Specifika žáků s MP
Předmět: Strategie podpory v učení a práce s žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami na ZŠ
Podpůrné vzdělávací texty slouží jako studijní opora pouze pro studenty uvedené
studijní skupiny předmětu. Texty vychází z odborných publikací uvedených v odborné
literatuře. Nelze je dále šířit ani publikovat!
Jak definovat obsah pojmu vzdělávací strategie u žáků s
MP?
 Řízení určité činnosti k dosažení základních cílů, obecný postup,
umění koncepčně dosahovat stanovených cílů;
 Postupy uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří
a rozvíjí klíčové kompetence žáků (RVP-ZV);
 Charakteristika organizačních forem výuky a metodických postupů,
které budou přednostně používány nebo jsou pro vzdělávací program
školy typické;
Úloha učitele je nezastupitelná, jeho rozhodování při
přípravě, plánování, organizaci a řízení vyučovacího
procesu je zásadně ovlivněno:
• osobními postoji, názory, filosofií profese, potřebou celoživotního
vzdělávání;
• tématem vyučování;
• vlastnostmi a potřebami žáků;
• osvojenými technikami vyučování;
• podmínkami ve kterých vzdělání probíhá;
Základní strategie
 Strategie směřující ke kompetenci k učení
 Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů
 Strategie směřující ke kompetenci komunikativní
 Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální
 Strategie směřující ke kompetenci občanské
 Strategie směřující ke kompetenci pracovní
Edukační potřeby žáků s mentálním
postižením:
 Zvýšená potřeba individuálního, vlídného a klidného přístupu především v
počátcích povinné školní docházky (vlivem stoupající náročnosti se prohlubují
obtíže a ukazuje se odlišnost dítěte od spolužáků – psychicky náročné
adaptační období);
 Nutnost práce s kolektivem spolužáků a nastavení vhodné podpory žáka ze
strany školy i rodiny (SPC, ŠPP);
 Názornější a praktičtěji orientovaná výuka;
 Zaměření na komunikaci (logopedická intervence, rozvíjené slovní zásoby a
jazykové citu v rodině i škole);
 Četnost a rozmanitost podnětů;
 Podnětová stimulace (mají omezené zrakové i sluchové vnímání) – nutno
rozvíjet pro budoucí čtení, psaní;
 Opoždění jemné motoriky - grafomotorické činnosti;
 Záměrně budovat schopnost abstraktního myšlení, zobecňování, myšlenkových
operací (třídění, srovnávání, analýza, syntéza);
 Rozvíjení paměti (zrakové, sluchové, pohybové, mechanické i logické);
 Cvičení na aktivizaci a udržení pozornosti;
 Práce s emocionalitou, korekce vlastních projevů, zaměření na svou osobu,
pochopení role komunikačního partnera a sociální role v rámci rodiny, školy i
kolektivu, budování vůle a chuti překonávat překážky, budovat plánovat;
 Nároky, které jsou na dítě kladeny, musí být v souladu s jeho mentální úrovní a
mírou unavitelnosti;
 Být trpělivý a vytrvalý při kontrole a požadování nároků;
 Mít znalosti o výchově a vývoji dětí s MP;
 Budovat v dítěti vědomí odpovědnosti;
 Při vyžadování nároků být důsledný;
 Neusilovat neúměrně o to, aby se dítě vyrovnalo svým vrstevníkům;
 Přijmout specifika osobnosti žáka a chování vyplývající z jeho postižení;
 Žáka povzbuzovat a vybudovat podmínky pro pozitivní hodnocení;
 Podporovat spolužáky k vzájemné podpoře a přirozenému soužití s žákem s
MP;
 Využívat individuální přístup, klást na žáka přiměřené nároky a respektovat
jeho tempo;
 Spolupracovat s rodiči;
 Využívat vhodné metody, formy a postupy a všechny dostupné podpůrné
služby;
Pedagogické zásady vzdělávání žáků s MP
 názornost
 přiměřenost
 individuální přístup dle limitů žáka
 systematičnost
 komplexnost
 trvalost
 praktická využitelnost dle stupně MP
 uvědomělost a aktivita žáka vedoucí k maximálnímu rozvoji jeho kapacit
 pozitivní motivace
 klidný a citlivý přístup
 využití hry (prvků hry)
 vhodné terapeutické přístupy (spíše nezaměřovat se na výsledek, ale proces)
Cíle vzdělávacího procesu u žáků s MP
 Maximální rozvoj osobnosti ve všech složkách;
 Příprava na budoucí samostatný dospělý život (prakticky využitelné
dovednosti, zkušenosti, znalosti a návyky);
 Vzdělání s návazností na další předprofesní přípravu a budoucí zaměstnání;
 Budování sebevědomí, sebepojetí, potřeby sebeprosazení a seberealizace,
pochopení mé role ve společnosti a důležitosti mé osoby pro společnost (jsem
