Specifika žáků s MP Předmět: Strategie podpory v učení a práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ Podpůrné vzdělávací texty slouží jako studijní opora pouze pro studenty uvedené studijní skupiny předmětu. Texty vychází z odborných publikací uvedených v odborné literatuře. Nelze je dále šířit ani publikovat! Jak definovat obsah pojmu vzdělávací strategie u žáků s MP?  Řízení určité činnosti k dosažení základních cílů, obecný postup, umění koncepčně dosahovat stanovených cílů;  Postupy uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků (RVP-ZV);  Charakteristika organizačních forem výuky a metodických postupů, které budou přednostně používány nebo jsou pro vzdělávací program školy typické; Úloha učitele je nezastupitelná, jeho rozhodování při přípravě, plánování, organizaci a řízení vyučovacího procesu je zásadně ovlivněno: • osobními postoji, názory, filosofií profese, potřebou celoživotního vzdělávání; • tématem vyučování; • vlastnostmi a potřebami žáků; • osvojenými technikami vyučování; • podmínkami ve kterých vzdělání probíhá; Základní strategie  Strategie směřující ke kompetenci k učení  Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů  Strategie směřující ke kompetenci komunikativní  Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální  Strategie směřující ke kompetenci občanské  Strategie směřující ke kompetenci pracovní Edukační potřeby žáků s mentálním postižením:  Zvýšená potřeba individuálního, vlídného a klidného přístupu především v počátcích povinné školní docházky (vlivem stoupající náročnosti se prohlubují obtíže a ukazuje se odlišnost dítěte od spolužáků – psychicky náročné adaptační období);  Nutnost práce s kolektivem spolužáků a nastavení vhodné podpory žáka ze strany školy i rodiny (SPC, ŠPP);  Názornější a praktičtěji orientovaná výuka;  Zaměření na komunikaci (logopedická intervence, rozvíjené slovní zásoby a jazykové citu v rodině i škole);  Četnost a rozmanitost podnětů;  Podnětová stimulace (mají omezené zrakové i sluchové vnímání) – nutno rozvíjet pro budoucí čtení, psaní;  Opoždění jemné motoriky - grafomotorické činnosti;  Záměrně budovat schopnost abstraktního myšlení, zobecňování, myšlenkových operací (třídění, srovnávání, analýza, syntéza);  Rozvíjení paměti (zrakové, sluchové, pohybové, mechanické i logické);  Cvičení na aktivizaci a udržení pozornosti;  Práce s emocionalitou, korekce vlastních projevů, zaměření na svou osobu, pochopení role komunikačního partnera a sociální role v rámci rodiny, školy i kolektivu, budování vůle a chuti překonávat překážky, budovat plánovat;  Nároky, které jsou na dítě kladeny, musí být v souladu s jeho mentální úrovní a mírou unavitelnosti;  Být trpělivý a vytrvalý při kontrole a požadování nároků;  Mít znalosti o výchově a vývoji dětí s MP;  Budovat v dítěti vědomí odpovědnosti;  Při vyžadování nároků být důsledný;  Neusilovat neúměrně o to, aby se dítě vyrovnalo svým vrstevníkům;  Přijmout specifika osobnosti žáka a chování vyplývající z jeho postižení;  Žáka povzbuzovat a vybudovat podmínky pro pozitivní hodnocení;  Podporovat spolužáky k vzájemné podpoře a přirozenému soužití s žákem s MP;  Využívat individuální přístup, klást na žáka přiměřené nároky a respektovat jeho tempo;  Spolupracovat s rodiči;  Využívat vhodné metody, formy a postupy a všechny dostupné podpůrné služby; Pedagogické zásady vzdělávání žáků s MP  názornost  přiměřenost  individuální přístup dle limitů žáka  systematičnost  komplexnost  trvalost  praktická využitelnost dle stupně MP  uvědomělost a aktivita žáka vedoucí k maximálnímu rozvoji jeho kapacit  pozitivní motivace  klidný a citlivý přístup  využití hry (prvků hry)  vhodné terapeutické přístupy (spíše nezaměřovat se na výsledek, ale proces) Cíle vzdělávacího procesu u žáků s MP  Maximální rozvoj osobnosti ve všech složkách;  Příprava na budoucí samostatný dospělý život (prakticky využitelné dovednosti, zkušenosti, znalosti a návyky);  Vzdělání s návazností na další předprofesní přípravu a budoucí zaměstnání;  Budování