacích),
potřeba být oblíbený (normativní vliv, nechceme se vystavit nelibosti druhých, na druhých jsme
závislí, chceme, aby nás měli rádi, období adolescence).
Asch_conformity_1955.jpg

Cvičení
—Ve skupinkách po 5 proberte následující otázky:
—
—Dostali jste se někdy do situace, kdy jste podlehli skupinovému vlivu? O jakou situaci se jednalo?
—
—Jaký může být příklad pozitivního a negativního vlivu konformity?

Poslušnost vůči autoritě
—Stanley Milgram (1974)
-inzerát hledající dobrovolníky pro výzkum zkoumající vliv trestu na učení na univerzitě Yale
- výzkumník v bílém plášti,  druhý dobrovolník (přes 40 let, účetní, mírné povahy)
- „náhodné“ rozlosování na učitele a žáka (učitel přečte dvojice slov,  poté zkouší:  první slovo +
vybrat ze 4 možností to správné)
- učitel dostane zkušební šok,
žák odveden do vedlejší místnosti,
připoután k židli, připevněny elektrody,
-generátor šoků rozpětí 15 - 450 voltů po 15V,
popisky slabý šok,  velmi silný šok,  nebezpečí:
vážný šok, XXX
220px-Milgram_kísérlet.png

Poslušnost vůči autoritě
—Žák – při 75, 90, 105 V zavrčí
- 120 V křičí, že ho šoky bolí
- 150 V volá: experimentátore, nechte mě odejít, už v pokusu nechci být,  odmítám pokračovat
- 270 V křičí v bolestech, dál prosí, ať ho nechají odejít
- 300 a 315 V křičí, že odmítá odpovídat (žádná odpověď je špatná odpověď)
- od 330 V ticho.
—
—Experimentátor reaguje na dotazy a prosby učitele o ukončení experimentu těmito tvrzeními:
—    - prosím, pokračujte
- experiment vyžaduje,  abyste pokračoval
- je naprosto nezbytné, abyste pokračoval
- nemáte na výběr, musíte pokračovat.
—Pokud i po poslední výzvě učitel odmítl pokračovat,  experiment skončil.
—
—Kam myslíte, že učitelé maximálně zašli?
-

Poslušnost vůči autoritě
—63% došlo až ke 450 V, průměrný nejvyšší šok byl 368 V.
—Účastníci zažívali silné napětí
—
—Modifikace: vzdálenost (učitel a žák ve stejné místnosti – 40% došlo ke 450V), blízkost autority
(experimentátor odešel nebo byl nahrazen jiným – 21%), prestiž autority (místo univerzity kanceláře
– 48%),
—pokud byli 3 učitelé a 2 odmítli pokračovat (10%)
—pokud byli dva učitelé a samotný respondent šoky nedával (92%)
—
—Nebyli významné rozdíly mezi pohlavími a profesemi.
—
—Etika!
—

Poslušnost vůči autoritě
—Vysvětlení:
-Životní zkušenost, že za poslušnost vůči autoritě jsme odměňováni, považujeme ji za důvěryhodnou
-Faktor závazku, pomalý vývoj
-Ospravedlnění: já odpovědnost nemám, přikázali mi to.
—
—Etika!
—
-

Cvičení
—Ve skupinkách po 5 proberte následující otázky:
—
—Jaké ve Vás experiment zanechal pocity?
—
—Setkali jste se situací, kdy se „dobrý člověk může chovat zle“?
—

Deindividuace
—Deindividuace = pocit ztráty osobní identity a splynutí se skupinou. Člověk nedokáže plně
kontrolovat své chování, je oslabena rozumová kontrola a orientace v pravidlech.  Je větší
pravděpodobnost, že bude reagovat extrémně (agresivně) a porušovat pravidla.
—
—Philip Zimbardo (1971): Standfordský vězeňský experiment
-Zkoumat psychologii uvěznění, po dobu 14 dní, dobrovolníci (studenti) náhodně rozděleni na vězně a
dozorce, co nejvěrněji simulovat uvěznění a vězeňské prostředí
-Vybráno 21 mužů, dle testů osobnosti citově stabilních, vyzrálých, dodržujících zákony
-Vězni zajati policií,  pouta, odvedeni do vězení, svlečeni, prohledáni, odvšiveni, vězeňské
uniformy, své číslo
-Dozorci dostali uniformu, brýle, obušky, pouta, píšťalky a klíče od cel, měli ve vězení udržovat
pořádek (seznam pravidel např. jíst ve stanovenou dobu, při jídle dodržovat klid), mohli si
vymyslet vlastní metody, jak vězení řídit, při porušení mohl přijít trest.
—

Deindividuace
SPE1971_prisoner_lineup.jpg SPE1971-arrest-of-prisoner-8612.jpg
SPE1971-guards_walking_in_SPE_yard.jpg SPE1971-prisoners_in_bed_in-cell.jpg

Deindividuace
—Vězni se měli oslovovat identifikačními čísly a dozorci „pane žalářní důstojníku“.
—Dozorci se na vězně začali dívat jako na podřadné a nebezpečné, vězni považovali dozorce za
tyrany.
—Po pár dnech povstání vězňů, zabarikádovali se na celách, roztrhali svá čísla. Dozorci je
postříkali hasičákem,  svlékli je, odnesli jim postele.
—Dozorci pak vymýšleli nová pravidla, noční buzení a sčítání, nesmyslné úkoly.
—
—Po 6 dnech byl experiment předčasně ukončen s ohledem na psychické zdraví účastníků.
—
—Etika!

Použitá literatura
—Hewstone, M. & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál.
—Hunt, M. (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
—Milgram, S. (2017). Poslušnost vůči autoritě: Experiment, který zpochybnil lidskou přirozenost.
Praha: Portál.
—Myers, D.G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika.
—Slaměník, I. (2019). Konformita. In Výrost, J., Slaměník, I. & Sollárová E. (Eds.): Sociální
psychologie. Praha: Grada.
—Zimbardo, P. (2014). Luciferův efekt: Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí. Praha: Academia.
—
—