důležitý, prospěšný, chci na sobě pracovat a budovat svůj život);
 Socializace, začlenění do intaktní populace i mezi jedince s MP (různorodá
zkušenost);
KOMPLEXNÍ PODPORA A VZDĚLÁVÁNÍ
ŽÁKA S MP
Poradenské služby
- raná péče, SPC (sociální a školský sektor)
Strategie vzdělávání dětí a žáků s LMP, SMP, TMP a HMP
- předškolní a základní vzdělávání, předprofesní příprava, celoživotní vzdělávání
- legislativa, RVP ZV (žák s LMP plní minimální výstupy), RVP ZŠS (I.a
II.DÍL),
- didaktické zásady, role učitele, specifika a náplň vzdělávání
SYSTÉM PODPORY OD NAROZENÍ DO
DOSPĚLOSTI
• Rodina
• Pediatr
• Raná péče
• SPC
• Inkluze (MŠ, ZŠ)
• Speciální vzdělávání (MŠ speciální, ZŠ (pro žky s LMP), ZŠ Speciální) – školy
fungující dle § 16, odst. 9 Školského zákona
• Odborné učiliště, Praktická škola
• Chráněné bylení
• Podporované zaměstnání
• Chráněné pracovní místo
• Stacionář
• Domov pro osoby se zdravotním postižením
• Večerní školy
• Neziskové organizace
Sociální služba - RANÁ PÉČE
• Soustava služeb a programů poskytovaných ohroženým dětem a dětem
se zdravotním postižením a jejich rodinám s cílem eliminovat nebo zmírnit
důsledky postižení a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady
sociálního začlenění, a to se zřetelem na včasnou diagnostiku, terapii,
speciálně pedagogickou intervenci a následnou návaznou péči.
SPOLEČNOST PRO RANOU PÉČI
Sociální služba (nestátní neziskové organizace):
• Podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách;
• Pojem „raná péče“ se v České republice začal používat od roku 1993.
(zahraniční zdroje užívají spíše pojem včasná intervence – early intervention );
• K rozvoji služby přispěly nové bio-sociální poznatky v oblasti vývoje dítěte,
zejména uvědomění si důležitosti prvních tří let věku života;
PORTAGE program - charakteristika
 Terpeut domlouvá s rodiči cíle učení, které jsou odvozeny od aktuálních
dovedností dítěte a zapisuje je;

Terapeut s využitím položek tvoří s rodiči postup nácviků (metodická
doporučení) a tento postup se zapisuje;

Terapeut vyplňuje záznam aktivity a rodičům jej ponechává.
Předvádí rodičům způsob nácviku s dítětem. Následovně pozoruje rodiče, který
s dítětem nácvik provádí. Rodiče jsou seznámeni s vyhodnocením nácviků,
vedením záznamu o nácvicích;
 Terapeut na pravidelných supervizních schůzkách podává zprávu o
domácích návštěvách a předává k hlubšímu rozboru a diskuzi podrobné údaje
o dítěti. Podává zprávu o pokroku, oslavuje úspěch, konzultuje problémy a
po diskuzi shrnuje jejich možné řešení;
DIDAKTICKÉ ZÁSADY
 názornost, přiměřenost,
 individuální přístup, systematičnost,
 komplexnost, trvalost, praktická využitelnost ,
 uvědomělost a aktivita žáka, pozitivní motivace,
 klidný a citlivý přístup,
 využití hry, terapeutický přístup (nezaměřovat se na výsledek, ale proces),
pozitivní hodnocení
ROLE UČITELE
• Vlídný, klidný, tolerantní, laskavý důsledný a motivující přístup;
• Motivace pochvalou, hrou, pohlazením, dotekem, úsměvem, odměnou;
• Učitel - partner, kamarád, průvodce;
• Hodnocení motivující pro další snažení;
• Zaměření na komunikaci;
• Nepřetěžovat ani nepodceňovat;
• Maximálně stimulovat vývoj všech složek osobnosti;
• Zaměření na člověka (dítě) a až poté na postižení;
Legislativa
 STÁTNÍ ÚROVEŇ
1. Školský zákon + vyhlášky
2. Rámcové vzdělávací programy (RVP)
 ŠKOLNÍ ÚROVEŇ
1. Školní vzdělávací programy (ŠVP)
2. Učební plány a osnovy
• Školský zákon 561/2004
novela školského zákona č. 82/2015 (inkluzivní vzdělávání, hl. § 16 a 19)
• Vyhláška č. 27/2016 O vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků
nadaných (podpůrná opatření)
• Vyhláška č. 72/2005 O poskytování poradenských služeb ve školách a školských
poradenských zařízeních (PPP, SPC, ŠPP)
Vzdělávání žáků s LMP
- Žáci s LMP jsou primárně vzdělá váni v rámci inkluze v běžných ZŠ (RVP ZV – plní
minimální výstupy);
- Pokud inkluze není možná, tak navštěvují ZŠ podle § 16 odst. 9 Školského zákona (býv.ZŠ
praktická);
- Ve výjimečných případech i ZŠ speciální (ta je ale primárně určena spíše žákům se SMP,
TMP a HMP);
- Ve třídě běžné základní školy se může společně s žáky intaktními vzdělávat maximálně 5
žáků se SVP a přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně.
- PODPŮRNÁ OPATŘENÍ: 3 stupně - především IVP, asistent pedagoga, hodiny speciálně
pedagogické péče, úprava hodnocení, potřeba nižší náročnosti na pozornost, učení a
samostatný zápis;
- Vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu (ŠVP) dotyčné školy a
RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (RVP
ZV), kdy žák s LMP plní minimální výstupy ze vzdělávání, aby získal základní vzdělání;
- V případě, že RVZ ZV a minimální výstupy plnit nezvládne, pak může plnit RVP PRO
OBOR VZDĚLÁNÍ ZŠ SPECIÁLNÍ (1.díl);
Vzdělávání žáků s STMP
Inkluze (za výrazné podpory), nebo častěji ZŠ speciální;
Výjímečně mohou navštěvovat i ZŠ podle § 16 odst. 9; Školského zákona
(býv. ZŠ praktická), která ale primárně slouží žákům s LMP;
Nutná přítomnost AP, důsledná spolupráce rodina-škola-SPC, vhodné
nastavení vztahů ve třídě, přístupu k žákovi, snížení podmínek vzdělávání,
motivační přístup zaměřený na sociální oblast, využití podpůrných opatření
(nejčastěji 4. stupně);
PODPŮRNÁ OPATŘENÍ: aistent pedagoga, IVP, hodiny ped.ped.péče,
úprava hodnocení, průběhu vzdělávání, zohlednění specifických projevů v
chování, učení, motorice i komunikaci;
Vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu dotyčné
školy a RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR
VZDĚLÁNÍ ZŠ SPECIÁLNÍ (1.díl);
Vzdělávání žáků s TMP, HMP
ZŠ speciální (případně přípravný stupeň ZŠ Speciální):
- Nutnost individuálního přístupu, snížený počet žáků ve třídě, přítomnost
minimálně dvou pedagogů, potřeba výuky propojené s praktickým a
motivačním přístupem, hravou formou, zapojení terapií a logopedie do
vzdělávání.
 Vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu dotyčné
školy a RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR
VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ SPECIÁLNÍ (2.díl).
SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY (SVP)
 Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou dle § 16 školského zákona
(zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání) považovány osoby:
• se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem,
NKS, souběžným postižením více vadami, vývojovými poruchami učení nebo chování);
• se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a
lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování);
• se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním
postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo
uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení
azylu);
 Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba,
která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých
práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření;
PODPŮRNÁ OPATŘENÍ
 Závazná dle §16, školského zákona 561/2004 ve znění zákona 82/2015 a Vyhlášky č.
27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků
nadaných, ve znění účinném od 1. 1. 2020
• Opatření pro podporu inkluzivního vzdělávání žáků se SVP;
• Nezbytné úpravy ve vzdělávání, odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo
jiným životním podmínkám žáka;
• Poradenství, úprava organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání;
• Zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče;
• Úprava podmínek k přijímání do vzdělávání i jeho ukončení;
• Použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic, využití náhradních komunikačních
systémů;
• Vzdělávání podle IVP (není podmínkou, protože zpráva ze ŠPZ se stává závaznou);
• Využití asistenta pedagoga (od 3. stupně PO);
• Máme 5 stupňů podpůrných opatření (MP od 3.stupně);
Možnosti vzdělávání v ČR
žáci s MP, PAS
• Inkluzivní škola (podpůrná opatření) x Speciální škola (dle § 16, odst. 9
Škol. zák.).
• Vše za spolupráce SPC – ŠKOLA – RODINA
• SPC vydává doporučení pro formu vzdělávání (přijetí žáka: rodiče, SPC,
škola).