sebevědomí, sebepojetí, potřeby sebeprosazení a seberealizace, pochopení mé role ve společnosti a důležitosti mé osoby pro společnost (jsem důležitý, prospěšný, chci na sobě pracovat a budovat svůj život);  Socializace, začlenění do intaktní populace i mezi jedince s MP (různorodá zkušenost); KOMPLEXNÍ PODPORA A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA S MP Poradenské služby - raná péče, SPC (sociální a školský sektor) Strategie vzdělávání dětí a žáků s LMP, SMP, TMP a HMP - předškolní a základní vzdělávání, předprofesní příprava, celoživotní vzdělávání - legislativa, RVP ZV (žák s LMP plní minimální výstupy), RVP ZŠS (I.a II.DÍL), - didaktické zásady, role učitele, specifika a náplň vzdělávání SYSTÉM PODPORY OD NAROZENÍ DO DOSPĚLOSTI • Rodina • Pediatr • Raná péče • SPC • Inkluze (MŠ, ZŠ) • Speciální vzdělávání (MŠ speciální, ZŠ (pro žky s LMP), ZŠ Speciální) – školy fungující dle § 16, odst. 9 Školského zákona • Odborné učiliště, Praktická škola • Chráněné bylení • Podporované zaměstnání • Chráněné pracovní místo • Stacionář • Domov pro osoby se zdravotním postižením • Večerní školy • Neziskové organizace Sociální služba - RANÁ PÉČE • Soustava služeb a programů poskytovaných ohroženým dětem a dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám s cílem eliminovat nebo zmírnit důsledky postižení a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady sociálního začlenění, a to se zřetelem na včasnou diagnostiku, terapii, speciálně pedagogickou intervenci a následnou návaznou péči. SPOLEČNOST PRO RANOU PÉČI Sociální služba (nestátní neziskové organizace): • Podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách; • Pojem „raná péče“ se v České republice začal používat od roku 1993. (zahraniční zdroje užívají spíše pojem včasná intervence – early intervention ); • K rozvoji služby přispěly nové bio-sociální poznatky v oblasti vývoje dítěte, zejména uvědomění si důležitosti prvních tří let věku života; PORTAGE program - charakteristika  Terpeut domlouvá s rodiči cíle učení, které jsou odvozeny od aktuálních dovedností dítěte a zapisuje je;  Terapeut s využitím položek tvoří s rodiči postup nácviků (metodická doporučení) a tento postup se zapisuje;  Terapeut vyplňuje záznam aktivity a rodičům jej ponechává. Předvádí rodičům způsob nácviku s dítětem. Následovně pozoruje rodiče, který s dítětem nácvik provádí. Rodiče jsou seznámeni s vyhodnocením nácviků, vedením záznamu o nácvicích;  Terapeut na pravidelných supervizních schůzkách podává zprávu o domácích návštěvách a předává k hlubšímu rozboru a diskuzi podrobné údaje o dítěti. Podává zprávu o pokroku, oslavuje úspěch, konzultuje problémy a po diskuzi shrnuje jejich možné řešení; DIDAKTICKÉ ZÁSADY  názornost, přiměřenost,  individuální přístup, systematičnost,  komplexnost, trvalost, praktická využitelnost ,  uvědomělost a aktivita žáka, pozitivní motivace,  klidný a citlivý přístup,  využití hry, terapeutický přístup (nezaměřovat se na výsledek, ale proces), pozitivní hodnocení ROLE UČITELE • Vlídný, klidný, tolerantní, laskavý důsledný a motivující přístup; • Motivace pochvalou, hrou, pohlazením, dotekem, úsměvem, odměnou; • Učitel - partner, kamarád, průvodce; • Hodnocení motivující pro další snažení; • Zaměření na komunikaci; • Nepřetěžovat ani nepodceňovat; • Maximálně stimulovat vývoj všech složek osobnosti; • Zaměření na člověka (dítě) a až poté na postižení; Legislativa  STÁTNÍ ÚROVEŇ 1. Školský zákon + vyhlášky 2. Rámcové vzdělávací programy (RVP)  ŠKOLNÍ ÚROVEŇ 1. Školní vzdělávací programy (ŠVP) 2. Učební plány a osnovy • Školský zákon 561/2004 novela školského zákona č. 82/2015 (inkluzivní vzdělávání, hl. § 16 a 19) • Vyhláška č. 27/2016 O vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (podpůrná opatření) • Vyhláška č. 72/2005 O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (PPP, SPC, ŠPP) Vzdělávání žáků s LMP - Žáci s LMP jsou primárně vzdělá váni v rámci inkluze v běžných ZŠ (RVP ZV – plní minimální výstupy); - Pokud inkluze není možná, tak navštěvují ZŠ podle § 16 odst. 9 Školského zákona (býv.ZŠ praktická); - Ve výjimečných případech i ZŠ speciální (ta je ale primárně určena spíše žákům se SMP, TMP a HMP); - Ve třídě běžné základní školy se může společně s žáky intaktními vzdělávat maximálně 5 žáků se SVP a přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně. - PODPŮRNÁ OPATŘENÍ: 3 stupně - především IVP, asistent pedagoga, hodiny speciálně pedagogické péče, úprava hodnocení, potřeba nižší náročnosti na pozornost, učení a samostatný zápis; - Vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu (ŠVP) dotyčné školy a RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (RVP ZV), kdy žák s LMP plní minimální výstupy ze vzdělávání, aby získal základní vzdělání; - V případě, že RVZ ZV a minimální výstupy plnit nezvládne, pak může plnit RVP PRO OBOR VZDĚLÁNÍ ZŠ SPECIÁLNÍ (1.díl); Vzdělávání žáků s STMP Inkluze (za výrazné podpory), nebo častěji ZŠ speciální; Výjímečně mohou navštěvovat i ZŠ podle § 16 odst. 9; Školského zákona (býv. ZŠ praktická), která ale primárně slouží žákům s LMP; Nutná přítomnost AP, důsledná spolupráce rodina-škola-SPC, vhodné nastavení vztahů ve třídě, přístupu k žákovi, snížení podmínek vzdělávání, motivační přístup zaměřený na sociální oblast, využití podpůrných opatření (nejčastěji 4. stupně); PODPŮRNÁ OPATŘENÍ: aistent pedagoga, IVP, hodiny ped.ped.péče, úprava hodnocení, průběhu vzdělávání, zohlednění specifických projevů v chování, učení, motorice i komunikaci; Vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu dotyčné školy a RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR VZDĚLÁNÍ ZŠ SPECIÁLNÍ (1.díl); Vzdělávání žáků s TMP, HMP ZŠ speciální (případně přípravný stupeň ZŠ Speciální): - Nutnost individuálního přístupu, snížený počet žáků ve třídě, přítomnost minimálně dvou pedagogů, potřeba výuky propojené s praktickým a motivačním přístupem, hravou formou, zapojení terapií a logopedie do vzdělávání.  Vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu dotyčné školy a RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ SPECIÁLNÍ (2.díl). SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY (SVP)  Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou dle § 16 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) považovány osoby: • se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, NKS, souběžným postižením více vadami, vývojovými poruchami učení nebo chování); • se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování); • se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu);  Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření; PODPŮRNÁ OPATŘENÍ  Závazná dle §16, školského zákona 561/2004 ve znění zákona 82/2015 a Vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1. 1. 2020 • Opatření pro podporu inkluzivního vzdělávání žáků se SVP; • Nezbytné úpravy ve vzdělávání, odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka; • Poradenství, úprava organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání; • Zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče; • Úprava podmínek k přijímání do vzdělávání i jeho ukončení; • Použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic, využití náhradních komunikačních systémů; • Vzdělávání podle IVP (není podmínkou, protože zpráva ze ŠPZ se stává závaznou); • Využití asistenta pedagoga (od 3. stupně PO); • Máme 5 stupňů podpůrných opatření (MP od 3.stupně); Možnosti vzdělávání v ČR žáci s MP, PAS • Inkluzivní škola (podpůrná opatření) x Speciální škola (dle § 16, odst. 9 Škol. zák.). • Vše za spolupráce SPC – ŠKOLA – RODINA • SPC vydává doporučení pro formu vzdělávání (přijetí žáka: rodiče, SPC, škola).  JAK FUNGUJE INKLUZE:  Zpráva z SPC (vymezí PO) – ŠPP (konkretizují praktickou aplikaci PO) – třídní učitel a asistent pedagoga (realizují PO) – ŠPP (upravuje a podporuje využívání PO – hodiny spec.ped.péče) – SPC hodnotí efektivitu využití PO Kompetence  Klíčové kompetence navazují a dále rozvíjejí kompetence získané v rámci základního vzdělávání. Nadále je potřeba respektovat individualitu žáka a jeho specifika.  