 JAK FUNGUJE INKLUZE:
 Zpráva z SPC (vymezí PO) – ŠPP (konkretizují praktickou aplikaci PO) –
třídní učitel a asistent pedagoga (realizují PO) – ŠPP (upravuje a
podporuje využívání PO – hodiny spec.ped.péče) – SPC hodnotí efektivitu
využití PO
Kompetence
 Klíčové kompetence navazují a dále rozvíjejí kompetence získané v rámci
základního vzdělávání. Nadále je potřeba respektovat individualitu žáka a jeho
specifika.
 Kompetence k učení směřují k osvojování poznatků, které obsahuje daný
vzdělávací program, uplatňování a prohlubování nových vědomostí a zkušeností, s
čímž úzce souvisí též vnímání hodnocení ze stran druhých, přijímání rad i kritiky.
Též zahrnují i používání odborných pojmů vztahujících se k danému oboru,
vyhledávání nových a užívání již nabytých informací v praktickém životě.
 Kompetence k řešení problémů vedou k rozpoznání problémů a hledání
adekvátního způsobu jejich řešení, zvládání běžných životních situací přiměřeně
24 možnostem a schopnostem jedince, popřípadě přivolání pomoci v situaci
ohrožení sebe nebo druhé osoby.
 Kompetence komunikativní směřují ke srozumitelnému vyjadřování formou,
ústní, písemnou nebo jinou alternativní metodou, naslouchání druhým a
porozumění sdělenému obsahu. Žák by měl být schopen vyjádřit a obhájit vlastní
názory i postoje a využívat běžných informačních a komunikačních prostředků.
 Kompetence sociální a personální vedou žáka k orientaci v základních pravidlech
společenského chování a mravních hodnotách, uvědomování si možného
nebezpečí psychického a fyzického zneužívání vlastní osoby a respektování práv a
povinností svých i druhých osob (www.msmt.cz).
Vzdělávací oblast - Matematika a její aplikace
 Obsah učiva oboru matematiky je shrnutý do čtyř základních
tematických okruhů. Podle R. Blažkové (Didaktika matematiky I 2013
[online]) má didaktika matematiky určitá specifika, kterými se liší od
didaktik ostatních předmětů. Jde zejména o vysokou abstraktnost.
 I. Čísla a početní operace
 II. Závislosti, vztahy a práce s daty
 III. Geometrie v rovině a prostoru
 IV. Aplikační úlohy
Ty jsou součástí hlavního vzdělávacího cíle:
 Udává také dílčí cíle ve třech konkrétních kategoriích. Mezi
kognitivní cíle řadí porozumění, zapamatování a následnou aplikaci
poznatků. Aplikace poznatků by měla probíhat jak v typických, tak i v
méně standardních úlohách.
 Mezi afektivní cíle řadí vnímavost, reakce, ocenění hodnot a jejich
integraci do soustavy hodnot, následně poté internalizaci hodnot. Tím
je myšlen vliv hodnot na chování jedince.
 Mezi psychomotorické cíle řadí imitaci, manipulaci, diferenciaci,
koordinaci a automatizaci.(Valenta, M. a Müller, O. 2013)
 Názornost plní v matematice zejména motivační funkci, jelikož by
měla být zdrojem vzbuzení zájmu ze strany žáka. Také plní ale funkci
didaktickou, jelikož usnadňuje pochopení učiva, a také usměrňuje
správné představy na základě smyslového vnímání.
 „Matematické představy vytváříme na základě manipulativních
činností s konkrétními předměty a později se symboly tak, aby
docházelo k požadovaným abstrakcím“ (Blažková, R., Didaktika
matematiky I 2013 [online], s. 20).
 Didaktika žáků s lehkým mentálním postižením je rozšířena ještě o
další dvě specifické zásady. Jde o nutnost integrované výuky a
zásadu individuálního přístupu. Tento požadavek je naplňován
například sníženým počtem žáků ve třídě nebo přítomností asistenta
pedagoga (Valenta, M. in Valenta, M. a Müller, O. 2013). žáků.
 O. Müller (in Valenta, M. a Müller, O. 2013) klade důraz na objevování vztahů mezi objekty na
určité množině. Jde o třídění, tedy určování kvalitativních rozdílů či shody.
 K moderním přístupům zabývající se rozvojem těchto schopností můžeme zařadit intervenční
program instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina.
 U žáků s LMP j citlivě vnímat: do jaké míry je u žáka vytvořen pojem přirozeného čísla a která čísla již
pochopil (např. čísla do pěti zvládne snadněji, ale čísla do deseti již ne, víceciferná čísla nezvládá). Často se
vracet k budování předmatematických představ, které souvisejí s diferenciací předmětů a tvarů, jejich
charakterizací, hledání shod a rozdílů, třídění, uspořádání (zejména na nematematických činnostech, např. v
pohádkách, hrách, plnění běžných každodenních činností).
 Zdokonalování žáka v matematice předpokládá rozdělení úkolů na menší kroky, reprodukční plnění úkolů,
řešení jednoduchých slovních úloh (dvě čísla jsou známá, třetí počítáme). Plánovité a systematické vedení k
porozumění pojmům a pravidlům, rozvíjení schopnosti přijímání informací a porozumění pokynům. Přitom je
třeba uvědomit si, že žáci hodně zapomínají a že je třeba neustále promyšleně opakovat, připomínat, vracet se
k již dříve probíranému učivu a využívat návazností.
 Shrnutí
Výuka matematiky pro žáky s lehkým mentálním postižením se zaměřuje
na základní poznatky z oblasti aritmetiky a geometrie. Při výuce je třeba
využívat všechny didaktické metody, které mohou žákům pomoci k
pochopení učiva. Matematika je nezbytnou součástí našich znalostí. Čísla a
nástrahy s nimi související nás provází každým dnem. Je třeba zdůraznit
oblast finanční matematiky, jejíž neznalost může mít za následek
dlouhodobou životní krizi.
Odkaz Metodický portál RVP.CZ :
https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10561
Jazyk a jazyková komunikace v
edukačním procesu
Vyučovací metody čtení žáků s mentálním postižením. U lidí s mentálním postižením je narušená
či omezená komunikační schopnost poměrně častým jevem. Matulay (1994) uvádí, že 80 až 85
procent dětí s mentálním postižením trpí poruchami řeči. Nutná logopedická intervence, výskyt
SPU.
 Čtení - psaní: pro jejich zvládnutí však musí mít člověk určité předpoklady. Bartoňová (2005)
mezi zásadní předpoklady pro nácvik čtení řadí zejména schopnost sluchové a zrakové
diferenciace, rozlišení posloupnosti písmen a porozumění a interpretace textu.
 Valenta (2013) uvádí jako nejčastěji používanou metodu výuky čtení na základních školách
metodu analyticko syntetickou (nazývána též jako metoda slabiková) a pro žáky základních
škol speciálních metodu globální.
Metoda globální je založena na principu od celku k jednotlivému a vychází z ověřené zkušenosti,
že jedinec s mentálním postižením vnímá lépe celek než detail a je tedy pro něj snazší vnímat
a učit se celá slova než jednotlivé hlásky.
Výuka tímto způsobem může být využita k překonání období, kdy žák při výuce nedosahuje
úspěchu a může být praktikována až do doby, než žák vlastním vývojem dojde k rozboru
jednotlivých slov a vět (Hemzáčková, 1998). Autorem metody je belgický lékař Ovide Decroly.
 Vlastnímu čtení předchází časté hlasité předčítání jednoduchých
textů, které jsou doplněny obrázky. Postupně se žák učí sledovat text
prstem směrem shora dolů a zleva doprava.
 Průběžně se učí pojmenovávat předměty, které tvoří součást jeho
každodenního života. Učí se rozlišovat a přiřazovat stejné předměty
ve dvojici, přiřazovat k reálným předmětům obrázky a tvořit dvojice
stejných obrázků.
 Poté následují cvičení k porozumění a zapamatování pojmů. Podstatou
etapy vlastního čtení je přiřazování slova k obrázku.
 Pro čtení i psaní se používá hůlkové písmo, aby žáci mohli jeho
tvary snáze napodobovat, obtahovat nebo vymodelovat (srov. www.
wiky.rvp.cz; Bartoňová, 2014).
Zdroje online:
https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10289
Charakteristika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP)
https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10561
Metody práce s žákem s LMP
https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10561
Katalog podpůrných opatření (pro žáky s MP)
http://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-mp/katalog-mp.pdf
Odborná literatura:
 Bartoňová, M., Bazalová, B., & Pipeková, J. (2007). Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
 Bazalová, B. (2014). Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
 Bendová, P., Zikl, P. (2011). Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
 Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika. Praha: Portál.
 Selikowitz, M. (2011). Downův syndrom: definice a příčiny, vývoj dítěte, výchova a vzdělání, dospělost. Praha: Portál.
 Thorová, K. (2016). Poruchy autistického spektra. Praha: Portál.
 Valenta, M., & Müller, O. (2013). Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta.
 BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. (2008). Strategie ve vzdělávání žáků s mentálním postižením v odborném učilišti
a na praktické škole. Brno: MSD