Kompetence k učení směřují k osvojování poznatků, které obsahuje daný vzdělávací program, uplatňování a prohlubování nových vědomostí a zkušeností, s čímž úzce souvisí též vnímání hodnocení ze stran druhých, přijímání rad i kritiky. Též zahrnují i používání odborných pojmů vztahujících se k danému oboru, vyhledávání nových a užívání již nabytých informací v praktickém životě.  Kompetence k řešení problémů vedou k rozpoznání problémů a hledání adekvátního způsobu jejich řešení, zvládání běžných životních situací přiměřeně 24 možnostem a schopnostem jedince, popřípadě přivolání pomoci v situaci ohrožení sebe nebo druhé osoby.  Kompetence komunikativní směřují ke srozumitelnému vyjadřování formou, ústní, písemnou nebo jinou alternativní metodou, naslouchání druhým a porozumění sdělenému obsahu. Žák by měl být schopen vyjádřit a obhájit vlastní názory i postoje a využívat běžných informačních a komunikačních prostředků.  Kompetence sociální a personální vedou žáka k orientaci v základních pravidlech společenského chování a mravních hodnotách, uvědomování si možného nebezpečí psychického a fyzického zneužívání vlastní osoby a respektování práv a povinností svých i druhých osob (www.msmt.cz). Vzdělávací oblast - Matematika a její aplikace  Obsah učiva oboru matematiky je shrnutý do čtyř základních tematických okruhů. Podle R. Blažkové (Didaktika matematiky I 2013 [online]) má didaktika matematiky určitá specifika, kterými se liší od didaktik ostatních předmětů. Jde zejména o vysokou abstraktnost.  I. Čísla a početní operace  II. Závislosti, vztahy a práce s daty  III. Geometrie v rovině a prostoru  IV. Aplikační úlohy Ty jsou součástí hlavního vzdělávacího cíle:  Udává také dílčí cíle ve třech konkrétních kategoriích. Mezi kognitivní cíle řadí porozumění, zapamatování a následnou aplikaci poznatků. Aplikace poznatků by měla probíhat jak v typických, tak i v méně standardních úlohách.  Mezi afektivní cíle řadí vnímavost, reakce, ocenění hodnot a jejich integraci do soustavy hodnot, následně poté internalizaci hodnot. Tím je myšlen vliv hodnot na chování jedince.  Mezi psychomotorické cíle řadí imitaci, manipulaci, diferenciaci, koordinaci a automatizaci.(Valenta, M. a Müller, O. 2013)  Názornost plní v matematice zejména motivační funkci, jelikož by měla být zdrojem vzbuzení zájmu ze strany žáka. Také plní ale funkci didaktickou, jelikož usnadňuje pochopení učiva, a také usměrňuje správné představy na základě smyslového vnímání.  „Matematické představy vytváříme na základě manipulativních činností s konkrétními předměty a později se symboly tak, aby docházelo k požadovaným abstrakcím“ (Blažková, R., Didaktika matematiky I 2013 [online], s. 20).  Didaktika žáků s lehkým mentálním postižením je rozšířena ještě o další dvě specifické zásady. Jde o nutnost integrované výuky a zásadu individuálního přístupu. Tento požadavek je naplňován například sníženým počtem žáků ve třídě nebo přítomností asistenta pedagoga (Valenta, M. in Valenta, M. a Müller, O. 2013). žáků.  O. Müller (in Valenta, M. a Müller, O. 2013) klade důraz na objevování vztahů mezi objekty na určité množině. Jde o třídění, tedy určování kvalitativních rozdílů či shody.  K moderním přístupům zabývající se rozvojem těchto schopností můžeme zařadit intervenční program instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina.  U žáků s LMP j citlivě vnímat: do jaké míry je u žáka vytvořen pojem přirozeného čísla a která čísla již pochopil (např. čísla do pěti zvládne snadněji, ale čísla do deseti již ne, víceciferná čísla nezvládá). Často se vracet k budování předmatematických představ, které souvisejí s diferenciací předmětů a tvarů, jejich charakterizací, hledání shod a rozdílů, třídění, uspořádání (zejména na nematematických činnostech, např. v pohádkách, hrách, plnění běžných každodenních činností).  Zdokonalování žáka v matematice předpokládá rozdělení úkolů na menší kroky, reprodukční plnění úkolů, řešení jednoduchých slovních úloh (dvě čísla jsou známá, třetí počítáme). Plánovité a systematické vedení k porozumění pojmům a pravidlům, rozvíjení schopnosti přijímání informací a porozumění pokynům. Přitom je třeba uvědomit si, že žáci hodně zapomínají a že je třeba neustále promyšleně opakovat, připomínat, vracet se k již dříve probíranému učivu a využívat návazností.  Shrnutí Výuka matematiky pro žáky s lehkým mentálním postižením se zaměřuje na základní poznatky z oblasti aritmetiky a geometrie. Při výuce je třeba využívat všechny didaktické metody, které mohou žákům pomoci k pochopení učiva. Matematika je nezbytnou součástí našich znalostí. Čísla a nástrahy s nimi související nás provází každým dnem. Je třeba zdůraznit oblast finanční matematiky, jejíž neznalost může mít za následek dlouhodobou životní krizi. Odkaz Metodický portál RVP.CZ : https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10561 Jazyk a jazyková komunikace v edukačním procesu Vyučovací metody čtení žáků s mentálním postižením. U lidí s mentálním postižením je narušená či omezená komunikační schopnost poměrně častým jevem. Matulay (1994) uvádí, že 80 až 85 procent dětí s mentálním postižením trpí poruchami řeči. Nutná logopedická intervence, výskyt SPU.  Čtení - psaní: pro jejich zvládnutí však musí mít člověk určité předpoklady. Bartoňová (2005) mezi zásadní předpoklady pro nácvik čtení řadí zejména schopnost sluchové a zrakové diferenciace, rozlišení posloupnosti písmen a porozumění a interpretace textu.  Valenta (2013) uvádí jako nejčastěji používanou metodu výuky čtení na základních školách metodu analyticko syntetickou (nazývána též jako metoda slabiková) a pro žáky základních škol speciálních metodu globální. Metoda globální je založena na principu od celku k jednotlivému a vychází z ověřené zkušenosti, že jedinec s mentálním postižením vnímá lépe celek než detail a je tedy pro něj snazší vnímat a učit se celá slova než jednotlivé hlásky. Výuka tímto způsobem může být využita k překonání období, kdy žák při výuce nedosahuje úspěchu a může být praktikována až do doby, než žák vlastním vývojem dojde k rozboru jednotlivých slov a vět (Hemzáčková, 1998). Autorem metody je belgický lékař Ovide Decroly.  Vlastnímu čtení předchází časté hlasité předčítání jednoduchých textů, které jsou doplněny obrázky. Postupně se žák učí sledovat text prstem směrem shora dolů a zleva doprava.  Průběžně se učí pojmenovávat předměty, které tvoří součást jeho každodenního života. Učí se rozlišovat a přiřazovat stejné předměty ve dvojici, přiřazovat k reálným předmětům obrázky a tvořit dvojice stejných obrázků.  Poté následují cvičení k porozumění a zapamatování pojmů. Podstatou etapy vlastního čtení je přiřazování slova k obrázku.  Pro čtení i psaní se používá hůlkové písmo, aby žáci mohli jeho tvary snáze napodobovat, obtahovat nebo vymodelovat (srov. www. wiky.rvp.cz; Bartoňová, 2014). Zdroje online: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10289 Charakteristika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10561 Metody práce s žákem s LMP https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10561 Katalog podpůrných opatření (pro žáky s MP) http://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-mp/katalog-mp.pdf Odborná literatura:  Bartoňová, M., Bazalová, B., & Pipeková, J. (2007). Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.  Bazalová, B. (2014). Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.  Bendová, P., Zikl, P. (2011). Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.  Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika. Praha: Portál.  Selikowitz, M. (2011). Downův syndrom: definice a příčiny, vývoj dítěte, výchova a vzdělání, dospělost. Praha: Portál.  Thorová, K. (2016). Poruchy autistického spektra. Praha: Portál.  Valenta, M., & Müller, O. (2013). Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta.  BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. (2008). Strategie ve vzdělávání žáků s mentálním postižením v odborném učilišti a na praktické škole. Brno: MSD